Václav Zavoral (hokejista)

Václav Zavoral
Celé jméno	Václav Zavoral
Datum narození	22. května 1981
Místo narození	Teplice
Státní příslušnost	Šablona:Vlajka Česko
Povolání	bývalý profesionální hokejista
Aktivní od	1999
Aktivní do	2010

Václav Zavoral (* 22. května 1981, Teplice) je bývalý český profesionální lední hokejista, který po drtivou většinu své kariéry nastupoval na pozici defenzivního obránce (ve statistikách příležitostně uváděn i jako univerzál na postu útočníka v závislosti na taktických potřebách týmů). Ačkoliv se v dospělém věku výrazněji neprosadil do nejvyšších a nejprestižnějších globálních hokejových soutěží a neodehrál desítky sezón v elitních ligách, jeho jméno zůstává neodmyslitelně a zajímavě spjato s jedním z vůbec nejsilnějších období českého mládežnického hokeje na přelomu tisíciletí. Zavoral představoval naprostý prototyp robustního, fyzicky skvěle disponovaného a tvrdého zadáka, což mu na prahu dospělosti vyneslo mimořádnou pozornost skautů ze Severní Ameriky.

Jeho jednoznačně nejvýraznějším sportovním milníkem, kterým se nesmazatelně a navždy zapsal do světových historických tabulek a záznamů, je účast ve vstupním draftu do NHL v roce 1999. V tomto vysoce sledovaném draftu si jej v pátém kole vybrala jedna z nejslavnějších kanadských organizací vůbec – Toronto Maple Leafs. Aby se po draftu co nejrychleji a nejlépe přizpůsobil zámořskému hernímu stylu a úzkým kluzištím, prošel rovněž takzvaným CHL Import Draftem, v němž na něj okamžitě ukázal tradiční juniorský celek Sault Ste. Marie Greyhounds působící v prestižní lize OHL.

Po získání prvotních obrovských cenných zkušeností na zámořských kluzištích v mládežnických a juniorských soutěžích se následně vrátil zpět na evropský kontinent. Během své dospělé kariéry se Zavoral v krátkosti mihl v systémech českých profesionálních klubů (jako byl například extraligový HC Chemopetrol Litvínov nebo nedaleké Kladno) a v nižších českých soutěžích, aby posléze svou hokejovou aktivní pouť stylově zakončil na Britských ostrovech. Zde se na sklonku prvního desetiletí nového milénia stal stabilním hráčem a defenzivní oporou anglického týmu Guildford Flames, se kterým poměrně dlouho a úspěšně nastupoval v tehdejší britské lize EPIHL.

🏒 Dětství a formování v severočeském hokejovém prostředí

Václav Zavoral se narodil na jaře 22. května 1981 v severočeském lázeňském městě Teplice. Toto město, ačkoliv je celorepublikově i celosvětově známé primárně svými léčivými prameny a fotbalovým klubem hrajícím na stadionu Na Stínadlech, leží v bezprostřední geografické blízkosti jedné z největších, nejslavnějších a nejproslulejších hokejových bašt v celé České republice – města Litvínov. Blízkost Litvínova a jeho tamního zimního stadionu Ivana Hlinky, který v průběhu uplynulých dekád vychoval nespočet olympijských vítězů z Nagana a mistrů světa (včetně legendárního Ivana Hlinky, Roberta Reichela, Jiřího Šlégra či Martina Ručinského), přirozeně a velmi silně ovlivňovala sportovní dráhu a směřování většiny talentovaných dětí z celého širokého regionu.

Zavoral již od svých útlých mládežnických let viditelně vynikal svými výjimečnými fyzickými parametry. V době, kdy v československém a později českém hokeji dominovali a byli trenéry vyhledáváni spíše menší, technicky a bruslařsky velmi vybavení a šikovní hráči dbající na kombinaci, představoval mladý Zavoral se svou dorosteneckou výškou šplhající přes 190 centimetrů a váhou blížící se hranici 100 kilogramů naprosté zjevení a raritu. Tento obrovský, přirozený fyzický fond a robustní postava jej od prvních krůčků na ledě zcela logicky předurčily k zodpovědné a defenzivní roli obránce.

