Scott King (hokejista, 1967)

Scott King
Celé jméno	Scott Glenndale Martin King
Datum narození	25. června 1967
Místo narození	Thunder Bay, Ontario, Kanada
Státní příslušnost
Povolání	hokejista (brankář)
Aktivní od	1990
Aktivní do	1993
Výška	185 cm
Váha	77 kg

Scott King (celým jménem Scott Glenndale Martin King) je bývalý kanadský profesionální hokejový brankář, jehož jméno je zapsáno v historických kronikách nejprestižnější hokejové ligy světa, NHL. Ačkoliv na této absolutně nejvyšší úrovni odehrál na začátku devadesátých let dvacátého století pouze dvě soutěžní utkání v dresu slavného klubu Detroit Red Wings, jeho hokejový životopis je mimořádně pestrý a úspěšný, zejména co se týče jeho působení v americkém univerzitním systému a následně v nižších profesionálních soutěžích.

Jeho kariéra je fascinující ukázkou cesty hráče, který musel o své místo na slunci tvrdě bojovat v obrovské konkurenci. Prošel si klasickou kanadskou juniorskou školou, aby následně zasvětil čtyři roky svého života studiu a reprezentaci prestižní univerzity ve Spojených státech amerických. Po přechodu do profesionálního sportu okusil tvrdý život farmářských lig, pendlování mezi městy a nekonečné cestování autobusem, které k nižším zámořským soutěžím neodmyslitelně patří. Své působení v profesionálním hokeji dokázal korunovat ziskem mistrovského titulu v soutěži ECHL, po kterém se rozhodl svou aktivní dráhu předčasně, avšak na samotném vrcholu, ukončit.

👤 Dětství a formování v hokejové kultuře Ontaria

Scott Glenndale Martin King se narodil 25. června 1967 ve městě Thunder Bay, které se nachází na březích obrovského Hořejšího jezera (Lake Superior) v kanadské provincii Ontario. Toto město, vzniklé historickým sloučením sídel Fort William a Port Arthur, představuje jednu z nejtradičnějších bašt kanadského ledního hokeje. Místní drsné zimy, zamrzlé rybníky a všudypřítomná hokejová kultura formovaly charakter mnoha budoucích špičkových sportovců. Z Thunder Bay pochází celá řada vynikajících hráčů, což vytvářelo obrovské a nesmírně konkurenční prostředí již pro velmi malé chlapce začínající s organizovaným sportem.

Mladý Scott si pro svou budoucnost vybral pozici, která je v ledním hokeji obecně považována za psychicky vůbec nejnáročnější – postavil se mezi tři tyče a stal se brankářem. Být hokejovým brankářem v sedmdesátých a osmdesátých letech znamenalo čelit obrovskému množství střel s výstrojí, která byla v porovnání s dnešními moderními technologiemi velmi primitivní a těžká. V lokálních mládežnických soutěžích v Ontariu se King rychle vypracoval mezi velmi slibné talenty. Vyznačoval se výborným reflexivním stylem a velkou obratností, což byly klíčové předpoklady pro další posun v jeho slibně se rozvíjející kariéře.

🏒 Juniorská léta v drsné lize na západním pobřeží

Aby mohl svůj talent plně rozvinout a přitáhnout pozornost profesionálních skautů, rozhodl se King v polovině osmdesátých let k radikálnímu kroku. Opustil domovské Ontario a vydal se tisíce kilometrů na západ, do provincie Britská Kolumbie. Zde se zapojil do ligy British Columbia Junior Hockey League (zkráceně BCJHL, dnešní BCHL), která byla tehdy známá jako soutěž plná divokého ofenzivního hokeje a tvrdých fyzických střetů. Pro brankáře to byla jedna z nejtěžších juniorských zkoušek v celé Kanadě.

