Saxofon

Rozbalit box

Obsah boxu

Saxofon je dechový nástroj patřící do skupiny dřevěných dechových nástrojů, přestože je jeho tělo zpravidla vyrobeno z mosazi. Důvodem tohoto zařazení je způsob tvoření tónu pomocí jednoho plátku, podobně jako u klarinetu. Vynalezl jej belgický nástrojař Adolphe Sax kolem roku 1841 a patentoval v Paříži v roce 1846. Saxofon je známý svým silným, expresivním tónem, který kombinuje zvukovou sílu žesťových nástrojů s agilitou dřevěných dechových nástrojů. Díky své všestrannosti se stal jedním z nejikoničtějších nástrojů jazzu, ale našel uplatnění i v klasické hudbě, populární hudbě, rock and rollu a vojenských kapelách.

📜 Historie

Historie saxofonu je neoddělitelně spjata s jeho tvůrcem, Adolphem Saxem.

🎷 Vynález a patent

Adolphe Sax (1814–1894) byl talentovaný belgický designér hudebních nástrojů a hudebník, jehož otec byl rovněž výrobcem nástrojů. Sax se přestěhoval do Paříže, tehdejšího centra hudebního světa, a snažil se vylepšit stávající dechové nástroje. Jeho cílem bylo vytvořit nástroj, který by zvukově propojil sekci dřevěných a žesťových nástrojů v orchestru a vojenských kapelách. Chtěl nástroj, který by měl sílu trubky, ale flexibilitu a prstoklad podobný klarinetu.

První saxofon postavil kolem roku 1841. Jednalo se o basový saxofon laděný v C. Nástroj představil skladateli Hectoru Berliozovi, který byl novinkou nadšen a napsal o něm pochvalný článek. Oficiálně byl saxofon patentován 28. června 1846. Patent zahrnoval celou rodinu 14 různých typů saxofonů, rozdělených do dvou hlavních skupin: orchestrální (laděné v C a F) a pro vojenské kapely (laděné v B♭ a E♭). Právě druhá skupina se nakonec prosadila a používá se dodnes.

Navzdory počátečnímu nadšení se Sax potýkal s velkou konkurencí a závistí ostatních pařížských výrobců nástrojů, kteří jej opakovaně žalovali za porušování patentů a snažili se jeho vynález zdiskreditovat. I přes tyto obtíže byl saxofon rychle adoptován francouzskými vojenskými kapelami.

🎶 Cesta do jazzu

Zatímco v klasické hudbě se saxofon prosazoval jen pomalu, jeho skutečná hvězdná hodina přišla na začátku 20. století ve Spojených státech. Po vypršení Saxova patentu v roce 1866 začali nástroj vyrábět i další výrobci, včetně amerických firem jako Conn a Buescher.

Saxofon se stal populárním ve vaudeville a tanečních kapelách. Jeho hlasitý a expresivní zvuk byl ideální pro nově vznikající hudební styl – jazz. V New Orleans se stal jedním z klíčových nástrojů. Průkopníci jako Sidney Bechet (soprán saxofon) a Coleman Hawkins (tenor saxofon) ukázali jeho obrovský potenciál pro improvizaci.

Ve 30. a 40. letech, v éře swingu, se saxofon stal dominantním sólovým nástrojem. Hráči jako Lester Young přinesli lehčí, melodičtější styl. S nástupem bebopu v polovině 40. let se saxofon dostal do centra dění díky geniálním improvizacím Charlieho Parkera na altový saxofon. Od té doby je saxofon neodmyslitelně spjat s jazzovou hudbou a jeho vývoj formovali další velikáni jako John Coltrane, Sonny Rollins nebo Stan Getz.

⚙️ Konstrukce a mechanika

Saxofon je komplexní nástroj složený z několika hlavních částí.

