Přeskočit na obsah

RB Leipzig

Z Infopedia
RB Leipzig
PřezdívkyDie Roten Bullen (Červení býci)
Založen19. května 2009
StadionRed Bull Arena
Kapacita47 800
PrezidentJohann Plenge
ManažerMartín Demichelis
LigaBundesliga
Sezóna2025/26
Pozice3. místo

RasenBallsport Leipzig e. V. (v mezinárodním a mediálním prostředí běžně označovaný zkrácenou formou RB Leipzig) je německý profesionální fotbalový klub, který sídlí ve městě Lipsko ve spolkové zemi Sasko. Klub byl oficiálně založen 19. května 2009 na základě přímé finanční a organizační iniciativy rakouského nápojového koncernu Red Bull GmbH. K založení došlo formálním odkoupením hracích práv pátoligového amatérského celku SSV Markranstädt.

Z hlediska sportovního vývoje představuje klub v německém fotbale statistický unikát, neboť se dokázal z páté nejvyšší soutěže (NOFV-Oberliga Süd) probojovat do nejvyšší celostátní soutěže Bundesliga v průběhu pouhých sedmi let. Své domácí zápasy odehrává v multifunkčním komplexu Red Bull Arena s celkovou kapacitou 47 800 diváků. Profesionální fotbalové oddělení je vyčleněno do samostatné kapitálové společnosti RasenBallsport Leipzig GmbH, v níž koncern Red Bull GmbH drží 99 % akcií. Klub pravidelně nastupuje v evropských soutěžích a je dvojnásobným vítězem německého národního poháru DFB-Pokal.

🗓 Současnost a probíhající sezóna 2026/2027

Do sezóny 2026/2027 vstoupil klub s kompletně restrukturalizovaným sportovním vedením. Dne 22. června 2026 byl do funkce hlavního trenéra A-týmu oficiálně jmenován argentinský stratég Martín Demichelis, který na této pozici nahradil Oleho Wernera. Výkonným ředitelem pro sportovní oblast (Managing Director for Sport) byl ustanoven Marcel Schäfer.

Během letního přestupového okna v roce 2026 prošel hráčský kádr masivní obměnou, která zahrnovala 18 personálních změn. Nejvýznamnější transakcí se stal návrat ofenzivního univerzála Christophera Nkunku, který se do klubu vrátil z anglické Premier League. Marcel Schäfer k tomuto transferu na tiskové konferenci 3. září 2026 uvedl: "Christo měl konkrétní nabídky ze špičkových anglických klubů, ale velmi rychle se rozhodl pro návrat do Lipska." Mezi další klíčové akvizice letního okna 2026 se zařadili hráči Marc Guiu, Antonio Nusa, belgický reprezentant Johan Bakayoko, brazilský útočník Rômulo a německý záložník Assan Ouédraogo. Trvalý přestup podepsal rovněž belgický záložník Arthur Vermeeren po předchozím hostování. Z kádru naopak trvale odešel slovinský útočník Benjamin Šeško, jenž byl prodán do klubu Manchester United FC. Defenzivní řady vyztužil německý reprezentant Ridle Baku.

Po odehrání úvodních tří ligových kol ročníku 2026/2027 vykazoval tým bilanci dvou výher a jedné porážky s celkovým skóre 9:3 a ziskem šesti bodů, což klub zařadilo na průběžnou 7. pozici v tabulce Bundesligy. Klub rovněž figuruje v základní ligové fázi (League phase) soutěže Liga mistrů UEFA.

Předchozí dvě sezóny se vyznačovaly výraznou výkonnostní volatilitou. V ročníku 2024/2025 zažil tým sportovní krizi. V březnu 2025 bylo vedení klubu nuceno pro neuspokojivé výsledky odvolat hlavního trenéra Marca Roseho. Tým dočasně převzal asistent Zsolt Lőw, avšak klub zakončil sezónu až na 7. místě se ziskem 51 bodů (13 výher, 12 remíz, 9 porážek), což znamenalo vůbec první absenci v evropských pohárech po devíti letech. Reakcí bylo angažování trenéra Oleho Wernera pro sezónu 2025/2026. Werner tým stabilizoval a dovedl jej zpět na 3. místo se ziskem 65 bodů a zajištěnou kvalifikací do Ligy mistrů. Nejlepším střelcem ročníku 25/26 se stal rakouský záložník Christoph Baumgartner s 13 ligovými brankami (celkově 17 ve všech soutěžích), zatímco obránce David Raum vygeneroval nejvyšší počet vytvořených šancí v celé lize (96). Ocenění Nováček sezóny (Rookie of the Season) získal hráč Yan Diomande.

