Přeskočit na obsah

Srdeční zástava

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Nemoc

Srdeční zástava (odborně náhlá zástava oběhu, latinsky cardiac arrest, anglicky Sudden Cardiac Arrest - SCA) je život ohrožující stav, při kterém dochází k náhlému selhání čerpací funkce srdce. Důsledkem je okamžité zastavení krevního oběhu, což vede k přerušení dodávky kyslíku do životně důležitých orgánů, především do mozku.

Pokud není okamžitě zahájena Kardiopulmonální resuscitace (KPR), nastává během několika sekund hluboké Bezvedomí a během několika minut dochází k nevratnému poškození mozkových buněk a následné biologické smrti. Srdeční zástava je jednou z nejčastějších příčin úmrtí ve vyspělých zemích. Je nutné ji striktně odlišovat od infarktu myokardu, ačkoliv infarkt je její nejčastější příčinou. Zatímco infarkt je "instalatérský" problém (ucpaná céva), zástava je "elektrický" problém (porucha rytmu).

⚙️ Patofyziologie a mechanismus

Srdce je svalová pumpa řízená vlastním elektrickým převodním systémem. V normálním stavu Sinoatriální uzel (SA uzel) generuje elektrické impulzy, které se šíří svalovinou a způsobují koordinovaný stah síní a komor, čímž je krev vypuzována do aorty a plicnice. Při srdeční zástavě je tato koordinace narušena nebo zcela chybí.

Z hlediska elektrické aktivity na EKG dělíme zástavy na dva základní typy, což je klíčové pro volbu léčby (zda použít defibrilátor či nikoliv).

1. Defibrilovatelné rytmy (Šokové rytmy)

Tyto rytmy jsou nejčastější příčinou náhlé zástavy u dospělých (cca 80 % případů). Srdce se stále pohybuje, ale chaoticky, takže nepumpuje žádnou krev.

  • Komorová fibrilace (VF): Místo koordinovaného stahu se svalová vlákna srdečních komor jen chvějí (míhají). Elektrická aktivita je zcela zmatená. Toto je stav, který postihl například hokejistu Craiga Cunninghama nebo fotbalistu Christiana Eriksena. Jedinou účinnou léčbou je elektrický výboj – defibrilace.
  • Komorová tachykardie bez pulzu (pVT): Komory se stahují tak rychle (např. 200 a více tepů za minutu), že se nestačí naplnit krví a tedy nic nevypudí do oběhu. Tento stav často rychle degeneruje do fibrilace.

2. Nedefibrilovatelné rytmy (Nešokové rytmy)

U těchto rytmů defibrilace nepomáhá, naopak by mohla poškodit myokard. Léčba spočívá v masáži srdce a podání léků (Adrenalin).

  • Asystolie: Lidově "rovná čára". Znamená úplnou absenci elektrické i mechanické aktivity srdce. Prognóza je zde výrazně horší než u fibrilace. Často je konečným stádiem neléčené fibrilace.
  • Bezpulzová elektrická aktivita (PEA): Na EKG je vidět normální nebo zpomalený rytmus, který by teoreticky měl vyvolat stah, ale srdeční sval na něj mechanicky nereaguje, nebo je srdce prázdné (např. při vykrvácení) a nemá co pumpovat.

⚠️ Příčiny (Etiologie)

Příčiny srdeční zástavy se v urgentní medicíně často dělí podle mnemotechnické pomůcky 4H a 4T, která pomáhá lékařům rychle identifikovat zvrátitelné příčiny.

Kardiální příčiny (Srdce)

Nejčastější skupina příčin, zejména u osob nad 45 let.

Reverzibilní příčiny (4H a 4T)

Tyto příčiny je třeba aktivně hledat, protože jejich vyřešení může pacienta zachránit.

4H:

  • Hypoxie: Nedostatek kyslíku (dušení, tonutí, zástava dechu). Srdce se zastaví sekundárně, protože nemá kyslík pro svou práci. Časté u dětí.
  • Hypovolemie: Nedostatek tekutin v oběhu (masivní Krvácení, těžká dehydratace). Srdce "jede naprázdno" (PEA).
  • Hyperkalemie / Hypokalemie: Poruchy hladiny draslíku a jiných minerálů, které jsou klíčové pro přenos elektrického signálu v buňkách.
  • Hypotermie: Těžké Podchlazení, kdy teplota jádra klesne pod 30 °C.

4T:

🚑 Příznaky a diagnostika

Rozpoznání srdeční zástavy musí být okamžité. Není čas na složité vyšetřování. Diagnóza je klinická a stojí na třech pilířích:

  1. Ztráta vědomí: Postižený nereaguje na oslovení ani na bolestivý podnět (zatřesení). Dochází k ní do 10–15 sekund po zástavě.
  2. Absence normálního dýchání: Postižený nedýchá vůbec, nebo se vyskytuje tzv. lapavé dechy (agonální dýchání).
    DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ: Lapavé dechy vypadají jako chrčení, lapaní po vzduchu nebo nepravidelné vzdechy. Laici si je často pletou s normálním dýcháním a nezahájí resuscitaci. Lapavé dechy jsou známkou zástavy!
  3. Nepřítomnost pulzu: Laikům se NEDOPORUČUJE zdržovat se hmatáním pulzu, protože ve stresu často cítí vlastní tep v prstech. Profesionálové hmatají pulz na krkavici (krkavice) maximálně 10 sekund.

Jiné příznaky, které mohou (ale nemusí) zástavě předcházet:

⚕️ Léčba a První pomoc (Řetězec přežití)

Úspěšnost léčby závisí na síle tzv. Řetězce přežití (Chain of Survival). Každá minuta prodlení snižuje šanci na přežití o 10 %.