V mládežnických a dorosteneckých soutěžích na severu Čech platil za velmi důrazného, nekompromisního a silového hráče, přes kterého bylo pro subtilnější útočníky soupeře nesmírně obtížné projít v osobních soubojích jeden na jednoho podél hrazení. Severočeská hokejová škola kladla na přelomu osmdesátých a devadesátých let velký důraz na komplexní taktický a fyzický rozvoj hráčů, a proto Zavoral kromě čistě defenzivní a poziční hry zvládal i základní zakládání útoků, čtení hry a hru do těla bez zbytečných faulů.

Jeho spolehlivé a silové výkony v juniorském věku postupně začaly přitahovat nejen pozornost trenérů v rámci tuzemských reprezentačních a mládežnických struktur, ale brzy se jeho jméno a především jeho fyzické a tělesné proporce dostaly i do pečlivě střežených zápisníků zámořských skautů. Ti po slavném a šokujícím triumfu českých hokejistů na "Turnaji století" v japonském Naganu v roce 1998 začali český a slovenský hráčský trh pročesávat s nebývalou intenzitou a hledali pro své organizace především urostlé a fyzicky obrovsky zdatné hráče, kteří by byli schopní rychlé adaptace na daleko tvrdší kanadsko-americký, fyzicky vyčerpávající styl.

🌟 Vstupní draft NHL 1999: V hledáčku slavného Toronta Maple Leafs

Rok 1999 představoval pro tehdy osmnáctiletého Václava Zavorala absolutní, snový kariérní průlom a vstup na mezinárodní velkou hokejovou scénu. V létě tohoto roku se ve Spojených státech amerických, konkrétně v Bostonu, konal vysoce očekávaný vstupní draft do NHL. Tento ročník draftu vešel do hokejové historie především díky tomu, že na prvních pozicích byli v absolutní hegemonii vybráni evropští hráči, a to v čele s velkým českým útočným talentem Patrikem Štefanem a geniálními švédskými dvojčaty Danielem a Henrikem Sedinovými. Zámořské kluby zkrátka v tomto období prožívaly obrovskou fascinaci a důvěru v evropský talent.

Slavná organizace Toronto Maple Leafs, jeden ze zakládajících a historicky vůbec nejvlivnějších a nejbohatších klubů celé elitní soutěže spadající do takzvané a nedotknutelné skupiny Original Six, v té době na přelomu tisíciletí operovala pod pevnou rukou a vedením charismatického generálního manažera a trenéra Pata Quinna. Quinn byl v zámoří pověstný tím, že nade vše preferoval obrovské, fyzicky disponované a nesmlouvavé obránce, kteří dokázali takzvaně "čistit" a zabezpečovat prostor před vlastním brankovištěm a spolehlivě chránit ofenzivní hvězdy týmu (jakým byl tehdy například legendární švédský kapitán Mats Sundin).

Pro kanadské skauty Toronta, kteří měli za úkol najít pro Quinna vhodné adepty do obrany v pozdějších kolech draftu, byl severočeský zadák Zavoral nesmírně lákavým, syrovým a tvárným prospektem. Hráč s úctyhodnou výškou 191 centimetrů (v zámořských mírách udáváno jako 6 stop a 3 palce) a obrovskou váhou 98 kilogramů (216 liber) s držením hole nalevo představoval do puntíku přesně ten typ defenzivního a silového materiálu, se kterým tehdejší kanadské kluby v té době rády a dlouhodobě na farmách pracovaly a trpělivě si z něj modelovaly neprostupné obranné štíty.

Výsledkem tohoto zájmu a skautingu bylo, že jméno Václava Zavorala nakonec oficiálně zaznělo v průběhu pátého kola draftu. Vedení Toronto Maple Leafs si jej s velkou nadějí vybralo z celkové 151. pozice. Stát se draftovaným a oficiálně vlastněným hráčem takto slavné a historicky významné modrobílé organizace bylo snem každého mladého hokejisty. Pro čerstvě plnoletého severočeského mladíka to znamenalo nejen obrovský závazek a prestiž, ale zároveň i silný impuls a povinnost k co nejrychlejšímu odchodu do zámoří, aby se zde mohl intenzivně seznámit s tamním odlišným herním prostředím, užšími a rychlejšími kluzišti a naučit se tvrdému severoamerickému pojetí profesionalismu a tréninkové dřiny. O obrovské síle českého ročníku svědčí fakt, že spolu s ním byli v tomtéž vstupním draftu z českých hráčů vybráni do NHL například vynikající Martin Havlát, Radim Vrbata, Martin Prusek, Josef Vašíček nebo bratři Milan a Michal Kraftové.

