Přeskočit na obsah

Tomáš Portyk

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Sportovec

Tomáš Portyk (* 6. dubna 1996 Jilemnice) je bývalý český reprezentant v severské kombinaci. Byl považován za největší talent českého klasického lyžování své generace. Je vítězem Zimních olympijských her mládeže 2012 a juniorským mistrem světa z roku 2016.

V seniorské kategorii na sebe upozornil především jako excelentní skokan na lyžích, což mu umožňovalo startovat do běžeckých částí z předních pozic. Zúčastnil se tří zimních olympijských her (Soči 2014, Pchjongčchang 2018, Peking 2022). Jeho kariéru však v pozdějších letech brzdily vleklé a obtížně diagnostikovatelné zdravotní problémy, které ho v roce 2023 donutily k předčasnému ukončení aktivní činnosti ve věku 27 let.

👶 Začátky a juniorská dominance

Z Lomnice do světa

Tomáš Portyk pochází z Jilemnice, ale sportovně vyrostl v klubu **LSK Lomnice nad Popelkou**, který je vyhlášenou líhní českých skokanů a sdruženářů (pochází odtud i Roman Koudelka nebo Čestmír Kožíšek). Od útlého věku prokazoval mimořádný cit pro skoky na lyžích.

Již v žákovských kategoriích převyšoval své vrstevníky. Jeho talent neunikl pozornosti trenérů v Dukle Liberec, kam později přestoupil a stal se profesionálem. Jeho prvním velkým mezinárodním úspěchem bylo vítězství v celkovém hodnocení Alpského poháru (O.P.A. Games), což je prestižní soutěž pro mladé talenty ze zemí jako Rakousko, Německo či Švýcarsko.

Zlatý Innsbruck 2012

První velký zlom v jeho kariéře nastal v lednu 2012. Ve věku pouhých 15 let reprezentoval Česko na historicky prvních **Zimních olympijských hrách mládeže (YOG)** v rakouském Innsbrucku.

  • **Závod:** V individuálním závodě (skok na středním můstku + 10 km běh) potvrdil roli favorita. Vyhrál skokanskou část a v běhu si s přehledem pohlídal vedení před Finem Ilkkou Herolou (pozdějším medailistou z MS dospělých).
  • **Ohlas:** Zisk historicky prvního českého zlata na YOG z něj udělal mediální hvězdu a naději pro českou kombinaci, která hledala nástupce Pavla Churavého.

Juniorský mistr světa

Portyk potvrzoval svou dominanci v mládežnických kategoriích i v dalších letech. Vrcholem jeho juniorské kariéry bylo **Mistrovství světa juniorů 2016** v rumunském Râșnově.

  • Dne 23. února 2016 nastoupil do závodu na 10 km.
  • Po skoku byl na 3. místě se ztrátou 19 sekund na vedoucího Nora Jarla Magnuse Riibera (budoucího krále tohoto sportu, který ale do běhu nenastoupil kvůli zranění ramene).
  • V běžecké části Portyk předvedl taktický výkon, ve finiši porazil Fina Hirvonena a Němce Geigera a stal se **juniorským mistrem světa**.

⛷️ Přechod mezi seniory a Světový pohár

Přechod z juniorské kategorie do dospělých bývá v severské kombinaci kritický, ale Portyk ho zvládl velmi rychle.

Debut a první body

Ve **Světovém poháru** debutoval již v sezóně 2012/2013, tedy ještě jako šestnáctiletý dorostenec. První body získal v lednu 2013 v Klingenthalu (29. místo). Jeho silnou zbraní byl skok. V éře, kdy česká kombinace ztrácela kontakt se světem v běžecké části, byl Portyk schopen skákat na úrovni světové špičky a do stopy vybíhal v první desítce, často i z TOP 3. To mu umožňovalo „vézt se“ v silných skupinách s nejlepšími běžci jako Eric Frenzel nebo Johannes Rydzek.

Životní úspěch ve Val di Fiemme (2017)

Největšího úspěchu v seriálu Světového poháru dosáhl v týmové disciplíně.

Dvojice Portyk–Dvořák fungovala dokonale: Portyk exceloval na můstku a Dvořák byl silný v běhu. V závodě se drželi v čelní skupině a ve finiši vybojovali fantastické **2. místo**, když nestačili pouze na suverénní Nory (Espen Andersen a Jørgen Graabak). Bylo to první české pódium v týmovém sprintu po mnoha letech.

Individuální maxima

V individuálních závodech Světového poháru se Portyk několikrát probojoval do elitní desítky.

  • **4. místo:** Hakuba (Japonsko), únor 2018 (po skoku vedl).
  • **6. místo:** Ramsau am Dachstein (Rakousko), prosinec 2015.
  • **8. místo:** Trondheim (Norsko), březen 2016.

