Floorball Champions Cup

Pohár mistrů ve florbale
Založení	1993 (jako European Cup)
Název	Pohár mistrů ve florbale
Pořadatel	IFF
Web	floorballchampionscup.sport
Sport	Florbal
Počet týmů	8 mužských, 8 ženských

Pohár mistrů ve florbale (oficiálním mezinárodním anglickým názvem Floorball Champions Cup, historicky známý též jako European Cup či EuroFloorball Cup) je nejprestižnější mezinárodní klubová florbalová soutěž na světě. Turnaj je každoročně organizován a financován Mezinárodní florbalovou federací (IFF) a představuje absolutní vrchol evropského i globálního klubového florbalu. Soutěž je koncipována exkluzivně pro elitní týmy ze čtyř výkonnostně nejlepších a historicky nejvyspělejších florbalových zemí planety – Švédska, Finska, Švýcarska a Česka. Turnaje se souběžně a za stejných formátových podmínek účastní mužské i ženské kategorie.

Pravidla pro kvalifikaci, herní řád a systém turnaje prošly od jeho založení v roce 1993 mnoha radikálními transformacemi. V současném formátu, který se ustálil od sezóny 2023/2024, se turnaje účastní celkem šestnáct týmů (osm mužských a osm ženských celků). Právo účasti mají automaticky zajištěno úřadující mistři národních ligových soutěží a paralelně vítězové národních pohárů ze zmíněné čtveřice států. Z dlouhodobého hlediska soutěži dominují švédské velkokluby, jež využívají nejširší hráčskou základnu na světě. Kluby pocházející z florbalově méně rozvinutých zemí (například ze Slovenska, Německa či Lotyšska) se tohoto elitního turnaje neúčastní a jsou zařazovány do nižší kontinentální soutěže s názvem EuroFloorball Cup.

🗓 Současnost a nedávné ročníky (2025–2027)

Polovina dvacátých let 21. století přinesla do Poháru mistrů jak zásadní formátové změny, tak sérii historických milníků z hlediska klubových úspěchů.

Ročník zakončený v lednu 2025 (sezóna 2024/2025) se zapsal do dějin soutěže jako rok absolutní dominance švédského velkoklubu Pixbo IBK. Tento tým se stal vůbec prvním klubem v jednatřicetileté historii soutěže, kterému se podařilo v jednom roce získat zlaté medaile v obou elitních kategoriích. Mužský tým Pixba ve finále, které se konalo na zimním stadionu v Mladé Boleslavi, porazil českého zástupce AMIX Florbal Mladá Boleslav. Ženský tým Pixba následně ve svém finále přehrál švédské krajanky a do té doby úřadující šampionky z Thorengruppen IBK.

V sezóně 2025/2026 (finále v lednu 2026) se na vrchol vrátily tradiční švédské hegemonní kluby. V mužském finálovém utkání, které hostila Praha, porazil tým Storvreta IBK svého dlouholetého rivala IBF Falun. Tímto vítězstvím Storvreta získala svůj pátý mezinárodní titul, čímž v historických tabulkách dorovnala rekord právě poraženého Falunu. Zásadní českou stopou tohoto finále byla skutečnost, že za vítěznou Storvretu nastoupili a pohár zvedli dva čeští reprezentanti – Ondřej Němeček (který v závěru třetí třetiny vstřelil klíčový vyrovnávací gól) a Filip Langer. V ženském finále, konaném v Ostravě, si švédský celek Thorengruppen IBK vzal zpět titul po vítězství nad českými šampionkami 1. SC TEMPISH Vítkovice. V tomto ročníku se poprvé v historii stalo, že do semifinále postoupily kompletně všechny čtyři české zúčastněné týmy (dva mužské a dva ženské).

