Ondřej Soukup

Ondřej Soukup
Celé jméno	Ondřej Soukup
Datum narození	2. května 1951
Místo narození	Praha, Československo
Státní příslušnost	,
Děti	František Soukup, Rebeka Soukupová, Ondřej Soukup mladší
Povolání	hudební skladatel, producent, baskytarista, televizní porotce
Aktivní od	1975

Ondřej Soukup je přední český hudební skladatel, producent, bývalý profesionální baskytarista a vyhledávaný televizní porotce.

Pro jiné významy viz Ondřej Soukup (rozcestník).

V kontextu moderní české hudby představuje jednu z nejvlivnějších a komerčně nejúspěšnějších osobností posledních čtyř dekád. Svou hudební kariéru odstartoval v sedmdesátých letech dvacátého století jako excelentní hráč na basovou kytaru v předních jazzových a rockových formacích, včetně kultovní skupiny Pražský výběr, načež se přesunul do doprovodných těles velikánů československého popu. V osmdesátých a devadesátých letech se plně přeorientoval na hudební kompozici a produkování. Společně se svou tehdejší manželkou a fenomenální textařkou Gábinou Osvaldovou vytvořili nejmocnější autorský tandem v zemi, jenž stál za raketovým vzestupem zpěvačky Lucie Bílé a definoval zvuk českého popu devadesátých let.

Jeho autorský záběr je neobyčejně široký. Na poli kinematografie je podepsán pod hudbou k více než třiceti celovečerním filmům, přičemž jeho symfonické partitury k filmům režiséra Jana Svěráka – včetně Oscarem oceněného snímku Kolja či válečného dramatu Tmavomodrý svět – patří do zlatého fondu české filmové hudby. Za svou filmovou hudbu získal dvě ocenění Český lev. Stejně razantní stopu zanechal na divadelních prknech jako autor veleúspěšných původních českých muzikálů v čele s dílem Johanka z Arku. Široké veřejnosti je pak neodmyslitelně znám jako pragmatický, sarkastický a odborně nekompromisní porotce z mnoha ročníků hudebních reality show, především pak z formátu Česko hledá SuperStar.

🗓 Současnost a reflexe kariéry (2025–2026)

V letech 2025 a 2026 se Ondřej Soukup, jenž v tomto období oslavil pětasedmdesáté narozeniny, nachází ve fázi hlubokého profesního i osobního bilancování, přičemž aktivně reflektuje drastické technologické proměny hudebního průmyslu.

Zásadní vhled do jeho současného uvažování přinesl rozsáhlý a mimořádně otevřený hodinový rozhovor pro formát Face To Face, odvysílaný na jaře roku 2026 (v březnu). Soukup se zde historicky poprvé zcela nekompromisně a varovně vyjádřil k nástupu generativní umělé inteligence (AI) v hudební produkci. Upozornil, že systémy schopné na základě textového příkazu vygenerovat symfonickou hudbu k filmu během několika sekund představují pro klasické hudební skladatele existenční hrozbu, jež podle jeho slov „doslova likviduje samotné skladatelské řemeslo“. Sám zdůraznil, že ačkoliv vždy fandil technologickému vývoji (v devadesátých letech patřil k průkopníkům nasazování digitálních syntezátorů do symfonické hudby), současný vývoj popírá lidskou emoci a kreativní úsilí.

V témže rozhovoru překvapil veřejnost obrovskou mírou sebereflexe ohledně svého soukromého života. Dotkl se svého legendárního, dlouhá léta propíraného manželského trojúhelníku s Gábinou Osvaldovou a Lucií Šoralovou. Vůbec poprvé veřejně prohlásil, že se své první manželce nediví, „že se na něj nakonec vybodla“, přičemž otevřeně přiznal, že během manželství zdaleka nebyl vzorem věrnosti. Popsal rovněž, jak vztahy formovaly jeho skládání, a zmínil specifikum takzvaných pomstychtivých písní, které zpěvačky s oblibou interpretují po rozchodech.

