Markéta Vondroušová

Markéta Vondroušová
Datum narození	28. června 1999
Místo narození	Sokolov, Česko
Státní příslušnost
Povolání	profesionální tenistka
Aktivní od	2014
Aktivní do	2026 (suspendována do roku 2030)
Výška	172 cm
Trenér	Jiří Hřebec, Jan Hernych

Markéta Vondroušová (* 28. června 1999 Sokolov) je česká profesionální tenistka a grandslamová vítězka, jíž byla v polovině roku 2026 pozastavena sportovní činnost z důvodu porušení antidopingových pravidel. Na okruhu WTA Tour vybojovala ve své dosavadní kariéře celkem tři turnajové tituly ve dvouhře. Její absolutně největší sportovní úspěch se odehrál v roce 2023, kdy zcela nečekaně ovládla ženskou dvouhru na slavném travnatém grandslamu ve Wimbledonu. Tímto triumfem se zapsala do historie jako vůbec první nenasazená hráčka v otevřené éře tenisu, které se podařilo na londýnské trávě zvítězit.

Vedle wimbledonského titulu dosáhla Vondroušová na další významné mezinárodní mety. V roce 2019 se probojovala do finále antukového grandslamu French Open v Paříži a na odložených Letních olympijských hrách 2020 v japonském Tokiu (hraných v roce 2021) vybojovala pro Českou republiku stříbrnou olympijskou medaili ve dvouhře. Na oficiálním světovém žebříčku WTA pro dvouhru dosáhla svého kariérního maxima v září 2023, kdy figurovala na 6. místě na světě. Byla rovněž klíčovou členkou českého reprezentačního týmu, se kterým v roce 2023 vyhrála prestižní týmovou soutěž Billie Jean King Cup.

V roce 2026 byla její profesionální sportovní dráha tvrdě a radikálně přerušena. Nezávislý tribunál Mezinárodní agentury pro bezúhonnost tenisu (ITIA) jí uložil drakonický čtyřletý zákaz sportovní činnosti za úmyslné odmítnutí mimosoutěžní dopingové kontroly v prosinci 2025. Proti tomuto verdiktu podala Vondroušová v srpnu 2026 formální odvolání k Mezinárodní sportovní arbitráži (CAS) ve švýcarském Lausanne.

🗓 Současnost a dopingová kauza (2025–2026)

Závěr sezóny 2025 a následný rok 2026 se zapsaly do životopisu Markéty Vondroušové jako nejkritičtější období její kariéry. Na přelomu srpna a září 2025 se Vondroušová na americkém grandslamu US Open probojovala až do čtvrtfinále ženské dvouhry, avšak těsně před ostře sledovaným zápasem s běloruskou tenistkou Arynou Sabalenkovou z turnaje odstoupila ze zdravotních důvodů. Podzimní část sezóny byla u hráčky poznamenána chronickými fyzickými problémy a enormním psychickým vyčerpáním.

Zásadní incident, jenž ukončil její kariéru, se odehrál ve večerních hodinách 3. prosince 2025. Kolem 20:00 dorazila k jejímu bytu v Praze pověřená dopingová komisařka (DCO) z německé antidopingové agentury za účelem provedení namátkové mimosoutěžní kontroly (out-of-competition test). Vondroušová v té době odmítla komisařku vpustit do svého bytu a odmítla odevzdat požadovaný vzorek moči a krve.

