Mahsá Amíníová

Mahsá (Džíná) Amíníová
	Soubor:Mahsa Amini.jpg
	Portrét Mahsy Amíníové
Datum narození	21. září 1999
Místo narození	Sakkiz, provincie Kurdistán, Írán
Datum úmrtí	16. září 2022 (22 let)
Místo úmrtí	Teherán, Írán
Národnost	íránská
Rodiče	Amdžad Amíní; Možgán Eftekháríová
Povolání	studentka
Ocenění	Sacharovova cena za svobodu myšlení (2023, posmrtně)

Rozbalit box

Obsah boxu

Mahsá Amíníová (persky مهسا امینی; 21. září 1999 – 16. září 2022), známá také pod svým kurdským jménem Džíná Amíníová (kurdsky ژینا ئەمینی, Jîna Emînî), byla íránská Kurdka, jejíž smrt ve vazbě íránské mravnostní policie vyvolala celonárodní protesty a celosvětovou vlnu solidarity. Její případ se stal symbolem útlaku íránských žen a boje proti povinnému nošení hidžábu a teokratickému režimu v Íránu. Hnutí, které její smrt zažehla, nese heslo „Žena, život, svoboda“ (persky زن، زندگی، آزادی, Zan, Zendegí, Ázádí).

Posmrtně jí byla udělena Sacharovova cena za svobodu myšlení, nejvyšší ocenění Evropské unie v oblasti lidských práv.

🧬 Život

Džíná Amíníová se narodila v roce 1999 v kurdské rodině ve městě Sakkiz v provincii Kurdistán na severozápadě Íránu. Její jméno Džíná v kurdštině znamená "život". Jméno Mahsá bylo její oficiální perské jméno, protože v Íránu je registrace kurdských jmen často omezována^[1]. Podle její rodiny byla zdravá, mladá žena plná života, která snila o studiu na univerzitě a právě byla přijata ke studiu práv^[2]. Neměla žádnou historii politického aktivismu.

🚔 Zatčení a smrt

Dne 13. září 2022 navštívila Mahsá se svým bratrem Kijárašem hlavní město Teherán. U vstupu do stanice metra Haghani byli zastaveni hlídkou mravnostní policie (persky گشت ارشاد, Gašt-e Eršád). Jednalo se o speciální jednotku íránské policie, která dohlížela na dodržování islámského kodexu oblékání, zejména na povinné nošení hidžábu u žen.

📜 Důvod zatčení

Hlídka obvinila Mahsu z porušení zákona o povinném hidžábu. Podle jejich názoru měla šátek příliš volně a odhaloval část jejích vlasů. Navzdory protestům jejího bratra, který hlídce vysvětloval, že jsou v cizím městě a neznají místní zvyklosti, byla Mahsá násilně odvedena a naložena do policejní dodávky. Měla být převezena do detenčního centra na "převýchovnou hodinu", kde měla být poučena o správném způsobu oblékání^[3].

eyewitness svědectví o násilí

Její bratr Kijáraš, který na ni čekal před detenčním centrem, i další ženy zadržené ve stejné dodávce, později vypověděli, že policisté Mahsu již v dodávce bili. Podle svědkyň ji bili přes hlavu a udeřili ji o bok vozidla^[4].

Krátce po příjezdu do detenčního centra na třídě Vozara Mahsá zkolabovala a upadla do kómatu. Po dvou hodinách byla převezena sanitkou do nemocnice Kasra v Teheránu.

🏥 Smrt a protichůdné zprávy o příčině

Mahsá Amíníová zemřela v nemocnici o tři dny později, 16. září 2022, aniž by se probrala z kómatu. Bylo jí 22 let.

Oficiální verze íránských úřadů

Íránské úřady a státem kontrolovaná média okamžitě popřely jakékoliv pochybení. Tvrdily, že Mahsá Amíníová utrpěla "náhlou srdeční příhodu". Později oficiální zpráva koronera uvedla, že její smrt byla způsobena selháním více orgánů v důsledku mozkové hypoxie, která souvisela s operací mozkového nádoru, již měla údajně podstoupit v osmi letech^[5].

Verze rodiny a uniklé důkazy

Rodina Mahsy Amíníové oficiální verzi kategoricky odmítla. Její otec Amdžad opakovaně prohlásil, že jeho dcera byla naprosto zdravá, nikdy neměla problémy se srdcem a nepodstoupila žádnou vážnou operaci^[6]. Rodině bylo údajně odepřeno vidět celé tělo dcery a na těle a nohou si všimli nevysvětlitelných modřin.