Mediální ohlas vzbudila v roce 2026 i jeho zmínka o kariérní dráze jeho staršího syna Františka Soukupa. František, jenž v nultých letech drtil hitparády jako zakladatel a mozek populární hudební skupiny Nightwork, showbyznys zcela opustil a podle slov svého otce dnes tráví čas rekonstrukcemi nemovitostí a učí se profesionálnímu svařování kovů pomocí návodů na platformě YouTube. Sám Ondřej Soukup pak svůj čas dělí mezi výchovu svých dvou mladších dětí s Lucií Šoralovou a skládání hudby pro vybrané specifické projekty, jakým je například chystaná spolupráce na novém animovaném filmu s režisérem Michalem Žabkou.

👤 Životopis, hudební vzdělání a muzikantské začátky

Ondřej Soukup se narodil 2. května 1951 v Praze. Již od dětství byl obklopen hudbou a literaturou, což vedlo k jeho rozhodnutí věnovat se umění profesionálně. Vystudoval prestižní Pražskou konzervatoř, kterou úspěšně absolvoval v roce 1975. Ačkoliv se v dospělosti proslavil primárně jako skladatel s klavírem a syntezátory, jeho původním, primárním a mistrovsky ovládaným nástrojem byla basová kytara (a kontrabas).

Bezprostředně po absolutoriu na konzervatoři se vrhl do víru tehdejší československé hudební scény, jež se pohybovala na hraně tolerovaného jazzu a rocku a striktně kontrolované normalizační pop-music. Díky své instrumentální virtuozitě se stal vyhledávaným studiovým a koncertním hráčem. Působil v respektovaném tělese Pražský Bigband a vystupoval se špičkovým českým jazzmanem Jiřím Stivínem.

Nejvýraznější a nejprogresivnější hudební stopu jako instrumentalista zanechal na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, kdy se stal baskytaristou legendární české rockové a novovlnné formace Pražský výběr, vedené hudebníkem Michaelem Kocábem. V této kapele prožil období velkého tvůrčího kvasu. Počátkem osmdesátých let však učinil rozhodnutí, které mu část nezávislé scény dlouho vyčítala – opustil divoký rockový underground a přijal lukrativní nabídku angažmá v doprovodné kapele krále českého popu, u Orchestru Karla Gotta a Orchestru Ladislava Štaidla. Toto angažmá mu sice přineslo finanční stabilitu a možnost cestovat po západní Evropě, ale on sám postupně zjišťoval, že role pouhého interpretujícího hráče v zadní řadě pódia jeho ambicím nestačí. Zhruba v polovině osmdesátých let tak basovou kytaru odložil a začal se naplno, stoprocentně věnovat hudební kompozici a hudební produkci.

🎵 Tvorba pro pop-music a fenomén Lucie Bílé

Jeho autorská spolupráce s interpretkami se stala alfou a omegou českého popového trhu devadesátých let. Naprostou klíčovou devízou Ondřeje Soukupa byla jeho tehdejší manželka Gábina Osvaldová. Zatímco Soukup disponoval obrovským citem pro melodii a schopností naroubovat moderní západní rytmy (ovlivněné trip-hopem, gospelem či R&B) do českého prostředí, Osvaldová k této hudbě psala temné, ironické, neotřelé a textově naprosto geniální verše, které bořily tehdejší stojaté vody normalizačních textařských klišé.

Tento tandem objevil na přelomu osmdesátých a devadesátých let mladou zpěvačku, jež tehdy zpívala s heavy-metalovou kapelou Arakain a která si říkala Lucie Bílá. Soukup s Osvaldovou se rozhodli, že z této hlasově fenomenální, ale neukotvené zpěvačky udělají hvězdu první velikosti. V roce 1992 vyšlo producentské album Missariel. Tato deska způsobila v české populární hudbě naprostou revoluci. Zvuk plný tvrdých elektronických beatů kombinovaný s mohutným zpěvem Bílé vygeneroval šokující hity.

Nejznámějším z nich se stala skladba Láska je láska. Taneční pecka s provokativním textem Gábiny Osvaldové, oslavujícím toleranci a sexuální uvolněnost, byla doprovázena videoklipem režiséra Filipa Renče. Klip byl po svém odvysílání v Československé televizi okamžitě cenzurován a dočasně zakázán pro údajnou propagaci homosexuality a pohoršování morálky, což z něj okamžitě udělalo nejslavnější videoklip v republice. Album Missariel posbíralo tehdy většinu hudebních Cen Akademie populární hudby (Gramy). Soukup následně pro Lucii Bílou vyprodukoval a složil další veleúspěšná platinová alba jako Lucie Bílá (1995), Hvězdy jako hvězdy (1997), Jampadampa (2003) či Woman (2007).