Následně bylo zjištěno a v protokolech nezávislého tribunálu ITIA publikováno, že se událost odehrála značně nestandardně. Komisařka se s Vondroušovou spojila primárně přes domovní interkom. Tenistka argumentovala tím, že se komisařka nachází mimo takzvané šedesátiminutové časové okno (60-minute window), které musí každý profesionální sportovec denně uvádět v systému pro zastižení (Whereabouts), a tudíž nemá na odběr nárok. Dále se Vondroušová hájila tím, že se u ní rozvinula akutní stresová reakce a záchvat paniky, přičemž se obávala o svou osobní bezpečnost. Během obhajoby výslovně zmínila trauma a strach vyvolaný incidentem z roku 2016, kdy byla ve svém bytě fyzicky napadena a pobodána jiná česká tenistka Petra Kvitová. Během doby, kdy komisařka stála před domem, Vondroušová telefonovala svému agentovi (jenž mylně potvrdil její domněnku, že mimo vyhrazený čas testovat nelze) a přes aplikaci WhatsApp komunikovala se svým přítelem, přičemž se o komisařce vyjádřila vulgárně. Po zhruba deseti minutách tenistka vyšla před dům vyvenčit psa, setkala se s komisařkou tváří v tvář, avšak test i nadále odmítla a podepsala oficiální formulář o odmítnutí kontroly.

Do ročníku 2026 se Vondroušová pokusila nastoupit čistě po sportovní stránce. Přihlásila se na lednový turnaj v australském Adelaide, ze kterého však odstoupila kvůli bolesti ramene. Vzápětí se 18. ledna 2026, pouhou hodinu před svým plánovaným utkáním prvního kola proti Američance Hayley Baptisteové, oficiálně odhlásila i z grandslamového turnaje Australian Open. V dubnu 2026 se ještě představila ve čtyřhře v rámci kvalifikace Poháru Billie Jean Kingové a následně odstoupila z antukového turnaje v Rouenu.

V dubnu 2026 vydala na svém profilu na sociální síti Instagram veřejné prohlášení, ve kterém informovala své fanoušky o tom, že dosáhla „bodu zlomu po měsících fyzického a psychického stresu“ a z důvodu probíhajícího vyšetřování pozastavuje sezónu. V tomto textu zdůraznila, že nikdy vědomě nedopovala a že pouhé tři dny po inkriminovaném 3. prosinci podstoupila další oficiální kontrolu, jež byla s negativním výsledkem.

Dne 22. června 2026 vydala Mezinárodní agentura pro bezúhonnost tenisu (ITIA) pod vedením generální ředitelky Karen Moorhouseové finální verdikt. Nezávislý tribunál uznal, že hráčka neprokázala přítomnost zakázané látky v těle, nicméně konstatoval, že její chování představovalo úmyslné odmítnutí dopingové kontroly (podle článku 2.3 Tenisového antidopingového programu). Jelikož tribunál neshledal její omluvu (strach a paniku) jako „přesvědčivé ospravedlnění“ (compelling justification), musel podle platných norem udělit základní drakonickou sazbu. Markétě Vondroušové byl udělen absolutní zákaz sportovní činnosti na čtyři roky. Platnost trestu byla stanovena do 21. června 2030.

S tímto tvrdým trestem se Vondroušová nesmířila. Najala si elitního amerického právníka Howarda Jacobse z Los Angeles (jenž v minulosti úspěšně hájil například rumunskou tenistku Simonu Halepovou) a dne 24. srpna 2026 podala formální odvolání k Mezinárodní sportovní arbitráži (CAS) do Lausanne. Její hlavní argumentační osou je napadnutí závěru tribunálu, že se jednalo o úmyslné vyhýbání se kontrole.

👤 Dětství a juniorská kariéra

Markéta Vondroušová se narodil 28. června 1999 ve městě Sokolov na území Karlovarského kraje. Pochází z rodiny s aktivním sportovním zázemím. Od útlého dětství se věnovala celé řadě sportů; mezi její hlavní aktivity patřil florbal, atletika, fotbal a lyžování. Od čtyř let začala pravidelně navštěvovat tenisové tréninky na kurtech v rodném Sokolově. Její talent se projevil velmi brzy a na národní úrovni začala vyhrávat mládežnické turnaje, přičemž se v patnácti letech z kariérních a metodických důvodů natrvalo přesunula do Prahy, kde začala trénovat v prestižním klubu I. ČLTK Praha na ostrově Štvanice pod dohledem zkušených trenérů, včetně bývalého reprezentanta Jiřího Hřebce.