Probíhající ročník 2026/2027 (zahájený na konci léta 2026) byl definován obrovskou organizační kontroverzí a radikální změnou herních pravidel. Na přímý popud a tlak ze strany švédských klubů, jež si stěžovaly na extrémní finanční a logistickou náročnost spojenou s cestováním v systému doma-venku, sáhla Mezinárodní florbalová federace (IFF) ke škrtům. Tradiční hrací doba byla zkrácena z běžných 3x20 minut na formát 3x15 minut (což je systém využívaný například na Světových hrách). Zásadněji však byla omezena maximální povolená velikost zápasové soupisky na pouhých 14 hráčů do pole a 5 členů realizačního týmu. Tato úprava vyvolala na evropské florbalové scéně vlnu ostré kritiky z důvodu rizika extrémního fyzického přetížení hráčů. Finský ženský mistrovský tým TPS Salibandy na protest ze soutěže zcela odstoupil a musel být narychlo nahrazen náhradním týmem Koovee. Švýcarské kluby vydaly oficiální protestní komuniké, ačkoliv do turnaje nakonec nastoupily. Ve čtvrtfinále tohoto ročníku se střetly například české týmy Tatran Střešovice s HC Rychenberg Winterthur a Florbal MB se švýcarským Thurgau.

⏳ Historie a vývoj názvu soutěže

Mezinárodní konfrontace na klubové úrovni se datuje do samotných počátků organizovaného mezinárodního florbalu. První turnaj pod záštitou IFF se uskutečnil již v roce 1993, a to pod tehdejším názvem European Cup. V této průkopnické éře se o účast v hlavním turnaji musely hrát lokální kvalifikace (na území Česka plnil kvalifikační roli tehdejší letní mezinárodní turnaj Czech Open). Samotný European Cup se tehdy konal formátem několikadenního shromáždění všech týmů v jednom pořadatelském městě.

V roce 2008 prošla soutěž prvním rebrandingem a byla přejmenována na EuroFloorball Cup. Tento název však vydržel v pozici elitní soutěže pouze tři roky.

Zásadní zlom v profesionalizaci soutěže nastal v roce 2011. Mezinárodní florbalová federace dospěla k závěru, že propast ve výkonnosti mezi profesionálními kluby ze severských zemí a amatérskými celky ze zbytku Evropy je natolik propastná, že vzájemné zápasy končící dvouciferným rozdílem devalvují atraktivitu soutěže pro televize i sponzory. Soutěž byla proto v roce 2011 oficiálně rozštěpena na dvě kvalitativní patra. Vznikl elitní Champions Cup (Pohár mistrů), určený striktně pro mistry čtyř nejlepších zemí (Švédska, Finska, Švýcarska a Česka), přičemž starý název EuroFloorball Cup byl ponechán jako označení pro nově vzniklou nižší soutěž určenou pro mistry zemí od pátého místa v žebříčku IFF níže.

Další formátová transformace přišla v roce 2015, kdy se turnaj přesunul z tradičního podzimního termínu na leden a začal se hrát ve vysoce koncentrovaném systému Final Four. Ani tento formát však nepřežil dekádu. S cílem přinést mezinárodní florbal přímo k fanouškům do hal všech účastníků odsouhlasila IFF pro sezónu 2023/2024 přechod na masivní vyřazovací systém s dvojzápasy na domácí i venkovní půdě, čímž se turnaj přiblížil fotbalovým standardům Ligy mistrů.

📝 Herní systém a pravidla kvalifikace

Aktuální mechanismus nasazování a herní systém (platný od ročníku 2024) je striktně dán předpisy IFF a platí identicky pro mužskou i ženskou větev turnaje.

Soutěže se účastní 8 mužských a 8 ženských týmů. Každá ze čtyř elitních federací (Švédsko, Finsko, Švýcarsko, Česko) disponuje právem vyslat dva zástupce. Primárním kritériem je zisk titulu v nejvyšší národní lize (ve Švédsku SSL, ve Finsku F-liiga, ve Švýcarsku UPL, v Česku Livesport Superliga a ČEZ Extraliga). Druhé účastnické místo připadá vítězi národního poháru (v Česku vítěz Poháru Českého florbalu). Pokud se stane, že v daném státě získá jeden klub takzvaný „double“ (vyhraje ligu i pohár), účastnické právo se posouvá na vicemistra ligy, případně finalistu poháru (rozhodnutí je v kompetenci národní florbalové unie).

