Tchien-ťin
Obsah boxu
Tchien-ťin (čínsky pchin-jinem Tiānjīn, znaky 天津) je jedno ze čtyř přímo spravovaných měst v Čínské lidové republice, což mu dává status na úrovni provincie. Leží v severní Číně na pobřeží Pochajského zálivu a slouží jako hlavní námořní brána pro hlavní město Peking, se kterým je spojeno vysokorychlostní železnicí[1].
Tchien-ťin je významným ekonomickým centrem a jedním z největších světových přístavů. Jeho moderní panorama je v ostrém kontrastu s historickým centrem, které je proslulé svou unikátní koloniální architekturou z období, kdy zde mělo své koncese osm evropských mocností a Japonsko[2]. V roce 2015 se město dostalo do celosvětových zpráv kvůli masivním chemickým explozím v přístavu.
🚢 "Brána do Pekingu" - Ekonomika a přístav
Tchien-ťin je klíčovým ekonomickým a logistickým uzlem severní Číny.
- Přístav Tchien-ťin: Je to největší přístav v severní Číně a jeden z deseti největších na světě z hlediska objemu nákladu. Slouží jako hlavní vstupní bod pro zboží a suroviny směřující do Pekingu a celé hustě osídlené severočínské nížiny[3].
- Průmysl a výroba: Město je centrem těžkého průmyslu, petrochemie a výroby. Je zde sídlo společnosti Airbus, která zde má svou jedinou montážní linku na letadla A320 mimo Evropu. Tchien-ťin je také jedním z center čínského vesmírného programu a výroby raket.
- Volné obchodní zóny: V Tchien-ťinu se nachází jedna z prvních čínských volných obchodních zón, která přitahuje zahraniční investice.
🏛️ Koloniální dědictví a architektura
Historie moderního Tchien-ťinu je neodděitelně spjata s obdobím tzv. "století ponížení", kdy byla Čína nucena otevřít se západním mocnostem.
Po druhé opiové válce v roce 1860 byl Tchien-ťin ustanoven jako smluvní přístav a následně si zde zřídilo své koncese (území pod cizí správou) celkem devět zemí: Velká Británie, Francie, Rusko, Německo, Japonsko, Itálie, Belgie, Rakousko-Uhersko a USA.
Tato přítomnost zanechala ve městě naprosto unikátní architektonický odkaz. V bývalých koncesích, zejména v oblasti zvané "Pět velkých tříd" (Wudadao), se nacházejí stovky vil a budov postavených v nejrůznějších evropských stylech – od německých bavorských vil přes francouzské zámky až po italské renesanční paláce[4]. Díky tomu si Tchien-ťin vysloužil přezdívku "Muzeum architektury deseti tisíc národů".
⏳ Historie
Až do 19. století byl Tchien-ťin jen malým, i když strategicky umístěným městem, které střežilo přístup k Pekingu po Velkém kanálu. Jeho název doslova znamená "Nebeský brod", což odkazuje na místo, kde císař překročil řeku před vojenským tažením.
Zlom v jeho historii přinesly opiové války. Po porážce Číny v druhé opiové válce byl na základě Tchienťinské smlouvy z roku 1858 donucen otevřít se zahraničnímu obchodu. To vedlo k vytvoření cizineckých koncesí a proměně města v kosmopolitní centrum. Během Boxerského povstání v roce 1900 byl Tchien-ťin obsazen aliancí osmi národů a jeho hradby byly následně strženy.
Po založení Čínské republiky se stal jedním z nejmodernějších měst v zemi. Po roce 1949 a nástupu komunistů k moci byl jeho rozvoj utlumen, ale po zahájení ekonomických reforem v 80. letech se opět stal jedním z motorů čínského hospodářství.
💥 Exploze v přístavu 2015
Dne 12. srpna 2015 došlo v přístavní průmyslové zóně Binhai k sérii masivních chemických explozí v areálu, kde byly skladovány nebezpečné chemikálie, včetně stovek tun kyanidu sodného.
Výbuchy měly sílu srovnatelnou s explozí desítek tun TNT a vytvořily obrovský kráter. Katastrofa si vyžádala 173 obětí (včetně 104 hasičů) a téměř 800 zraněných[5]. Exploze zničily tisíce automobilů a bytů v okolí a způsobily obavy z masivní ekologické kontaminace. Byla to jedna z nejhorších průmyslových katastrof v moderní historii Číny, která odhalila vážné nedostatky v regulaci a bezpečnosti nebezpečných materiálů[6].
✨ Pro laiky
Představit si Tchien-ťin je jako dívat se na dva naprosto odlišné světy hned vedle sebe: 1. Evropské město v srdci Číny: Procházka historickým centrem Tchien-ťinu je jako cesta časem a prostorem. V jedné ulici se cítíte jako ve staré Itálii, v další jako ve Francii a o kousek dál narazíte na německý hrázděný dům. Je to fascinující a trochu bizarní směs evropské architektury, která tu zbyla z doby, kdy si západní mocnosti "rozdělily" části města pro sebe. Je to jedinčné místo, kde si můžete dát kávu v pařížské kavárně a přitom sledovat ruch čínské ulice. 2. Obrovská industriální a logistická mašina: Na druhé straně je Tchien-ťin obrovský a rušný přístav, který je životně důležitý pro celé hlavní město Peking. Je to místo, kde se z obřích kontejnerových lodí vykládá zboží z celého světa a naopak se odsud vyváží produkty "vyrobené v Číně". Je to tepající srdce severočínského průmyslu a obchodu.
Tchien-ťin je tedy město kontrastů. Je to místo, kde se potkává Východ se Západem, historie s hypermoderní současností a elegantní koloniální vily se tyčí ve stínu obřích jeřábů v jednom z největších přístavů na světě.
Reference
- ↑ Tianjin | History, Map, Population, & Facts | Britannica
- ↑ Five Great Avenues, Tianjin - China Highlights
- ↑ China’s Tianjin Port is getting smarter, but where are the zero-carbon fuels?
- ↑ Five Great Avenues (Wudadao), Tianjin
- ↑ Tianjin blasts: The 173 victims - BBC News
- ↑ Tianjin explosions: what we know so far - The Guardian