🍁 Adaptace v zámoří: CHL Import Draft a Sault Ste. Marie

Aby mohl Václav Zavoral plynule, efektivně a bez větších kulturních, jazykových či sportovních šoků zahájit svůj nevyhnutelný přechod z evropského mládežnického, často až příliš kombinačního hokeje do tvrdého, nesmlouvavého a vysoce profesionálního dospělého hokeje v Severní Americe, bylo mu jeho agenty i samotným vedením klubu z Toronta důrazně doporučeno absolvovat jako první mezikrok takzvaný CHL Import Draft. Jedná se o velmi speciální a každoročně konaný výběr talentů, který je zaveden a určen výhradně pro nadějné hráče pocházející ze států mimo severoamerický kontinent. Díky tomuto striktně regulovanému draftu mohou tamní kanadské juniorské týmy získat do svých řad mezinárodní evropské talenty, avšak pouze v jasně limitovaném počtu, aby nebyl ohrožen vývoj domácích kanadských hráčů.

V CHL Import Draftu konaném vzápětí po draftu do NHL v létě roku 1999 po něm bez jakéhokoliv váhání sáhli zástupci velmi slavného a tradičního juniorského klubu Sault Ste. Marie Greyhounds (fanoušky a médii velmi často a láskyplně označovaného zkráceně jako Soo Greyhounds). Zavoral byl jimi vybrán hned v úvodním prvním kole z vynikajícího celkového 28. místa v pořadí. Tento logický krok znamenal okamžitý přesun přes oceán do mrazivého ontarijského města Sault Ste. Marie a především okamžité zapojení a vhození do vod prestižní OHL, která je považována za jednu z vůbec nejtvrdších, fyzicky nejnáročnějších a celkově nejkvalitnějších juniorských hokejových lig na celém světě. Pro představu o prestiži klubu – v dresu Soo Greyhounds v minulosti hokejově vyrostla a vyzrála taková fenomenální a legendární jména jako samotný Wayne Gretzky, Ron Francis či vynikající ofenzivní obránce Paul Coffey.

Během svého následného působení v drsné lize OHL, a to zejména v ucelené sezóně 2000/2001, musel Zavoral na ledě neustále potvrzovat vysoké předpoklady a fyzické parametry, pro které byl s velkou nadějí draftován do elitní NHL. V této náročné sezóně nakonec úspěšně odehrál za Soo Greyhounds celkem 55 soutěžních utkání v rámci základní části. Zámořská juniorská soutěž se od českého mládežnického hokeje drasticky lišila a od Zavorala vyžadovala především mnohem rychlejší a pudové rozhodování pod neustálým drtivým tlakem agresivně napadajících útočníků, a samozřejmě také vynikající schopnost ustát a oplácet obrovské množství fyzických kontaktů, bodyčeků a neustálé dohrávání soubojů u mantinelů, kde se neodpouští žádné zaváhání.

Ačkoliv se v bodových a ofenzivních statistikách logicky neřadil k lídrům a ofenzivním tahounům celého svého juniorského týmu (jeho primárním a prakticky jediným defenzivním úkolem bylo fyzicky zamezovat inkasovaným gólům a chránit vlastní brankoviště, nikoliv zakládat přečíslení a střílet branky), naučil se zde obrovské taktické disciplíně. Mimo jiné si také nanečisto vyzkoušel a prožil dlouhé, psychicky i fyzicky vyčerpávající a ubíjející cestování starým autobusem po obrovských vzdálenostech mrazivé kanadské provincie, což představovalo a dodnes představuje zcela nedílnou součást běžné, každodenní profesionální průpravy každého zámořského hokejisty. Tyto cenné zkušenosti se mu později velmi hodily při dalších štacích po celém světě.

🌍 Návrat do Česka: Na hraně extraligy a první ligy

Přechod a náročný skok ze striktního zámořského juniorského systému v OHL do dospělého elitního profesionálního hokeje a snaha vybojovat si trvalou a dlouhodobě stabilní, lukrativní smlouvu v neuvěřitelně přeplněném a bohatém systému organizace Toronto Maple Leafs se pro Zavorala, podobně jako pro stovky jiných evropských hráčů, nakonec ukázaly jako příliš vysoká a těžko překonatelná výkonnostní překážka. Na počátku třetího tisíciletí byla konkurence a přetlak mezi obránci bojujícími o místo na hlavních farmách v nižší lize AHL naprosto obrovská a drtivá. Trenéři a managementy farem tehdy velice často a raději sázeli na jistotu a dávali přednost starším, fyzicky naprosto vyzrálým a mnohem zkušenějším zámořským veteránům, kteří již prostředí AHL dokonale znali, před sice obrovitými, ale stále nezkušenými a formujícími se dvacetiletými Evropany.