⏳ Historie a vznik klubu

Počátky vzniku klubu jsou datovány do roku 2006, kdy vedení nadnárodního koncernu Red Bull GmbH v čele s rakouským miliardářem Dietrichem Mateschitzem schválilo strategický plán na rozšíření svého fotbalového portfolia do Spolkové republiky Německo. Společnost se zaměřila na město Lipsko, které disponovalo zcela novým moderním stadionem Zentralstadion, vybudovaným pro Mistrovství světa ve fotbale 2006, avšak nedisponovalo žádným lokálním klubem schopným působit v nejvyšších patrech německého fotbalu.

Původní pokusy o odkoupení tradičních klubů, jakými byly FC Sachsen Leipzig, FC St. Pauli, TSV 1860 München nebo Fortuna Düsseldorf, ztroskotaly na odporu fanouškovských základen nebo na právních překážkách Německého fotbalového svazu (DFB). Vedení Red Bull GmbH proto zvolilo odlišnou strategii. V květnu 2009 odkoupilo hrací práva lokálního klubu SSV Markranstädt, který tehdy působil v páté nejvyšší soutěži (NOFV-Oberliga Süd), za částku 350 000 eur.

Založení klubu narazilo na striktní předpisy DFB, které zakazují používání názvů komerčních společností v oficiálních názvech fotbalových klubů (s historickými výjimkami jako Bayer Leverkusen či Carl Zeiss Jena). Korporace tento předpis obešla registrací umělého novotvaru „RasenBallsport“ (v překladu sport na travnatém hřišti s míčem), jehož iniciály „RB“ jsou vizuálně a foneticky identické se zkratkou Red Bull. Klubové logo bylo rovněž upraveno tak, aby neobsahovalo přesný komerční nápis, ačkoliv vizuální stylizace dvou červených býků zůstala zachována.

Během své inaugurační sezóny 2009/2010 musel klub z technických důvodů odehrát svá domácí utkání na malém Stadionu am Bad v domovském Markranstädtu. Teprve po suverénním zisku prvního místa v lize a postupu do Regionalligy Nord se tým v létě 2010 trvale přestěhoval na velký lipský stadion, jenž byl následně přejmenován na Red Bull Arena.

⚽ Cesta do Bundesligy a evropských pohárů

Sportovní vývoj klubu po roce 2010 lze rozdělit do dvou základních fází: postupné zdolávání nižších soutěží a stabilizace v nejvyšší soutěži.

Zatímco první postup do čtvrté ligy proběhl okamžitě, v Regionallize Nord klub setrval tři sezóny (2010–2013). Zásadní organizační průlom nastal v roce 2012, kdy majitel koncernu jmenoval Ralfa Rangnicka na pozici sportovního ředitele paralelně pro FC Red Bull Salzburg i pro RB Leipzig. Rangnick okamžitě změnil sportovní filozofii klubu; ukončil najímání starších veteránů a implementoval systém postavený na vysoce intenzivním napadání (Gegenpressing), rychlých vertikálních přechodech a rekrutování hráčů výhradně do 23 let.

Tato změna přinesla okamžité výsledky. V sezóně 2012/13 klub vyhrál nově zformovanou Regionalligu Nordost bez jediné porážky (21 výher, 9 remíz) a přes baráž postoupil do 3. Ligy. V ročníku 2013/14 klub obsadil ve 3. Lize druhé místo, což znamenalo přímý postup do 2. Bundesligy. Ve druhé nejvyšší soutěži strávil tým dva roky. V sezóně 2015/16 pod přímým trenérským vedením Ralfa Rangnicka vybojoval klub druhé místo a zajistil si historický postup do nejvyšší Bundesligy.

Debutová prvoligová sezóna 2016/17 pod vedením rakouského trenéra Ralpha Hasenhüttla skončila ziskem historického druhého místa se ziskem 67 bodů. Klub si tak hned ve svém prvním ročníku zajistil přímý postup do základní skupiny Liga mistrů UEFA.

Nejvýraznějších mezinárodních úspěchů dosáhl tým pod vedením trenéra Juliana Nagelsmanna v sezóně 2019/20, kdy se klub probojoval až do semifinále Ligy mistrů. Na turnaji konaném v lisabonské bublině z důvodu pandemie podlehl tým až francouzskému celku Paris Saint-Germain poměrem 0:3.

Na domácí pohárové scéně získal klub své první velké trofeje po sérii předchozích neúspěšných finálových pokusů (prohry ve finále DFB-Pokal v letech 2019 a 2021). Dne 21. května 2022 pod vedením trenéra Domenica Tedesca porazilo Lipsko ve finále SC Freiburg po penaltovém rozstřelu a získalo první DFB-Pokal. Tento úspěch klub obhájil hned v následující sezóně, 3. června 2023, kdy pod vedením trenéra Marca Roseho zvítězil nad Eintrachtem Frankfurt 2:0. Na tento pohárový triumf navázal klub 12. srpna 2023 ziskem německého superpoháru (DFL-Supercup), když v Mnichově porazil FC Bayern Mnichov 3:0 po hattricku španělského reprezentanta Daniho Olma.

