Státní rozpočet České republiky na rok 2027

Státní rozpočet České republiky na rok 2027
Název	Státní rozpočet České republiky na rok 2027

Státní rozpočet České republiky na rok 2027 je nejdůležitější ekonomický zákon státu, který definuje předpokládané příjmy a maximální povolené výdaje vlády ČR pro kalendářní rok 2027. Návrh tohoto zákona byl vypracován Ministerstvem financí ČR pod vedením ministryně Aleny Schillerové (nominované hnutím ANO 2011) a na konci září roku 2026 byl oficiálně schválen koaličním kabinetem premiéra Andreje Babiše.

Z makroekonomického a fiskálního hlediska operuje schválený vládní návrh s celkovými příjmy ve výši 2,199 bilionu korun a s celkovými výdaji v objemu 2,585 bilionu korun. Výsledné pasivní saldo (deficit státního rozpočtu) je tak projektováno na hodnotu 386 miliard korun. Jedná se o druhý nejvyšší nominální schodek v historii samostatné České republiky, přičemž do tohoto čísla není započítána mimorozpočtová úvěrová zátěž ve výši 30 miliard korun alokovaná na výstavbu nových bloků Jaderné elektrárny Dukovany. Skutečný nárůst zadlužení státu tak pro rok 2027 dosahuje částky 419 miliard korun.

Rozpočet je charakterizován masivním nárůstem mandatorních a kvazimandatorních výdajů v kapitolách Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva obrany, a současně navyšováním platů ve veřejném sektoru. Pro prosazení rozpočtu ve Sněmovně spoléhá vláda na hlasy 108 poslanců vládní koalice tvořené hnutím ANO 2011, hnutím SPD a stranou Motoristé sobě. Opoziční strany podrobily návrh ostré kritice kvůli porušování rozpočtové odpovědnosti v době ekonomického růstu.

🗓 Současnost: Vládní schvalovací proces (Září 2026)

Příprava státního rozpočtu podléhá striktnímu harmonogramu definovanému zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Během srpna 2026 předložilo Ministerstvo financí ČR první pracovní návrh, který počítal se základním deficitem ve výši 389 miliard Kč. Tento objem vyvolal sérii náročných koaličních vyjednávání, která dominovala politickému prostoru po celé září.

K finálnímu vládnímu schválení došlo ve třetím zářijovém týdnu roku 2026. Během závěrečných jednání došlo k úpravě parametrů. Vláda snížila původně navrhovaný deficit o 3 miliardy Kč na konečných 386 miliard Kč. Tohoto snížení bylo dosaženo navýšením predikovaných příjmů o 9 miliard Kč (na základě zpřesněných odhadů výnosů z prodeje emisních povolenek EU ETS) a souběžným zvýšením výdajového rámce o 6 miliard Kč, přičemž tyto dodatečné výdaje byly alokovány primárně do kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

Předseda vlády Andrej Babiš následně oznámil, že kabinet schválil návrh jednomyslně a že koaliční dohoda garantuje podporu všech 108 vládních poslanců. Určité výhrady k absolutní výši schodku nicméně veřejně formuloval poslanec Miroslav Ševčík z poslaneckého klubu SPD. Vláda následně odeslala návrh do Poslanecké sněmovny.

📊 Makroekonomický rámec a státní příjmy

Predikce příjmů ve výši 2,199 bilionu korun je vystavěna na srpnové makroekonomické predikci Ministerstva financí ČR. Zásadním faktorem ovlivňujícím rozpočtovou architekturu pro rok 2027 je exspirace Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Národní plán obnovy (NPO), ze kterého Česká republika čerpala desítky miliard korun z evropských postcovidových fondů, formálně končí k 31. prosinci 2026. Státní rozpočet na rok 2027 tak musí absorbovat a financovat z čistě národních zdrojů ty investiční akce, které byly dříve kryty evropskými transfery.

