Net4Gas

NET4GAS, s.r.o.
Založení	2005
Sídlo	Praha 4 - Nusle, Česko
Vlastník	ČEPS (100 %)
Obrat	6,46 miliardy Kč (2025)
Zisk	2,06 miliardy Kč (2025)
Počet zaměstnanců	563 (2022)

NET4GAS (oficiálně zapsána jako NET4GAS, s.r.o.) je česká energetická společnost, která je výhradním držitelem licence na provozování přepravní plynárenské soustavy v České republice. Firma spravuje páteřní síť vysokotlakých plynovodů a zajišťuje vnitrostátní přepravu zemního plynu pro domácí spotřebu i mezinárodní tranzit. Od prosince roku 2023 je stoprocentním vlastníkem podniku státní společnost ČEPS.

Společnost představuje klíčový prvek kritické infrastruktury státu. Její technická soustava je tvořena více než 4 000 kilometry potrubí a několika hraničními předávacími stanicemi, které propojují Českou republiku se sousedními státy. V důsledku geopolitických změn vyvolaných ruskou invazí na Ukrajinu prošla firma bezprecedentními ekonomickými výkyvy, změnou vlastnické struktury a od roku 2026 je její nedávný odkup státem předmětem policejního vyšetřování.

📝 Popis a role v plynárenství

Na energetickém trhu plní NET4GAS roli takzvaného provozovatele přepravní soustavy (Transmission System Operator - TSO). Tato funkce je striktně oddělena od obchodu s komoditou samotnou, což je legislativní požadavek Evropské unie známý jako unbundling. NET4GAS tedy plyn nenakupuje ani neprodává koncovým zákazníkům, ale poskytuje kapacitu ve svém potrubí obchodníkům s plynem na základě rezervačních smluv.

Společnost má ze zákona povinnost zajišťovat fyzickou rovnováhu celé plynárenské sítě a v případě krizových situací, jako je nedostatek suroviny, řídí soustavu a vyhlašuje regulační stupně omezující dodávky vybraným skupinám odběratelů. Společnost je rovněž aktivním členem mezinárodních oborových organizací, jako jsou ENTSOG či GIE.

⏳ Historie a vývoj společnosti

Kořeny současné společnosti sahají k transformaci státního plynárenského průmyslu. V roce 2001 rozhodla vláda Miloše Zemana o privatizaci plynárenství, přičemž většinový podíl ve státním podniku Transgas získala německá společnost RWE.

Zásadním momentem byl rok 2006, kdy v souladu s evropskou legislativou došlo k právnímu oddělení (legal unbundling) provozování sítě od obchodních aktivit. Byla tak založena nová společnost RWE Transgas Net. Tento subjekt byl v roce 2010 přejmenován na NET4GAS, aby byla jasně oddělena identita přepravce od obchodní značky mateřského koncernu.

V roce 2013 se německý koncern RWE rozhodl českou síť plynovodů prodat. Novým vlastníkem se stalo konsorcium tvořené německou pojišťovnou Allianz (Allianz Infrastructure Luxembourg) a kanadským penzijním fondem OMERS (zastoupeným subjektem Borealis Novus Parent), které za společnost zaplatilo 1,6 miliardy eur. V této vlastnické struktuře působila firma po celou následující dekádu.

🗺️ Infrastruktura a technické zázemí

Technická páteř společnosti je tvořena 4 000 kilometry vysokotlakých plynovodů různého průměru a provozního tlaku. Síť je strategicky napojena na plynárenské soustavy sousedních zemí prostřednictvím tří hlavních hraničních předávacích stanic (HPS):

HPS Brandov – propojení s Německem (kudy v minulosti proudil plyn z plynovodů OPAL a EUGAL)
HPS Hora Svaté Kateřiny – propojení s Německem
HPS Lanžhot – propojení se Slovenskem a ukrajinským tranzitním koridorem

Dostatečný tlak pro překonání dlouhých vzdáleností v potrubí zabezpečuje pět kompresních stanic. Dále společnost provozuje zhruba stovku vnitrostátních předávacích stanic, ve kterých dochází ke snižování tlaku plynu před jeho předáním regionálním distributorům, jako jsou společnosti GasNet, EG.D nebo Pražská plynárenská Distribuce. V říjnu 2023 společnost dokončila a zkolaudovala 85 kilometrů dlouhý plynovod Moravia Capacity Extension, jehož cílem bylo kapacitní posílení infrastruktury mezi severovýchodní a jižní částí Moravy.