V sezóně 1984/1985 se stal oporou týmu Richmond Sockeyes. Okamžitě se chopil role brankářské jedničky a v této nesmírně náročné a ofenzivně laděné soutěži odchytal 40 zápasů základní části. Jeho výkony byly impozantní – dovedl svůj tým k vynikajícím 23 vítězstvím. Ačkoliv jeho průměr inkasovaných branek (GAA) činil 5,05, v tehdejším kontextu to byla naprosto běžná a respektovaná statistika, neboť zápasy běžně končily velmi divokými výsledky. V následující sezóně 1985/1986 hájil barvy organizace Vernon Lakers a následně znovu oblékl dres týmu Richmond Sockeyes. V tomto ročníku stlačil svůj průměr inkasovaných branek u týmu z Richmondu až k hodnotě 4,25 a potvrdil svou dominanci v lize, čímž si vysloužil obrovský zájem vyhledávačů talentů.

🎯 Draft do NHL a zásadní životní rozhodnutí

Skvělé a stabilní výkony v juniorské lize nemohly zůstat bez odezvy z těch nejvyšších hokejových pater. V létě roku 1986 se konal tradiční vstupní draft do NHL, na kterém si profesionální kluby volily práva na ty největší naděje z celého světa. Brankáři byli v této éře vybíráni často až v pozdějších kolech, neboť jejich vývoj vyžaduje delší časový horizont než u hráčů v poli.

Byl to legendární a historicky nesmírně úspěšný klub Detroit Red Wings, patřící do elitní a původní skupiny takzvané "Original Six", který na jméno Scotta Kinga ukázal. Mladý Kanaďan byl draftován v desátém kole, jako celkově 190. hráč v pořadí. Být draftován organizací z Detroitu znamenalo splnění obrovského dětského snu, ale situace v brankovišti Rudých Křídel byla na konci osmdesátých let velmi spletitá a konkurence obrovská. Management Detroitu a rodina Scotta Kinga tak dospěli k moudrému a strategickému rozhodnutí. Místo předčasného skoku do profesionálního hokeje zvolil King cestu amerického vysokoškolského systému, která mu nabízela čas na fyzické i taktické dozrání a zároveň možnost získat prestižní univerzitní vzdělání.

🎓 Zlatá éra na University of Maine

Na podzim roku 1986 spojil Scott King svou budoucnost s University of Maine a stal se klíčovým hráčem jejich sportovního programu Maine Black Bears. Tato univerzita působila v elitní a nesmírně tvrdé konferenci Hockey East v rámci celoamerické asociace NCAA. Čtyři roky strávené v Oronu, kde se univerzitní kampus nachází, se staly pravděpodobně vůbec nejúspěšnější a nejslavnější kapitolou celé jeho hokejové kariéry.

Univerzitní hokej se vyznačuje propracovanou defenzivní taktikou a mnohem systémovější hrou než juniorské soutěže, což Kingovi dokonale vyhovovalo. Během svého působení v letech 1986 až 1990 přepisoval historické tabulky a lámal školní rekordy. Odchytal neuvěřitelné množství minut a připsal si rekordní počty úspěšných zákroků. Jeho výkony byly natolik fenomenální, že byl hned třikrát vyhlášen vůbec nejlepším brankářem celé konference Hockey East (Goaltender of the Year), a to v letech 1987, 1988 a 1989. Třikrát se také objevil v elitním All-Star výběru.

Absolutním vrcholem jeho univerzitní anabáze se stala sezóna 1988/1989. Pod obrovským tlakem a očekáváním veřejnosti dovedl svůj tým Maine Black Bears až do finále konference Hockey East. V památném a dramatickém souboji o mistrovský titul se postavili proti silnému soupeři z Boston College. King předvedl v klíčovém utkání heroický výkon, dovedl svůj tým k vítězství a k zisku prestižního šampionátu. Pro univerzitu z Maine to byl jeden z největších historických triumfů a Scott King se stal na kampusu naprostou sportovní legendou, což potvrdilo i jeho pozdější slavnostní uvedení do tamní univerzitní Sportovní síně slávy.

⚔️ Přechod k profesionálům a tvrdá škola farmářských lig

Po úspěšném absolutoriu na univerzitě a zisku mnoha individuálních trofejí přišel v roce 1990 čas splnit si profesionální povinnosti vůči organizaci Detroit Red Wings, která jej před čtyřmi lety draftovala. King podepsal svou první plnohodnotnou profesionální smlouvu a okamžitě nastoupil do tvrdého drilu nižších severoamerických soutěží.