🎬 Skladatel filmové hudby a Český lev

Paralelně s popovou produkcí se Ondřej Soukup vypracoval na jednoho z nejžádanějších skladatelů původní filmové hudby. K tomuto žánru poprvé pronikl již v roce 1983 hudbou k filmu Druhý tah pěšcem. Do konce osmdesátých let obohatil svým elektronickým a syrovým zvukem kultovní snímek Víta Olmera Bony a klid (1987), z něhož pochází i nesmrtelný anglicky zpívaný hit Miss Moskva v interpretaci Jiřího Korna.

Zásadní symfonické období však přišlo v letech devadesátých s nástupem porevoluční kinematografie. Pro film režiséra Filipa Renče Requiem pro panenku (1991) vytvořil zádumčivou, syntezátorově chladnou a mrazivou hudbu, která dokonale podkreslila tragédii v ústavu sociální péče.

Spolupráce s Janem Svěrákem a Oscar

V polovině devadesátých let navázal klíčovou tvůrčí spolupráci s režisérem Janem Svěrákem. Pro jeho sci-fi komedii Akumulátor 1 (1994) zkomponoval epickou partituru. Absolutní vrchol však přišel v roce 1996. Pro Svěrákův dojemný snímek Kolja složil Soukup nádhernou, jemnou, smyčcově bohatou a melodicky strhující hudbu, v níž geniálně citoval české hudební klasiky i ruské motivy. Film Kolja v roce 1997 získal Cenu Akademie (Oscar) za nejlepší cizojazyčný film a hudba Ondřeje Soukupa se stala mezinárodně uznávanou hodnotou a soundtrack zaznamenal obrovské prodeje.

S Janem Svěrákem pokračoval na válečném velkofilmu Tmavomodrý svět (2001). Zde Soukup zkombinoval hutný orchestrální zvuk symfonického tělesa evokující vzdušné souboje britské RAF s intimními klavírními pasážemi, za což po právu obdržel sošku prestižního ocenění Český lev. Svou spolupráci se Svěrákem zopakoval i u úspěšné hořké komedie Vratné lahve (2007) a později i na snímku Betlémské světlo (2022).

Další ocenění a přesah

Svého historicky prvního Českého lva získal Ondřej Soukup v roce 1998, a to za majestátní a etnickými motivy prodchnutou hudbu k magickému filmu režiséra Juraje Jakubiska Nejasná zpráva o konci světa. Tuto náročnou hudební plochu tvořil v úzké spolupráci se skladatelem Janem Jiráskem. Soukup se nebál experimentů s folklorem, velkými sbory ani s disonantními zvuky.

Ondřej Soukup pronikl i do mezinárodní filmové produkce. Významná je jeho spolupráce s izraelským filmovým režisérem Nirem Bergmanem, pro jehož celovečerní drama Intimate Grammar složil v roce 2010 původní soundtrack. Tento snímek následně ovládl velký filmový festival v Tokiu ziskem ocenění Grand Prix Sakura. Soukup rovněž zkomponoval hudbu pro kontroverzní historické drama Filipa Renče Lída Baarová (2016).

🎭 Fenomén původních muzikálů

Kromě filmu našel Soukup gigantický prostor pro uplatnění svého melodického talentu na prknech hudebních divadel. V době, kdy český muzikálový trh explodoval úspěchem děl Karla Svobody, přišel Soukup s vlastním autorským vkladem.

Dne 30. března 2000 měl v pražském divadle Ta Fantastika premiéru jeho autorský muzikál Johanka z Arku (s texty Gábiny Osvaldové a v režii Jozefa Bednárika). V hlavní roli se střídaly hvězdy Lucie Bílá a Bára Basiková. Soukupova hudba zde byla monumentální – kombinovala gregoriánský chorál s tvrdými rockovými kytarami a popovými baladami. Inscenace se stala jedním z největších divadelních trháků české historie. Odehrálo se přes 825 představení, které zhlédlo bezmála 350 tisíc diváků. Kvalita díla byla natolik vysoká, že se muzikál dostal jako reprezentant střední Evropy na světový festival muzikálů v britském Cardiffu a hrál se i na turné ve Španělsku.

