Rakovník

Rakovník
Mapa	ano
Země
Kraj	Středočeský kraj
Okres	Okres Rakovník
Rozloha	18,50
Nadmořská výška	322
Populace	14 357
Starosta	Luděk Štíbr

Rakovník je okresní město ležící ve stínu lesů oblasti Křivoklátsko ve Středočeském kraji v České republice. Město, které se nachází přibližně čtyřicet kilometrů západně od hlavního města Prahy a pětačtyřicet kilometrů severovýchodně od Plzně, plní funkci přirozeného správního, kulturního i průmyslového centra celého rozsáhlého rakovnického regionu. S populací přesahující čtrnáct tisíc stálých obyvatel se řadí mezi významná sídla kraje a má statut obce s rozšířenou působností.

Město se rozkládá v členité krajině Rakovnické pahorkatiny v údolí, kterým protéká Rakovnický potok. Z historického hlediska jde o sídlo s obrovským významem, což dokládá i skutečnost, že samotné historické jádro města s unikátně zachovaným, mimořádně dlouhým náměstím a dvěma monumentálními středověkými branami je dnes chráněno jako městská památková zóna. Rakovník v minulosti patřil mezi prestižní královská města a jeho bohatství pramenilo především z pěstování chmele, vaření piva a později z masivního rozvoje průmyslu.

Na celonárodní i mezinárodní úrovni město proslavily tři hlavní průmyslové pilíře, které formovaly jeho moderní podobu. Prvním z nich je výroba keramických obkladů a dlažeb tradiční značky Rako, druhým je produkce čisticích a pracích prostředků navazující na historickou továrnu Rakona (dnes pod hlavičkou nadnárodní korporace Procter & Gamble) a třetím je tradiční rakovnický pivovar produkující pivo značky Bakalář. Rakovník je rovněž dějištěm mnoha kulturních akcí a místem, kde působil slavný spisovatel Zikmund Winter.

🗓 Současnost

V letech 2025 a 2026 zažívá Rakovník období intenzivního komunitního i stavebního rozvoje, přičemž se vedení města soustředí na modernizaci infrastruktury a zlepšování kvality života svých obyvatel. V čele města stojí starosta Luděk Štíbr za Občanskou demokratickou stranu, který svůj úřad obhájil i po komunálních volbách a vede radnici ve spolupráci s širokou koalicí lokálních uskupení. Radnice v současnosti realizuje nebo připravuje celou řadu strategických projektů, mezi které patří například rozsáhlá revitalizace sídliště Bendovka, obnova historických Čermákových sadů či modernizace místního zimního stadionu a sportovních hal.

Začátek roku 2026 přinesl městu také několik významných výzev v oblasti dopravní obslužnosti. Obyvatelé celého Rakovnicka se museli potýkat s komplikacemi spojenými s uzavírkami a dlouho očekávanými opravami dálnice D6, která tvoří klíčovou tepnu pro spojení regionu s Prahou i s nedalekým Kladenskem. Lokální doprava tak byla často převáděna na objízdné trasy, což kladlo zvýšené nároky na koordinaci v rámci Pražské integrované dopravy.

Na poli kultury a společenského života je Rakovník v sezóně 2026 velmi aktivní. Během jarních a letních měsíců se město stává dějištěm mnoha akcí. V červnu 2026 odstartoval tradiční a divácky vyhledávaný program s názvem „Léto na dvorku“, který zahrnuje divadelní a hudební představení pod širým nebem v atriu městské knihovny. Zároveň dochází k pravidelnému otevírání historických památek v rámci zahájení turistické sezóny, přičemž velkým lákadlem zůstává zpřístupněná Vysoká brána. Na poli zdravotní péče a sociálních služeb zaznamenala veřejnost na podzim předchozího roku 2025 pozitivní zprávu o znovuobnovení provozu babyboxu v areálu rakovnické nemocnice, což přispívá k rozšíření sítě krizové pomoci v regionu.

⏳ Historie

Historický vývoj Rakovníka představuje fascinující cestu od malé osady v mokřinách až po sebevědomé a průmyslově vyspělé královské město. Samotné počátky osídlení v této lokalitě jsou spojeny s důležitou obchodní stezkou, jež spojovala střední Čechy se západním pohraničím.

Nejstarší dochovaná písemná zmínka o Rakovníku pochází z roku 1252. V této době město plnilo mimo jiné funkci sídla krajského soudu, což svědčí o jeho raném administrativním významu. Rozložení a základní urbanistický plán historického centra se formovaly kolem roku 1300, kdy zde vzniklo neobvykle dlouhé a prostorné náměstí, které mělo sloužit jako ústřední tržiště pro široké okolí. Ve třináctém a čtrnáctém století si město muselo vydobýt svá základní práva. I když disponovalo některými výsadami (jako bylo právo mílové či právo trhu), dlouhodobě zůstávalo v silné mocenské závislosti na nedalekém královském hradu Křivoklát.

