Palestine Action

Rozbalit box

Obsah boxu

Palestine Action je přímě-akční a aktivistická síť, která se zaměřuje na ukončení britské spoluúčasti na izraelské okupaci Palestiny. Její hlavní taktikou je narušování a uzavírání provozu zbrojních společností, které dodávají zbraně a technologie izraelské armádě. V roce 2024 byla vládou Spojeného království zapsána na seznam teroristických organizací.

Palestine Action
Soubor:Palestine Action logo.png
Typ	Přímě-akční síť
Status	Zapsána na seznam teroristických organizací ve Spojeném království (od 2024)
Vznik	2020
Sídlo	Spojené království
Cíl	Ukončení provozu Elbit Systems ve Spojeném království
Zaměření	Proti-zbrojní aktivismus, propalestinský aktivismus
[www.palestineaction.org Oficiální web]

Vznik a cíle

Palestine Action byla založena v Spojeném království v červenci 2020. Vznikla jako reakce na vnímanou neúčinnost tradičních forem protestu, jako jsou demonstrace nebo petice. Cílem zakladatelů bylo přejít k přímé akci, která by měla okamžitý a hmatatelný dopad na společnosti profitující z obchodu se zbraněmi s Izraelem.

Hlavním a deklarovaným cílem sítě je donutit izraelskou zbrojní společnost Elbit Systems k ukončení veškerých svých operací na britském území.

Hlavní cíl: Elbit Systems

Elbit Systems je největší soukromá izraelská zbrojní společnost. Vyrábí širokou škálu vojenských technologií, včetně bezpilotních letounů (dronů), sledovacích systémů, dělostřelecké munice a elektronických komponentů pro bojová letadla.

Palestine Action argumentuje, že produkty společnosti Elbit jsou "testovány v boji" na palestinských civilistech v Gaze a na Západním břehu Jordánu a jsou tak přímo zodpovědné za válečné zločiny. Společnost Elbit Systems ve Spojeném království provozuje několik továren a dceřiných společností, které se staly hlavním terčem kampaně Palestine Action. Cílem aktivistů je narušit jejich provoz do takové míry, aby se pro společnost stalo působení v Británii ekonomicky neudržitelné.

Metody a taktiky

Palestine Action se odlišuje od jiných propalestinských skupin svou výhradní orientací na přímou akci, která je často na hraně nebo za hranou zákona. Jejich taktiky jsou nenásilné vůči lidem, ale zaměřené na způsobování maximálních ekonomických škod a narušení provozu.

Mezi jejich nejčastější metody patří:

• Okupace a blokády: Aktivisté obsazují střechy a vstupní brány továren Elbit Systems a jejich dodavatelů, čímž na hodiny nebo i dny zastaví jejich provoz.
• Poškozování majetku: Aktivisté rozbíjejí okna, ničí vybavení a polévají budovy červenou barvou, která má symbolizovat krev.
• Narušování dodavatelského řetězce: Skupina se zaměřuje i na společnosti, které poskytují služby pro Elbit Systems, jako jsou logistické firmy, pronajímatelé budov nebo pojišťovny.

Cílem těchto akcí je nejen způsobit finanční ztráty, ale také generovat mediální pozornost a odradit další firmy od spolupráce s izraelskou zbrojovkou. Podle Palestine Action vedla jejich kampaň k tomu, že Elbit Systems musel uzavřít několik svých provozů ve Spojeném království a přišel o významné kontrakty.

Právní důsledky a soudní procesy

Stovky aktivistů Palestine Action byly zatčeny a obviněny z trestných činů, jako je vloupání, zločinné poškození majetku a spiknutí za účelem narušení veřejného pořádku. Soudní procesy s nimi však přinesly několik překvapivých výsledků.

V řadě případů byli aktivisté zproštěni viny porotou, přestože se ke svým činům přiznali. Jejich obhajoba byla postavena na argumentu, že jejich činy byly nezbytné a přiměřené, aby zabránily většímu zločinu – tedy spoluúčasti na válečných zločinech páchaných v Palestině pomocí zbraní od Elbit Systems.

Tyto osvobozující rozsudky byly vnímány jako velká vítězství pro hnutí a legitimizace jejich taktiky v očích části veřejnosti. Pro britskou vládu a policii se naopak staly zdrojem frustrace.

Zapsání na seznam teroristických organizací

V reakci na pokračující a eskalující kampaň přímých akcí a po neúspěšných soudních procesech přistoupila britská vláda k radikálnímu kroku.

V červenci 2024 oznámil tehdejší ministr vnitra James Cleverly, že Palestine Action bude na základě Zákona o terorismu z roku 2000 (Terrorism Act 2000) zapsána na seznam zakázaných teroristických organizací. Toto nařízení vstoupilo v platnost 19. července 2024.

Důvody vlády

Vláda Spojeného království své rozhodnutí zdůvodnila tím, že metody Palestine Action se staly "stále militantnějšími" a že jejich akce "překročily hranici legitimního protestu". Vláda argumentovala, že systematické poškozování majetku a snaha o zničení celého odvětví obranného průmyslu představují hrozbu pro národní bezpečnost a ekonomiku.

Zákaz znamená, že jakákoliv podpora Palestine Action, včetně členství, nošení symbolů nebo finanční podpory, se stala trestným činem, za který hrozí až 14 let vězení.

Kontroverze a kritika

Rozhodnutí o zařazení Palestine Action na seznam teroristických organizací vyvolalo ostrou debatu.

Kritika zákazu

• Lidskoprávní organizace: Skupiny jako Amnesty International a Liberty označily tento krok za "nebezpečný a drakonický útok na právo na protest". Argumentují, že ačkoliv metody Palestine Action mohou být nezákonné, nejedná se o terorismus, protože jejich akce nejsou zaměřeny na způsobení smrti nebo vážného zranění osob s cílem ovlivnit vládu nebo zastrašit veřejnost.
• Právní experti: Mnozí právníci upozorňují, že se jedná o nebezpečné rozšíření definice terorismu, které by mohlo být v budoucnu použito i proti jiným protestním hnutím, například ekologickým.
• Samotná Palestine Action: Skupina označila zákaz za "akt zoufalství" ze strany vlády, která se snaží chránit zbrojní průmysl. Deklarovala, že bude ve svých akcích pokračovat i v ilegalitě.

Podpora zákazu

• Vláda a bezpečnostní složky: Tvrdí, že akce skupiny nebyly pouhým protestem, ale systematickou a organizovanou kampaní sabotáží, která ohrožovala klíčovou součást britského obranného průmyslu.
• Zástupci židovských komunit: Některé organizace, jako například Board of Deputies of British Jews, zákaz uvítaly s tím, že akce Palestine Action vytvářely atmosféru strachu a zastrašování a často překračovaly hranici antisemitismu.

Případ Palestine Action se tak stal precedentem v debatě o hranicích mezi legitimním protestem, občanskou neposlušností a činy, které stát považuje za hrozbu pro národní bezpečnost.