Přeskočit na obsah

Mistrovství světa v ledním hokeji 1981

Z Infopedia
Mistrovství světa v ledním hokeji 1981
Základní informace
Pořadatel/Místo
Historie a účast
Výsledky a ocenění
Statistiky a technika
Chronologie

Mistrovství světa v ledním hokeji 1981 představovalo celkově 47. ročník turnaje o titul mistra světa a paralelně 58. ročník turnaje o mistra Evropy, pořádaný pod gescí Mezinárodní federace ledního hokeje (IIHF). Zápasy elitní Skupiny A se uskutečnily ve dnech 12. až 26. dubna 1981 ve dvou švédských hostitelských městech – v Göteborgu (hala Scandinavium) a ve Stockholmu (hala Johanneshovs Isstadion). Turnaje se v elitní divizi zúčastnilo celkem osm národních reprezentačních výběrů.

Zlaté medaile a 17. titul mistrů světa v historii získala reprezentace Sovětského svazu, která turnajem prošla bez jediné porážky. Sovětský svaz si rovněž připsal svůj 20. titul mistrů Evropy. Na druhém místě a se stříbrnými medailemi se umístil domácí výběr Švédska, zatímco bronzové kovy získalo Československo. Z elitní skupiny po sérii porážek sestoupil národní tým Nizozemska. Souběžně s hlavním turnajem probíhala i výkonnostně nižší mistrovství – Skupina B se konala v italském Urtijëi a Skupina C v čínském Pekingu.

📅 Organizace a pozadí turnaje

Přidělení pořadatelství Švédsku pro rok 1981 vycházelo ze standardního cyklu IIHF. Logistickým centrem turnaje se stala hala Scandinavium v Göteborgu, která disponovala na tehdejší dobu nadstandardní kapacitou přes 12 000 diváků, a stockholmský komplex Johanneshovs Isstadion.

Z historického a politického hlediska turnaj probíhal v kontextu studené války a představoval první mistrovství světa po šokující porážce sovětské sborné od amerického univerzitního výběru na Zimních olympijských hrách 1980 v Lake Placid, jež vešla do historie pod označením Zázrak na ledě (Miracle on Ice). Hlavní trenér sovětského mužstva Viktor Tichonov pod tlakem státních orgánů provedl generační restrukturalizaci a sestavil tým, který na švédském ledě naprosto dominoval. Výkony sovětského týmu na turnaji komentoval přítomný kanadský expert Don Cherry exaktním konstatováním: „Toto je ten nejlepší ruský tým, jaký jsem kdy v životě viděl.“ Celková návštěvnost v elitní Skupině A dosáhla 171 675 diváků, což generovalo průměr 5 365 diváků na jedno soutěžní utkání.

⚔️ Herní systém a formát

Osm zúčastněných států ve Skupině A bylo na základě výkonnostního klíče z předchozích ročníků rozděleno do dvou základních skupin (Skupina 1 a Skupina 2) po čtyřech účastnících. V těchto základních skupinách se celky utkaly formátem jednokolově každý s každým (celkem 3 zápasy na tým). Za výhru byly udělovány 2 body, za remízu 1 bod a za porážku 0 bodů.

Po ukončení základní fáze se struktura rozdělila na dvě oddělené nadstavbové skupiny:

  • Finálová skupina: Týmy umístěné na prvním a druhém místě ze základních skupin (celkem 4 týmy) postoupily do bojů o medaile. Do této skupiny si celky přenášely vzájemný výsledek ze základní skupiny a následně se utkaly dvoukolově každý s každým proti zbývajícím dvěma soupeřům.
  • Skupina o udržení: Týmy umístěné na třetím a čtvrtém místě ze základních skupin (celkem 4 týmy) vytvořily skupinu o 5. až 8. místo. Aplikoval se identický formát jako u finálové skupiny s dvoukolovým systémem a přenosem bodů. Tým, který obsadil celkové 8. místo, automaticky sestoupil do Skupiny B pro ročník 1982.