🇷🇺 Dopady ruské invaze na Ukrajinu a ztráta tranzitu

V letech 2011 až 2021 byla Česká republika klíčovou tranzitní zemí pro ruský zemní plyn, který směřoval severní cestou přes plynovod Nord Stream do Německa a odtud přes HPS Brandov a české území dále do střední a jižní Evropy. V roce 2021 NET4GAS přepravil přibližně 45 miliard metrů krychlových plynu, z čehož pouhých 8 miliard tvořila vnitrostátní česká spotřeba. Zbytek představoval vysoce lukrativní mezinárodní tranzit.

Tento obchodní model se zhroutil v důsledku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 a následného poškození potrubí Nord Stream. Na přelomu let 2022 a 2023 přestal ruský státní gigant Gazprom Export hradit faktury za dlouhodobě rezervované přepravní kapacity v české síti. Výsledkem byl drastický propad objemu přepravovaného plynu z téměř 31 miliard metrů krychlových v roce 2022 na 10,15 miliard metrů krychlových v roce 2023. Tržby podniku se meziročně snížily o 77 procent a stabilně zisková firma se poprvé ve své historii propadla do čisté ztráty ve výši 1,71 miliardy korun. V reakci na to společnost zahájila s Gazpromem mezinárodní arbitrážní řízení.

🏛️ Odkup českým státem (2023)

Vzhledem k finanční krizi způsobené ztrátou ruských plateb se původní zahraniční akcionáři (Allianz a Borealis) rozhodli firmu prodat. V září 2023 schválila vláda Petra Fialy odkup společnosti státním provozovatelem přenosové elektrické soustavy ČEPS. Transakce byla formálně dokončena v prosinci 2023.

Nákup silně prosazoval tehdejší ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela s argumentem zajištění energetické bezpečnosti. Upozorňoval na nezastupitelnost infrastruktury v případě budoucích výpadků ukrajinského tranzitu. Podle MPO byla kupní cena podložena třemi nezávislými znaleckými posudky od společností Citigroup, EY a Grant Thornton.

Celková struktura transakce se skládala z několika částí:

Fixní kupní cena za akcie ve výši 3 miliard Kč
Podmíněný doplatek až 2 miliardy Kč závislý na budoucí ekonomické výkonnosti
Převzetí konsolidovaného dluhu z emitovaných dluhopisů a úvěrů ve výši 33,8 miliardy Kč
Úhrada 2,9 miliardy Kč jako náhrada za zálohu na nevyplacenou dividendu pro předchozí vlastníky

🇩🇪 Tranzitní krize a německé poplatky (2024)

V průběhu roku 2024 čelil NET4GAS dalšímu logistickému problému. Německá vláda zavedla jednostranný poplatek za skladování plynu (Gasspeicherumlage), který byl účtován i na hraničních bodech při tranzitu plynu do Česka. Toto administrativní zdražení dosahovalo až 6 procent nákupní ceny. Obchodníci na trhu začali z ekonomických důvodů preferovat nákup přebytků ruského plynu přes slovenskou větev, aby se vyhnuli německému poplatku. V závěru roku 2024 tento stav způsobil, že přes 95 procent importovaného plynu do Česka proudilo opět z východu přes předávací stanici Lanžhot, čímž byla zmařena snaha o plné odpojení od ruského zdroje.

Rok 2024 z hlediska hospodaření znamenal zastavení ztráty, avšak čistý zisk dosáhl pouze marginální hodnoty 9 milionů korun při celkovém objemu přepravy 8,82 miliardy metrů krychlových.

📈 Stabilizace a ekonomické oživení (2025)

Výrazný ekonomický obrat nastal v roce 2025. Společnosti se podařilo opět obnovit částečný mezinárodní tranzit, jehož objem stoupl na 1,3 miliardy metrů krychlových. Celkově soustavou proteklo 11,2 miliardy metrů krychlových.