V mezinárodní juniorské kategorii pod patronátem Mezinárodní tenisové federace (ITF) dosáhla zářivých úspěchů. V sezóně 2015 se na světových juniorských podnicích etablovala jako specialistka na deblové soutěže. Společně se svou českou partnerkou Miriam Kolodziejovou získala hned dva juniorské grandslamové tituly v ženské čtyřhře, když v lednu ovládly australský Australian Open a v červnu antukový French Open. Tento dominantní nástup se promítl i do kombinovaného světového žebříčku juniorek, kde se Vondroušová v květnu roku 2015 stala historicky poprvé světovou juniorskou jedničkou. Na této pozici se s drobnými přestávkami udržela až do podzimu téhož roku.

💼 Profesionální kariéra ve dvouhře

Vstup na okruh a první titul (2015–2018)

Přechod mezi profesionální dospělé hráčky na nejnižším okruhu ITF zahájila Vondroušová v roce 2014, a již v roce 2015 si připsala své první profesionální tituly na turnajích v Zieloné Goře a v Přerově. Zlomový průnik do absolutní světové špičky okruhu WTA Tour však nastal na jaře roku 2017. Na menším halovém turnaji Ladies Open Biel Bienne ve švýcarském Bielu se Vondroušová musela do hlavní soutěže probojovat z těžké kvalifikace. V samotném turnaji posléze šokovala tenisovou veřejnost, když jako 233. hráčka světového žebříčku dokázala projít celým pavoukem a ve finále porazila tehdy vysoce favorizovanou Estonku Anett Kontaveitovou poměrem 6:4 a 7:6. Tento její vůbec první titul na okruhu WTA ji okamžitě posunul do světového povědomí a umožnil jí přímý start na grandslamových podnicích. V následujícím roce 2018 se probojovala do čtvrtého kola na americkém grandslamu US Open, kde její cestu ukončila až Ukrajinka Lesja Curenková.

Finále na Roland Garros (2019)

Sezóna 2019 představovala její druhý velký kariérní průlom. Na jarních betonových podnicích dokázala ve čtvrtfinále turnajů kategorie Premier Mandatory v Indian Wells a na Miami Open porazit tehdejší světovou dvojku, Rumunku Simonu Halepovou.

Vrchol formy však předvedla na antukovém grandslamu French Open v Paříži. Na pařížské antuce se prezentovala vysoce chytrou, obranářskou a technickou hrou. V průběhu pavouka ztratila naprosté minimum setů; postupně vyřadila Anastasiji Potapovovou, Carlu Suárezovou Navarrovou, Lotyšku Anastasiji Sevastovovou a ve čtvrtfinále přehrála chorvatskou hráčku Petru Martićovou. V nervydrásajícím semifinále zdolala zkušenou britskou reprezentantku Johannu Kontaovou (7:5, 7:6). Ve finálovém utkání na dvorci Philippa Chatriera narazila na dominantní Australanku Ashleigh Bartyovou. Na silovou hru Australanky nedokázala najít taktickou odpověď a podlehla jasně 1:6 a 3:6. Zisk stříbrného grandslamového talíře pro finalistku ji přesto vystřelil na 16. místo světového žebříčku.

Olympijské stříbro a zranění zápěstí (2020–2022)

Rok 2020, silně narušený pandemií, nepřinesl české hráčce výraznější grandslamové výsledky, když jak na Australian Open, tak na podzimním French Open ztroskotala již v prvních kolech. Historický úspěch však zaznamenala v létě 2021 na odložených Letních olympijských hrách v japonském Tokiu. V pavouku ženské dvouhry předvedla vynikající strategický výkon. Ve třetím kole šokovala celý turnaj, když z pozice nenasazené hráčky vyřadila domácí superhvězdu a horkou adeptku na zlato Naomi Ósakaovou (6:1, 6:4). Ve čtvrtfinále zvládla zápas s favorizovanou Španělkou Paulou Badosovou (která zápas skrečovala) a v semifinále deklasovala Ukrajinku Elinu Svitolinovou poměrem 6:3 a 6:1. Ve finálovém souboji o olympijské zlato se střetla se švýcarskou tenistkou Belindou Bencicovou, které v dramatickém zápase nakonec podlehla 5:7, 6:2 a 3:6, čímž pro Českou republiku vybojovala stříbrnou medaili.