Zásadní emancipační a architektonický rozmach Rakovníka nastal na přelomu patnáctého a šestnáctého století. Město získalo obrovské bohatství díky rozmachu pěstování kvalitního chmele a následnému pivovarnictví. V šestnáctém století bylo započato s masivní výstavbou kamenného městského opevnění, v jehož rámci vznikly dominantní brány (Pražská a Vysoká), jež dodnes tvoří symboly města. Definitivní potvrzení prestižního postavení Rakovníka přinesl rok 1588, kdy císař Rudolf II. vydal historický majestát, jímž Rakovník oficiálně povýšil mezi svobodná královská města, čímž město konečně setřáslo dlouhotrvající mocenskou závislost na hradním panství na Křivoklátsku.

Průmyslová revoluce v devatenáctém století přinesla městu druhou vlnu obrovského rozkvětu. Město a jeho okolí se staly centrem těžby černého uhlí a postupně zde vyrostly továrny, které Rakovník proslavily daleko za hranicemi regionu. V roce 1883 zde byla založena továrna na šamotové zboží, jež položila základy slavné keramické značky Rako. Zhruba ve stejné době rozjel místní podnikatel František Otta svou výrobnu mýdel a kosmetiky, která si později získala slávu pod názvem Rakona. V první polovině dvacátého století se Rakovník stabilizoval jako silné průmyslové středisko, jež přečkalo obě světové války i následné období centrálně plánované ekonomiky. Po společenských změnách v roce 1989 prošly zdejší velké podniky privatizací a město si udrželo svůj průmyslový ráz, byť s přispěním silného zahraničního kapitálu.

🌍 Geografie a přírodní poměry

Geografická poloha Rakovníka je z hlediska české krajiny velmi specifická. Město je zasazeno do mírně zvlněné oblasti Rakovnické pahorkatiny, v průměrné nadmořské výšce okolo 322 metrů. Samotné těžiště zástavby se nachází na dně širokého údolí, kterým od západu k východu protéká Rakovnický potok. Tento vodní tok se později, nedaleko hradu Křivoklát, vlévá jako levostranný přítok do řeky Berounky.

Rakovnické údolí mělo v dávné minulosti výrazně mokřinatý charakter, což podle některých teorií mohlo ovlivnit i samotný název města, odvozený buď od výskytu raků, nebo od porostů mokřadních rostlin (takzvaného rakytí). Směrem k jihu a jihovýchodu od města se krajina poměrně rychle zvedá a přechází do hustě zalesněných a hluboce zaříznutých údolí Křivoklátské vrchoviny. Tato oblast je dnes z převážné části chráněna v rámci Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko, jež představuje jednu z nejcennějších biosférických rezervací ve středních Čechách.

Z geologického hlediska leží město na okraji karbonské pánve. V minulosti zde probíhala intenzivní těžba černého uhlí a žáruvzdorných lupků (jílovců), které daly vzniknout místnímu keramickému průmyslu. Klima v Rakovníku je mírné, srovnatelné s ostatními oblastmi středočeské kotliny, avšak díky poloze v dolíku se zde v zimních měsících častěji vyskytují teplotní inverze a mlhy.

👥 Demografie a obyvatelstvo

Obyvatelstvo Rakovníka prošlo během posledních desetiletí poměrně dynamickým vývojem. Zatímco v období nejmasivnější industrializace a následné výstavby panelových sídlišť na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let počet obyvatel stoupal, na prahu 21. století se město, podobně jako mnoho jiných okresních sídel v republice, potýká s mírným, avšak setrvalým demografickým poklesem.

V roce 2010 žilo v Rakovníku přibližně šestnáct a půl tisíce obyvatel. Podle aktuálních dat a evidence obyvatelstva se populace města v průběhu let 2025 a 2026 pohybuje v rozmezí mezi 14 300 až 14 500 stálými obyvateli. Tento úbytek je způsoben kombinací přirozeného stárnutí populace (kde počet úmrtí mírně převyšuje počet živě narozených dětí) a trendem takzvané suburbanizace, kdy se mladé rodiny často stěhují do okolních menších obcí (jako jsou Lužná, Lubná či Senomaty), případně odcházejí za prací do blízké Prahy.

Z hlediska věkové struktury tvoří největší podíl obyvatelé v produktivním věku. Město se však aktivně připravuje na zvyšující se podíl seniorů, což reflektují investice do pečovatelských služeb a modernizace zdravotnických zařízení. Rakovník i přes mírný pokles obyvatel plní roli silného spádového centra pro zhruba pětapadesát tisíc lidí žijících v okolních obcích širokého rakovnického regionu, kteří sem denně dojíždějí za prací, vzděláním a službami.