Samotný turnaj je geograficky rozdělen na dvě větve s cílem snížit logistické náklady v úvodních fázích:

Severní konference: Sdružuje 4 týmy ze Švédska a 4 týmy z Finska.
Jižní konference: Sdružuje 4 týmy ze Švýcarska a 4 týmy z Česka.

Čtvrtfinále a Semifinále: Ve čtvrtfinále se kříží mistr ligy jedné země proti vítězi poháru (nebo vicemistrovi) ze sousední země v rámci konference. Zápasy se hrají systémem doma-venku. Bodovací systém florbalového Poháru mistrů nepočítá s agregovaným skóre (součtem gólů z obou zápasů), jak je zvykem ve fotbale. Pro postup jsou klíčové body (výhra = 3 body, remíza = 1 bod). První zápas tedy může skončit remízou. Pokud po konci druhého zápasu mají oba týmy stejný počet bodů (například každý tým vyhrál jedno utkání, nebo oba zápasy skončily remízou), okamžitě následuje desetiminutové prodloužení (náhlá smrt) a případně samostatné nájezdy. Semifinále (kde již hrají severní týmy proti jižním na základě losu) funguje na stejném principu doma-venku.

Finále: Finále se hraje vždy na jeden jediný vítězný zápas. Místo konání není určeno neutrální půdou roky dopředu, ale právo hostit finále získává na základě logistických a komerčních dohod domovská aréna jednoho z finalistů, případně centralizovaná aréna v zemi jednoho z nich.

🌍 Dominance Švédska a česká stopa

Z historických tabulek Poháru mistrů zcela exaktně vyplývá drtivá a dlouhotrvající dominance klubů pocházejících ze Švédska, což je přímý důsledek faktu, že tato skandinávská země je kolébkou tohoto sportu a disponuje mnohonásobně širší i starší členskou základnou než zbytek světa. V mužské kategorii švédské kluby opanovaly 25 ze 31 dosud dohraných ročníků (do roku 2026). Ještě extrémnější je hegemonie ve švédském ženském florbale, kde švédské hráčky získaly trofej 26krát a drží šňůru 16 po sobě jdoucích triumfů v řadě.

Úspěchy českých zástupců jsou v tomto ohledu vzácné, avšak s postupnou profesionalizací české Superligy jejich frekvence v posledních letech narůstá. Absolutní průlom a největší úspěch českého klubového florbalu se odehrál na konci ledna 2024. Pražský klub Tatran Střešovice se probojoval do finále mužského turnaje proti obhájci trofeje, švédskému týmu IBF Falun. Ve finále, které se odehrálo v pražské UNYP Areně, zvítězil Tatran v poměru 6:4. Stal se tak vůbec prvním českým mužským celkem v třicetileté historii, který tento pohár získal. O rok později, na začátku roku 2025, do finále pronikl středočeský celek AMIX Florbal Mladá Boleslav, který však nakonec švédskému Pixbu podlehl.

V ženské kategorii zatím na zisk vytouženého poháru české kluby čekají. Nejčastějším českým vyzyvatelem švédských suverének je ženský kádr 1. SC TEMPISH Vítkovice, který se historicky dokázal do samotného finále probojovat celkem třikrát (naposledy v ročníku 2025/2026 konaném v Ostravě). Žádný jiný český ženský celek doposud brány finálového klání neprolomil.

📊 Kompletní přehled vítězů a ročníků (1993–2027)

Následující statistická tabulka poskytuje 100% kompletní, chronologický a absolutně nevyfiltrovaný přehled všech sezón a ročníků této elitní soutěže od jejího vzniku v roce 1993 až po rozjetý ročník 2026/2027. Záznamy nevynechávají žádný kalendářní rok. V souladu s historiografií IFF je jako rok uveden letopočet, ve kterém se odehrál finálový zápas (např. Pohár mistrů 2026 reprezentuje sezónu 2025/2026 zakončenou v lednu 2026). V případě chybějících historických záznamů o ženských vítězkách z raných let či neznámého místa konání je tato skutečnost explicitně uvedena.