🔩 Tělo nástroje

Tělo saxofonu je kónické (postupně se rozšiřuje) a je vyrobeno nejčastěji z mosazi. Skládá se z několika částí:

Korpus: Hlavní rovná část těla.
Koleno (ohyb): Spodní ohyb ve tvaru písmene "U", který spojuje korpus s roztrubem (u větších saxofonů).
Roztrub (ozvučník): Široce rozevřený konec nástroje, odkud vychází zvuk.
Esa (krk): Odnímatelná zahnutá trubice, na kterou se nasazuje hubička. U sopránových saxofonů může být rovná nebo zahnutá, u větších je vždy zahnutá.

Povrch těla je často lakován (zlatolak, stříbrolak) nebo pokoven (stříbro, zlato, nikl) pro ochranu materiálu a estetický vzhled.

👄 Hubička a plátek

Zvuk saxofonu vzniká rozechvěním tenkého dřevěného plátku.

Hubička (mundštuk): Vyrábí se z ebonitu, plastu, kovu nebo skla. Na její spodní straně je rovná plocha, na kterou se připevňuje plátek.
Plátek: Jedná se o tenký plátek vyrobený z třtiny obecné (Arundo donax). Připevňuje se k hubičce pomocí ligatury (objímky). Foukáním vzduchu do hubičky se plátek rozvibruje a vytváří zvuk. Tvrdost plátků se označuje čísly (obvykle od 1 do 5), přičemž vyšší číslo znamená tvrdší plátek.
Ligatura: Kovová nebo textilní objímka, která drží plátek na hubičce.

🎹 Klapkový systém

Saxofon využívá složitý systém klapek, které zakrývají tónové otvory. Tento systém je odvozen od Böhmova systému používaného na flétnách a klarinetech. Hráč mačká klapky prsty, čímž pomocí pákového mechanismu uzavírá nebo otevírá otvory na těle nástroje. Změnou délky vzduchového sloupce se mění výška tónu. Moderní saxofony mají obvykle 21 až 23 klapek.

🎼 Rodina saxofonů

Adolphe Sax navrhl celou rodinu saxofonů různých velikostí a ladění. Nejběžněji používané jsou (od nejvyššího po nejnižší):

Sopránový saxofon: Laděný v B♭. Má vysoký, pronikavý tón. Existuje v rovné i zahnuté variantě. Proslavil ho například John Coltrane.
Altový saxofon: Laděný v E♭. Je to nejrozšířenější a nejpopulárnější typ, často doporučovaný pro začátečníky. Má jasný a všestranný zvuk. Je ikonou bebopu díky Charliemu Parkerovi.
Tenorový saxofon: Laděný v B♭. Má hlubší, plnější a "drsnější" tón než alt saxofon. Je to dominantní nástroj v jazzu, proslavený hráči jako Coleman Hawkins, Lester Young a John Coltrane.
Barytonový saxofon: Laděný v E♭. Je výrazně větší a má hluboký, rezonující zvuk. Často tvoří basovou linku v saxofonových sekcích. Proslavil ho Gerry Mulligan.

Méně časté typy zahrnují:

Sopraninový saxofon: Laděný v E♭, ještě vyšší než sopránový.
Basový saxofon: Laděný v B♭, o oktávu níže než tenor.
Kontrabasový a subkontrabasový saxofon: Extrémně velké a raritní nástroje s velmi hlubokým tónem.

🎵 Technika hry

Hra na saxofon vyžaduje zvládnutí několika základních dovedností.

💨 Nátisk a dýchání

Základem je správný nátisk (embouchure) – způsob, jakým hráč drží hubičku v ústech. Spodní ret je mírně přehnutý přes spodní zuby a tvoří polštářek pro plátek. Horní zuby se opírají o vrchní stranu hubičky. Správný nátisk umožňuje kontrolu nad intonací a kvalitou tónu. Klíčové je také brániční dýchání, které zajišťuje silný a stabilní proud vzduchu.

🖐️ Prstoklad

Prstoklad na saxofonu je v základním rozsahu poměrně logický a podobný ostatním dřevěným dechovým nástrojům, jako je flétna nebo horní rejstřík klarinetu. Pro vyšší tóny (altissimo rejstřík) se používají speciální a složitější kombinace prstokladů.