Tuto verzi podporují i uniklé lékařské dokumenty a CT skeny, které se dostaly k íránským opozičním novinářům. Skeny, analyzované několika nezávislými radiology, údajně ukázaly frakturu lebky, krvácení do mozku a otok mozku, což jsou zranění odpovídající silnému úderu do hlavy^[7]. Nezávislá vyšetřovací mise OSN v březnu 2024 dospěla k závěru, že její smrt byla "nezákonná a způsobena fyzickým násilím", za které jsou zodpovědné íránské státní orgány^[8].

🔥 Vzplanutí protestů „Žena, život, svoboda“

Zpráva o smrti Mahsy Amíníové se rychle rozšířila po sociálních sítích a vyvolala vlnu pobouření. Její smrt se stala katalyzátorem pro největší a nejvytrvalejší vlnu protestů proti íránskému režimu za poslední desetiletí.

🖤 Pohřeb jako rozbuška

Protesty propukly naplno 17. září 2022 během jejího pohřbu v rodném městě Sakkiz v íránském Kurdistánu. Navzdory snahám bezpečnostních složek o rychlý a tichý obřad se na místě sešly obrovské davy lidí. Právě zde ženy poprvé masově učinily akt vzdoru: strhávaly si hidžáby, mávaly jimi ve vzduchu a stříhaly si vlasy. Dav skandoval hesla jako "Smrt diktátorovi!", mířené přímo na nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chámeneího^[9]. Její náhrobní kámen nese nápis: "Drahá Džíno, nezemřeš. Tvé jméno se stane symbolem."^[10]

Z Kurdistánu se protesty během několika dní lavinovitě rozšířily do všech 31 provincií Íránu, včetně velkých měst jako Teherán, Mašhad, Isfahán, Šíráz i do tradičně konzervativních a náboženských center, jako je Qom.

🗣️ Heslo a charakter protestů

Hnacím motorem hnutí se stalo heslo „Žena, život, svoboda“ (v kurdštině Jin, Jiyan, Azadî). Původně pochází z kurdského osvobozeneckého hnutí a shrnuje ústřední požadavky protestujících: práva žen, právo na důstojný život a svobodu od teokratického útlaku^[11].

Protesty měly několik charakteristických rysů:

Vedené ženami a mladými lidmi: Na rozdíl od předchozích protestů, které byly často motivovány ekonomicky, stály v čele tohoto hnutí ženy a mladí lidé, zejména z generace Z. Jejich odvaha a odhodlání se staly inspirací pro celou společnost.
Symbolické akty vzdoru: Pálení hidžábů na veřejnosti a stříhání vlasů se staly virálními symboly odporu proti povinnému zahalování a kontrole ženského těla.
Decentralizovanost a absence vůdce: Hnutí nemělo žádného konkrétního vůdce ani politickou organizaci, která by ho řídila. Protesty byly organizovány spontánně přes sociální sítě a mobilizační aplikace.
Překonání sociálních a etnických bariér: Protesty sjednotily Íránce napříč etnickými skupinami (Peršany, Kurdy, Ázerbájdžánce, Balúče) i sociálními vrstvami. Požadavek na zrušení povinného hidžábu se rychle přetavil v obecný požadavek na změnu celého režimu.

👊 Brutální potlačení

Íránský režim reagoval na protesty s extrémní brutalitou. Bezpečnostní složky, včetně Revolučních gard a milicí Basídž, zahájily masivní a systematický zásah s cílem protesty za každou cenu potlačit.

Násilí a smrtelné oběti: Proti neozbrojeným demonstrantům byla použita ostrá munice, broky, gumové projektily, slzný plyn a obušky. Podle lidskoprávních organizací, jako je Human Rights Activists in Iran (HRAI), bylo během protestů zabito více než 500 lidí, včetně desítek dětí^[12]. Mnoho obětí bylo zasaženo broky do obličeje a očí, což vedlo ke stovkám případů oslepnutí^[13].
Masové zatýkání a mučení: Režim provedl masové zatýkání, během kterého bylo zadrženo odhadem přes 20 000 lidí^[14]. Zadržení, včetně novinářů, právníků, aktivistů a celebrit, byli vystaveni mučení, sexuálnímu násilí a vynuceným přiznáním.
Popravy demonstrantů: Vláda začala pořádat zinscenované soudní procesy, ve kterých byli demonstranti odsuzováni k trestu smrti za zločiny jako "vedení války proti Bohu" (moharebeh) nebo "šíření korupce na Zemi" (efsad-e-filarz). Několik mladých mužů, jako například Mohsen Šekarí a Madžídrezá Rahnavard, bylo v prosinci 2022 a lednu 2023 veřejně popraveno, aby režim zastrašil další protestující^[15].
Blokáda internetu: Úřady zavedly rozsáhlé a dlouhodobé blokády internetu a sociálních sítí jako Instagram a WhatsApp, aby ztížily organizaci protestů a zabránily šíření informací o brutalitě zásahů do světa^[16].