1. Okamžité rozpoznání a přivolání pomoci

Vytáčení čísla 155 (v ČR) nebo 112 (v Evropě). Operátor zdravotnické záchranné služby aktivuje tzv. TANR (Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace) a navádí zachránce krok po kroku.

2. Časná KPR (Kardiopulmonální resuscitace)

Hlavním cílem je mechanicky nahradit funkci srdce a dopravit alespoň minimum okysličené krve do mozku.

  • Technika: Stlačování středu hrudníku (dolní polovina hrudní kosti).
  • Frekvence: 100 až 120 stlačení za minutu (rytmus písně Stayin' Alive od Bee Gees).
  • Hloubka: 5 až 6 cm u dospělého.
  • Poměr: U dospělých se doporučuje poměr 30 stlačení : 2 vdechy. Pokud zachránce neumí nebo nechce dýchat, provádí nepřerušovanou masáž srdce (Hands-only CPR), která je v prvních minutách téměř stejně efektivní.
  • Kvalita: Po každém stlačení je nutné hrudník zcela uvolnit, aby se srdce mohlo naplnit krví.

3. Časná defibrilace (AED)

Použití Automatizovaného externího defibrilátoru (AED). Přístroj sám analyzuje srdeční rytmus a pokud detekuje fibrilaci komor, doporučí výboj. AED jsou dnes umístěny na veřejných místech (nákupní centra, letiště, úřady). Použití AED laiky zvyšuje šanci na přežití až na 75 %, pokud je použit do 3-5 minut.

4. Rozšířená neodkladná resuscitace (ALS)

Provádí ji posádka ZZS (záchranka). Zahrnuje:

  • Zajištění dýchacích cest: Endotracheální intubace nebo supraglotické pomůcky (laryngeální maska), napojení na umělou plicní ventilaci.
  • Vstup do krevního řečiště: Zavedení kanyly do žíly nebo intraoseální vstup (navrtání kosti).
  • Farmakoterapie:
    • Adrenalin (Epinefrin): Podává se 1 mg každé 3–5 minut. Zvyšuje periferní odpor a tím i prokrvení srdce a mozku.
    • Amiodaron: Antarytmikum podávané při refrakterní fibrilaci komor (když výboje nezabírají).

5. Post-resuscitační péče

Pokud se podaří obnovit spontánní oběh (ROSC - Return of Spontaneous Circulation), boj o život nekončí. Následuje transport na oddělení ARO nebo JIP. Klíčová je:

  • Cílená regulace teploty (TTM): Udržování tělesné teploty mezi 32–36 °C po dobu 24 hodin, což snižuje metabolismus mozku a brání jeho otoku a poškození.
  • Koronární intervence (PCI): Pokud byl příčinou infarkt, provádí se okamžitá katetrizace srdce k uvolnění tepny.

🧠 Následky a prognóza

Prognóza závisí na mnoha faktorech: zda byla zástava svědčená, zda byla zahájena laická KPR a jaký byl vstupní rytmus (fibrilace má lepší prognózu než asystolie).

  • Mimo nemocnici (OHCA): Průměrné přežití v Evropě se pohybuje kolem 8–10 %. V oblastech s dobrým systémem prvních respondentů a AED může být vyšší.
  • V nemocnici (IHCA): Přežití je kolem 20–25 %, protože pomoc je dostupná okamžitě.

Post-resuscitační syndrom

Jde o komplexní poškození organismu způsobené jednak samotnou zástavou (ischémie), a jednak následným obnovením toku krve (reperfuzní poškození). Zahrnuje poškození mozku, dysfunkci myokardu a systémovou zánětlivou reakci podobnou sepsi. Nejzávažnějším trvalým následkem je hypoxicko-ischemické poškození mozku, které může vést k trvalému vegetativnímu stavu.

🛡️ Prevence

Prevence srdeční zástavy se překrývá s prevencí kardiovaskulárních chorob:

  • Léčba vysokého krevního tlaku a vysokého cholesterolu.
  • Zanechání kouření.
  • Screening vrozených srdečních vad u sportovců (EKG, zátěžové testy).
  • Implantace ICD (Implantabilní kardioverter-defibrilátor) u rizikových pacientů, kteří již arytmii prodělali nebo mají nízkou funkčnost levé komory.

Šablona:Pro laiky

🧐 Pro laiky

Srdeční zástava je moment, kdy člověk "zemře", ale my ho můžeme vrátit zpět.

  • Není to infarkt: Infarkt je ucpaná trubka, zástava je vypnutá elektřina. Při infarktu je člověk obvykle při vědomí a bolí ho hrudník. Při zástavě okamžitě padá k zemi a je "mrtvý".
  • Lapavé dechy (Gasping): Pokud člověk leží, nereaguje a vydává divné zvuky (chrápe, sípe, lapá po dechu s dlouhými pauzami), NEDÝCHÁ. Je to reflex mozku, který umírá. Musíte okamžitě začít stlačovat hrudník.
  • Nebojte se že ublížíte: Zástava je stav, kdy hůř už být nemůže (člověk je technicky mrtvý). Zlomená žebra při resuscitaci jsou běžná a znamenají, že to děláte dostatečně silně. Lepší zlomená žebra než smrt.

Co dělat (Pravidlo 3K):

  1. KOUKNI: Nereaguje? Nedýchá normálně?
  2. KŘIČ: Volej 155. Dej telefon na hlasitý odposlech. Pošli někoho pro AED, jestli je poblíž.
  3. KOMPRESE: Dej ruce na střed hrudníku a tlač. Rychle a hluboko. Nepřestávej, dokud nepřijede sanitka.

Zdroje

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Srdeční_zástava&oldid=47949“