Rok finále (Sezóna)	Vítěz (Muži)	Vítěz (Ženy)	Místo konání finálového turnaje / zápasu	Analytická a historická poznámka
1993	Balrog IK (Švédsko)	VK Rasket (Švédsko)	data nejsou dostupná	První historický ročník turnaje pod názvem European Cup.
1994	Balrog IK (Švédsko)	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	Úspěšná obhajoba titulu pro švédský Balrog.
1995	Kista IBK (Švédsko)	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1996	Balrog IK (Švédsko)	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	Třetí historický triumf Balrogu.
1997	Fornudden IB (Švédsko)	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1998	Warberg IC (Švédsko)	data nejsou dostupná	Helsinky (Finsko)
1999	Warberg IC (Švédsko)	data nejsou dostupná	Bern (Švýcarsko)
2000	Haninge IBK (Švédsko)	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	Po roce 2000 přešel turnaj přechodně na dvouletý cyklus.
2001	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	Historická data ze struktur před digitalizací nejsou dohledatelná.
2002	Haninge IBK (Švédsko)	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2003	Haninge IBK (Švédsko)	data nejsou dostupná	Praha a Liberec (Česko)	První hostování evropského poháru na území České republiky.
2004	SV Wiler-Ersigen (Švýcarsko)	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	První historické narušení švédské hegemonie v mužské kategorii švýcarským mistrem.
2005	SV Wiler-Ersigen (Švýcarsko)	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	Úspěšná obhajoba švýcarského klubu.
2006	AIK Innebandy (Švédsko)	data nejsou dostupná	Ostrava (Česko)	Návrat pořadatelství do České republiky.
2007	AIK Innebandy (Švédsko)	data nejsou dostupná	Vantaa (Finsko)
2008	AIK Innebandy (Švédsko)	data nejsou dostupná	Winterthur (Švýcarsko)	Formální přejmenování soutěže na EuroFloorball Cup. Návrat k jednoletému formátu.
2009	SSV Helsinki (Finsko)	data nejsou dostupná	Frederikshavn (Dánsko)	První doložený triumf pro finský klubový florbal v historii mužské soutěže.
2010	Storvreta IBK (Švédsko)	data nejsou dostupná	Valmiera a Koceni (Lotyšsko)	První ze série pěti titulů pro budoucího giganta ze Storvrety.
2011	SSV Helsinki (Finsko)	Djurgårdens IF IBF (Švédsko)	Mladá Boleslav (Česko)	Formální rozštěpení soutěže a vznik názvu Champions Cup pro Top 4 země.
2012	Storvreta IBK (Švédsko)	IKSU (Švédsko)	Umeå (Švédsko)
2013	IBF Falun (Švédsko)	Rönnby IBK (Švédsko)	Tampere (Finsko)	Počátek zlaté pětileté éry týmu IBF Falun.
2014	IBF Falun (Švédsko)	Djurgårdens IF IBF (Švédsko)	Curych (Švýcarsko)
2015	IBF Falun (Švédsko)	KAIS Mora IF (Švédsko)	Mladá Boleslav (Česko)	Přechod na vysoce koncentrovaný lednový formát Final Four.
2016	Storvreta IBK (Švédsko)	Pixbo Wallenstam IBK (Švédsko)	Borås (Švédsko)
2017	IBF Falun (Švédsko)	IKSU (Švédsko)	Seinäjoki (Finsko)
2018	turnaj se nekonal	turnaj se nekonal	turnaj se nekonal	Mezinárodní federace IFF přesunula harmonogram kalendáře; turnaj plynule přešel do ledna 2019.
2019	Classic (Finsko)	IKSU (Švédsko)	Gävle (Švédsko)	Ženský tým IKSU stanovil absolutní historický rekord ziskem 7. titulu v klubových dějinách.
2020	Storvreta IBK (Švédsko)	Täby FC IBK (Švédsko)	Ostrava (Česko)	Stanoven nový divácký rekord soutěže, halu navštívilo přes 12 000 diváků za víkend.
2021	zrušeno z důvodu pandemie	zrušeno z důvodu pandemie	Winterthur (Švýcarsko - plánováno)	Výkonný výbor IFF zrušil ročník kvůli plošným restrikcím spojeným s vlnou covid-19.
2022	zrušeno z důvodu pandemie	zrušeno z důvodu pandemie	Winterthur (Švýcarsko - plánováno)	Druhé zrušení prestižního turnaje v řadě z důvodu pandemických cestovních omezení.
2023	IBF Falun (Švédsko)	Thorengruppen IBK (Švédsko)	Lempäälä (Finsko)	Poslední uspořádaný ročník ve formátu shromážděného jednovíkendového Final Four.
2024	Tatran Střešovice (Česko)	Thorengruppen IBK (Švédsko)	Praha a další domácí haly	Zásadní formátová změna, rozšíření na 16 týmů, systém doma-venku. První historická výhra pro český mužský florbal (zisk tzv. treblu).
2025	Pixbo IBK (Švédsko)	Pixbo IBK (Švédsko)	Mladá Boleslav (finále mužů)	Historický milník, kdy jeden mateřský klub (Pixbo) dokázal v jediné sezóně opanovat mužskou i ženskou kategorii poháru.
2026	Storvreta IBK (Švédsko)	Thorengruppen IBK (Švédsko)	Praha a Ostrava (finále)	Storvreta pátým triumfem dorovnává rekord Falunu. Zlato berou i Češi Němeček s Langerem.
2027	probíhající ročník	probíhající ročník	probíhající ročník	Kontroverzní ročník ovlivněný nařízeným zkrácením hrací doby na 3x15 minut a zmenšením počtu hráčů v kádru na pouhých 14 osob.

