SG Cortina

SG Cortina
	Soubor:SG Cortina logo.png
	Oficiální logo klubu
Liga	Alps Hockey League (AlpsHL)
Kapacita	2 700 diváků (upraveno pro ZOH 2026)
Město	Cortina d'Ampezzo
Trenér	Doplnit aktuálního trenéra
Kapitán	Doplnit aktuálního kapitána
Web	[www.hockeycortina.it]

Rozbalit box

Obsah boxu

SG Cortina (celým názvem Sportivi Ghiaccio Cortina) je italský klub ledního hokeje sídlící v prestižním horském středisku Cortina d'Ampezzo v provincii Belluno (Benátsko). Jedná se o jeden z nejstarších, nejtradičnějších a historicky nejúspěšnějších hokejových klubů v Itálii.

Klub, založený již v roce 1924, je úzce spjat s olympijskou historií města. Jeho domovský stánek, Stadio Olimpico del Ghiaccio, byl postaven pro Zimní olympijské hry 1956 a v lednu 2026, v době konání XXV. Zimních olympijských her (Milán–Cortina 2026), je opět v centru světového dění jako dějiště turnaje v curlingu. SG Cortina je úřadujícím účastníkem nadnárodní Alps Hockey League (AlpsHL) a pravidelným uchazečem o titul mistra Itálie (Scudetto), který naposledy získala v roce 2023, čímž ukončila dlouhé čekání na trofej.

⏳ Historie

Průkopníci a první zlatá éra (1924–1956)

Hokej v Cortině d'Ampezzo má kořeny v první polovině 20. století, kdy se tento sport začal šířit v alpských regionech. Klub SG Cortina byl oficiálně založen v roce 1924. Od samého počátku patřil k průkopníkům italského hokeje, který byl v té době dominován týmy z Milána. První mistrovský titul (Scudetto) získal klub v sezóně 1931/32. Skutečná zlatá éra však nastala po druhé světové válce. Rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru přidělit Cortině pořadatelství ZOH 1956 změnilo tvář města i klubu. Byla vybudována nová infrastruktura, včetně ikonického Olympijského stadionu (tehdy ještě otevřeného, bez střechy), který se stal chrámem italského hokeje. V 50. letech, na vlně olympijského nadšení, získala Cortina několik mistrovských titulů (1957, 1959) a stala se symbolem italského zimního sportu.

Hegemonie 60. a 70. let (1960–1975)

Období mezi lety 1960 a 1975 je považováno za absolutní vrchol v historii klubu. SG Cortina v této éře dominovala italské lize způsobem, který nemá obdoby. V letech 1964 až 1975 získal klub neuvěřitelných **11 titulů mistra Itálie**. Tým byl v té době tvořen převážně místními hráči z údolí Ampezzo, doplněnými o několik klíčových posil. Cortina byla v té době nejen sportovním, ale i společenským fenoménem. Zápasy pod otevřeným nebem, obklopené kulisou Dolomit, navštěvovaly tisíce diváků včetně celebrit a italské smetánky, která v Cortině trávila zimní dovolenou.

Ústup ze slávy a finanční realita (1980–2000)

S příchodem 80. let se mapa italského hokeje začala měnit. Do popředí se draly kluby z Jižního Tyrolska (zejména HC Bolzano a Merano) a velkých měst (Varese, Milán), které disponovaly většími rozpočty a krytými halami. Cortina, spoléhající na omezenou demografickou základnu malého horského městečka, začala ztrácet dech. V 90. letech klub prožíval těžké období, kdy se pohyboval ve středu nebo na chvostu tabulky a potýkal se s finančními problémy. Stadion byl sice v 80. letech zastřešen, ale sláva klubu uvadala. V roce 1998 dokonce došlo k prodeji sportovních práv nově vznikajícímu týmu HC Milano Vipers, což pro hrdé fanoušky v Cortině znamenalo ránu, z níž se klub vzpamatovával několik let v nižší lize.

Renesance a návrat na trůn (2002–současnost)

Po roce 2000 začala postupná cesta zpět. V sezóně 2006/07, po 32 letech čekání, získala Cortina svůj 16. mistrovský titul. Byl to nečekaný úspěch týmu, který nebyl favoritem, ale v play-off předvedl neuvěřitelnou jízdu. Další významnou kapitolou byl vstup do Alps Hockey League v roce 2016. Tato mezinárodní soutěž (Itálie, Rakousko, Slovinsko) přinesla do Cortiny novou motivaci a kvalitnější soupeře.