Na úspěch Johanky navázal v roce 2005 muzikálem Elixír života, který byl rovněž nasazen v divadle Ta Fantastika a pro který ústřední roli napsal přímo na tělo Lucii Bílé. V roce 2010 přenesl svůj talent na scénu Divadla Kalich, kde ve spolupráci se slovenským choreografem a režisérem Jánem Ďurovčíkem uvedl muzikál Robin Hood. Pro obsazení hlavních rolí do tohoto muzikálu vytvořila TV Nova speciální reality show Cesta ke slávě, kde Soukup vybíral talenty přímo před televizními kamerami. V roce 2013 následoval rodinně orientovaný muzikál Mauglí, s hudbou na pomezí world music a popu. Z jeho pozdní tvorby vyčnívá divadelní projekt Makropulos musical (2022), adaptace slavného díla Karla Čapka, jenž měl úspěšnou premiéru ve Východočeském divadle Pardubice.

📺 Nekompromisní kat v televizních porotách

Pro nejširší masy televizních diváků, kteří aktivně nesledují titulky u filmové hudby, se Ondřej Soukup stal ikonou díky účinkování v hudebních reality show. Když se v roce 2004 na obrazovky TV Nova dostal formát Česko hledá SuperStar, produkce vybrala Soukupa do čtyřčlenné odborné poroty.

Ondřej Soukup zde, po boku Gábiny Osvaldové, Ondřeje Hejmy a Milana Hermana (a později Eduarda Klezly), vytvořil naprosto legendární porotcovský tým. Zatímco jiní hodnotili intonaci či roztomilost, Soukup hodnotil potenciál komerčního uplatnění. K soutěžícím přistupoval s chladným cynismem a pragmatismem zkušeného producenta. Často používal sarkastické glosy, ale jeho kritika byla vždy odborně podložená. Pokud mu někdo zazpíval technicky dokonale, avšak bez emocí, Soukup byl první, kdo ho upozornil, že z něj hvězda nikdy nebude, protože "zpívá jako stroj bez duše". Stal se ztělesněním obávaného, ale spravedlivého porotce.

V porotě Česko hledá SuperStar vydržel během masivně úspěšné první (2004) i druhé řady (2005). Svou televizní popularitu zúročil o pár let později, kdy v roce 2008 zasedl jako hlavní tvář do poroty české adaptace britského formátu X Factor. K roli porotce se pak ještě dvakrát vrátil ve federálním formátu Česko Slovenská SuperStar, a to konkrétně ve třetí řadě (2013) a čtvrté řadě (2015), kde své letité zkušenosti z hudebního trhu předával další generaci interpretů po boku kolegů jako Pavol Habera či Ewa Farna.

💍 Soukromý život a rodina

Osobní život Ondřeje Soukupa byl celoživotně úzce propleten s jeho hudební prací. Jeho první, dlouholetou manželkou byla textařka a spisovatelka Gábina Osvaldová. Tvořili společně jeden z nejvlivnějších a nejstabilnějších manželských a pracovních párů českého showbyznysu. Z tohoto manželství se narodil syn František Soukup. Ten v nultých letech 21. století slavil obrovský komerční a hudební úspěch jako zakladatel, klávesista a skladatel pop-rockové formace Nightwork (společně s Vojtěchem Dykem a Jakubem Prachařem). Ačkoliv se v roce 2026 Ondřej Soukup v rozhovoru vyjádřil, že František dal před hudbou přednost řemeslu a sváření, jeho stopa v populární hudbě je neoddiskutovatelná.

Manželství Soukupa a Osvaldové procházelo v průběhu let složitými krizemi, kdy skladatel v médiích netajil své sympatie k jiným ženám, což vedlo k oddělenému žití páru. Přesto spolu dlouhá léta dokázali bez jakéhokoliv napětí pracovně tvořit a psát úspěšné muzikály. Rozvod s Gábinou Osvaldovou nabyl právní moci v roce 2016 po vzájemné přátelské dohodě.