Jeho nejlepším celkovým umístěním ve Světovém poháru bylo **26. místo** v sezóně 2015/2016.

🇰🇷 Olympijské mise: Od benjamínka k lídrovi

Tomáš Portyk reprezentoval Česko na třech zimních olympiádách. Jeho olympijský příběh kopíruje vývoj jeho kariéry – od nadějného mladíka přes stabilní oporu týmu až po bojovníka s vlastním tělem.

Soči 2014: Nejmladší v týmu

Na ZOH 2014 v ruském Soči (středisko RusSki Gorki) odcestoval jako sedmnáctiletý talent, nejmladší člen české výpravy v severské kombinaci.

Pchjongčchang 2018: Útok na desítku

Do ZOH 2018 v jihokorejském Pchjongčchangu nastupoval v životní formě, posilněn úspěchy ve Světovém poháru.

  • Střední můstek: Po skoku figuroval na nadějném 13. místě. V běhu se dlouho držel ve skupině bojující o první desítku, ale v závěru mu došly síly a finišoval na 24. místě.
  • Velký můstek: Zde podal svůj nejlepší olympijský výkon. Skončil na 19. místě.
  • Týmy: Česká štafeta (Portyk, Dvořák, Lukáš Daněk, Ondřej Pažout) zopakovala 7. místo.

Peking 2022: Vzdor osudu

Účast na ZOH 2022 v Pekingu byla pro Portyka malým vítězstvím. Předcházely jí měsíce zdravotních problémů a výpadků v tréninku. V extrémních mrazech v čínském Čang-ťia-kchou dokázal vybojovat 20. místo na středním můstku, což byl nejlepší výsledek českého sdruženáře na těchto hrách.

🚑 Záhadná únava a zdravotní martyrium

Druhá polovina kariéry Tomáše Portyka (cca od roku 2019) se nesla ve znamení hledání příčin nevysvětlitelného poklesu výkonnosti. Zatímco na můstku stále patřil ke světové špičce, v běžecké části začal ztrácet kontakt s nejlepšími způsobem, který neodpovídal jeho tréninkovým dávkám.

Diagnóza: Hlasivky a dýchání

Dlouho se spekulovalo o přetrénování nebo únavovém syndromu. Lékařská vyšetření nakonec odhalila specifický problém – dysfunkci hlasivek, které se při maximální zátěži stahovaly a bránily volnému dýchání (laryngeální obstrukce).

  • V roce 2020 podstoupil operaci hlasivek, která měla problém vyřešit.
  • Po zákroku se jeho dýchání zlepšilo, ale celková fyzická kondice se nevrátila na úroveň z let 2016–2018.

Post-covidový syndrom a autoimunitní reakce

Situaci zkomplikovala pandemie Covid-19. Portyk prodělal onemocnění s těžším průběhem a následně trpěl tzv. Long Covid syndromem. Jeho tělo přestalo regenerovat po zátěži. K tomu se přidaly autoimunitní problémy. V sezóně 2022/2023 se snažil o návrat, ale po každém závodě následovaly dny extrémní vyčerpanosti. V lednu 2023 v Otepää (Estonsko) musel ze závodu odstoupit, protože se mu „zatáhly nohy“ a nemohl dýchat. To byl signál, že pokračování ve vrcholovém sportu není možné bez trvalého poškození zdraví.

🏁 Definitivní konec kariéry (2023)

Navzdory snaze o návrat a intenzivní letní přípravě na sezónu 2023/2024 dospěl Tomáš Portyk k nejtěžšímu rozhodnutí sportovního života. Jeho tělo nadále odmítalo tolerovat maximální zátěž nutnou pro vrcholový sport.

Oznámení

Dne 5. října 2023 svolal tiskovou konferenci v Praze, kde oficiálně oznámil ukončení aktivní kariéry ve věku pouhých 27 let. Pro svět severské kombinace, kde závodníci často dozrávají až kolem třicítky (jako např. Eric Frenzel nebo Akito Watabe), to byl nezvykle brzký odchod. Jako hlavní důvod uvedl přetrvávající zdravotní potíže, které mu nedovolovaly trénovat naplno. „Hlava by chtěla, ale tělo řeklo stop,“ uvedl tehdy pro média.

Reakce prostředí

Jeho odchod znamenal pro českou reprezentaci citelnou ztrátu. Portyk byl posledním aktivním pamětníkem úspěšných let a jediným závodníkem, který byl schopen pravidelně bodovat ve Světovém poháru. Trenér Marek Šablatura i sportovní ředitel Tomáš Slavík vyzdvihli jeho profesionalitu a bojovnost, s jakou se snažil vzdorovat nemocem.