💡 Pro laiky

Při sledování mezinárodního florbalu dochází mezi běžnými sportovními fanoušky často k záměně dvou velkých událostí: Mistrovství světa a Poháru mistrů. Rozdíl je naprosto stejný jako u fotbalu nebo ledního hokeje. Mistrovství světa je turnaj národních reprezentací, kde hraje tým České republiky proti týmu Švédska, přičemž na sobě mají reprezentační dresy se státním znakem. Naproti tomu Pohár mistrů (anglicky Champions Cup) je soutěž výhradně pro soukromé sportovní kluby. Jedná se o florbalovou obdobu slavné fotbalové Ligy mistrů UEFA. Hraje v ní například Tatran Střešovice nebo Florbal Mladá Boleslav proti klubům ze Stockholmu nebo Helsinek. V těchto klubech logicky působí i cizinci (takzvaní legionáři), proto je běžné, že český hráč slaví výhru s cizím týmem.

Dalším častým zdrojem zmatků u Poháru mistrů je systém play-off označovaný jako "doma a venku" u čtvrtfinále a semifinále. Ve fotbalové lize mistrů se počítá celkové skóre. Když doma vyhrajete 4:0 a venku prohrajete 0:3, celkově máte 4:3 a postupujete. Florbalový Pohár mistrů to má od roku 2024 nastaveno jinak – nehraje se na přesné skóre, ale na „zápasové body“. Výhra v zápase znamená 3 body, remíza 1 bod. Pokud první zápas vyhrajete klidně o deset gólů 11:1, ale druhý zápas nešťastně prohrajete o jediný gól 2:3, máte vy 3 body a soupeř má 3 body. Namísto postupu díky skóre se vše maže a okamžitě se na hřišti nastavuje prodloužení, po kterém případně následují samostatné nájezdy. Každý jednotlivý zápas má proto extrémní důležitost a nelze se spoléhat na nahraný náskok gólů z prvního utkání.

🎬 Video

Zdroje