Střet zájmů Andreje Babiše

Rozbalit box

Obsah boxu

Střet zájmů Andreje Babiše je dlouhodobý politický, právní a ekonomický spor, který se týká souběhu vysokých politických funkcí Andreje Babiše (ministr financí, premiér, poslanec) a jeho postavení jako ovládající osoby holdingu Agrofert.

Jádrem problému je skutečnost, že Andrej Babiš se jako člen vlády (a předseda Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy) podílel na rozhodování o nastavení dotačních pravidel, zatímco jeho firmy byly jedněmi z největších příjemců těchto dotací v České republice.

Tento konflikt vedl k přijetí speciální legislativy (tzv. Lex Babiš), bezprecedentním auditům Evropské komise, které potvrdily porušování českých i evropských předpisů, a k následnému nucenému převodu majetku do svěřenských fondů a později k odprodeji části impéria (mediální dům Mafra). I v prosinci 2025 zůstává téma živé v kontextu parlamentních voleb a obnovených žádostí holdingu o dotační podporu.

🏛️ Geneze problému (2013–2016)

Problém střetu zájmů vznikl v momentě, kdy se Andrej Babiš, tehdy druhý nejbohatší Čech a majitel agrochemického a mediálního gigantu, stal po volbách 2013 ministrem financí ve vládě Bohuslava Sobotky.

"Dvojí klobouk"

Politik: Jako ministr financí měl Babiš vliv na Finanční správu, celní správu a auditní orgány kontrolující dotace.
Podnikatel: Agrofert byl v té době největším soukromým zaměstnavatelem a příjemcem miliardových dotací (zemědělských i investičních) a veřejných zakázek (např. dodávky biopaliv pro Čepro).
Kritika: Opozice a neziskové organizace (Transparency International) upozorňovaly, že Babiš je v permanentním střetu zájmů, protože "kontroluje sám sebe". Babiš argumentoval, že zákon neporušuje a že se "chová jako politik, ne jako podnikatel".

📜 Lex Babiš I (2017)

Tlak na řešení situace vyvrcholil přijetím novely zákona o střetu zájmů (zákon č. 159/2006 Sb.), která vešla ve známost jako Lex Babiš.

Klíčová ustanovení

Zákon, který vstoupil v účinnost v roce 2017, stanovil dvě zásadní omezení pro členy vlády:

Zákaz vlastnictví médií: Člen vlády nesmí být provozovatelem rozhlasového či televizního vysílání ani vydavatelem periodického tisku.
Zákaz dotací a zakázek: Společnost, v níž má člen vlády podíl alespoň 25 %, se nesmí ucházet o nenárokové dotace a veřejné zakázky.

Babišova reakce: Svěřenské fondy

Aby Andrej Babiš vyhověl zákonu a mohl zůstat ve vládě (a později se stát premiérem), provedl v únoru 2017 právní manévr.

Vložení do fondů: Veškeré akcie holdingu Agrofert a skupiny SynBiol vložil do dvou nově vzniklých svěřenských fondů (AB private trust I a AB private trust II).
Princip: Babiš argumentoval, že tímto krokem přišel o majetek a vliv na firmy. Stal se pouze "obmyšleným" (beneficientem), který má nárok na zisk, ale firmy neřídí.
Správci: Do čela fondů však jmenoval své blízké spolupracovníky (Zbyňka Průšu, Alexeje Bílka) a svou manželku Moniku Babišovou. Tím podle kritiků i Evropské komise neztratil reálný vliv, pouze ho formálně skryl.

🔍 Evropská rovina a audity

Skutečný zlom v kauze nepřišel z Prahy, ale z Bruselu. Podnět k vyšetřování podala česká pobočka Transparency International a opoziční Piráti.

Definice "Skutečného majitele"

Klíčovým momentem bylo zpřísnění evropské směrnice o praní špinavých peněz (AML) a nařízení o finančních pravidlech EU (2018).