📊 Základní část – Skupina 1

Skupina 1 (v tehdejší terminologii často označována jako červená skupina) sestávala ze Sovětského svazu, Kanady, Finska a Nizozemska, které si svou účast vybojovalo postupem ze Skupiny B v roce 1980. Sovětský svaz prošel skupinou s naprostou suverenitou, když svým třem soupeřům nastřílel celkem 25 branek a inkasoval pouze čtyři. Kanadský výběr si postup do finálové skupiny zajistil klíčovou výhrou 4:3 nad Finskem. Nizozemsko nedokázalo bodovat.

Pořadí Tým Zápasy Výhry Remízy Prohry Skóre Body
1. Sovětský svaz 3 3 0 0 25:4 6
2. Kanada 3 2 0 1 14:12 4
3. Finsko 3 1 0 2 16:14 2
4. Nizozemsko 3 0 0 3 5:30 0

Konkrétní doložené výsledky Skupiny 1:

  • Sovětský svaz – Nizozemsko 10:1
  • Sovětský svaz – Kanada 8:2
  • Sovětský svaz – Finsko 7:1
  • Kanada – Finsko 4:3
  • Kanada – Nizozemsko 8:1
  • Finsko – Nizozemsko 12:3

📊 Základní část – Skupina 2

Do Skupiny 2 (modrá skupina) byly zařazeny výběry Švédska, Československa, Spojených států amerických a Spolkové republiky Německo (SRN). První postupovou příčku si zajistili domácí Švédové, kteří nasbírali shodný počet 5 bodů jako československý tým. Vzájemné utkání mezi Švédskem a Československem skončilo remízou 3:3. Rozhodujícím faktorem pro první místo se stalo celkové skóre. Spojené státy získaly dva body za ofenzivní výhru 10:6 nad SRN.

Pořadí Tým Zápasy Výhry Remízy Prohry Skóre Body
1. Švédsko 3 2 1 0 data nejsou dostupná 5
2. Československo 3 2 1 0 20:7 5
3. Spojené státy americké 3 1 0 2 14:21 2
4. SRN (Západní Německo) 3 0 0 3 data nejsou dostupná 0

Vybrané doložené výsledky Skupiny 2:

  • Československo – USA 11:2
  • Československo – SRN 6:2
  • Československo – Švédsko 3:3
  • Švédsko – USA 4:2
  • USA – SRN 10:6

🇨🇸 Účinkování týmu Československa

Československý výběr, vedený trenérskou dvojicí Luděk Bukač a Stanislav Neveselý, vstoupil do turnaje ofenzivní demolicí týmu USA. K tomuto utkání existují exaktní statistická data z dobových archivů. Zápas se odehrál 12. dubna 1981 od 15:00 v hale Scandinavium před návštěvou 4 026 diváků a řídil jej finský rozhodčí Karl-Gustav Kaisla. Československo zvítězilo 11:2 (4:1, 3:0, 4:1). Famózní výkon podal útočník Jiří Lála, který vstřelil čtyři branky (v časech 1:24, 9:01, 24:46 a 41:43). Další góly přidali Milan Nový (2 góly), Arnold Kadlec (2 góly), František Černík, Jaroslav Pouzar a Miroslav Fryčer. Za USA skórovali Sheenan a Debol.

Ve druhém utkání základní skupiny, hraném 14. dubna 1981 za přítomnosti 3 188 diváků, Československo porazilo SRN 6:2 (1:1, 2:0, 3:1). Skóre otevřel ve 14. minutě Jiří Korbela, další trefy připojili dvakrát Milan Nový a jednou Miroslav Dvořák, Petr Míšek a Pavel Richter. Ve vyřazovací fázi tým vybojoval konečné třetí místo a bronzové medaile, čímž potvrdil svou příslušnost k užší světové špičce.

🏆 Finálová skupina (O 1. – 4. místo)

Čtyři nejlepší týmy vytvořily finálovou skupinu pro závěrečný boj o medaile. Vzhledem k formátu soutěže každý tým odehrál celkem šest utkání (započítával se výsledek jednoho zápasu ze základní skupiny a následně se hrálo s ostatními dvěma týmy dvoukolově). Sovětská dominance vyvrcholila v posledním kole, kde tým v dresu s nápisem CCCP naprosto rozebral zbytek startovního pole a zaslouženě si dokráčel pro 17. titul mistra světa a 20. titul mistra Evropy. Data pro přesné rozložení gólů v této konkrétní fázi nejsou ve svazových archivech odděleně od celkových statistik dostupná.