V sezóně 2022 zažila Vondroušová obrovský sportovní propad, způsobený vážnými a chronickými zdravotními problémy. Začala pociťovat nesnesitelnou bolest v levém zápěstí (u leváků klíčovém pro údery). Po vyřazení ve 3. kole na Australian Open musela nakonec podstoupit operaci zápěstí. Chirurgický zákrok si vyžádal dlouhodobou, téměř půlroční fixaci a drastickou rekonvalescenci. Z tohoto důvodu kompletně vynechala grandslamy French Open, Wimbledon i US Open v roce 2022. Její pozice na světovém žebříčku se propadla hluboko do první stovky a tenisová veřejnost pochybovala o jejím úspěšném návratu do špičky.

Zázrak ve Wimbledonu a vrchol formy (2023)

Návrat na výsluní v roce 2023 se ukázal jako jeden z nejpřekvapivějších příběhů v historii ženského tenisu. Vondroušová vstupovala na travnatý grandslam ve Wimbledonu z pozice 42. hráčky světa. Travnatý povrch do té doby platil za její absolutně nejhorší terén, na kterém do té doby na londýnském grandslamu nikdy nepostoupila přes druhé kolo.

V úvodních kolech wimbledonského turnaje předváděla bezchybný servis a skvělý pohyb; postupně vyřadila Peyton Stearnsovou, Veroniku Kuděrmetovovou a Marii Bouzkovou. Ve čtvrtfinále dokázala v obrovském dramatu odvrátit takřka prohraný zápas s nasazenou Američankou Jessicou Pegulaovou, kterou přehrála 6:4, 2:6 a 6:4. V semifinálovém klání naprosto zaskočila favorizovanou Ukrajinku Elinu Svitolinovou po výsledku 6:3 a 6:3. Finálový zápas na centrálním dvorci se uskutečnil 15. července 2023. Její soupeřkou byla tuniská hvězda a světová šestka Ons Džabúrová. Vondroušová dokázala absorbovat obrovský tlak, svou defenzivní a pestrou hrou nutila soupeřku k chybám a zvítězila ve dvou setech naprosto shodným poměrem 6:4 a 6:4. Tímto historickým vítězstvím se zapsala do statistik jako vůbec první nenasazená hráčka v otevřené éře tenisu, jež dokázala ženskou dvouhru na Wimbledonu vyhrát. Po turnaji poskočila do elitní světové desítky žebříčku a v září 2023 po postupu do čtvrtfinále na US Open vylepšila své absolutní kariérní maximum na vynikající 6. místo na světě.

Titul v Berlíně a propad (2024–2025)

V roce 2024 Vondroušová nedokázala plně zopakovat zázračné výsledky předchozího roku. Na antukovém French Open sice ještě prošla do solidního osmifinále (4. kolo), avšak na travnatém Wimbledonu zažila obrovský šok. Z pozice obhájkyně trofeje byla vyřazena hned v 1. kole španělskou tenistkou Jessicou Bouzasovou Maneirovou. Stala se tak po třiceti letech první wimbledonskou obhájkyní, která vypadla hned v úvodním zápase. Po tomto výpadku ji znovu začalo trápit zdraví a kvůli zranění vynechala i Letní olympijské hry 2024 v Paříži.

