Přeskočit na obsah

Rugby Football Union

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Rugby Football Union (zkráceně RFU) je národní řídící orgán pro rugby union v Anglii. Je to největší a nejbohatší ragbyová unie na světě, která dohlíží na všechny aspekty hry, od elitních národních týmů (mužů i žen) až po komunitní a školní ragby. RFU je členem světové ragbyové federace World Rugby.

Její sídlo a domovský stadion anglické reprezentace je ikonický Twickenham Stadium v jihozápadním Londýně, největší čistě ragbyový stadion na světě. RFU je zodpovědná za organizaci domácích zápasů anglického národního týmu, včetně zápasů v rámci prestižního turnaje Six Nations.

Rugby Football Union
Soubor:England national rugby union team logo.svg
Východní tribuna Twickenham Stadium, sídla a domova RFU
ZkratkaRFU
Typnárodní sportovní řídící orgán
Založení26. ledna 1871[1]
SídloTwickenham, Londýn, Anglie
Počet členůVíce než 2 000 klubů
Rozpočet~ £213 milionů (příjmy 2022/23)[2]
PrezidentRob Briers (2024–2025)
[www.englandrugby.com Oficiální web]

⏳ Historie: Schizma, amatérismus a profesionalismus

Historie RFU je příběhem o kodifikaci pravidel, třídním boji, který rozdělil sport na dvě poloviny, a nakonec o přijetí moderní profesionální éry.

📜 Založení a kodifikace (1871)

Ačkoliv se ragby hrálo již od první poloviny 19. století, pravidla byla nejednotná a každý klub si je často upravoval. Potřeba jednotných pravidel a řídícího orgánu se stala naléhavou. K založení RFU vedl přímý podnět z klubu Richmond, který v novinách navrhl setkání za účelem vytvoření "kodexu pravidel".

Dne 26. ledna 1871 se v restauraci Pall Mall v Londýně sešli zástupci 21 anglických ragbyových klubů (včetně známých jmen jako Blackheath, Harlequins a Richmond) a oficiálně založili Rugby Football Union. Prvním prezidentem byl zvolen Algernon Rutter[3].

💥 "Velké schizma" roku 1895

Nejformativnější a nejbolestivější událostí v historii RFU byl tzv. "Velké schizma" (The Great Schism). RFU byla od počátku ovládána gentlemany z jižní Anglie, kteří byli striktními zastánci amatérismu – hráči nesměli za hraní ragby dostávat žádné peníze.

Tento princip však narážel na realitu v severní Anglii, kde ragby hrály převážně dělnické komunity (horníci, tovární dělníci). Pro tyto hráče znamenala účast v zápasech, často hraných v sobotu, ztrátu mzdy. Severní kluby proto začaly požadovat, aby hráčům mohly vyplácet kompenzace za ušlou mzdu (tzv. broken-time payments).

RFU, pevně v rukou amatérského establishmentu, to kategoricky odmítla jako "plíživý profesionalismus". Spor eskaloval a 29. srpna 1895 se 22 předních severoanglických klubů (včetně dnešních gigantů jako Wigan, St Helens a Leeds) sešlo v hotelu George v Huddersfieldu a odtrhlo se od RFU. Založili si vlastní organizaci, Northern Rugby Football Union, která se později stala známou jako Rugby Football League. Tím se sport rozdělil na dvě odlišné verze: rugby union (svazové, patnáctkové ragby pod RFU) a rugby league (ligové, třináctkové ragby)[4]. Toto rozdělení, založené na třídním a sociálním konfliktu, poznamenalo anglické ragby na celé století.

professionalism Přechod k profesionalismu (1995)

RFU zůstala neochvějným strážcem amatérismu po dalších 100 let. Hráči, kteří odešli hrát profesionální rugby league, dostávali doživotní zákaz působení v rugby union. Teprve v 90. letech 20. století, tváří v tvář rostoucímu tlaku a skrytému "šedému" profesionalismu, kdy hráči dostávali peníze pod rukou, začal postoj RFU tát.

V srpnu 1995, přesně 100 let po Velkém schizmatu, Mezinárodní ragbyová federace (dnes World Rugby) prohlásila rugby union za "otevřený" sport, čímž zrušila veškerá omezení týkající se plateb hráčům. RFU toto rozhodnutí přijala a oficiálně tak ukončila svou dlouhou a tvrdohlavou éru amatérismu[5]. Tím začala moderní, profesionální éra anglického ragby.