Konečné pořadí Tým Status
1. Sovětský svaz Zlatá medaile (Mistr světa)
2. Švédsko Stříbrná medaile
3. Československo Bronzová medaile
4. Kanada Bez medaile

🛡️ Skupina o udržení (O 5. – 8. místo)

Do skupiny o udržení spadly celky USA, Finska, SRN a Nizozemska. Zápasy se nesly ve vyrovnanějším duchu než boje o titul. Nejproduktivnějším hráčem celého šampionátu se překvapivě stal zástupce z této skupiny – západoněmecký útočník Holger Meitinger, jenž dokázal nasbírat 20 kanadských bodů (8 branek a 12 asistencí), čímž zastiňoval i sovětské hvězdy.

Zápasem, který vešel do historie, se stalo vzájemné utkání mezi USA a Nizozemskem. Spojené státy zvítězily vysoko ofenzivním poměrem 7:6, přičemž rozhodující sedmý gól vsítil americký útočník Dave Christian z nařízeného trestného střílení pouhých 11 sekund před koncem základní hrací doby. Trestné střílení bylo nařízeno za úmyslné posunutí brankové konstrukce nizozemským brankářem. Nizozemsko nakonec prohrálo všech šest utkání v této skupině a s nulovým bodovým ziskem sestoupilo do Skupiny B. Od roku 1981 se Nizozemsku již nikdy nepodařilo vrátit do elitní skupiny mistrovství světa.

Konečné pořadí Tým Zápasy vč. přenosu Výhry Remízy Prohry Skóre Body
5. Spojené státy americké 6 4 1 1 35:28 9
6. Finsko 6 3 2 1 33:21 8
7. SRN (Západní Německo) 6 3 1 2 40:30 7
8. Nizozemsko 6 0 0 6 22:51 0

🌍 Mistrovství světa Skupiny B (Itálie)

Turnaj Skupiny B představoval druhou výkonnostní úroveň světového hokeje. Konal se v termínu od 20. března do 29. března 1981 v severoitalském středisku Urtijëi (Val Gardena). Osmičlenný turnaj se hrál systémem jedné tabulky každý s každým.

Domácí Itálie, hnána publikem a posílena o naturalizované hráče s kanadským původem (včetně bývalých hráčů NHL Waynea Bianchina a brankáře Jima Corsiho), turnaj suverénně ovládla. Italové neprohráli jediný ze sedmi zápasů, zaznamenali šest výher a jednu remízu. K nejvýraznějším výsledkům Itálie patřila výhra 9:2 nad Japonskem a remíza 6:6 s Východním Německem. Vítězstvím si Itálie zabezpečila přímý postup do elitní Skupiny A pro ročník 1982. Nejhůře naopak dopadly asijský zástupce Japonsko a Jugoslávie, kteří sestoupili do Skupiny C.

Pořadí Tým Zápasy Výhry Remízy Prohry Skóre Body Status
1. Itálie 7 6 1 0 38:18 13 Postup do Skupiny A
2. Polsko 7 5 1 1 49:25 11 Setrvání ve Skupině B
3. Švýcarsko 7 4 2 1 28:20 10 Setrvání ve Skupině B
4. Východní Německo (NDR) 7 4 1 2 37:25 9 Setrvání ve Skupině B
5. Rumunsko 7 data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná Setrvání ve Skupině B
6. Norsko 7 data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná Setrvání ve Skupině B
7. Jugoslávie 7 data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná Sestup do Skupiny C
8. Japonsko 7 data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná Sestup do Skupiny C

🌏 Mistrovství světa Skupiny C (Čína)

Z politického a logistického hlediska nejexotičtější část šampionátu se uskutečnila v termínu 6. až 15. března 1981 v Capital Indoor Stadium v Pekingu. Bylo to historicky poprvé, kdy Čínská lidová republika hostila turnaj spadající pod křídla IIHF. Událost vyvolala v zemi bezprecedentní hokejovou horečku. Celková návštěvnost během desetidenního turnaje přesáhla hranici 300 000 diváků, přičemž průměrná návštěva na jeden zápas stabilně přesahovala 10 000 osob.