Struktura příjmů je dominantně tvořena daňovými výnosy (zejména daní z přidané hodnoty, spotřebními daněmi a daněmi z příjmů právnických a fyzických osob) a pojistným na sociální zabezpečení. Specifickým příjmem jsou zmíněné emisní povolenky, u nichž ministerstvo financí přehodnotilo cenový odhad trhu směrem vzhůru. Vládní představitelé na podzim 2026 rovněž připustili, že vzhledem k enormnímu deficitu bude nutné v budoucnu uvažovat o plošném zvyšování daní, což kontrastuje s dřívějšími předvolebními hesly o jejich nezvyšování.

💰 Výdajové priority a rozpis rozpočtových kapitol

Celkové výdaje státního rozpočtu atakují hranici 2,585 bilionu Kč. Vláda tento objem obhajuje důrazem na investiční činnost; celkové kapitálové (investiční) výdaje dosahují 289,6 miliardy Kč, což představuje meziroční absolutní nárůst o 26,4 miliardy Kč. Investice financované striktně z národních zdrojů zaznamenaly nárůst dokonce o 47,7 miliardy Kč.

Z hlediska jednotlivých resortů dochází k následujícím masivním transferům:

Zdravotnictví a obrana

Tyto dvě kapitoly představují největší akcelerátory růstu výdajů.

Zdravotní systém: Do sektoru zdravotnictví je ze státního rozpočtu alokováno o více než 50 miliard Kč navíc oproti předchozímu roku. Důvodem je zákonem daná valorizace plateb za takzvané státní pojištěnce (děti, senioři, nezaměstnaní) a celkově vyšší výběr zdravotního pojistného, které stát přerozděluje zdravotním pojišťovnám.
Obrana: Kapitola Ministerstva obrany ČR operuje s vyčleněnou sumou 191 miliard Kč. Tato částka byla exaktně vypočtena tak, aby splňovala mezinárodní závazek vůči NATO ve výši 2 % Hrubého domácího produktu (HDP). Po započtení obranných výdajů, které jsou formálně vedeny v jiných kapitolách (například u Správy státních hmotných rezerv či u NÚKIB), dosahují celkové výdaje na obranu státu 195 miliard Kč. Jedná se o meziroční nárůst o zhruba 35 miliard Kč.

Dopravní infrastruktura

Zásadní finanční toky směřují do dopravního stavitelství, jež je primárně realizováno prostřednictvím mimorozpočtového fondu. Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) pro rok 2027 byl schválen ve výši 183,1 miliardy Kč. (V roce 2026 tento fond hospodařil s částkou 169,3 miliardy Kč). Ministr dopravy Ivan Bednárik (nominant SPD) tento nárůst odůvodnil nutností pokrýt finanční požadavky rozestavěných dálničních sítí a železničních koridorů s cílem naplnit strategii dokončení páteřní dopravní infrastruktury státu do roku 2033.

Školství, věda a platy ve veřejné sféře

Platová sféra: Návrh státního rozpočtu garantuje plošný růst platů ve veřejné sféře v intervalu od 5 do 9 procent. Celkové objemové výdaje na platy státních zaměstnanců se tím zvyšují o 36 miliard Kč (tato suma pokrývá i náklady na nově přijímané pracovníky).
Věda a výzkum: Národní výdaje na podporu vědy a výzkumu činí v rozpočtu 45 miliard Kč, což znamená posílení o 2 miliardy Kč oproti předchozímu roku.
Energetika: Vláda se zavázala, že i v roce 2027 bude hradit poplatky za podporované zdroje energie (POZE) přímo ze státního rozpočtu namísto jejich přenesení na koncové spotřebitele, což váže další miliardové výdaje.

Důchody a sociální služby

Největší mandatorní položkou rozpočtu zůstává důchodový účet. Zákonná valorizace penzí vygenerovala pro rok 2027 požadavek na meziroční zvýšení výdajů na důchody o 19,2 miliardy Kč. Dotační tituly určené pro financování chodu sociálních služeb byly v návrhu zafixovány na hodnotě 30 miliard Kč.

⚙️ Legislativní změny a mimorozpočtové financování

Deficit 386 miliard Kč by podle standardní účinné legislativy nebylo možné legálně schválit z důvodu aktivace takzvané dluhové brzdy. Vládní koalice proto přistoupila ke změně zákona o rozpočtové odpovědnosti. Opoziční politici tento krok přirovnali k „odstranění semaforů ze všech křižovatek“, neboť vláda rozvolnila fiskální pravidla v okamžiku, kdy jí bránila v nárůstu státního dluhu.