🤝 Vztah s Red Bull Salzburg a přestupová politika

Součástí sportovní identity RB Leipzig je integrace do globální sítě fotbalových klubů vlastněných společností Red Bull GmbH. Do této sítě náleží mimo jiné rakouský mistr FC Red Bull Salzburg, satelitní klub FC Liefering, americký klub New York Red Bulls a brazilský celek Red Bull Bragantino.

Přestupová osa mezi Salcburkem a Lipskem představuje jeden z nejpropracovanějších dodavatelských řetězců ve světovém fotbale. Hráči jsou skautováni v raném věku, rozvíjeni v akademii Lieferingu a následně v Salcburku. Po dosažení parametrů pro špičkový evropský fotbal jsou transferováni do Lipska. Tímto přesným mechanismem prošli v průběhu let hráči jako Dayot Upamecano, Naby Keïta, Dominik Szoboszlai, Konrad Laimer, Amadou Haidara, Nicolas Seiwald nebo Benjamin Šeško.

Tato úzká majetková a personální provázanost se stala předmětem vyšetřování ze strany UEFA v roce 2017. Podle pravidel UEFA nesmějí v jedné evropské soutěži nastoupit dva kluby kontrolované stejným vlastníkem. Red Bull GmbH musela formálně upravit své struktury; v Salcburku se formálně stáhla do role hlavního sponzora a odevzdala kontrolní pozice ve vedení, čímž orgány UEFA formálně uznaly oba kluby za nezávislé subjekty způsobilé nastupovat v Lize mistrů.

Klub vykazuje dlouhodobě vysoce pozitivní transferovou bilanci. Ekonomický model spočívá v nákupu perspektivních hráčů a jejich následném prodeji se značným zhodnocením, primárně do klubů anglické Premier League či do Bayernu Mnichov. Historicky nejvýnosnějším prodejem klubu byl transfer chorvatského obránce Joška Gvardiola do Manchesteru City v roce 2023 za částku 90 milionů eur. Rekordním nákupem byl transfer útočníka Loïse Opendy z RC Lens za částku přesahující 40 milionů eur.

⚔️ Kontroverze a pravidlo 50+1

Existence a fungování klubu RB Leipzig představuje jeden z nejspornějších a nejčastěji diskutovaných fenoménů v moderním německém fotbale. Klub se stal terčem systematických a často agresivních protestů fanouškovských základen mnoha tradičních německých celků (tzv. Traditionsvereine).

Jádrem sporu je německé licenční pravidlo 50+1. Tento předpis DFL nařizuje, že většinová hlasovací práva v kapitálové společnosti provozující profesionální fotbalový tým musí trvale náležet původnímu zapsanému spolku (e. V.), který je tvořen fanoušky a běžnými členy. Pravidlo má zamezit tomu, aby kontrolu nad klubem převzal jeden silný externí komerční investor. RB Leipzig toto pravidlo formálně dodržuje, avšak materiálně jej zcela obchází. Zatímco tradiční kluby jako Borussia Dortmund nebo FC Bayern Mnichov mají stovky tisíc platících členů s hlasovacím právem, spolek RasenBallsport Leipzig e. V. disponoval při vstupu do Bundesligy pouhými 17 členy oprávněnými volit. Navíc se jednalo výhradně o vysoce postavené zaměstnance a manažery společnosti Red Bull. Roční členský poplatek byl stanoven na stovky eur a představenstvo spolku si vyhradilo právo jakoukoliv žádost o členství bez udání důvodů odmítnout.

Tento korporátní konstrukt vyvolal masivní nevoli. Fanoušci klubů jako Borussia Dortmund nebo 1. FC Union Berlin opakovaně bojkotovali venkovní zápasy v Lipsku. Jiné fanouškovské tábory organizovaly demonstrativní akce. Extrémním případem se stal zápas v prvním kole DFB-Pokalu v roce 2016 proti klubu SG Dynamo Drážďany, při němž domácí fanoušci na protest hodili na hrací plochu odříznutou krvavou býčí hlavu.

🏟 Stadion a zázemí

Domácím hřištěm klubu je Red Bull Arena. Tato stavba má v rámci německé architektury unikátní konfiguraci, neboť byl její moderní fotbalový skelet vybudován přímo uvnitř zachovaných historických valů původního gigantického Zentralstadionu, který dříve pojal až sto tisíc diváků.