Po boku Ondřeje Soukupa se již od první dekády nového tisíciletí objevovala mladá, o 26 let mladší slovenská muzikálová zpěvačka Lucia Šoralová. Pár společně přivedl na svět dvě děti – dceru Rebeku a syna, který dostal jméno Ondřej Soukup mladší. Svůj dlouhodobý vztah hudebník a zpěvačka formálně zpečetili svatebním obřadem v lednu roku 2017. Na podzim roku 2020 skladatel prodělal velmi vážnou a těžkou formu onemocnění covid-19, kterým se nakazil od svých malých dětí. Sám tuto zkušenost v médiích popsal jako období obrovských fyzických bolestí, kdy z důvodu vyčerpání a bolestí kloubů nabyl přesvědčení, že zemře, avšak onemocnění nakonec úspěšně překonal.

📊 Statistiky: Kompletní účast v televizních porotách

Následující tabulka podává naprosto kompletní a exaktní výčet všech vysílacích sezón a formátů, ve kterých Ondřej Soukup zastával stěžejní roli televizního hudebního porotce a kata. Výčet není nijak zkracován.

Rok televizního vysílání	Název televizního formátu a číslo řady	Role v pořadu a spolupráce v porotě	Vysílací televizní stanice
2004	Česko hledá SuperStar (1. řada)	Odborný porotce (s G. Osvaldovou, O. Hejmou, M. Hermanem)	TV Nova
2005	Česko hledá SuperStar (2. řada)	Odborný porotce (s G. Osvaldovou, M. Horáčkem, E. Klezlou)	TV Nova
2008	X Factor (1. česká řada)	Odborný porotce a mentor kategorie (s G. Osvaldovou, P. Jandou)	TV Nova
2010	Cesta ke slávě (Robin Hood)	Porotce a hlavní tvůrce castingové show pro vlastní muzikál	TV Nova
2013	Česko Slovenská SuperStar (3. řada)	Odborný porotce (s E. Farnou, P. Haberou)	TV Nova, TV Markíza
2015	Česko Slovenská SuperStar (4. řada)	Odborný porotce (s M. Jandovou, K. Vytiskovou, P. Haberou)	TV Nova, TV Markíza

📊 Statistiky: Kompletní divadelní a muzikálová tvorba

Tato tabulka mapuje absolutně všechny celovečerní původní české muzikálové a scénické formáty, ke kterým Ondřej Soukup složil kompletní hudební partituru.

Rok premiéry díla	Název hudebního nebo scénického díla	Žánrové zařazení díla	Spolupracovníci a autoři textů
1989 (obnova 2009)	Šachmat	Baletní a scénické dílo	data nejsou definována
1992	Zahrada rajských potěšení	Scénické oratorium (inspirováno malířem H. Boschem)	Libreto a režijní koncepce
2000	Johanka z Arku	Historický výpravný muzikál	Texty: Gábina Osvaldová, Režie: Jozef Bednárik
2005	Elixír života	Původní muzikál (psáno pro Lucii Bílou)	Texty: Gábina Osvaldová
2010	Robin Hood	Muzikálové zpracování anglické legendy	Texty: Gábina Osvaldová, Režie: Ján Ďurovčík
2013	Mauglí	Rodinný muzikál s prvky world music	Texty: Gábina Osvaldová
2022	Makropulos musical	Muzikálová adaptace dramatu Karla Čapka	Texty: Gábina Osvaldová, Režie: Petr Novotný

📊 Statistiky: Seznam zkomponované filmové hudby

Jedná se o vyčerpávající chronologický přehled stěžejních celovečerních filmů české, slovenské i zahraniční kinematografie, které nesou punc autorského soundtracku Ondřeje Soukupa, včetně všech oscarových a lvy oceněných titulů.