Dalším vysoce kontroverzním krokem je technika mimorozpočtového financování. Vláda potřebuje zajistit financování výstavby nových jaderných bloků v Dukovanech. Formální státní půjčka na tento projekt v odhadované výši 30 miliard Kč pro rok 2027 byla úpravou zmíněného zákona cíleně vyvedena mimo oficiálně vykazovaný schodek státního rozpočtu. Skutečné reálné zadlužení (tvorba nového dluhu) za rok 2027 tak de facto činí 416 až 419 miliard Kč, čímž se stát dostává na úroveň dosud nejvyššího krizového deficitu z pandemického roku 2021.

⚔️ Politický kontext a reakce opozice

Navržený rozpočet se stal předmětem mimořádně tvrdé politické konfrontace.

Zástupci opoziční strany ODS označili vládní návrh za „rozpočtový armagedon“ a obvinili kabinet z toho, že přenáší účet za svou popularitu na příští generace. Opozice argumentuje, že deficit převyšující 3,5 % HDP hrubě porušuje jak vládní závazky (udržet schodek pod maastrichtským kritériem 3 %), tak předvolební sliby vládních stran. Poukazuje se na absurditu situace, kdy si vláda v době prokazatelného ekonomického růstu a bez přítomnosti vnější krize (typu pandemie covidu-19) půjčuje na denní provoz státu přes 1 miliardu korun každý den.

Poslankyně Pirátské strany a členka rozpočtového výboru Sněmovny Vendula Svobodová potvrdila, že rozpočet zcela paralyzoval ostatní politickou agendu. V rozhovoru konstatovala: „V kuloárech se neřeší nic jiného, než rozpočet,“ a poukázala na složitou dynamiku uvnitř samotné koalice ANO, SPD a Motoristů.

Vláda Andreje Babiše naopak obhajuje strukturu rozpočtu odkazem na dědictví předchozího kabinetu Petra Fialy. Podle vyjádření provládních komentátorů zanechal bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura veřejné finance v "dezolátním stavu" a ve schváleném rozpočtu na rok 2026 úmyslně chyběly desítky miliard korun na důchody, sociální dávky a dopravní infrastrukturu, které nová administrativa musela do rozpočtu na rok 2027 dodatečně promítnout, aby zabránila zastavení státu.

🏛 Ústavní rámec schvalování rozpočtu

Schvalování zákona o státním rozpočtu podléhá v České republice specifickému ústavnímu mechanismu, který se liší od běžných zákonů.

Dle Ústavy ČR projednává návrh státního rozpočtu výlučně Poslanecká sněmovna. Senát Parlamentu ČR se k rozpočtu nevyjadřuje a nemá právo jej zamítnout ani upravit. Legislativní proces ve Sněmovně je rozdělen do tří čtení:

První čtení: Sněmovna hlasuje o základních parametrech rozpočtu – celkových příjmech, celkových výdajích a výsledném saldu. Pokud jsou tyto parametry schváleny, stávají se závaznými a v dalších krocích je již nelze měnit.
Druhé čtení: Poslanci mohou podávat pozměňovací návrhy. Vzhledem k zafixovaným parametrům z prvního čtení mohou poslanci pouze přesouvat peníze mezi jednotlivými kapitolami (například odebrat peníze ministerstvu zemědělství a přidat je ministerstvu kultury).
Třetí čtení: Finální hlasování o zákonu jako celku. Po schválení Sněmovnou je zákon odeslán k podpisu prezidentovi republiky. Pokud by prezident zákon vetoval, může jej Sněmovna přehlasovat absolutní většinou (minimálně 101 hlasů).

Pokud by rozpočet nebyl schválen a nepodepsán do 31. prosince 2026, stát by od 1. ledna 2027 vstoupil do takzvaného rozpočtového provizoria.