Jeho prvním působištěm se stal celek Hampton Roads Admirals, který působil v lize ECHL (East Coast Hockey League). V této soutěži, plné mladých nadějí i ostřílených veteránů, odchytal 15 zápasů s velmi solidní bilancí 8 výher, 4 porážek a 1 remízy. Jeho talent, klid v brankovišti a výborná poziční hra neunikly pozornosti managementu Detroitu, a tak byl ještě v průběhu téže sezóny povýšen do prestižnější a hokejově mnohem kvalitnější ligy AHL, konkrétně do hlavního farmářského celku Adirondack Red Wings. V týmu Adirondack odchytal 24 zápasů a naplno se etabloval v prostředí dospělého profesionálního hokeje, kde každý zápas představoval nemilosrdný boj o udržení smlouvy a pozornost trenérů z prvního týmu NHL.

🌟 Historické momenty v National Hockey League

Život farmářského hokejisty se vyznačuje neustálým čekáním na vytoužený telefonát a šanci naskočit do nejlepší ligy planety. Pro Scotta Kinga se tento magický moment stal realitou v průběhu sezóny 1990/1991. První tým Detroit Red Wings čelil dočasným problémům v brankovišti a povolal svého univerzitního odchovance na lavičku prvního týmu.

K jeho historickému a vysněnému debutu v NHL došlo ve chvíli, kdy hlavní brankář týmu zažíval slabší chvíle v průběhu zápasu. Trenér Detroitu se rozhodl sáhnout ke střídání a poslal tehdy třiadvacetiletého Kinga do ohně. King ve svém prvním utkání odchytal celkem 45 minut a 3 sekundy. Během tohoto náročného křtu ohněm čelil jedenácti střelám soupeřů a inkasoval dvě branky. Zápas sice neskončil vítězstvím, ale pro samotného hráče to byl okamžik, na který dřel celý život – stal se oficiálně hráčem NHL.

Druhá a, jak se později ukázalo, historicky úplně poslední šance v dresu s okřídleným kolem na hrudi přišla v následujícím soutěžním ročníku 1991/1992. I tentokrát do utkání naskočil v průběhu hry z pozice střídajícího brankáře. Na ledě strávil přesně 16 minut a 26 sekund, přičemž ze šesti střel propustil za svá záda pouze jediný puk. Konkurence v brankovišti Detroitu však v té době neznala slitování. Organizace brzy draftovala a do svého systému zapracovala budoucí superhvězdu, brankáře Chrise Osgooda, jehož příchod znamenal obrovský přetlak na gólmanských pozicích a postupné odsunutí Kinga zpět do nižších ligových struktur. Celková Kingova bilance v NHL se tak navždy zastavila na dvou odehraných zápasech, 61 odchytaných minutách, třech inkasovaných brankách a úspěšnosti zákroků 81,3 %. Být "dvojzápasovým" gólmanem v NHL však stále znamená patřit mezi absolutní sportovní elitu z celosvětového pohledu.

🏆 Triumfální závěr v ECHL a odchod do sportovního důchodu

Poslední kapitola profesionální dráhy Scotta Kinga se odehrála převážně v lize ECHL. Vzhledem k rostoucí konkurenci na farmě v AHL byl přeřazen do týmu Toledo Storm, který představoval další vývojový stupeň v hierarchii organizace Red Wings. Tento přesun, ačkoliv mohl být zpočátku vnímán jako krok zpět, se nakonec proměnil ve velkolepý a vítězný příběh.

Sezóna 1992/1993 byla z pohledu týmového úspěchu naprosto fenomenální. King se v Toledu stal suverénní brankářskou jedničkou a oporou týmu. V základní části odchytal úctyhodných 45 zápasů s obrovskou porcí herního vytížení. Připsal si 26 vítězství, vychytal dvě čistá konta a jeho dominantní výkony pomohly týmu probojovat se s přehledem do vyřazovacích bojů. V napínavém play-off King pokračoval ve fantastických výkonech. S ohromující bilancí deseti výher a pouhých tří porážek dovedl celek Toledo Storm až do velkého finále. Zde se jeho tým utkal s mužstvem Wheeling Thunderbirds. V šestizápasové finálové sérii Toledo zvítězilo a Scott King mohl nad hlavu zvednout slavný Riley Cup (historický předchůdce dnešního Kelly Cupu), trofej pro celkového vítěze soutěže ECHL.