🦅 Závodní profil: Letec s citem pro taktiku

Tomáš Portyk byl typologicky odlišným závodníkem než jeho předchůdce Miroslav Dvořák (který byl excelentní běžec). Portyk byl prototypem moderního skokana-sdruženáře.

Dominance na můstku

Jeho nejsilnější zbraní byl skok. Díky lehké postavě a dynamickému odrazu dokázal na středních i velkých můstcích létat na úrovni specialistů.

  • V závodě Světového poháru v japonské Hakubě (2018) dokonce vyhrál skokanskou část.
  • Jeho stabilní skokanská forma mu zajišťovala výhodné startovní pozice do běhu, často s minimální ztrátou na lídry jako Jarl Magnus Riiber nebo Ryota Yamamoto. To mu umožňovalo šetřit síly v závětří vedoucích skupin.

Běžecká taktika

V běžecké části (obvykle 10 km volnou technikou) nepatřil k nejrychlejším tempařům. Jeho doménou byla jízda v balíku.

  • Taktika: Dokázal se chytře pohybovat ve skupině, vyvážet se za silnějšími běžci (jako Fabian Rießle nebo Johannes Rydzek) a pošetřit síly na závěrečný sprint.
  • Finiš: V cílové rovince byl velmi dynamický a dokázal v přímém souboji porážet i papírově silnější běžce, pokud se udržel v kontaktu až do posledních metrů.

🤝 Lídr v dobách ústupu

Kariéra Tomáše Portyka se kryla s obdobím ústupu české severské kombinace ze slávy. Po konci kariéry generace Pavla Churavého a Tomáše Slavíka zůstal Portyk na vrcholu osamocen.

Břímě odpovědnosti

Od roku 2019 ležela tíha výsledků prakticky jen na něm. Musel zajišťovat kvóty pro start českého týmu ve Světovém poháru (tzv. nation cup points). Mladší závodníci jako Ondřej Pažout, Jan Vytrval nebo Lukáš Daněk se k němu výkonnostně přibližovali jen pozvolna. Portyk byl často jediným Čechem ve druhém kole závodu nebo v bodované třicítce. Tuto roli mentora a tahouna zvládal s pokorou, ačkoliv ho frustrovaly vlastní zdravotní limity.

Spolupráce s Poláky

V závěru jeho kariéry začal český tým úzce spolupracovat s polskou reprezentací (tréninkové kempy, logistika), což Portykovi pomohlo najít novou motivaci a srovnání v tréninku.

📊 Statistická bilance a úspěchy

Ačkoliv byla jeho seniorská kariéra zkrácena zdravotními problémy, v juniorských kategoriích patřil Tomáš Portyk k nejúspěšnějším sdruženářům české historie.

Olympijské hry (ZOH)

Startoval na třech zimních olympiádách.

  • Soči 2014: 25. místo (Velký můstek), 7. místo (Týmy)
  • Pchjongčchang 2018: 24. místo (Střední můstek), 19. místo (Velký můstek), 7. místo (Týmy)
  • Peking 2022: 20. místo (Střední můstek), 27. místo (Velký můstek), 7. místo (Týmy)

Mistrovství světa (MS)

Zúčastnil se pěti světových šampionátů dospělých.

Juniorské vrcholy

V mládežnických kategoriích dosáhl na absolutní vrchol.

Rok Akce Místo Medaile Disciplína
2012 YOG Innsbruck 🥇 Zlato Individuál (K75 + 10 km)
2013 EYOF Brašov 🥇 Zlato Týmy
2013 EYOF Brašov 🥈 Stříbro Individuál
2016 MSJ Râșnov 🥇 Zlato Individuál (K100 + 10 km)

Světový pohár

  • Počet startů: Přes 160 individuálních závodů.
  • Pódiová umístění: 1x (2. místo v týmovém sprintu, Val di Fiemme 2017).
  • Nejlepší individuální výsledek: 4. místo (Hakuba, 2018).
  • Celkové hodnocení: Nejlépe 26. místo (sezóna 2015/2016).

👨‍💼 Život po kariéře

Po oznámení konce kariéry v říjnu 2023 zůstal Tomáš Portyk v kontaktu se sportovním prostředím, ačkoliv se primárně zaměřil na doléčení zdraví a civilní život. Jeho zkušenosti jsou cenné pro Duklu Liberec, kde působí jako mentor pro nastupující generaci sdruženářů (např. Jiří Konvalinka).

Jeho odkaz spočívá v tom, že dokázal udržet českou severskou kombinaci na mapě světového sportu v kritickém období generační výměny a finančních škrtů. Pro mladé závodníky zůstává vzorem technicky dokonalého skokana.

Zdroje

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Tomáš_Portyk&oldid=17504“