Mette Frederiksen

Rozbalit box

Obsah boxu

Mette Frederiksen (* 19. listopadu 1977, Aalborg) je dánská politička a od června 2019 předsedkyně vlády Dánského království. Od roku 2015 je předsedkyní dánské Sociální demokracie (Socialdemokratiet). Je druhou ženou v historii Dánska na postu premiérky a ve věku 41 let se stala nejmladší osobou v této funkci.

Mette Frederiksen
Soubor:Mette Frederiksen (2023).jpg
Mette Frederiksen v roce 2023
Datum narození	19. listopadu 1977
Místo narození	Aalborg, Dánsko
Národnost	dánská
Manžel	Bo Tengberg (sňatek 2020)
Alma mater	Univerzita v Aalborgu Kodaňská univerzita
Povolání	politička, premiérka
Politická strana	Sociální demokracie

Mládí a vzdělání

Mette Frederiksen se narodila v Aalborgu v severním Dánsku do rodiny se silným sociálnědemokratickým zázemím. Její otec byl typograf a matka učitelka v mateřské škole. Politika a odborová činnost byly běžnou součástí jejího dětství, což silně formovalo její politické směřování.

Vystudovala bakalářský obor Administrativa a sociální vědy na Univerzitě v Aalborgu (2007) a následně získala magisterský titul v oboru Africká studia na Kodaňské univerzitě (2009).

Do mládežnické organizace Sociální demokracie (Danmarks Socialdemokratiske Ungdom) vstoupila již v 15 letech. Před vstupem do vrcholné politiky pracovala jako konzultantka pro mládež v největší dánské odborové centrále LO.

Počátky politické kariéry

Poprvé byla zvolena do dánského parlamentu, Folketing, ve volbách v roce 2001 ve věku 24 let. Rychle se stala jednou z nejvýraznějších tváří své strany a působila jako mluvčí pro kulturu, média a rovnost pohlaví.

Ministryně práce

Po vítězství levicového bloku ve volbách v roce 2011 byla jmenována ministryní práce ve vládě premiérky Helle Thorning-Schmidtové. V této funkci prosadila několik klíčových reforem, včetně reformy předčasných důchodů a systému dávek v nezaměstnanosti. Její reformy byly pragmatické a někdy i kontroverzní, což jí vyneslo pověst schopné, ale tvrdé političky.

Ministryně spravedlnosti

V roce 2014 se přesunula do čela ministerstva spravedlnosti. Zde se zaměřila na boj proti organizovanému zločinu a zpřísnění azylové politiky. Její působení v tomto resortu posílilo její image političky "práva a pořádku", což bylo pro sociálnědemokratickou političku poměrně neobvyklé a předznamenalo to její pozdější politické směřování.

Vzestup do čela Sociální demokracie a první vláda

Předsedkyně Sociální demokracie

Po prohraných volbách v roce 2015 odstoupila tehdejší premiérka a předsedkyně strany Helle Thorning-Schmidtová z čela Sociální demokracie. Mette Frederiksen, která byla již dlouho považována za její korunní princeznu, byla následně bez protikandidáta zvolena novou předsedkyní strany.

Jako předsedkyně provedla výrazný politický posun. Zatímco v ekonomických a sociálních otázkách zachovala tradiční levicový směr (silný sociální stát, vyšší daně pro bohaté), v oblasti imigrace a azylové politiky zaujala mnohem přísnější postoj, čímž se přiblížila pravicovým stranám. Jejím cílem bylo získat zpět voliče z řad dělnické třídy, kteří v předchozích letech přešli k populistické pravici právě kvůli tématu migrace.

Vítězství ve volbách 2019 a první vláda

Tato strategie se ukázala jako úspěšná. Ve volbách v červnu 2019 dovedla Mette Frederiksen Sociální demokracii k vítězství a tzv. "rudý blok" (levicové a středolevicové strany) získal v parlamentu většinu. Následně sestavila jednobarevnou menšinovou vládu Sociální demokracie, která se opírala o podporu dalších levicových stran. Dne 27. června 2019 byla jmenována premiérkou.

