Pianista

Rozbalit box

Obsah boxu

Pianista (v originále The Pianist) je koprodukční válečné drama z roku 2002, které režíroval Roman Polanski podle scénáře Ronalda Harwooda. Film je adaptací stejnojmenné autobiografické knihy polsko-židovského klavíristy a skladatele Władysława Szpilmana, který popisuje své zážitky a přežití během holokaustu a druhé světové války v nacisty okupované Varšavě. Hlavní roli Władysława Szpilmana ztvárnil Adrien Brody, který za svůj výkon získal Oscara za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli.

Film byl mezinárodně oceněn a získal široké uznání kritiky. Kromě Oscara pro Brodyho získal také Oscar za nejlepší režii pro Romana Polanského a Oscar za nejlepší adaptovaný scénář pro Ronalda Harwooda. Na filmovém festivalu v Cannes v roce 2002 obdržel nejvyšší ocenění, Zlatou palmu. Snímek je ceněn pro svůj syrový a nekompromisní pohled na hrůzy války, absenci sentimentality a mimořádný herecký výkon hlavního představitele.

📜 Děj

Film začíná v září 1939 v Polsku. Władysław Szpilman, talentovaný klavírista a skladatel židovského původu, hraje živě v rádiu ve Varšavě Nokturno v cis moll od Frédérica Chopina. Jeho vystoupení je přerušeno bombardováním města německou Luftwaffe, což je začátek invaze do Polska. Varšava je rychle dobyta a život židovské komunity se dramaticky mění. Nové nacistické zákony omezují práva Židů – musí nosit pásky s Davidovou hvězdou, mají omezené množství peněz a je jim zakázán vstup na mnoho veřejných míst.

Szpilmanova rodina – rodiče, bratr Henryk a sestry Regina a Halina – je nucena prodat své cennosti, včetně Władysławova milovaného klavíru. V roce 1940 jsou všichni Židé z Varšavy přesunuti do přeplněného a zdmi obehnaného Varšavského ghetta. Zde čelí hladu, nemocem a neustálému ponižování ze strany SS. Szpilman si vydělává na živobytí hraním na klavír v kavárnách, zatímco jeho rodina a ostatní obyvatelé ghetta bojují o přežití. Jsou svědky náhodných poprav a brutálního násilí.

V srpnu 1942 je rodina Szpilmanových, spolu s tisíci dalšími, deportována do vyhlazovacího tábora Treblinka. Na nástupišti (Umschlagplatz) je Władysław v poslední chvíli zachráněn přítelem z židovské ghettové policie, který ho vytáhne z davu. Sám a oddělen od své rodiny, kterou už nikdy neuvidí, se Szpilman stává nuceným dělníkem v ghettu. Přežívá díky pomoci přátel z polského odboje, kteří ho ukrývají v různých bytech mimo ghetto.

Szpilman žije v neustálém strachu z odhalení, trpí hladem, samotou a nemocemi. Je svědkem Povstání ve varšavském ghettu v roce 1943 a jeho brutálního potlačení. Později, v srpnu 1944, sleduje z okna svého úkrytu Varšavské povstání. Po jeho porážce je město systematicky ničeno a většina zbývajících obyvatel je vyhnána. Szpilman zůstává v ruinách zcela zničené Varšavy jako jeden z mála přeživších.

Vyčerpaný a na pokraji smrti hladem nachází útočiště v opuštěné vile. Zde ho objeví kapitán Wehrmachtu Wilm Hosenfeld. Když Hosenfeld zjistí, že Szpilman je klavírista, požádá ho, aby mu něco zahrál. Szpilman na klavíru v mrazivé místnosti zahraje Chopinovo Baladu č. 1 v g moll. Hosenfeld, dojatý jeho hrou, mu pomůže přežít – nosí mu jídlo a dá mu svůj důstojnický kabát, aby se zahřál.

Po osvobození Varšavy Rudou armádou je Hosenfeld zajat. Prosí polského hudebníka, kterého potká, aby kontaktoval Szpilmana a požádal ho o pomoc. Než se však Szpilman dozví Hosenfeldovo jméno a může zasáhnout, je kapitán převezen do sovětského zajateckého tábora, kde v roce 1952 umírá.

Film končí scénou, kde Władysław Szpilman opět triumfálně hraje na koncertě pro velký orchestr a publikum ve Varšavě. Závěrečné titulky informují o osudech Szpilmana a Hosenfelda.

📖 Předloha a historické pozadí

Film je věrnou adaptací autobiografické knihy Śmierć miasta (Smrt města), kterou Władysław Szpilman napsal bezprostředně po válce v roce 1946. Kniha byla v komunistickém Polsku cenzurována a na desítky let upadla v zapomnění, protože nevyhovovala oficiálnímu výkladu dějin (například pozitivní zobrazení německého důstojníka a zmínky o židovských kolaborantech). Kniha byla znovu vydána až v roce 1998 v Německu a následně po celém světě pod názvem Pianista.

Režisér Roman Polanski měl k tématu velmi osobní vztah. Sám jako dítě přežil holokaust v krakovském ghettu, odkud uprchl, a jeho matka zemřela ve vyhlazovacím táboře Auschwitz. Polanski původně odmítl režírovat film Schindlerův seznam, protože mu téma bylo příliš blízké, ale v Pianistovi našel příběh, který mohl zpracovat z pohledu přeživšího, nikoli oběti.