Rok premiéry snímku	Název filmového díla	Jméno režiséra snímku	Historický úspěch hudby nebo filmu
1983	Druhý tah pěšcem	Vít Olmer	První celovečerní spolupráce O. Soukupa pro film.
1987	Bony a klid	Vít Olmer	Zrod kultovního hitu Miss Moskva.
1989	Zkouška paměti	Antonín Kopřiva	Filmová hudba.
1991	Requiem pro panenku	Filip Renč	Mrazivá a temná elektronická hudba podtrhující tragédii ústavu.
1993	Nahota na prodej	Vít Olmer	Akční thriller z prostředí pražského podsvětí a prostituce.
1994	Akumulátor 1	Jan Svěrák	První masivní spolupráce s režisérem J. Svěrákem.
1996	Kolja	Jan Svěrák	Oceněno Oscarem za nejlepší cizojazyčný film, ikonický smyčcový soundtrack.
1997	Pták Ohnivák	Václav Vorlíček	Pohádkový výpravný film s orchestrální hudbou.
1997	Nejasná zpráva o konci světa	Juraj Jakubisko	Společně s J. Jiráskem. Zisk vůbec prvního ocenění Český lev.
1998	Jezerní královna	Václav Vorlíček	Filmová pohádka koprodukční kvality.
2001	Tmavomodrý svět	Jan Svěrák	Epická symfonická válečná partitura. Zisk druhého ocenění Český lev.
2007	Vratné lahve	Jan Svěrák	Nostalgická a hořkosladká hudební linka k úspěšné komedii.
2008	Nemocnice na kraji města - Nové osudy	Viktor Polesný	Třetí pokračování (13 dílů) kultovního televizního seriálu.
2010	Intimate Grammar	Nir Bergman	Izraelské drama. Film získal cenu Grand Prix Sakura na festivalu v Tokiu.
2013	Čtyřlístek ve službách krále	Michal Žabka	Moderní animovaný film na motivy legendárního komiksu.
2014	Bony a klid 2	Vít Olmer	Volné pokračování příběhu o vekslácích.
2016	Lída Baarová	Filip Renč	Výpravné historické drama o kontroverzní herečce.
2022	Betlémské světlo	Jan Svěrák	Návrat ke spolupráci s rodinou Svěrákových na adaptaci povídek.

🏆 Statistiky: Přehled cen a nominací Český lev

Absolutně kompletní výčet odborných sošek a nominací České filmové a televizní akademie pro Ondřeje Soukupa v kategorii Nejlepší hudba.

Ročník předání	Název filmového díla	Typ ocenění a výsledek	Pozice a spoluautoři
1994	Akumulátor 1	Nominace	Sólový autor
1996	Kolja	Nominace	Sólový autor
1997	Nejasná zpráva o konci světa	Vítězství (Zisk sošky Český lev)	Ve spolupráci s Janem Jiráskem
2001	Tmavomodrý svět	Vítězství (Zisk sošky Český lev)	Sólový autor
2007	Vratné lahve	Nominace	Sólový autor

💡 Pro laiky

Ve světě hudby existuje ostrá hranice mezi tím, kdo píše takzvané popové písničky pro rádia, a tím, kdo skládá velkou, tichou a hlubokou hudbu pro celovečerní filmy. Ondřej Soukup patří k naprosté menšině lidí, kteří geniálně ovládají obojí. V devadesátých letech minulého století vzal zpěvačku Lucii Bílou, složil pro ni rytmické a hřmotné písně jako Láska je láska, čímž vytvořil z dříve neznámé metalistky nejbohatší a nejslavnější hvězdu české pop-music. Fungoval jako architekt jejího úspěchu, který rozhodoval, jaký hudební nástroj a tempo se přesně hodí k jejímu hlasu (tzv. hudební produkce).

Když si však sedne k práci na filmu (například oscarový film Kolja), nepoužívá bubny a syntezátory pro diskotéky. Musí strávit stovky hodin sledováním natočených hereckých scén bez zvuku. Píše obrovské "knihy" plné not (partitury), které pak rozdá desítkám houslistů, violoncellistů a flétnistů ve velkém symfonickém orchestru. Jeho úkolem je zajistit, aby ve chvíli, kdy hlavní hrdina na plátně začne brečet, zahrály housle takový tón, který k pláči donutí i diváka v kině. A právě to dělá z Ondřeje Soukupa elitu – dokáže rozbrečet babičky v kině nádhernou symfonickou melodií z filmu Tmavomodrý svět a za týden si sedne do televizního studia do soutěže SuperStar, kde s obrovským cynismem a humorem vysvětlí patnáctileté dívce, že s falešným zpěvem z ní hvězda jako Lucie Bílá nikdy nebude.

Zdroje