✨ Rozšířené techniky

Zejména v jazzu a moderní hudbě se používá řada speciálních technik pro obohacení zvuku:

Vibrato: Pravidelné, jemné kolísání výšky tónu, vytvářené pohybem čelisti.
Growling: Drsné "chraptění" tónu, kterého se dosahuje zpíváním nebo bručením do nástroje během hry.
Slap tonguing: Perkusivní efekt vytvořený přisátím a rychlým odtržením jazyka od plátku.
Multiphonics: Hraní více tónů najednou pomocí speciálních prstokladů a nátisku.
Cirkulární dýchání: Technika umožňující nepřetržitý tón bez přerušení pro nádech.

🌍 Využití v hudbě

Saxofon je mimořádně flexibilní nástroj, který se uplatnil v mnoha žánrech.

🎺 Jazz

V jazzu je saxofon králem. Od swingu přes bebop, cool jazz, hard bop až po free jazz a fusion, saxofonisté stáli vždy v čele inovací. Je to nepostradatelný nástroj v big bandech i malých kombech.

🎻 Klasická hudba

Ačkoliv se saxofon nikdy nestal stálou součástí symfonického orchestru, řada skladatelů jej využila pro jeho specifickou barvu tónu. Mezi nejznámější díla patří sólo pro altový saxofon v Arlézance od Georgese Bizeta, v Boleru od Maurice Ravela nebo v Obrázcích z výstavy (v Ravelově orchestraci) od Modesta Musorgského. Existuje také bohatý repertoár sólových skladeb a koncertů, například od Alexandra Glazunova nebo Jacquese Ibera.

🎤 Populární hudba a rock

Od 50. let 20. století hrál saxofon klíčovou roli v rhythm and blues a rock and rollu. V 70. a 80. letech se stal populárním v pop music, soulu a funku, kde často hrál výrazná sóla (např. v písních od Pink Floyd, Bruce Springsteena nebo George Michaela).

🥁 Vojenská a pochodová hudba

Jak zamýšlel jeho vynálezce, saxofon zůstává důležitou součástí vojenských a pochodových dechových orchestrů po celém světě, kde poskytuje silný a melodický střední rejstřík.

🤓 Pro laiky

Proč je saxofon dechový dřevěný nástroj, i když je z kovu?

Tato otázka je velmi častá. Hudební nástroje se nedělí podle materiálu, ze kterého je vyrobeno jejich tělo, ale podle způsobu, jakým v nich vzniká zvuk.

U žesťových nástrojů (trubka, pozoun) zvuk vzniká vibrací rtů hráče v nátrubku.
U dřevěných dechových nástrojů zvuk vzniká buď nárazem vzduchu o ostrou hranu (flétna), nebo vibrací plátku.

Saxofon používá jeden dřevěný plátek, který se rozechvívá proudem vzduchu, stejně jako klarinet. Proto patří do rodiny dřevěných dechových nástrojů. Kovové tělo mu pouze dodává jeho charakteristickou hlasitost a barvu tónu.

🏆 Slavní saxofonisté

Charlie Parker – Inovátor bebopu, jeden z nejvlivnějších hudebníků 20. století.
John Coltrane – Legendární tenor a soprán saxofonista, známý svými harmonickými inovacemi.
Lester Young – Klíčová postava swingové éry s uvolněným, melodickým stylem.
Coleman Hawkins – První velký sólista na tenor saxofon, který definoval jeho roli v jazzu.
Stan Getz – Proslulý svým lyrickým tónem, popularizátor stylu bossa nova.
Sonny Rollins – Jeden z nejvýznamnějších tenor saxofonistů, známý svou improvizační invencí.
Gerry Mulligan – Nejslavnější baryton saxofonista, představitel cool jazzu.
Sidney Bechet – Průkopník jazzu, který proslavil soprán saxofon.
Marcel Mule – Francouzský virtuóz, považovaný za zakladatele moderní klasické saxofonové školy.
Felix Slováček – Známý český saxofonista a klarinetista.
Karel Krautgartner – Významná osobnost českého jazzu a taneční hudby.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025