📈 Statistiky a datové tabulky

Následující tabulky agregují přesná makroekonomická a rozpočtová data prezentovaná Ministerstvem financí ČR pro fiskální rok 2027. Čísla jsou uvedena bez jakéhokoliv zkracování v nominálních hodnotách.

Tabulka 1: Základní bilance státního rozpočtu 2027

Makroekonomický ukazatel	Vládní návrh (září 2026)	Změna oproti srpnovému draftu
Celkové příjmy	2 199 000 000 000 Kč	Nárůst o 9 miliard Kč
Celkové výdaje	2 585 000 000 000 Kč	Nárůst o 6 miliard Kč
Saldo (Plánovaný deficit)	- 386 000 000 000 Kč	Snížení schodku o 3 miliardy Kč
Mimorozpočtová zátěž (Dukovany)	- 30 000 000 000 Kč	Bez změny
Skutečný nárůst státního dluhu	- 416 000 000 000 Kč (až 419 mld. Kč)	–

Tabulka 2: Rozdělení klíčových výdajových priorit

Sektor / Kapitola	Absolutní vyčleněná částka (či nárůst)	Podrobnější alokace
Investice (Kapitálové výdaje celkem)	289,6 miliardy Kč	Meziroční nárůst o 26,4 mld. Kč.
Ministerstvo obrany a zbrojní sektor	191 miliard Kč (resp. 195 mld. Kč celkově)	Naplnění 2 % HDP.
Státní fond dopravní infrastruktury	183,1 miliardy Kč	Dálnice a železniční koridory.
Zdravotní systém (platby státu)	Nárůst o více než 50 miliard Kč	Platby za státní pojištěnce.
Věda a výzkum (národní zdroje)	45 miliard Kč	Nárůst o 2 mld. Kč.
Platy ve veřejné sféře	Nárůst objemu o 36 miliard Kč	Zajištění 5–9% růstu platů.
Důchodový systém (Penze)	Nárůst objemu o 19,2 miliardy Kč	Zákonná valorizace důchodů.
Dotace na sociální služby	30 miliard Kč	Provoz sociálních ústavů.

💡 Pro laiky

Státní rozpočet si lze představit jako rodinnou pokladničku a roční finanční plán České republiky. Stát do této pokladničky vybírá peníze od lidí a firem prostřednictvím daní (například z každého nakoupeného rohlíku stát získá DPH, z každé výplaty dostane daň z příjmu a sociální pojištění). Tyto peníze pak vláda rozděluje zpět – platí z nich důchody, mzdy učitelům, lékařům, staví za ně dálnice a nakupuje zbraně pro armádu.

Pokud stát za jeden rok utratí více peněz, než kolik od lidí na daních vybere, vzniká takzvaný deficit neboli schodek. Aby vláda mohla tento schodek zaplatit (například v roce 2027 jí bude chybět 386 miliard korun), musí si peníze půjčit. Půjčuje si je tak, že vydává takzvané státní dluhopisy, které si kupují banky a investoři. Za tyto půjčky ale musí stát v budoucnu platit úroky. Pokud je schodek každý rok obrovský, platí stát na úrocích stovky miliard, které pak chybí například na stavbu nových nemocnic.

V článku je rovněž zmíněn pojem mimorozpočtové financování, u kterého se opozice zlobí, že vláda tvoří „skrytý schodek“. Jde o účetní trik. Pokud vláda potřebuje například 30 miliard na stavbu nové jaderné elektrárny v Dukovanech, musela by je normálně zapsat do rozpočtu, takže by celkový dluh nevypadal jako 386 miliard, ale jako 416 miliard. Aby číslo v novinách a v televizi nevypadalo tak hrozivě, politici změnili zákon a zařídili, aby se tato jedna konkrétní půjčka (30 miliard) nezapočítávala do hlavního státního schodku, ale účtovala se stranou. Dluh jako takový ale vznikne úplně stejný a daňový poplatník jej nakonec bude muset i s úroky splatit.

Zkratka RUD (Rozpočtové určení daní) pak znamená zákonný vzorec, podle kterého se stát dělí o vybrané peníze z daní s jednotlivými kraji a obcemi, aby měly z čeho svítit na ulicích nebo opravovat chodníky.

Zdroje