Z tohoto pragmatického a z logického důvodu pramenícího z touhy po pravidelném herním čase a takzvaném ice-timu se Václav Zavoral posléze rozhodl pro definitivní návrat zpět na rodný evropský kontinent s pevným cílem naplno se prosadit a usadit v domácí, vysoce kvalitní české nejvyšší soutěži. Na přelomu let 2003 a 2004, tedy v průběhu rozběhnuté zimní sezóny, se jeho jméno začalo velmi intenzivně objevovat v tisku a v médiích v přímé souvislosti se severočeským extraligovým klubem HC Chemopetrol Litvínov.

Tehdejší elitní litvínovský A-tým se nacházel ve velmi složité a svízelné personální situaci. Klub se silně potýkal s rozsáhlou, prakticky devastující marodkou v obranných řadách, chyběli mu klíčoví beci a trenéři nutně potřebovali okamžitě zalepit vzniklé obrovské díry a mezery v defenzivě pomocí volných odchovanců, nedraftovaných juniorů a fyzicky silných hráčů dostupných z regionu. Zavoral se tak s velkou pompou a očekáváním k mužstvu připojil bezprostředně poté, co se definitivně vrátil z působení v nižších zámořských soutěžích. S A-týmem prvoligového Litvínova začal okamžitě a dlouhodobě, dvoufázově trénovat a tvrdě na ledě i v posilovně bojoval o získání pevného místa a dlouhodobé smlouvy na hlavní extraligové soupisce (k čemuž mu pomáhal i fakt, že předtím zkoušel extraligové a prvoligové vody okusit i na zkoušce v nedalekém středočeském týmu na Kladně).

Bohužel, naprosto dlouhodobě stabilní, vůdčí pozici a pevné ukotvení v české nejvyšší soutěži, tedy v extralize, si nakonec pro sebe dlouhodobě nevybojoval. Jeho kariéra v domovině se tak po těchto extraligových pokusech následně začala přelévat a přesouvat spíše do druhé nejvyšší soutěže, tehdejší kvalitní 1. ligy (dnešní Maxa ligy). Například v ročníku 2003/2004 zasáhl do ligového utkání druhé nejvyšší soutěže, kde ve fragmentech dochovaných historických statistik dodnes figuruje s evidovanou bilancí jednoho odehraného soutěžního zápasu, ve kterém pomohl týmu ziskem jedné kanadské asistence. V celkovém součtu se naplno ukazovalo, že jeho spíše těžkopádnější, ryze silově a striktně defenzivně orientovaný severoamerický styl se ne vždy dokázal zcela optimálně potkat se specifiky a požadavky tehdejšího vysoce technického a mnohem více na rychlou kombinaci, přechod středního pásma a bruslení založeného českého prvoligového a extraligového hokeje. Svá další aktivní soutěžní léta a kariéru tak musel spojit primárně s regionálními a nižšími poloprofesionálními ligami. Následně se začal systematicky připravovat a poohlížet po dalším exotickém zahraničním angažmá, tentokrát však na zcela jiném a neokoukaném evropském trhu.

🇬🇧 Závěr aktivní kariéry na ostrovech: Éra v Guildford Flames

Poté, co již s definitivní platností, racionálně a na základě reálného zhodnocení svých předností opustil odvážnou myšlenku na své trvalé, plně profesionální a dlouhodobé zakotvení v úplně nejvyšších elitních patrech českého profesionálního hokeje, zvolil si Václav Zavoral v pozdějších, zralých letech své sportovní kariéry nesmírně zajímavou, životní i hokejovou destinaci – zamířil do Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Lední hokej na Britských ostrovech sice nikdy celonárodně a mediálně nepatřil, a dodnes stále ještě nepatří, mezi masově vůbec nejsledovanější a komerčně nejvýnosnější sporty typu fotbalu, ragby či kriketu, nicméně tamní ligové hokejové struktury, vysoká a štědrá profesionalizace organizace samotných klubů a neuvěřitelně oddaná podpora početných jásajících fanoušků měly a mají velmi specifickou, vysokou a respektovanou úroveň po celé Evropě.