V sezóně **2022/23** prožil klub "druhou renesanci". Tým vedený trenérem Giorgiem De Bettinem dokázal vyhrát **Scudetto** (titul mistra Itálie, který se hraje formou turnaje Final Four nebo série v rámci základní části AlpsHL) a zároveň postoupil až do finále celé Alpské ligy, kde svedl vyrovnanou bitvu s favorizovaným Jesenicemi. Tento úspěch, dosažený s kádrem plným místních odchovanců, vrátil Cortinu na hokejovou mapu Evropy právě včas před blížícími se olympijskými hrami.

🏟️ Stadio Olimpico del Ghiaccio

Domovem klubu je Stadio Olimpico del Ghiaccio (Olympijský zimní stadion).

**Historie:** Postaven pro ZOH 1956. Původně byl otevřený, bez střechy, s tribunami pro 12 000 diváků. Byl svědkem historického vítězství USA nad SSSR nebo vystoupení krasobruslařů.
**Současnost (2026):** V souvislosti se ZOH 2026 prošel stadion rozsáhlou a nákladnou rekonstrukcí. Ačkoliv se hokejový turnaj olympiády 2026 koná v Miláně, stadion v Cortině hostí soutěže v curlingu. Pro hokejový klub to v sezónách 2024–2026 znamenalo logistické komplikace (nutnost úprav ledové plochy, omezená kapacita během přestavby), ale z dlouhodobého hlediska získá klub supermoderní zázemí.
**Kapacita:** Pro hokejové zápasy je kapacita po rekonstrukci upravena na cca 2 500 – 3 000 sedících diváků, což odpovídá potřebám města.

🦁 Identita a rivalita

SG Cortina je známá svou přezdívkou "Scoiattoli" (Veverky), která odkazuje na hbitost a je také symbolem skupiny "Città di Cortina". Barvy klubu jsou bílá a nebesky modrá (biancoceleste).

Derby del Veneto

Největším historickým rivalem je klub Asiago Hockey. Zápasy mezi těmito dvěma týmy z regionu Benátsko jsou známy jako "Derby del Veneto". Jde o souboj dvou odlišných světů – aristokratické, turistické Cortiny proti hrdému, náhornímu Asiagu. Vzájemné zápasy jsou vždy vyhecované, ačkoliv v posledních letech Asiago hraje vyšší soutěž (ICE HL), takže se týmy potkávají méně často (např. v Italském superpoháru).

Rivalita s Jižním Tyrolskem

Silná rivalita panuje také s kluby z provincie Bolzano, zejména s Ritten Sport a HC Bolzano (historicky). Série play-off proti Rittenu v Alpské lize (např. finále 2024) patří k ozdobám soutěže.

👥 Kádr a legendy

Filozofií klubu je stavět na místních hráčích z údolí Ampezzo, doplněných o kvalitní zahraniční posily (často z Kanady nebo USA), které přitahuje životní styl v Cortině.

Legendy klubu

**Gianfranco Da Rin:** Dlouholetý kapitán a symbol úspěchů v 60. letech.
**Jack Siemon:** Kanadský brankář, který v 70. letech pomohl k sérii titulů.
**Giorgio De Bettin:** Bývalý vynikající útočník a později úspěšný trenér, který dovedl tým k titulu v roce 2023.

Současné opory (kolem roku 2026)

V týmu působí řada italských reprezentantů, jako například útočníci **Tommaso Traversa** nebo **Riccardo Lacedelli**, kteří bojují o nominaci na domácí olympiádu. Zahraniční hráči jsou pečlivě vybíráni tak, aby zapadli do kabiny a přijali specifika života v malém horském městě.

📊 Přehled úspěchů

Trenéři: Z = Zápasy, V = Výhry, R = Remízy, P = Porážky, SC = Stanley Cupy
Hráči: Z = Zápasy, G = Góly, A = Asistence, B = Body, TM = Trestné minuty, +/- = Plus/minus
Brankáři: Z = Zápasy, V = Výhry, P = Prohry, R = Remízy, PR% = Procento úspěšnosti, Úsp = Úspěšnost zákroků, SO = Shutouty (čistá konta)

Soutěž	Počet	Roky
Mistr Itálie (Scudetto)	17x	1932, 1957, 1959, 1961, 1962, 1964, 1965, 1966, 1967, 1968, 1970, 1971, 1972, 1974, 1975, 2007, 2023
Vítěz Italského poháru	3x	1973, 1974, 2012
Vítěz Italského superpoháru	4x	2001, 2002, 2023, 2024

**Alps Hockey League:**
- Finalista (Vicemistr): 2022/23, 2023/24

Zdroje