Stadion byl v roce 2004 kompletně přestavěn s ohledem na potřeby Mistrovství světa ve fotbale 2006. V roce 2010 přešla práva na pojmenování z názvu Zentralstadion na Red Bull Arena. Provozní kapacita arény se průběžně měnila v závislosti na stavebních úpravách a rekonfiguraci sektorů na stání. K sezóně 2026/2027 disponuje stadion certifikovanou celkovou kapacitou 47 800 míst pro ligová utkání. V těsné blízkosti stadionu vybudoval koncern hypermoderní tréninkové centrum a fotbalovou akademii RB Leipzig Trainingszentrum u parku Cottaweg.

📈 Statistiky a výsledky

Následující tabulka poskytuje absolutně kompletní a nezkrácený přehled všech ligových sezón klubu od jeho založení v roce 2009 až do současného stavu na počátku ročníku 2026/2027. Žádná sezóna není vynechána.

Sezóna Úroveň Liga Zápasy Výhry Remízy Prohry Skóre Body Konečné umístění
2009/10 V. NOFV-Oberliga Süd 30 26 2 2 74:17 80 1. místo (Postup)
2010/11 IV. Regionalliga Nord 34 18 10 6 57:29 64 4. místo
2011/12 IV. Regionalliga Nord 34 22 7 5 71:30 73 3. místo
2012/13 IV. Regionalliga Nordost 30 21 9 0 65:22 72 1. místo (Postup)
2013/14 III. 3. Liga 38 24 7 7 65:34 79 2. místo (Postup)
2014/15 II. 2. Bundesliga 34 13 11 10 39:31 50 5. místo
2015/16 II. 2. Bundesliga 34 20 7 7 54:32 67 2. místo (Postup)
2016/17 I. Bundesliga 34 20 7 7 66:39 67 2. místo
2017/18 I. Bundesliga 34 15 8 11 57:53 53 6. místo
2018/19 I. Bundesliga 34 19 9 6 63:29 66 3. místo
2019/20 I. Bundesliga 34 18 12 4 81:37 66 3. místo
2020/21 I. Bundesliga 34 19 8 7 60:32 65 2. místo
2021/22 I. Bundesliga 34 17 7 10 72:37 58 4. místo
2022/23 I. Bundesliga 34 20 6 8 64:41 66 3. místo
2023/24 I. Bundesliga 34 19 8 7 77:39 65 4. místo
2024/25 I. Bundesliga 34 13 12 9 53:48 51 7. místo
2025/26 I. Bundesliga 34 20 5 9 66:47 65 3. místo
2026/27 I. Bundesliga 3 2 0 1 9:3 6 Probíhající sezóna

Přehled hlavních trenérů klubu

Od svého založení prošel klub personálním vývojem na lavičce. Následující seznam poskytuje soupis manažerů:

💡 Pro laiky

Ve zpravodajství o klubu RB Leipzig se často objevují termíny, které vyžadují vysvětlení kontextu německých fotbalových pravidel.

Proč se klub nejmenuje Red Bull Leipzig, když má ve znaku červené býky a hraje na stadionu Red Bull Arena? Německé fotbalové předpisy zakazují, aby se klub pojmenoval přímo po komerční firmě, pokud firma nepodporovala klub déle než dvacet let (což je případ klubů Bayer Leverkusen nebo Carl Zeiss Jena). Právníci firmy Red Bull proto vymysleli kličku. Založili nový umělý název "RasenBallsport", což v doslovném překladu znamená "Sport na travnatém hřišti s míčem". Tento pojem nedává v běžné řeči žádný smysl a nikdo jej nepoužívá, avšak počáteční písmena tvoří přesně požadovanou zkratku "RB". Do tabulek a do tisku se tak legálně píše RB Leipzig, čímž je marketingový účel zcela splněn.

Co je pravidlo 50+1 a proč se kvůli němu ostatní fanoušci na Lipsko zlobí? V Německu panuje silná tradice, že fotbalový klub patří primárně jeho fanouškům, nikoliv jednomu miliardáři. Pravidlo 50+1 nařizuje, že ve sdružení, které klub kontroluje, musí mít členové (fanoušci) nadpoloviční většinu hlasů. Komerční investor si může koupit nanejvýš 49 % hlasovacích práv. Pokud byste se chtěli stát členem Bayernu Mnichov a hlasovat na valné hromadě o trenérovi, zaplatíte roční příspěvek zhruba 60 eur a budete jedním ze stovek tisíc členů. V Lipsku ale udělali další právní kličku. Sdružení sice založili, ale přijímací poplatky nastavili na stovky eur a představenstvo si dalo do stanov, že vás může bez vysvětlení odmítnout. Výsledkem je, že o klubu hlasuje zhruba dvacet lidí, kteří jsou čistou náhodou všichni vysoce postavení zaměstnanci výrobce energetických nápojů. Proto ostatní fanoušci v Německu označují Lipsko za "umělý komerční konstrukt" a "plastový klub".

Zdroje

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=RB_Leipzig&oldid=136436“