🎯 Role a odpovědnosti

Jako národní řídící orgán má RFU komplexní a širokou škálu odpovědností. Její poslání lze shrnout do dvou hlavních cílů: podporovat a rozvíjet ragby na všech úrovních v Anglii a zajistit úspěch anglických národních týmů na mezinárodní scéně.

🌹 Anglické národní týmy

Nejviditelnější a nejprestižnější rolí RFU je správa anglických reprezentačních týmů. Symbolem anglického ragby je červená růže (The Red Rose), kterou mají hráči vyšitou na dresech. Tento symbol byl převzat z erbu krále Jindřicha VII. a byl poprvé použit v roce 1871[6].

Mužský národní tým ("Červené růže")

RFU je zodpovědná za veškerý provoz seniorského mužského týmu, včetně:

  • Jmenování hlavního trenéra a jeho realizačního týmu.
  • Vyjednávání smluv s elitními hráči.
  • Organizaci domácích zápasů v rámci Six Nations a podzimních mezinárodních utkání (Autumn Nations Series).
  • Přípravu týmu na Mistrovství světa v ragby, které Anglie vyhrála v roce 2003, což je největší úspěch v historii anglického ragby.

Ženský národní tým ("Red Roses")

RFU byla jedním z průkopníků v podpoře ženského ragby. Ženský národní tým, známý jako Red Roses, patří k absolutní světové špičce.

  • RFU jako první unie na světě v roce 2019 zavedla plně profesionální smlouvy pro své hráčky[7].
  • Tým je pravidelným vítězem ženského Six Nations a několikanásobným mistrem světa.

RFU také spravuje mužské i ženské týmy v sedmičkovém ragby (Rugby Sevens) a mládežnické reprezentační výběry.

grassroots Komunitní ragby (Grassroots Rugby)

Páteří anglického ragby je obrovská síť více než 2 000 amatérských a poloprofesionálních klubů po celé zemi. RFU investuje značnou část svých příjmů zpět do rozvoje komunitního ragby. Její odpovědnosti zahrnují:

  • Organizaci ligových a pohárových soutěží pro muže, ženy a mládež.
  • Vzdělávání a certifikaci trenérů a rozhodčích.
  • Propagaci sportu ve školách a univerzitách.
  • Zajišťování bezpečnosti hráčů, včetně programů pro prevenci otřesů mozku.

🏛️ Profesionální klubové soutěže

Ačkoliv RFU dohlíží na profesionální hru, přímou organizaci nejvyšší mužské soutěže, Premiership Rugby, a druhé nejvyšší soutěže, RFU Championship, deleguje na samostatné organizace, se kterými má dohodu o spolupráci. RFU však stanovuje pravidla, regulace a disciplinární řízení pro celý sport.

🏟️ Twickenham Stadium: Pevnost anglického ragby

Twickenham Stadium v jihozápadním Londýně je nejen domovským stadionem anglického národního týmu, ale také sídlem samotné RFU. Je často označován jako "The Home of England Rugby" (Domov anglického ragby) nebo přezdíván "HQ" (Hlavní velitelství).

  • Historie: RFU koupila pozemek o rozloze 10 akrů, bývalé zelinářské pole, v roce 1907 za 5 500 liber. První zápas se zde odehrál v roce 1909.
  • Kapacita a velikost: S kapacitou 82 000 diváků je to největší stadion na světě, který je určen výhradně pro ragby, a druhý největší stadion ve Spojeném království (po Wembley)[8].
  • Využití: Kromě zápasů anglické reprezentace hostí Twickenham finále domácích klubových soutěží, zápasy Barbarians a v minulosti i finále Mistrovství světa v ragby. Stadion je také využíván pro koncerty světových hudebních hvězd.
  • World Rugby Museum: Součástí stadionu je Světové muzeum ragby, které uchovává největší sbírku ragbyových memorabilií na světě, včetně nejstaršího mezinárodního dresu a poháru Calcutta Cup.

Twickenham je pro RFU klíčovým zdrojem příjmů z prodeje vstupenek, cateringu a firemních akcí, což z ní činí finančně nejsilnější unii na světě.

💰 Finance a komerční síla

RFU je finančně nejmocnější ragbyovou unií na světě. Její obchodní model je z velké části postaven na příjmech generovaných jejím hlavním aktivem – stadionem Twickenham a značkou anglického národního týmu.