Nová pravidla: Evropské právo definuje střet zájmů šířeji než tehdejší české právo. Stačí, aby politik měl "možnost ovlivňovat" ekonomický chod firmy, i když ji formálně nevlastní.
Registr v SR: Prvním důkazem proti Babišovi se stal slovenský Register partnerov verejného sektora, kde byl Andrej Babiš (kvůli přísnějšímu slovenskému zákonu) stále zapsán jako konečný uživatel výhod (skutečný majitel) Agrofertu.

Auditní mise EK (2019–2021)

Evropská komise vyslala do ČR auditory, kteří zkoumali dotace vyplacené Agrofertu v době, kdy byl Babiš ve vládě.

Závěr auditu: Finální zpráva (zveřejněná v roce 2021) konstatovala, že Andrej Babiš je ve střetu zájmů.
Důvody:
- Babiš jmenoval a mohl odvolat správce svěřenských fondů (tzv. protektory).
- Jako jediný obmyšlený měl přímý zájem na ekonomickém úspěchu holdingu.
- Definoval strategii holdingu.
Sankce: Evropská komise odmítla proplatit dotace pro Agrofert v hodnotě stovek milionů korun. Tyto projekty byly nakonec proplaceny ze státního rozpočtu ČR (tedy českými daňovými poplatníky), protože české úřady pod vedením hnutí ANO odmítaly závěry auditu uznat a vymáhat peníze po Agrofertu zpět.

🛑 Zastavení dotací

V reakci na audit přestal český Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) proplácet Agrofertu nové projekty z evropských peněz (s výjimkou přímých plateb na plochu, na které je nárok automaticky). Agrofert se tak ocitl v situaci, kdy jako největší hráč na trhu ztratil přístup k modernizačním fondům, což ho znevýhodňovalo oproti konkurenci.

🔨 Lex Babiš II a vynucený prodej (2023–2024)

Zatímco první verze zákona o střetu zájmů vedla pouze k formálnímu přesunu majetku do svěřenských fondů, vláda Petra Fialy (ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Piráti, STAN) přišla v roce 2023 s novelou, která "díry" v zákoně ucpala.

Zpřísnění zákona (2023)

Novela zákona o střetu zájmů (často nazývaná Lex Babiš II) přinesla dvě zásadní změny:

Zákaz pro politiky: Výslovně zakázala vrcholným politikům (poslancům, senátorům, členům vlády) vlastnit média.
Skutečný majitel: Klíčová změna spočívala v tom, že zákaz se nově vztahoval na skutečného majitele (podle zákona o evidenci skutečných majitelů), nikoliv jen na formálního vlastníka. Tím padla ochrana svěřenských fondů – Andrej Babiš byl totiž v evidenci veden jako skutečný majitel.
Sankce: Pokud by politik vlastnil média, Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí by mohl nařídit jejich prodej.

Prodej Mafry a Synthesie (Září 2023 / Únor 2024)

Pod tlakem nové legislativy (a hrozby, že přijde o politický vliv nebo o média nuceně) se skupina Agrofert rozhodla k radikálnímu kroku.

Transakce: V září 2023 oznámil Agrofert prodej mediální skupiny MAFRA (vydavatel MF DNES, Lidových novin, iDNES.cz), provozovatele rádia Impuls (LONDA) a chemického podniku Synthesia (výrobce výbušnin a pigmentů).
Kupující: Novým majitelem se stala investiční skupina Kaprain miliardáře Karla Pražáka. Pražák je považován za pragmatického investora s vazbami na skupinu PPF.
Cena: Odhaduje se na vyšší jednotky miliard korun (přes 10 miliard Kč za celý balík).
Dokončení: Transakce byla dokončena v únoru 2024 po schválení antimonopolním úřadem.

Politický význam prodeje

Tímto krokem Andrej Babiš fakticky vyřešil mediální část svého střetu zájmů.

Konec vlivu? Kritici (a bývalí redaktoři Mafry) tvrdí, že i po prodeji si Babiš v médiích udržel neformální vliv, neboť Karel Pražák s ním udržuje korektní vztahy. Nicméně formálně zákonu vyhověl.
Chemická divize: Prodej Synthesie byl překvapivý, ale logický. Synthesia je klíčovým dodavatelem pro státní podnik Explosia (výbušniny), a vlastnictví opozičním lídrem bylo bezpečnostním rizikem.