🏢 Ekonomika a průmysl

Hospodářský profil Rakovníka je historicky i v současnosti naprosto dominován silným zpracovatelským průmyslem. Město je na ekonomické mapě Česka známé třemi gigantickými výrobními podniky, jejichž tradice sahá hluboko do minulosti a které úspěšně prošly transformací v devadesátých letech.

Prvním pilířem je obří továrna na čisticí a prací prostředky. Závod, který v roce 1905 založil podnikatel František Otta pod názvem Rakona, se proslavil heslem „když mýdlo, tak s rakem“. Na počátku devadesátých let dvacátého století byla tato továrna zprivatizována a stal se z ní první akviziční cíl nadnárodní korporace Procter & Gamble v tehdejším Československu. Dnes tento závod vyrábí miliony tun prášků a saponátů pod světoznámými značkami a z hlediska objemu dopravy představuje naprosto klíčového hráče, jelikož kamionová doprava z této továrny tvoří podle odhadů téměř třetinu veškeré osobní a nákladní dopravy v západní části města.

Druhým nesmírně významným průmyslovým gigantem je společnost RAKO (součást nadnárodního holdingu Lasselsberger). Tradice výroby rakovnických keramických obkladů a dlaždic započala v roce 1883. Rakovnická keramika zdobí řadu ikonických staveb po celém světě, včetně bazénů na olympijských hrách, stanic pražského metra či slavných evropských hotelů a lázní. Továrna se dodnes nachází v jižní části města a zaměstnává stovky obyvatel z celého regionu.

Třetím nezpochybnitelným tahounem lokální ekonomiky a turismu je Tradiční pivovar v Rakovníku. Vaření piva ve městě má hluboké historické kořeny sahající až k roku 1454, kdy byla založena první oficiální varna. Rakovnické pivo prodávané pod značkou Bakalář v minulosti úspěšně konkurovalo pivům z Krušovic a stalo se integrální součástí rakovnické kultury. Pivovar po drobném útlumu na přelomu tisíciletí nabral druhý dech a jeho produkty jsou hojně exportovány do zahraničí.

Kromě těchto tradičních odvětví v Rakovníku našel zázemí i moderní lehký a automobilový průmysl. Příkladem je mezinárodní společnost Valeo, zaměřená na výrobu klimatizačních jednotek a ovládacích panelů pro automobilový průmysl.

🏛 Památky a architektura

Historické jádro Rakovníka je státem chráněno jako městská památková zóna a ukrývá řadu architektonických skvostů, které dokládají bohatství někdejšího královského města. Středobodem všeho dění je monumentální a neobvykle rozlehlé Husovo náměstí. Toto náměstí patří s délkou zhruba čtyři sta metrů k nejdelším v České republice. V jeho samém středu se tyčí renesanční radnice s bohatou výzdobou, barokní mariánský sloup a celá řada pečlivě zrekonstruovaných měšťanských domů.

Největší pýchou a turistickým magnetem města jsou dvě zachovalé pozdně gotické vstupní brány, které byly v šestnáctém století začleněny do budovaného městského opevnění. Východní část města střeží Pražská brána. Byla postavena v roce 1516 pod vedením mistra Jana Kameníka a vyniká svou masivní průjezdní věží s pískovcovým zdivem. Na opačném, severním okraji historického jádra dominuje městu Vysoká brána. Ta byla vystavěna v letech 1518 až 1525 mistry Janem Chocholou a Vítem z Nového města Pražského. Se svou úctyhodnou výškou jedenatřiceti metrů je brána dodnes přístupná veřejnosti a z jejího cimbuří na otevřeném ochozu je kruhový výhled na celé rakovnické údolí. O její provoz se v současnosti stará instituce Muzeum T. G. M. Rakovník.

Duchovní architekturu zastupuje majestátní gotický kostel svatého Bartoloměje, v jehož těsné blízkosti stojí unikátní starodávná dřevěná zvonice. Pro milovníky lidové a roubené architektury je povinnou zastávkou takzvaná Lechnýřovna – dochovaná dřevěná roubená chalupa nedaleko centra, která slouží jako výstavní a komunitní prostor. Významnou stopu ve městě zanechala i místní židovská komunita. Dochovalo se zde bývalé židovské město, jehož srdcem je zrekonstruovaná synagoga (nyní sloužící jako koncertní síň) a bývalá židovská škola, ve které dnes sídlí expozice věnovaná dílu slavného rakovnického rodáka a malíře Václava Rabase, pod správou instituce Rabasova galerie.