Zavoral se na úplném konci prvního desetiletí 21. století (oficiálně evidováno především v sezonách 2008/2009 a následně i 2009/2010) pravidelně objevoval a stabilně nastupoval na hlavní týmové soupisce vynikajícího anglického profesionálního klubu Guildford Flames. Tento velmi historický a mimořádně tradiční britský tým, dlouhodobě sídlící ve velkém městě Guildford v prosperujícím hrabství Surrey na jihu Anglie (v dojezdové vzdálenosti nedaleko samotného hlavního města Londýna), patřil v té dané době k naprosté ligové i celonárodní špičce tamní vyrovnané druhé nejvyšší celostátní soutěže. Tato anglická liga tehdy nesla oficiální sportovní a sponzorské označení EPIHL (English Premier Ice Hockey League).

Z hlediska složení a kvality kádrů se tato konkrétní britská liga vyznačovala naprosto unikátní směsicí mladých i starších domácích britských hráčů a obrovsky početné skupiny kvalitních zahraničních importů. Nejčastěji se jednalo o zcestovalé kanadské a americké vysloužilé veterány a velmi silné východoevropské hráče z Česka, Slovenska či Pobaltí, kteří svými zkušenostmi, bruslením a herním přehledem lize dodávali jak technickou vyspělost, tak i tolik oblíbenou ostrovní tvrdost.

V dresu Guildford Flames, který od svých počátků pyšně vyznává a nosí velmi tradiční tmavě vínovou a zlatou klubovou barvu, nalezl Zavoral konečně po letech zcela ideální, perfektní herní a lidské prostředí pro naprosté zužitkování a prodej všech svých předností. V britské EPIHL lize, která byla obrovsky silně ovlivněna kanadským a severoamerickým pojetím tvrdé hry a dovolovala (a ze strany rozhodčích tolerovala) mnohem větší míru tvrdosti, nekompromisních srážek a drsných fyzických kontaktů než ligy ve střední Evropě, se jeho takřka dva metry (191 centimetrů) a úctyhodných 98 kilogramů čisté váhy stalo pro tým naprosto klíčovou, destruktivní defenzivní zbraní.

Celý klub Guildford Flames pod taktovkou a pevným vedením vynikajícího a respektovaného hlavního trenéra Paula Dixona patřil k dlouhodobě absolutně nejlepším, nejútočnějším a takticky nejvyspělejším týmům celé této ostrovní soutěže. Zavoral se zde velmi rychle po svém příchodu z Česka vypracoval ve stabilního, trenéry často nasazovaného a naprosto spolehlivého člena zadních obranných řad, jehož primárním a prakticky stěžejním úkolem bylo doslova fyzicky odklízet těžké protihráče z vlastního předbrankového prostoru, čistit výhled svému gólmanovi a hrát maximálně obětavě a nekompromisně v dlouhých a vyčerpávajících oslabeních. Po úspěšném dokončení a završení tohoto svého velmi podařeného a specifického několikaletého anglického ostrovního angažmá se následně z mezinárodní, pečlivě sledované mapy vrcholového profesionálního a poloprofesionálního ledního hokeje začal postupně se ctí a v klidu vytrácet.

👤 Profil hráče a detailní fyzické dispozice

Z ryze čistě hokejového a přísně analytického či typologického hlediska byl Václav Zavoral na ledové ploše naprosto klasickým a dokonalým příkladem vyloženě defenzivního, silově založeného obránce (v severoamerickém trenérském a skautském žargonu často a přesně nazývaného termínem "stay-at-home defenseman" neboli "obránce, co zůstává doma vzadu"). Jeho dlouholetá hra zkrátka nikdy, ani v mladším juniorském věku, nebyla primárně založena na jakýchkoliv ofenzivních, riskantních a hlubokých útočných výpadech z vlastního pásma, na podpoře bleskového přečíslení útočníků nebo snad na oslnivých, dechberoucích technických kličkách s pukem na vlastní modré čáře. Jeho absolutní, naprostou a trenéry nezpochybnitelnou doménou po celou dobu jeho kariéry bylo urputné bránění zuby nehty a především tvrdá, fyzická destrukce jakýchkoliv ofenzivních a kombinačních snah ze strany soupeře.