Zatím posledním zábleskem a radostí v její profesionální kariéře před propuknutím dopingového skandálu byl červen roku 2025. Na prestižním travnatém turnaji kategorie WTA 500 v německém Berlíně (Berlin Tennis Open) dokázala na své wimbledonské výkony navázat. V pavouku předvedla spanilou jízdu, během níž vyřadila hvězdy jako Madison Keysovou, Dianu Šnajderovou, Ons Džabúrovou a v semifinále dokonce světovou jedničku Arynu Sabalenkovou. Ve finále následně dokázala porazit čínskou kvalifikantku Wang Sin-jü a získala svůj třetí (a k srpnu 2026 i poslední) singlový titul na okruhu WTA. Následně ještě na podzim roku 2025 dokráčela do čtvrtfinále na US Open, ze kterého ale těsně před utkáním se Sabalenkovou odstoupila.

🤝 Reprezentace a čtyřhra

Vedle dvouhry dosáhla Vondroušová výborných výsledků také v ženské čtyřhře, kde v průběhu let nastupovala po boku hráček jako Kateřina Siniaková, Marie Bouzková či své juniorské partnerky Miriam Kolodziejové. Její deblovou flexibilitu dokládá i její grandslamové maximum z deblového pavouka, když na Australian Open v roce 2019 došla společně s Barborou Strýcovou až do semifinále.

Zcela zásadní je její působení v národních barvách v prestižní týmové soutěži ženských družstev Billie Jean King Cup (dříve označované jako Fed Cup). Byla pevnou oporou týmu po několik let, přičemž největší podíl zanechala na celkovém triumfu českého týmu ve finále této soutěže v roce 2023. Český tým, tvořený mj. Markétou Vondroušovou, Barborou Krejčíkovou a Kateřinou Siniakovou, tehdy získal vítěznou trofej, přičemž Vondroušová patřila ke strategickým bodovým oporám výběru kapitána Petra Pály.

🎾 Herní styl, výbava a osobní život

Z technického hlediska je Markéta Vondroušová levohrající (levačka) tenistka, jež používá pro hru na bekhendové straně klasický obouruční úchop. Její herní pojetí je tenisovými experty popisováno jako nesmírně variabilní, taktické a nepředvídatelné. Na rozdíl od většiny agresivních, silových hráček na okruhu nestaví Vondroušová svou hru na drtivých a plochých úderech. Namísto toho využívá obrovské škály falší, zejména nepříjemného spodního řezaného úderu (tzv. bekhendový čop), který mění rytmus a výšku odskoku míče. Jedním z jejích absolutně nejdokonalejších úderů je zkrácený míč (kraťas neboli drop shot). Dokáže ho nepozorovaně zahrát z téměř jakékoliv pozice na dvorci, čímž nutí těžkopádnější soupeřky k neustálým sprintům k síti. Z hlediska sportovní výbavy je dlouholetou tváří japonské značky Yonex, jež jí dodává tenisové rakety (modelová řada EZONE 100), výplety, sportovní oblečení i obuv.

V osobním životě prošla Vondroušová několika výraznými událostmi. V létě roku 2022 uzavřela po mnohaleté známosti manželství se svým dlouholetým partnerem Štěpánem Šimkem, se kterým se však na jaře roku 2024 rozvedla. Velkou pozornost poutá také její estetická prezentace na kurtech, konkrétně její rozsáhlá kolekce tetování pokrývající zejména obě paže a krk. Mezi její nejznámější tetování patří motivační anglický nápis „No rain no flowers“ (Bez deště nevyrostou květiny) na pravém předloktí, datum „150723“ vyjadřující den jejího slavného vítězství ve Wimbledonu, malé písmeno „W“ odkazující na tentýž triumf, či drobná vyobrazení jako disco koule, srdíčka a anglická slova „sweet“ a „love“.

📈 Statistiky a výsledky

Finálová utkání na turnajích Grand Slamu (Dvouhra)

Zcela kompletní a nevynechaný výpis všech grandslamových finálových účastí Markéty Vondroušové ve dvouhře od počátku její kariéry do roku 2026.