🎭 Kultura a vzdělávání

Rakovník představuje kulturní centrum celého regionu s bohatou tradicí divadla, literatury a hudby. S městem je neodmyslitelně spjat spisovatel a historik Zikmund Winter, který na zdejší reálce vyučoval na konci devatenáctého století a zasadil sem děj mnoha svých historických próz. Nejznámější z nich je bezesporu humoristická novela Nezbedný bakalář, jež se později dočkala i úspěšného filmového zpracování s hercem Zdeňkem Štěpánkem v hlavní roli. Na počest tohoto spisovatele nese místní gymnázium oficiální název Gymnázium Zikmunda Wintra.

Síť středních škol v Rakovníku doplňuje také silné technické a učňovské vzdělávání. Zásadní změnou v této oblasti bylo rozhodnutí zastupitelstva kraje, jímž došlo s platností od školního roku 2024/2025 k definitivnímu sloučení Integrované střední školy s průmyslovou školou, čímž vznikla jedna obří a silná instituce nesoucí název Střední průmyslová škola Emila Kolbena Rakovník, připravující studenty pro potřeby lokálního průmyslu.

Z hlediska sportovního vyžití nabízí město vynikající infrastrukturu. Rakovník je proslulý především svou tradicí v pozemním hokeji, přičemž místní ženský klub dlouhodobě působí v elitní Extralize a pravidelně se účastní bojů o medaile (s hojně navštěvovanými zápasy například proti týmu SK Slavia Praha). Obyvatelům i návštěvníkům je k dispozici městský plavecký bazén, letní Tyršovo koupaliště, modernizovaný zimní stadion i několik fotbalových a tenisových areálů.

🛣 Doprava a infrastruktura

Z dopravního hlediska Rakovník vždy představoval významný železniční uzel. Na hlavním nádraží se setkávají železniční tratě směřující hned do několika směrů – na Kladno a Prahu, na Beroun, směrem na Kralovice i na Louny. Ačkoliv se jedná o neelektrizované jednokolejné tratě, zajišťují městu solidní spojení s okolními regiony a v letní sezóně jsou hojně využívány pro turistické a historické jízdy (často směřující do nedalekého a věhlasného železničního muzea v obci Lužná).

Silniční dopravu ve městě zajišťují především komunikace druhé třídy, které se napojují na hlavní tahy. Zásadní spojnicí s hlavním městem je dálnice D6 (směřující z Prahy na Karlovy Vary), k níž se řidiči z Rakovníka mohou připojit přes sousední Nové Strašecí či Krupou. Městská i příměstská autobusová doprava je plně integrována do systému Pražské integrované dopravy, což cestujícím umožňuje pohodlné cestování po celém Středočeském kraji na jeden společný jízdní doklad.

💡 Pro laiky

Jméno města "Rakovník" v mnoha lidech automaticky evokuje představu obrovského klepetnatého korýše. Jak to tedy se jménem skutečně je? Podle místní lidové pověsti postihl kraj kdysi dávno krutý hladomor. Jedna zoufalá matka, která už nevěděla, čím by nakrmila své plačící děti, nasbírala v potoce raky, aby je z milosrdenství otrávila (raci byli ve středověku často mylně považováni za smrtelně jedovaté). Děti se po jídle ale kupodivu neotrávily, naopak pookřály. Zpráva o tom, že raci se dají jíst, zachránila obyvatele před smrtí hladem, a na počest tohoto objevu dostala osada své jméno. Skutečnost, potvrzená historiky a jazykovědci, je ovšem mnohem prozaičtější. Slovo „rakovník“ ve staré češtině znamenalo zkrátka hustý porost mokřadních rostlin, kterému se říkalo rakytí. Toto jméno se nejprve ujalo pro potok a později se přeneslo i na osadu postavenou na jeho břehu.

Město se od roku 1588 hrdě označuje jako „královské město“. Co to znamenalo v praxi? V dobách středověku a raného novověku byla města buď poddanská (patřila nějakému šlechtici nebo klášteru), nebo královská. Pokud bylo město poddanské, jeho obyvatelé museli odvádět obrovské daně svému pánovi, museli pracovat na jeho poli a bez jeho souhlasu se nemohli ani přestěhovat nebo oženit. Když však král (v případě Rakovníka císař Rudolf II.) povýšil město na královské, podřídil ho přímo sobě. Měšťané se tak stali svobodnými lidmi. Mohli si volit vlastní radní, mohli obchodovat podle vlastních pravidel, stavět hradby a veškeré zisky z obchodu (což bylo tehdy hlavně pivo) šly do městské pokladny, nikoliv šlechtici na nedaleký hrad. Být královským městem tedy představovalo absolutní vrchol tehdejšího hospodářského a společenského úspěchu.

Zdroje