🎬 Produkce a natáčení

Natáčení probíhalo na několika místech. Scény z varšavského ghetta byly natáčeny ve staré sovětské vojenské základně v Německu a také ve studiích Babelsberg v Postupimi. Některé exteriéry byly natáčeny v městské části Praga ve Varšavě, která si zachovala část své předválečné architektury.

Adrien Brody se na roli připravoval s extrémním nasazením. Aby pochopil pocity ztráty a izolace, které Szpilman prožíval, vzdal se svého bytu, prodal auto, odpojil telefony a odstěhoval se do Evropy jen se dvěma kufry. Držel také přísnou dietu a zhubl téměř 14 kilogramů, aby dosáhl vyhublého vzhledu postavy v pozdějších fázích filmu. Intenzivně také cvičil hru na klavír, čtyři hodiny denně, aby jeho pohyby při hraní byly co nejautentičtější.

Polanski se snažil o maximální historickou přesnost a realistické zobrazení událostí. Film je natočen z perspektivy Szpilmana, divák vidí a prožívá pouze to, co hlavní postava. Tento subjektivní přístup umocňuje pocit izolace a bezmoci.

🎭 Herecké obsazení

Adrien Brody jako Władysław Szpilman
Thomas Kretschmann jako kapitán Wilm Hosenfeld
Frank Finlay jako Samuel Szpilman (otec)
Maureen Lipman jako Edwarda Szpilman (matka)
Emilia Fox jako Dorota
Ed Stoppard jako Henryk Szpilman (bratr)
Julia Rayner jako Regina Szpilman (sestra)
Jessica Kate Meyer jako Halina Szpilman (sestra)
Michał Żebrowski jako Jurek

🎵 Hudba

Hudba hraje ve filmu klíčovou roli, což je dáno profesí hlavní postavy. Ústředním skladatelem je Frédéric Chopin, jehož hudba symbolizuje polskou kulturu, krásu a naději, která přetrvává i uprostřed nejhoršího barbarství. Zazní zde několik jeho skladeb, především:

Nokturno č. 20 v cis moll, Op. posth. – skladba, kterou Szpilman hraje na začátku filmu v rádiu a na konci pro kapitána Hosenfelda.
Balada č. 1 v g moll, Op. 23 – dramatická skladba, kterou hraje Hosenfeldovi ve zničené vile.
Grande Polonaise brillante Es dur, Op. 22 – skladba, kterou Szpilman hraje na závěrečném koncertě.

Původní filmovou hudbu složil Wojciech Kilar, významný polský skladatel, který s Polanskim spolupracoval již dříve.

🏆 Ocenění a kritika

Film Pianista byl přijat s nadšením jak u kritiků, tak u diváků po celém světě. Byl chválen za svou syrovost, historickou přesnost a silný emocionální dopad bez zbytečného patosu.

Hlavní ocenění:

Ceny Akademie (2003)

   *   Nejlepší režie (Roman Polanski)
   *   Nejlepší herec v hlavní roli (Adrien Brody)
   *   Nejlepší adaptovaný scénář (Ronald Harwood)
   *   Nominace: Nejlepší film, Nejlepší kamera, Nejlepší kostýmy, Nejlepší střih

Filmový festival v Cannes (2002)

   *   Zlatá palma (hlavní cena)

Ceny BAFTA (2003)

   *   Nejlepší film
   *   Cena Davida Leana za režii (Roman Polanski)

Ceny César (2003)

   *   Nejlepší film
   *   Nejlepší režie
   *   Nejlepší herec (Adrien Brody)
   *   Nejlepší hudba
   *   Nejlepší kamera
   *   Nejlepší zvuk
   *   Nejlepší výprava

Adrien Brody se ve věku 29 let stal nejmladším hercem v historii, který získal Oscara za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli.

🌍 Význam a odkaz

Pianista je považován za jeden z nejdůležitějších filmů o holokaustu a za vrcholné dílo v kariéře Romana Polanského. Film se odlišuje od jiných snímků s podobnou tematikou svým zaměřením na individuální zkušenost přežití, kde hrdinství nespočívá v boji, ale v tiché a zoufalé vůli žít. Ukazuje, že lidskost a umění mohou přetrvat i v těch nejtemnějších dobách a že dobro a zlo nejsou vždy jednoznačně rozděleny podle národnosti či uniformy, jak dokládá postava kapitána Hosenfelda. Film slouží jako silná připomínka hrůz války a oslava síly lidského ducha a hudby.

💡 Pro laiky

Holokaust: Systematické pronásledování a masové vyvražďování přibližně šesti milionů evropských Židů nacistickým Německem a jeho spojenci během druhé světové války.
Varšavské ghetto: Největší židovské ghetto v nacisty okupované Evropě. Bylo zřízeno v roce 1940 a na malém prostoru se zde tísnilo přes 400 000 lidí v nelidských podmínkách. Většina obyvatel zemřela na následky hladu a nemocí nebo byla deportována do vyhlazovacích táborů.
Zlatá palma: Nejvyšší cena udělovaná na prestižním filmovém festivalu v Cannes ve Francii. Je považována za jedno z nejvýznamnějších filmových ocenění na světě.
Oscar: Prestižní filmová cena každoročně udělovaná americkou Akademií filmového umění a věd. Je považována za nejvyšší poctu v filmovém průmyslu.

Šablona:Aktualizováno