  • Hlavní zdroje příjmů:
   *   Prodej vstupenek: Zápasy na vyprodaném Twickenhamu, zejména během Six Nations, generují desítky milionů liber.
   *   Vysílací práva: Prodej televizních práv na Six Nations a podzimní mezinárodní zápasy je dalším klíčovým zdrojem příjmů.
   *   Sponzoring: Značka anglického ragby přitahuje velké korporátní sponzory, jako jsou O2, Umbro nebo Guinness.
   *   Pohostinství a akce: Příjmy z firemních boxů, konferencí a koncertů pořádaných na stadionu Twickenham tvoří významnou část rozpočtu.
  • Reinvestice do sportu: RFU funguje jako nezisková organizace. Drtivou většinu svých příjmů (přes 80 %) reinvestuje zpět do ragby – od financování drahého provozu profesionálních národních týmů až po granty a podporu pro tisíce komunitních klubů a škol[9]. Tento finanční model je klíčový pro udržení zdraví a popularity sportu v Anglii.

⚖️ Kontroverze a moderní výzvy

Navzdory své síle a vlivu čelí RFU v moderní éře řadě složitých výzev a kontroverzí.

  • Finanční krize klubů: V sezóně 2022/2023 se profesionální klubové ragby v Anglii dostalo do hluboké krize, když hned tři kluby z nejvyšší soutěže Premiership (Worcester Warriors, Wasps a London Irish) zkrachovaly a byly vyloučeny ze soutěže[10]. RFU byla kritizována za to, že nedokázala vytvořit udržitelný finanční model pro kluby, které se potýkaly s obrovskými dluhy.
  • Zdraví hráčů a otřesy mozku: Stejně jako celý světový sport se i RFU potýká s rostoucími obavami o dlouhodobé zdraví hráčů, zejména s rizikem chronického traumatického poškození mozku (CTE) v důsledku opakovaných otřesů mozku. Skupina bývalých hráčů, včetně mistra světa z roku 2003 Steva Thompsona, zažalovala RFU a další řídící orgány za nedbalost v péči o zdraví hráčů[11]. RFU reaguje zpřísňováním pravidel týkajících se zákroků na hlavu a zaváděním nových protokolů pro návrat do hry po otřesu mozku.
  • Klub vs. země (Club vs. Country): Neustálým zdrojem napětí je přetahování o nejlepší hráče mezi bohatými kluby (zejména ve Francii) a národním týmem. Hráči, kteří působí v zahraničí, podle současných pravidel nemohou reprezentovat Anglii (s výjimkou zvláštních okolností). To má za cíl udržet nejlepší talenty v anglické lize, ale zároveň to někdy oslabuje národní tým.
  • Spory o řízení a vedení: RFU byla v minulosti kritizována za svou přílišnou byrokracii a vnitřní politické boje, které někdy bránily rychlému a efektivnímu rozhodování.

🧐 Pro laiky

Představte si Rugby Football Union (RFU) jako "královnu matku" anglického ragby. Je to nejstarší a nejbohatší ragbyová organizace na světě, která vládne celému sportu v Anglii.

Co přesně dělá? 1. Velí národnímu týmu: Její největší pýchou je anglická reprezentace s červenou růží na dresu. RFU platí hráče, vybírá trenéry a stará se o všechno, co tým potřebuje, aby mohl bojovat o titul mistrů světa. 2. Vlastní obrovský "hrad" (Twickenham): RFU vlastní slavný stadion Twickenham v Londýně, největší ragbyový stadion na světě. Je to její pevnost a zároveň zlatý důl. Z prodeje lístků na zápasy na tomto stadionu financuje celý anglický ragbyový ekosystém. 3. Stará se o "poddané" (malé kluby): Z peněz, které vydělá, podporuje tisíce malých amatérských klubů po celé Anglii. Posílá jim peníze na vybavení, trávníky a vzdělávání trenérů, aby se sport mohl hrát i na vesnicích a ve městech. 4. Píše pravidla hry: Jako nejvyšší autorita určuje pravidla, řeší disciplinární prohřešky a stará se o bezpečnost hráčů.

RFU je tedy mnohem víc než jen sportovní svaz. Je to obrovský a mocný podnik, který je zároveň strážcem tradic, motorem komerčního úspěchu a pečovatelem o budoucnost ragby v jeho kolébce.

Reference