S&P 500

Rozbalit box

Obsah boxu

S&P 500, celým názvem Standard & Poor's 500, je akciový index, který sleduje výkonnost přibližně 500 největších veřejně obchodovaných společností ve Spojených státech amerických. Je spravován společností S&P Dow Jones Indices a je považován za jeden z nejlepších a nejreprezentativnějších ukazatelů zdraví americké ekonomiky a akciového trhu. Díky své široké diverzifikaci a metodice vážení podle tržní kapitalizace je celosvětově nejpoužívanějším benchmarkem pro aktivně i pasivně spravované investiční fondy.

Index zahrnuje společnosti z různých sektorů a je navržen tak, aby reprezentoval přibližně 80 % celkové tržní kapitalizace amerického akciového trhu. Jeho hodnota se vypočítává v reálném čase během obchodních hodin na amerických burzách, především na New York Stock Exchange (NYSE) a NASDAQ.

📜 Historie

Ačkoliv je index ve své moderní podobě znám od roku 1957, jeho kořeny sahají hlouběji do minulosti.

🏛️ Předchůdci a vznik

Společnost Standard Statistics Company, předchůdce Standard & Poor's, začala v roce 1923 sledovat malý počet akcií a denně vypočítávat svůj první akciový index. V roce 1926 byl tento index rozšířen na 90 společností. Po fúzi se společností Poor's Publishing v roce 1941 vznikla firma Standard & Poor's.

Moderní index S&P 500 byl spuštěn 4. března 1957. Byl revoluční v tom, že jako první významný americký index využíval pro výpočet své hodnoty výpočetní techniku, což umožnilo jeho denní a později i intradenní aktualizaci.

📈 Klíčové milníky

1976: The Vanguard Group založila první veřejně dostupný indexový fond sledující S&P 500, což odstartovalo éru pasivního investování.
1982: Na burze Chicago Mercantile Exchange (CME) byly spuštěny futures kontrakty na index S&P 500, což umožnilo investorům spekulovat na jeho budoucí pohyb nebo se proti němu zajišťovat.
1987 (Černé pondělí): 19. října 1987 zažil index svůj největší jednodenní procentuální propad v historii, když ztratil 20,47 %.
90. léta (Dot-com bublina): Během druhé poloviny 90. let zažil index masivní růst tažený technologickými společnostmi, který vyvrcholil v březnu 2000. Následné splasknutí internetové bubliny vedlo k výraznému poklesu trvajícímu až do roku 2002.
2007–2009 (Finanční krize): Globální finanční krize způsobila propad indexu o více než 50 % z jeho maxima v říjnu 2007 na dno v březnu 2009.
2020 (Pandemie covidu-19): Na začátku pandemie zažil index jeden z nejrychlejších propadů v historii, ale také jedno z nejrychlejších zotavení, kdy dosáhl nových maxim ještě v témže roce.
2021–2025: Po pandemii pokračoval trh v růstu, i když čelil výzvám v podobě inflace, zvyšování úrokových sazeb a geopolitického napětí. Index opakovaně dosahoval nových historických maxim.

⚙️ Složení a kritéria výběru

Zařazení společnosti do indexu S&P 500 není automatické a podléhá přísným kritériím, která posuzuje speciální komise (Index Committee) v rámci S&P Dow Jones Indices. Cílem je zajistit, aby index zůstal reprezentativním vzorkem amerického trhu.

📋 Hlavní kritéria

Tržní kapitalizace: Společnost musí mít určitou minimální tržní kapitalizaci (tato hodnota se pravidelně upravuje, k roku 2025 se pohybuje v řádu miliard USD).
Sídlo: Musí se jednat o americkou společnost.
Likvidita: Akcie společnosti musí být dostatečně likvidní, což se měří poměrem objemu obchodů k tržní kapitalizaci.
Veřejná dostupnost (Public Float): Minimálně 50 % akcií společnosti musí být volně obchodovatelných na trhu (nesmí být drženo insidery, vládami nebo jinými strategickými investory).
Ziskovost: Společnost musí vykazovat zisk za poslední čtyři po sobě jdoucí čtvrtletí (souhrnně) a také za poslední čtvrtletí.
Sektorová vyváženost: Komise se snaží udržovat sektorovou rovnováhu indexu tak, aby odpovídala struktuře celé ekonomiky.

Změny ve složení indexu (tzv. rebalance) se oznamují s předstihem, aby se investiční fondy mohly přizpůsobit. K vyřazení společnosti dochází například při fúzi, akvizici, bankrotu nebo pokud přestane splňovat kritéria.

⚖️ Metodika výpočtu a vážení

S&P 500 je vážen podle tržní kapitalizace upravené o volně obchodovatelné akcie (tzv. free-float market-capitalization weighted). To znamená, že společnosti s vyšší tržní kapitalizací mají v indexu větší váhu a jejich cenové pohyby mají na hodnotu indexu větší dopad.