🇪🇺 Dotační spor trvá: Soudy s EU

Ačkoliv prodej médií vyřešil jeden problém, spor o dotace pro zemědělskou a potravinářskou část Agrofertu pokračoval i v letech 2024 a 2025.

Žaloby u Soudního dvora EU

Agrofert a společnosti z holdingu (např. Primagra, Fatra) podaly několik žalob k Soudnímu dvoru EU v Lucemburku proti Evropské komisi.

Argumentace Agrofertu: Tvrdili, že rozhodnutí Komise o neproplacení dotací je nezákonné, diskriminační a porušuje presumpci neviny. Agrofert trval na tom, že Babiš fondy neřídí.
Rozsudky (2024): Soudní dvůr EU v několika klíčových rozsudcích v roce 2024 potvrdil postoj Evropské komise. Soud konstatoval, že definice "propojeného podniku" a "skutečného majitele" byla aplikována správně. Babiš měl možnost ovlivňovat Agrofert, a proto byl ve střetu zájmů.

Dopad na čerpání (2025)

V prosinci 2025 je situace následující:

Investiční dotace: Agrofert nemůže čerpat investiční dotace z fondů EU (např. na nové linky na toustový chléb), pokud je Andrej Babiš v politické funkci (poslanec).
Nárokové dotace: Agrofert nadále pobírá zemědělské přímé platby (na hektar půdy a na dobytčí jednotku). Tyto dotace jsou nárokové (dostane je každý, kdo hospodaří) a střet zájmů se na ně podle výkladu Komise nevztahuje tak striktně, ačkoliv i zde existuje právní debata o tzv. "zastropování" pro velké podniky.

💰 "Zaplaceno z českého"

Jedním z nejkontroverznějších aspektů kauzy je, kdo nakonec zaplatil projekty, které EU odmítla proplatit.

Český rozpočet: V letech 2017–2021 (vláda ANO) české úřady proplácely dotace Agrofertu ze státního rozpočtu ještě předtím, než o ně požádaly Brusel. Když pak Brusel řekl "NE", peníze už byly na účtech Agrofertu.
Vymáhání: Vláda Petra Fialy se pokoušela některé neoprávněně vyplacené dotace vymáhat zpět. Tento proces je však právně složitý a naráží na administrativní překážky. Část peněz (např. dotace na linku na toustový chléb pro Penam - 100 milionů Kč) zůstala firmě, protože podle českých úřadů splnila tehdejší podmínky, bez ohledu na názor EU.

🚜 Babiš vs. Zemědělci (2024)

V roce 2024 se Andrej Babiš dostal do nového typu střetu zájmů, tentokrát politického.

Protesty zemědělců: Během masivních protestů zemědělců v Praze a Bruselu (proti Green Dealu a byrokracii) se Babiš stavěl do role obhájce "českého venkova".
Kritika malých farmářů: Asociace soukromého zemědělství ho však kritizovala, že hájí zájmy agrobaronů (jako je Agrofert), nikoliv malých sedláků. Babišův holding je totiž jedním z největších příjemců dotací, proti jejichž omezování (zastropování) Babiš politicky bojuje.

🏁 Stav v prosinci 2025: Nový status quo

Konec roku 2025 zastihl Andreje Babiše a jeho holding v nové situaci. Po dokončení prodeje médií a chemické divize Synthesia se intenzita politického boje o "střet zájmů" částečně snížila, avšak právní a dotační bariéry zůstaly zachovány.

Povolební realita 2025

Po parlamentních volbách na podzim 2025 se ukázalo, že téma střetu zájmů již není pro voliče rozhodujícím faktorem.

Imunita voličů: Podobně jako u kauzy Čapí hnízdo, i zde došlo k "únavě materiálu". Voliči hnutí ANO přijali Babišovu argumentaci, že prodejem Mafry "vyhověl všem požadavkům" a že další tlak je pouze "šikanou Bruselu".
Dotační stopka trvá: Bez ohledu na to, zda je Andrej Babiš ve vládě nebo v opozici, úřady (pod dohledem EU) nadále aplikují přísný výklad. Pokud je Andrej Babiš veřejným funkcionářem (poslancem), Agrofert nemá nárok na nenárokové investiční dotace. Tento stav se stal pro holding novým normálem.