Stav	Rok	Turnaj	Povrch	Finálová soupeřka	Výsledek
Finalistka	2019	French Open	antuka	Ashleigh Bartyová	1:6, 3:6
Vítězka	2023	Wimbledon	tráva	Ons Džabúrová	6:4, 6:4

Finálová utkání na turnajích WTA Tour (Dvouhra)

Ucelený přehled všech sedmi finálových utkání, do kterých se na okruhu WTA v průběhu své profesionální kariéry v disciplíně ženské dvouhry probojovala.

Stav	Rok	Název turnaje (Místo konání)	Kategorie turnaje	Povrch	Finálová soupeřka	Výsledek
Vítězka	2017	Ladies Open Biel Bienne (Biel, Švýcarsko)	International	tvrdý (hala)	Anett Kontaveitová	6:4, 7:6
Finalistka	2019	Hungarian Ladies Open (Budapešť, Maďarsko)	International	tvrdý (hala)	Alison Van Uytvancková	6:1, 5:7, 2:6
Finalistka	2019	Istanbul Cup (Istanbul, Turecko)	International	antuka	Petra Martićová	6:1, 4:6, 1:6
Finalistka	2019	French Open (Paříž, Francie)	Grand Slam	antuka	Ashleigh Bartyová	1:6, 3:6
Finalistka	2021	Letní olympijské hry (Tokio, Japonsko)	Olympijské hry	tvrdý	Belinda Bencicová	5:7, 6:2, 3:6
Vítězka	2023	Wimbledon (Londýn, Velká Británie)	Grand Slam	tráva	Ons Džabúrová	6:4, 6:4
Vítězka	2025	Berlin Tennis Open (Berlín, Německo)	WTA 500	tráva	Wang Sin-jü	data nejsou dostupná

Výsledky na grandslamových turnajích (Dvouhra)

Tato tabulka detailně dokumentuje výsledky Markéty Vondroušové v hlavní soutěži ženské dvouhry na všech grandslamových turnajích od prvních pokusů o kvalifikaci v roce 2014 až do jejího vyřazení z okruhu v roce 2026. Jakékoliv chybějící údaje v konkrétním ročníku, kdy hráčka nenastoupila z důvodu zranění nebo diskvalifikace, jsou s ohledem na historickou přesnost zaneseny jako nedostupná data.

Rok	Australian Open	French Open	Wimbledon	US Open
2014	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2015	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2016	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2017	data nejsou dostupná	2. kolo	1. kolo	1. kolo
2018	2. kolo	1. kolo	1. kolo	4. kolo (osmifinále)
2019	2. kolo	finále	1. kolo	nestartovala
2020	1. kolo	1. kolo	turnaj byl zrušen	2. kolo
2021	4. kolo (osmifinále)	4. kolo (osmifinále)	2. kolo	2. kolo
2022	3. kolo	nestartovala (zranění)	nestartovala (zranění)	nestartovala (zranění)
2023	3. kolo	2. kolo	vítězka	čtvrtfinále
2024	1. kolo	data nejsou dostupná	1. kolo	data nejsou dostupná
2025	odhlášena před 1. kolem	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	čtvrtfinále (odstoupila)
2026	odhlášena před 1. kolem	nestartovala (suspendována)	nestartovala (suspendována)	nestartovala (suspendována)

Sezónní bilance a konečné umístění na žebříčku WTA (Dvouhra)

Zcela kompletní a nezkrácená chronologická tabulka udávající oficiální umístění Markéty Vondroušové na počítačovém žebříčku dvouhry ke konci kalendářního ročníku od jejího raného bodování na okruhu ITF až do momentu jejího dopingového distancu.

Rok	Žebříček WTA (konec roku)	Rok	Žebříček WTA (konec roku)	Rok	Žebříček WTA (konec roku)
2014	data nejsou dostupná	2019	16. místo	2024	data nejsou dostupná
2015	429. místo	2020	21. místo	2025	data nejsou dostupná
2016	376. místo	2021	35. místo	2026	122. místo (aktuální k červnu 2026)
2017	67. místo	2022	99. místo	2027	data se neaplikují
2018	67. místo	2023	7. místo	2028	data se neaplikují

Zdroje