Nature
Obsah boxu
Nature je prestižní britský multidisciplinární vědecký časopis, který vychází každý týden. Je považován za jeden z nejcitovanějších a nejuznávanějších akademických časopisů na světě.[1] Publikování článku v *Nature* je vnímáno jako známka mimořádného vědeckého úspěchu, jelikož časopis má extrémně přísný a selektivní recenzní proces.[2] Časopis publikuje špičkové, recenzované výzkumné práce ze všech oblastí vědy a techniky.
⏳ Historie
Časopis *Nature* byl založen v roce 1869 anglickým astronomem a vědcem Normanem Lockyerem, který zůstal jeho šéfredaktorem po dobu 50 let.[3] Původním záměrem bylo vytvořit fórum, kde by vědci mohli sdílet své objevy nejen mezi sebou, ale i se širší veřejností, a informovat o novinkách ve světě vědy. Časopis se rychle stal platformou pro publikaci některých z nejdůležitějších objevů v historii moderní vědy.
Klíčové publikované objevy
V průběhu své historie *Nature* publikoval nespočet přelomových vědeckých prací, mezi které patří například:
- 1896: Objev rentgenového záření Wilhelmem Röntgenem.[2]
- 1925: Objev Australopitheca africanus ("Taungské dítě"), klíčového nálezu v paleoantropologii.[2]
- 1932: Objev neutronu Jamesem Chadwickem.[4]
- 1939: Popis principu štěpení uranu od Lise Meitnerové a Otto Frische.[4]
- 1953: Nejslavnější článek v historii časopisu – popis dvoušroubovicové struktury DNA od Jamese Watsona a Francise Cricka.[4]
- 1975: První popis monoklonálních protilátek.
- 1985: Objev ozonové díry nad Antarktidou.[4]
- 1995: Objev první exoplanety obíhající kolem hvězdy podobné Slunci (51 Pegasi b).[4]
- 1997: Zpráva o naklonování prvního savce, ovce Dolly.[4]
- 2001: První publikace pracovní verze lidského genomu.[4]
🔍 Recenzní řízení a dopad
Úspěch a prestiž časopisu *Nature* stojí na jeho extrémně selektivním a přísném recenzním řízení (peer review).
- Vysoká míra odmítnutí: Redakce časopisu odmítne většinu zaslaných rukopisů (často více než 90 %) ještě předtím, než je vůbec pošle k externímu posouzení.[5]
- Profesionální redaktoři: Na rozdíl od mnoha jiných časopisů, kde o osudu článků rozhodují externí akademičtí editoři, má *Nature* tým profesionálních redaktorů na plný úvazek, kteří jsou sami bývalými vědci a experty ve svých oborech. Ti provádějí prvotní posouzení a rozhodují, které články pošlou nezávislým recenzentům.[6]
- Vysoký impakt faktor: *Nature* se trvale umisťuje na vrcholu žebříčků vědeckých časopisů podle tzv. impakt faktoru, což je metrika udávající průměrný počet citací článků z daného časopisu. To z něj činí jeden z nejvlivnějších zdrojů vědeckých informací.
📰 Struktura a obsah
Kromě primárních výzkumných článků, které tvoří jádro časopisu, obsahuje každé vydání *Nature* i řadu dalších sekcí zaměřených na širší vědeckou komunitu i informovanou veřejnost.[1]
- Editorials: Úvodníky vyjadřující názor redakce na důležitá vědecká a politická témata.
- News and Comment: Rozsáhlá zpravodajská sekce, která přináší novinky z vědy, analýzy vědecké politiky, reportáže a komentáře. Tato část je psána stylem blízkým kvalitní žurnalistice.
- Research Highlights: Krátké souhrny zajímavých objevů publikovaných v jiných vědeckých časopisech.
- Correspondence: Dopisy redakci, které slouží jako platforma pro diskuzi a kritiku.
- Books and Arts: Recenze knih, výstav a dalších kulturních událostí s vědeckou tematikou.