Strategie Agrofertu: Soběstačnost

Holding Agrofert se v letech 2024 a 2025 začal adaptovat na éru "bez dotací" (myšleno bez investičních dotací).

Změna financování: Skupina se více orientuje na komerční úvěry a vlastní zdroje. Výpadky v dotacích kompenzuje expanzí na zahraniční trhy (nákupy chemiček a potravinářských firem v Německu a Maďarsku), kde se český zákon o střetu zájmů neuplatňuje.
Soudní cesta: Právní týmy holdingu nadále vedou desítky soudních sporů o zpětné proplacení starých dotací, ale tyto spory se přesunuly z titulek novin do jednacích síní správních soudů.

⚖️ Dědictví kauzy: Jak "Babiš" změnil Česko

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše zanechala v českém právním řádu a politické kultuře nesmazatelnou stopu.

Rejstřík skutečných majitelů

Díky tlaku na rozkrytí vlastnické struktury Agrofertu (a tlaku EU) má Česká republika v roce 2025 jeden z nejtransparentnějších Evidencí skutečných majitelů v Evropě.

Konec anonymity: Dnes je mnohem těžší pro jakéhokoli podnikatele skrýt se za kyperskou schránku nebo svěřenský fond. Úřady mají povinnost zkoumat, kdo firmu fakticky ovládá, ne jen kdo je napsán v obchodním rejstříku.

Lex Babiš jako precedent

Zákon o střetu zájmů, ačkoliv byl psán "proti Babišovi", platí pro všechny.

Preventivní účinek: Miliardáři zvažující vstup do politiky si dnes dvakrát rozmyslí, zda jim to stojí za riziko nuceného prodeje majetku (jako se stalo s Mafrou). Zákon tak paradoxně vytvořil bariéru pro vstup velkého kapitálu do vysoké politiky.
Média a politika: Oddělení vlastnictví klíčových médií od politické moci je považováno za největší úspěch této legislativy, který stabilizoval mediální scénu.

🧠 Sekce "Pro laiky"

O co vlastně jde a proč to je problém?

Analogie "Rozhodčí a hráč"

Představte si fotbalový zápas (ekonomika).

Andrej Babiš (Politik): Je hlavní rozhodčí. Píská fauly, nastavuje pravidla hry a rozhoduje, kdo dostane penaltu (dotaci).
Andrej Babiš (Podnikatel): Je zároveň majitelem jednoho z hrajících týmů (Agrofert).
Problém: I kdyby se tento rozhodčí snažil pískat rovinu, nikdo mu nebude věřit. Vždy bude existovat podezření, že pravidla (zákony o dotacích, daních) nastavuje tak, aby vyhovovala jeho týmu. A pokud jeho tým dostane penaltu (dotaci), ostatní týmy budou křičet, že to je podvod. Proto v demokracii platí: Buď pískej, nebo hraj. Obojí nejde.

Proč nestačily svěřenské fondy?

Babiš řekl: "Dal jsem firmu do fondu, už není moje."

Vysvětlení: Představte si, že máte luxusní auto. Protože se bojíte, že vám ho někdo závidí, "darujete" ho papírově svému bratranci (svěřenský fond).
Ale: Klíčky máte pořád v kapse vy. Vy rozhodujete, kam se pojede. Vy tankujete. A až vás to přestane bavit, bratranec vám auto musí vrátit.
Závěr: Evropská unie řekla: "To auto je pořád tvoje, i když je v techničáku napsaný bratranec."

Co je "konečný uživatel výhod"?

To je ten, kdo na konci dne dostane peníze.

Firma vydělá miliardu. I když firmu řídí manažeři a vlastní ji fond, ta miliarda nakonec skončí (nebo se zhodnotí) v kapse Andreje Babiše. Proto je on "konečný uživatel" a proto se na něj vztahují zákony.

🔗 Související články

Zdroje