Výpočet probíhá zjednodušeně takto: 1. Pro každou společnost se vypočítá její tržní kapitalizace upravená o free-float (počet volně obchodovatelných akcií × aktuální cena akcie). 2. Tyto hodnoty se sečtou pro všech 500 společností. 3. Výsledná suma se vydělí speciálním číslem, tzv. dělitelem (Index Divisor).

Dělitel je klíčový prvek, který zajišťuje kontinuitu indexu. Upravuje se při firemních akcích, jako je štěpení akcií, emise nových akcií nebo změny ve složení indexu, aby tyto události samy o sobě neovlivnily hodnotu indexu.

Tento přístup se liší od cenově vážených indexů, jako je Dow Jones Industrial Average, kde mají akcie s vyšší nominální cenou větší vliv bez ohledu na velikost společnosti.

📈 Význam a využití

S&P 500 je klíčovým nástrojem pro finanční svět a má široké využití.

Ekonomický barometr: Je považován za spolehlivý ukazatel výkonnosti americké ekonomiky a nálady na finančních trzích.
Benchmark pro investiční fondy: Většina manažerů aktivních podílových fondů zaměřených na americké akcie porovnává svou výkonnost právě s S&P 500. Cílem je index "porazit".
Základ pro pasivní investování: Existuje obrovské množství finančních produktů, které se snaží výkonnost S&P 500 co nejpřesněji kopírovat. Patří sem:

   * Indexové fondy: Podílové fondy, které nakupují akcie v poměru odpovídajícím jejich zastoupení v indexu.
   * ETF (Exchange Traded Funds): Fondy obchodované na burze, které sledují index. Mezi nejznámější patří SPDR S&P 500 ETF (ticker: SPY), iShares Core S&P 500 ETF (IVV) a Vanguard S&P 500 ETF (VOO).

Základ pro deriváty: Na index jsou navázány futures a opce, které jsou jedněmi z nejlikvidnějších finančních derivátů na světě. Umožňují investorům spekulovat na růst či pokles trhu nebo se zajistit proti riziku.

📊 Sektorové rozdělení

Společnosti v indexu jsou klasifikovány podle standardu GICS (Global Industry Classification Standard). Sektorové váhy se v čase mění v závislosti na výkonnosti jednotlivých odvětví. Historicky největší váhu mívají následující sektory:

Informační technologie (např. Apple, Microsoft, Nvidia)
Zdravotní péče (např. Johnson & Johnson, Pfizer)
Finanční služby (např. Berkshire Hathaway, JPMorgan Chase)
Zbytná spotřeba (např. Amazon, Tesla)
Komunikační služby (např. Alphabet (Google), Meta Platforms)

🏆 Největší společnosti v indexu

Váha největších společností v indexu je značná. Pohyb akcií několika málo gigantů tak může výrazně ovlivnit celkovou hodnotu indexu. Níže je uveden příklad společností, které se k roku 2025 dlouhodobě držely na předních příčkách podle tržní kapitalizace (přesné pořadí a složení se neustále mění):

🆚 Srovnání s jinými indexy

Dow Jones Industrial Average (DJIA): Sleduje pouze 30 velkých amerických společností ("blue chips"). Je cenově vážený, což je považováno za méně reprezentativní metodu.
NASDAQ Composite: Zahrnuje všechny akcie obchodované na burze NASDAQ (přes 3000 společností). Je silně zaměřen na technologické a růstové firmy.
Russell 2000: Sleduje 2000 amerických společností s malou tržní kapitalizací (small-cap) a je považován za ukazatel zdraví menších firem v USA.

S&P 500 je často vnímán jako "zlatý střed", protože je dostatečně široký, aby reprezentoval celý trh, ale zároveň se soustředí na velké a stabilní společnosti, které tvoří páteř americké ekonomiky.

💡 Pro laiky

Co je to akciový index? Představte si ho jako nákupní košík, ve kterém nejsou rohlíky a mléko, ale akcie různých firem. Hodnota indexu je pak celková cena tohoto košíku. Když cena akcií v košíku roste, roste i hodnota indexu, a naopak. S&P 500 je takový "košík" 500 největších amerických firem.
Co znamená "vážený podle tržní kapitalizace"? Znamená to, že velké a drahé firmy (jako Apple nebo Microsoft) mají v "košíku" mnohem větší váhu než menší firmy. Když se tedy daří Applu, má to na hodnotu celého indexu S&P 500 mnohem větší vliv, než když se daří nějaké menší firmě z konce seznamu.
Co je pasivní investování? Místo toho, abyste se snažili vybírat jednotlivé akcie a "porazit trh", jednoduše si koupíte kousek celého trhu. To uděláte tak, že investujete do fondu (např. ETF), který přesně kopíruje složení indexu S&P 500. Je to levná a historicky velmi úspěšná strategie pro dlouhodobé investování.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025