Jeho obrovské tělesné a fyzické dispozice (přesná, všemi ligami a skauty oficiálně udávaná výška 191 cm, a k tomu navázaná drtivá svalová váha okolo 98 kg) ho na samotném přelomu starého a nového tisíciletí v podstatě automaticky řadily do elitní kategorie těch vůbec nejtěžších, nejurostlejších a fyzicky nejobdařenějších hráčů pohybujících se v celém českém hokejovém mládežnickém a dospělém systému. Standardní držení hokejové hole směřující na levou stranu (slangově byl tedy takzvaný "levák") sice bylo v tehdejší lize poměrně obvyklé a standardní, on ale dokázal fantasticky využívat svou obrovskou, naberanou fyzickou sílu v horních končetinách a ramenech nejen k razantním, obávaným a nesmírně tvrdým střelám golfovým příklepem od modré čáry, ale především k takzvanému dlouhému dosahu hole. Tímto proslulým a dlouhým dosahem, takzvaným rychlým kanadským "poke-checkem", velmi úspěšně, s dokonalým načasováním a vysoce efektivně vypichoval a odebíral kotouče výrazně menším, hbitějším, drobnějším a rychlejším útočníkům řítícím se do jeho pásma.

V dobách jeho největší fyzické slávy a vrcholné sportovní formy, která jej posléze přímo vynesla a katapultovala až ke zmíněnému bájnému draftu do zámořské Toronto Maple Leafs, si jej skauti NHL a generální manažeři cenili a do svých poznámkových bloků zapisovali právě pro jeho neuvěřitelnou zarputilost, týmovou obětavost, neústupnost a obrovskou ochotu kdykoliv se doslova fyzicky obětovat pro svůj tým, skákat do prudkých střel, chránit vlastní brankáře a nekompromisně hrát do těla. Speciálně na úzkých severoamerických juniorských i profesionálních kluzištích dokázal naprosto výborně a bezchybně tělem pokrýt obrovský defenzivní prostor podél hrazení. Jediným jeho objektivně výraznějším sportovním a bruslařským limitem, který mu s ohromnou a velkou pravděpodobností nakonec bohužel zabránil v trvalém, dlouhodobém průniku a slavném etablování v samotné nejlepší lize světa NHL, byla jeho v porovnání s elitou relativně celkově nižší startovní rychlost, horší stabilní agilita v prudkém pohybu směrem vzad a celková lehkost v ostrých obratech do stran při couvání, což je faktor, který začal právě v moderním, po roce 2005 neustále a brutálně se zrychlujícím celosvětovém hokeji nabývat na absolutní, zásadní a existenční klíčovosti pro každého prvoligového beka.

📊 Statistický souhrn a doložené profesionální starty

Ačkoliv strohé tabulkové statistiky u vyloženě a ryze defenzivních, silových obránců typu Václava Zavorala nikdy nejsou, a z logiky samotné hokejové hry zkrátka ani nemohou být, tím vůbec nejdůležitějším a nejprůkaznějším exaktním měřítkem jejich skutečného a obětavého přínosu pro konkrétní tým, atmosféru v kabině či organizaci obrany na ledové ploše, níže je pro doplnění uveden exaktní, byť u nižších soutěží mírně fragmentovaný přehled jeho stěžejních, ověřených sezón. Tento přehled v klíčových momentech lemuje a mapuje profesionální a elitní juniorskou dráhu a cestování Václava Zavorala:

Sezóna	Tým	Liga	Zápasy	Góly	Asistence	Body	Trestné minuty
2000/2001	Sault Ste. Marie Greyhounds	OHL	55	0	0	0	N/A
2003/2004	Neurčený tým (česká 1. liga)	1. liga	1	0	1	1	N/A
2008/2009	Guildford Flames	EPIHL	N/A	N/A	N/A	N/A	N/A
2009/2010	Guildford Flames	EPIHL	N/A	N/A	N/A	N/A	N/A

(Poznámka a vysvětlivka k přiložené tabulce: Z důvodu vysoce limitované komplexní evidence a zpožděné digitální archivace historických statistik v mnoha evropských nižších soutěžích a v některých méně exponovaných zámořských juniorských ligách na samotném přelomu tisíciletí nejsou bohužel vždy všechny přesné finální počty vstřelených bodů, obdržených gólů a udělených trestných minut plně, spolehlivě a s garantovanou 99% jistotou dohledatelné v centrálních hokejových archivech, proto jsou z opatrnosti některé konkrétní položky exaktně uvedeny a ponechány s označením zkratkou N/A. Zobrazovaná tabulka tedy v tomto případě primárně slouží jako zjednodušený orientační faktický záznam historických změn hráčova působiště a jeho dobové ligové sportovní příslušnosti napříč různými kontinenty a soutěžemi.)

📚 Zdroje