Stabilitu podniku navíc podpořil nárůst tržeb na 6,46 miliardy korun a především návrat k silné ziskovosti s čistým ziskem 2,06 miliardy korun. Souběžně s tím byl realizován plán oddlužení, díky kterému došlo ke skokovému snížení úvěrové zátěže o 10 miliard korun. Ke konci roku 2025 tak celkový dluh společnosti klesl na 23,8 miliardy korun.

⚖️ Trestní oznámení a vyšetřování (2026)

Akvizice z roku 2023 se v průběhu roku 2026 stala předmětem vyšetřování orgánů činných v trestním řízení. V dubnu 2026 nastoupilo do čela společnosti ČEPS nové představenstvo vedené Janem Kalinou, které vystřídalo management Martina Durčáka. Nový generální ředitel zadal zpracování detailního forenzního auditu nákupního procesu plynárenské sítě od mezinárodní konzultační firmy KPMG.

Dne 1. září 2026 vydalo vedení ČEPS tiskové prohlášení, ve kterém informovalo o podání trestního oznámení. Podle stanoviska auditu panují kolem nákupního procesu „zásadní pochybnosti“. Policie v rámci zahájeného úkonů trestního řízení začala prověřovat, zda stát a bývalý management při transakci a převzetí astronomických dluhů bez adekvátních odpisů jednali s péčí řádného hospodáře. Trestní prověřování se zaměřilo primárně na sled rozhodnutí tehdejšího vedení ČEPS a pokyny bývalého ministra průmyslu Jozefa Síkely, který nákup přes kritiku prosadil. Bývalý ministr postup hájil s odkazem na kladné znalecké posudky a pozitivní ekonomické výsledky společnosti v roce 2025.

🌍 Budoucnost a přechod na vodík

Strategickým plánem do budoucna je transformace plynárenské soustavy pro účely přepravy nízkoemisních a bezemisních plynů, primárně vodíku. NET4GAS je zakládajícím členem iniciativy European Hydrogen Backbone. V plánu je vybudování až čtyř mezinárodních koridorů, přičemž ten hlavní by měl zajistit tranzit až 16 miliard metrů krychlových vodíku z východní Evropy přes slovenské a české území do německých průmyslových oblastí v Bavorsku. Uvedení prvního vodíkovodu do plného komerčního provozu je na základě technických propočtů plánováno na horizont roku 2030.

📊 Finanční a provozní statistiky

Údaje o ročním objemu přepraveného plynu a finančních výsledcích podle výročních zpráv. Veškeré číselné hodnoty u zisku a obratu jsou uvedeny v miliardách českých korun.

Rok	Celkový přepravený objem (mld. m³)	Vnitrostátní spotřeba (mld. m³)	Tržby / Obrat (mld. Kč)	Zisk / Ztráta po zdanění (mld. Kč)
2018	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	7,30	2,90
2019	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	8,10	3,30
2020	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2021	45,00	8,00	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2022	30,90	7,50	12,95	6,24
2023	10,15	6,77	3,00	-1,71
2024	8,82	6,77	5,13	0,009
2025	11,20	data nejsou dostupná	6,46	2,06

💡 Pro laiky

Funkci společnosti NET4GAS si lze jednoduše představit na modelu silniční sítě. NET4GAS je výhradním správcem pomyslných dálnic. Po těchto obřích potrubních dálnicích se přesouvá obrovské množství zboží (zemního plynu). Část tohoto nákladu územím pouze projede do jiného státu (mezinárodní tranzit) a část z dálnice sjede na menší krajské a okresní silnice. Těmito menšími silnicemi jsou v energetice regionální distribuční sítě (například GasNet), které jako jediné dovezou plyn až do konkrétního domu nebo k firemnímu kotli. NET4GAS tedy nikdy neuzavírá smlouvy přímo s majitelem rodinného domu, funguje pouze jako dálkový velkopřepravce.

Když Česká republika přišla v roce 2022 o tranzit ruského plynu směrem do Německa, znamenalo to v tomto příměru, že z dálnice rázem zmizely desetitisíce zahraničních kamionů platících lukrativní mýtné. Provozovateli dálnice ale zůstaly fixní náklady na její kompletní údržbu, a proto se firma krátkodobě propadla do obrovské ztráty, dokud ekonomiku celého systému neupravila.

Zdroje