Její první funkční období bylo zásadně ovlivněno několika krizemi a klíčovými událostmi:

• Pandemie covidu-19: Její vláda reagovala na pandemii velmi rychle a zavedla jedny z nejpřísnějších lockdownů v Evropě. Frederiksen se stala tváří dánského boje s pandemií, vystupovala jako rozhodná krizová manažerka a její popularita zpočátku prudce vzrostla.
• Kauza "Minkgate": V listopadu 2020 nařídila její vláda z obavy před mutací koronaviru, která by mohla ohrozit účinnost budoucích vakcín, utracení celé populace norků v Dánsku (přibližně 17 milionů zvířat). Později se však ukázalo, že pro takto plošný příkaz neexistoval v té době právní základ. Tato kauza, známá jako "Minkgate", vyvolala obrovský politický skandál. Vyšetřovací komise později udělila premiérce a její vládě tvrdou kritiku za "hrubé zavádění" a nezákonné jednání. Skandál vedl k výraznému poklesu její důvěryhodnosti a nakonec k vypsání předčasných voleb.
• Spor s Donaldem Trumpem: V srpnu 2019 se dostala do mezinárodního povědomí, když odmítla návrh tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa na odkoupení Grónska od Dánska. Její označení tohoto nápadu za "absurdní" vedlo k tomu, že Trump zrušil plánovanou státní návštěvu Dánska.

Druhá vláda a politický obrat

Skandál "Minkgate" vážně ohrozil stabilitu její vlády. Jedna z podporujících stran, Radikální levice (Radikale Venstre), pohrozila vyvoláním hlasování o nedůvěře, pokud Frederiksen nevyhlásí předčasné volby. Těmto tlakům nakonec ustoupila a na 1. listopadu 2022 byly vyhlášeny volby.

Volby 2022 a vznik "velké koalice"

Volby dopadly pro Mette Frederiksen a její Sociální demokracii překvapivě dobře. Strana dosáhla nejlepšího výsledku za posledních 20 let a levicový blok si udržel těsnou většinu v parlamentu. Frederiksen však po volbách překvapila, když oznámila, že se pokusí sestavit širokou koaliční vládu napříč politickým středem, která by zahrnovala i tradiční rivaly z pravého středu.

Po nejdelších koaličních jednáních v dánské historii se jí podařilo sestavit unikátní "velkou koalici" složenou z:

• Její levicové Sociální demokracie.
• Tradiční pravicové strany Venstre (Liberální strana).
• Nové centristické strany Moderaterne (Umírnění), kterou založil bývalý premiér Lars Løkke Rasmussen.

Tato vláda, která spojila historické rivaly, byla jmenována 15. prosince 2022 a Mette Frederiksen se stala podruhé premiérkou. Cílem této netradiční koalice bylo provést rozsáhlé reformy, které by si v polarizovaném politickém prostředí jinak nezískaly podporu. Jedním z prvních a nejkontroverznějších kroků nové vlády bylo zrušení jednoho z církevních svátků jako dne pracovního klidu s cílem získat více peněz na armádní rozpočet.

Politické postoje

Mette Frederiksen je považována za pragmatickou a mocensky orientovanou političku. Její politika je charakteristická kombinací tradičních levicových a pravicových prvků:

• Sociální a ekonomická politika: Zastává klasický sociálnědemokratický model se silným státem blahobytu, vysokým zdaněním a silnou sociální sítí. Je velkou zastánkyní odborů.
• Imigrační politika: Patří k největším jestřábům v evropské sociální demokracii. Prosazuje velmi přísnou a restriktivní imigrační a azylovou politiku. Jejím cílem je mít "nulový počet žadatelů o azyl" a je autorkou kontroverzního plánu na přesunutí azylového řízení do zemí mimo Evropu (např. do Rwandy).
• Zahraniční politika: Je silně proevropská a proatlantická. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 se stala jedním z nejhlasitějších podporovatelů Ukrajiny a prosadila navýšení výdajů na obranu a zrušení dánské výjimky v obranné politice EU.

Osobní život a nedávné události

Mette Frederiksen je podruhé vdaná. Jejím manželem je od roku 2020 filmový režisér a fotograf Bo Tengberg. Z prvního manželství má dvě děti.

V červnu 2024 byla v centru Kodaně fyzicky napadena mužem, který ji udeřil. Útok, který neměl politický motiv, vyvolal šok v Dánsku i v zahraničí. Frederiksen utrpěla lehké zranění krku, ale incident ji podle jejích slov hluboce zasáhl.