Z čistě sportovního hlediska turnaji absolutně dominoval výběr Rakouska. Rakušané vyhráli všech sedm utkání s fenomenálním skóre 43:5 (porazili například Bulharsko 5:0, Maďarsko 7:0 a Čínu 3:0). Rakousko doprovodil do Skupiny B domácí čínský výběr, jenž obsadil druhé místo s 12 body za šest výher a jedinou porážku právě s Rakouskem. Číňané před zraky desetitisícových tribun deklasovali Severní Koreu 10:2 a Velkou Británii 12:2. Nejlepším obráncem turnaje byl vyhlášen Číňan You Ke Yang. Tým Velké Británie naprosto propadl, prohrál všech sedm zápasů a inkasoval 60 branek bez jediného bodového zisku.

Pořadí Tým Zápasy Výhry Remízy Prohry Skóre Body Status
1. Rakousko 7 7 0 0 43:5 14 Postup do Skupiny B
2. Čína 7 6 0 1 data nejsou dostupná 12 Postup do Skupiny B
3. Maďarsko 7 data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná Setrvání ve Skupině C
4. Dánsko 7 data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná Setrvání ve Skupině C
5. Francie 7 data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná Setrvání ve Skupině C
6. Bulharsko 7 data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná Setrvání ve Skupině C
7. Severní Korea 7 data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná Setrvání ve Skupině C
8. Velká Británie 7 0 0 7 data nejsou dostupná 0 Setrvání ve Skupině C

🥇 Individuální ocenění a All-Star tým

Po skončení turnaje udělil direktoriát IIHF na základě expertních posudků speciální individuální ceny pro nejlepší hráče v elitní Skupině A. Většina ocenění korespondovala s finálním pořadím týmů, přičemž oceněni byli primárně hráči ze Sovětského svazu a Švédska. Nejužitečnějším hráčem (MVP) celého šampionátu byl jednomyslně zvolen legendární sovětský brankář Vladislav Treťjak.

Ocenění direktoriátu IIHF:

All-Star tým šampionátu 1981 (zvolen akreditovanými novináři):

👤 Sestavy elitních týmů

Následující soupisky představují kompletní personální složení medailových celků ze Skupiny A a výběru Spojených států amerických podle oficiálních zápisů o utkání z roku 1981.

Sovětský svaz (Zlatá medaile)

Švédsko (Stříbrná medaile)

Československo (Bronzová medaile)

Spojené státy americké (5. místo)

💡 Pro laiky

Systém hokejového mistrovství světa funguje na principu prostupnosti a přísné hierarchie. Lze si to představit jako fotbalové ligy. Existuje jedna elitní soutěž (Skupina A), kde hraje těch několik nejlepších národů na planetě a jejíž vítěz obdrží oficiální titul mistra světa. Země, kterým se nedaří, ale nezmizí z mapy, nýbrž spadnou o patro níž – do Skupiny B.

V roce 1981 byl propadlíkem tým Nizozemska. Na jeho místo do elitní společnosti postoupila pro příští rok Itálie, která prokázala svou kvalitu vítězstvím právě ve Skupině B. Tímto způsobem se mezinárodní federace snaží zajistit, aby týmy na podobné výkonnostní úrovni hrály vyrovnané zápasy mezi sebou. Pokud by totiž Čína ze Skupiny C musela hrát přímo proti profesionálům ze Sovětského svazu, zápas by skončil dvouciferným debaklem a nikoho by nebavil. Namísto toho hrála Čína proti týmům jako Rakousko či Bulharsko, což generovalo vyrovnaný sportovní zážitek a přilákalo do hlediště stovky tisíc čínských fanoušků. Z historického pohledu potvrdil tento ročník v elitní skupině absolutní dominanci Sovětského svazu, pro něhož byl hokej v době studené války jedním z nejvýznamnějších geopolitických a propagačních nástrojů.

Zdroje