- Careers & Jobs: Sekce věnovaná kariéře ve vědě, včetně pracovních nabídek.
📚 Rodina časopisů Nature
Vydavatel Springer Nature postupně vybudoval kolem vlajkové lodi *Nature* celé portfolio vysoce specializovaných časopisů, známé jako Nature Portfolio (dříve Nature Publishing Group).[7]
- Nature Research Journals: Jsou to časopisy zaměřené na konkrétní vědní obory, které si udržují podobně vysokou prestiž a selektivitu jako hlavní časopis *Nature*. Patří sem například Nature Genetics, Nature Physics, Nature Medicine nebo Nature Chemistry.
- Nature Reviews Journals: Tyto časopisy nepublikují původní výzkum, ale vysoce kvalitní přehledové články, které shrnují současný stav poznání v daném oboru. Příkladem je Nature Reviews Molecular Cell Biology.
- Nature Communications & Scientific Reports: Jedná se o plně otevřené (open access) časopisy, které mají méně striktní kritéria pro přijetí. Zatímco *Nature* publikuje pouze články s mimořádným dopadem, tyto časopisy publikují jakýkoli vědecky validní a metodologicky správný výzkum. Nature Communications je z nich selektivnější, Scientific Reports je jedním z největších "megajournals" na světě podle počtu publikovaných článků.
⚔️ Kritika a kontroverze
Navzdory své obrovské prestiži čelí *Nature* a podobné "glamour" časopisy (jako Science nebo Cell) i kritice.
- Tlak na publikování ("Publish or perish"): Existence takto prestižních časopisů vytváří obrovský tlak na vědce, aby publikovali senzační výsledky, což může vést k přehánění významu objevů nebo v extrémních případech i k vědeckým podvodům.
- Zkreslování vědy: Kritici tvrdí, že zaměření na "průlomové" objevy vede k podceňování pomalého, systematického a replikačního výzkumu, který je pro vědu stejně důležitý.
- Embargo na informace: *Nature* a další časopisy striktně vyžadují, aby vědci o svých výsledcích neinformovali veřejnost ani média před oficiálním datem publikace. Tento systém sice zajišťuje exkluzivitu, ale podle některých názorů zpomaluje šíření vědeckých poznatků.
- Retrakce (stažení článků): I přes přísné recenzní řízení se občas stane, že je po publikaci v článku odhalena zásadní chyba nebo podvod. Stažení takového článku z vysoce prestižního časopisu, jako je *Nature*, je vždy velkou a sledovanou událostí ve vědeckém světě.
🧑🏫 Pro laiky
Představte si svět vědy jako filmový průmysl. Existují tisíce filmů (vědeckých článků), které se každý rok natočí.
Časopis *Nature* je v tomto světě něco jako slavnostní udílení Oscarů. Získat publikaci v *Nature* je pro vědce stejné jako pro filmaře získat Oscara za nejlepší film. Znamená to, že jejich práce byla posouzena jako absolutně špičková, originální a přelomová pro celý obor.
Není to tedy běžný filmový festival, kam se může přihlásit každý. Porota (redaktoři a recenzenti *Nature*) je extrémně přísná a z tisíců přihlášených filmů vybere jen pár těch nejlepších z nejlepších. Proto je publikace v *Nature* tak ceněná – je to nejvyšší meta, které může vědec ve své kariéře dosáhnout, a otevírá mu dveře k dalšímu financování, uznání a prestiži.
Reference
- ↑ 1,0 1,1 About Nature
- ↑ 2,0 2,1 2,2 Nature (journal) - Wikipedia
- ↑ Chybná citace: Chyba v tagu
<ref>; citaci označenénature-first-issuenení určen žádný text - ↑ 4,0 4,1 4,2 4,3 4,4 4,5 4,6 A history of Nature – interactive timeline
- ↑ Peer review at Nature
- ↑ Chybná citace: Chyba v tagu
<ref>; citaci označenénature-editorsnení určen žádný text - ↑ A-Z index of Nature Portfolio journals