Tento obrovský a emotivní triumf se stal pomyslnou zlatou tečkou za celou jeho hokejovou cestou. Ve věku pouhých šestadvaceti let, po zisku prestižního mistrovského titulu, se Scott King v roce 1993 rozhodl svou aktivní profesionální dráhu definitivně a s velkou grácií ukončit. Dokázal si tak splnit oba dětské sny – zachytat si v bájné National Hockey League a rozloučit se se sportovní kariérou jako vítězný šampion s pohárem v ruce.

🛡️ Brankářský styl a technický profil

Scott King byl fyzicky velmi dobře vybaveným brankářem své generace. S výškou přibližně 185 centimetrů (což odpovídá šesti stopám a jednomu palci) a váhou pohybující se kolem 77 kilogramů (170 liber) dokázal velmi dobře a spolehlivě pokrývat značnou část brankového prostoru. Z hlediska držení hole a výstroje patřil mezi klasické brankáře, kteří nosí lapačku na levé ruce (označováno jako "catches left").

Technicky spadal do éry, kdy se v hokeji ještě stále masivně uplatňoval tradiční takzvaný "stand-up" styl, tedy styl chytání ve stoje s důrazem na vynikající bruslení, bleskové reflexy a přesné vykopávání betonů. King byl analytiky a trenéry velmi často chválen právě za své vynikající reakční schopnosti a klidnou, vysoce koncentrovanou hru, kterou dokázal přenášet na celou obranu. V krizových a stresových momentech pod tlakem agresivních útočníků neztrácel rozvahu a nepropadal zbytečné panice, což zúročil zejména během těžkých vyřazovacích bojů a během svého zlatého univerzitního působení.

📈 Detailní a kompletní kariérní statistiky

Tato obsáhlá tabulka nabízí kompletní statistický průřez celou kariérou Scotta Kinga od juniorských začátků až po zisk Riley Cupu. Detailně mapuje počty odehraných zápasů (GP), odehrané minuty (MIN) či úspěšnost zákroků (SV%). Zvláštní pozornost je věnována plným a nezkráceným názvům jednotlivých týmů přesně podle zadaných požadavků.

Sezóna	Tým	Liga	Zápasy	Vítězství	Porážky	Remízy	Odehrané minuty	Inkasované branky	Čistá konta	Průměr ink. branek (GAA)	Úspěšnost zákroků (SV%)
1984/1985	Richmond Sockeyes	BCJHL	40	23	9	0	2067	174	0	5,05	85,9 %
1985/1986	Vernon Lakers	BCJHL	12	3	6	0	729	63	0	5,19	85,7 %
1985/1986	Richmond Sockeyes	BCJHL	17	14	3	0	989	70	0	4,25	85,5 %
1986/1987	University of Maine	NCAA	21	11	6	1	1111	58	0	3,13	89,4 %
1987/1988	University of Maine	NCAA	33	25	5	1	1762	91	0	3,10	89,6 %
1988/1989	University of Maine	NCAA	27	13	8	0	1394	83	0	3,57	87,7 %
1989/1990	University of Maine	NCAA	29	17	7	2	1526	67	1	2,63	90,0 %
1990/1991	Hampton Roads Admirals	ECHL	15	8	4	1	819	57	0	4,17	88,0 %
1990/1991	Adirondack Red Wings	AHL	24	8	10	2	1287	91	0	4,24	86,1 %
1990/1991	Detroit Red Wings	NHL	1	0	0	0	45	2	0	2,67	81,8 %
1991/1992	Toledo Storm	ECHL	7	4	2	1	424	25	0	3,54	89,7 %
1991/1992	Adirondack Red Wings	AHL	33	14	14	3	1904	112	0	3,53	87,9 %
1991/1992	Detroit Red Wings	NHL	1	0	0	0	16	1	0	3,75	80,0 %
1992/1993	Toledo Storm 🏅	ECHL	45	26	11	7	2602	153	2	3,53	88,9 %
1992/1993	Adirondack Red Wings	AHL	1	1	0	0	60	1	0	1,00	97,4 %

Zdroje