🌍 Mezinárodní reakce a ohlas

Smrt Mahsy Amíníové a následné protesty vyvolaly silnou mezinárodní odezvu, a to jak na politické, tak na společenské úrovni.

🇺🇳 Politická a diplomatická odezva

Západní vlády: Spojené státy, Evropská unie, Spojené království a Kanada uvalily sérii sankcí na íránské představitele a instituce zodpovědné za potlačování protestů, zejména na mravnostní policii a velitele Revolučních gard. Politici a diplomaté po celém světě odsoudili brutalitu režimu a vyjádřili podporu protestujícím^[17].
Organizace spojených národů (OSN): Rada OSN pro lidská práva odhlasovala v listopadu 2022 vytvoření nezávislé mezinárodní vyšetřovací mise, která měla shromažďovat důkazy o porušování lidských práv během protestů^[18]. V březnu 2024 mise prezentovala svou zprávu, v níž konstatovala, že se íránský režim dopustil zločinů proti lidskosti, včetně vražd, mučení a znásilňování^[19].

solidarity Projevy solidarity ve světě

Po celém světě probíhaly rozsáhlé demonstrace na podporu íránských žen. Íránské diaspory v evropských a severoamerických městech, jako je Berlín, Londýn, Toronto či Los Angeles, organizovaly masové pochody, kterých se účastnily desítky tisíc lidí.

Mnoho světově známých osobností, umělců a politiků si na znamení solidarity veřejně stříhalo vlasy. Francouzské herečky jako Juliette Binoche a Marion Cotillard zveřejnily video, které se stalo virálním. Poslankyně Evropského parlamentu si rovněž stříhaly vlasy přímo na půdě parlamentu.

🏆 Posmrtná ocenění

Jako uznání jejího odkazu a hnutí, které inspirovala, byla Mahse Amíníové posmrtně udělena řada prestižních ocenění.

Sacharovova cena za svobodu myšlení: V říjnu 2023 jí Evropský parlament udělil své nejvyšší ocenění za lidská práva. Cenu spolu s ní symbolicky obdrželo i hnutí "Žena, život, svoboda"^[20].
Časopis Time: Mahsá Amíníová byla zařazena mezi 100 nejvlivnějších lidí světa pro rok 2023 a hrdinky roku 2022^[21].

🇮🇷 Dopad na íránskou společnost

Ačkoliv masové pouliční protesty byly brutálně potlačeny, smrt Mahsy Amíníové a následné hnutí zanechaly v íránské společnosti hlubokou a pravděpodobně trvalou stopu.

Zhroucení "zdi strachu": Hnutí, vedené především mladou generací, ukázalo, že velká část společnosti, zejména mládež, již není ochotna akceptovat přísná společenská omezení a teokratickou vládu.
Vzdor proti povinnému hidžábu: Po protestech se na ulicích íránských měst, zejména v Teheránu a dalších velkých centrech, objevuje bezprecedentní počet žen, které odmítají nosit hidžáb. Tento akt občanské neposlušnosti pokračuje navzdory hrozbám zatčení a snahám režimu o opětovné zpřísnění kontrol^[22].
Zpochybnění legitimity režimu: Brutalita zásahu a neschopnost režimu řešit základní požadavky občanů dále podkopaly jeho legitimitu, a to i mezi dříve loajálními vrstvami obyvatelstva.
Dočasné zrušení mravnostní policie: V prosinci 2022 se objevily zprávy, že íránské úřady rozpustily mravnostní policii. Ačkoliv se později ukázalo, že šlo spíše o dočasný taktický ústupek a dohled nad oblékáním převzaly jiné složky a technologie (např. kamery s rozpoznáváním obličejů), signalizovalo to, že protesty donutily režim alespoň k symbolickým krokům.

🕯️ Odkaz

Mahsá (Džíná) Amíníová se stala globálním symbolem boje za svobodu a lidskou důstojnost. Její smrt transformovala desetiletí trvající boj íránských žen za svá práva v revoluční hnutí, které otřáslo základy Islámské republiky. Přestože režim zůstává u moci, její odkaz žije dál v každodenních aktech odporu, zejména v odmítání povinného hidžábu, a inspiroval novou generaci Íránců k pokračování v boji za změnu. Heslo "Žena, život, svoboda" se stalo univerzálním voláním po svobodě proti tyranii po celém světě.

🧐 Pro laiky

Představte si mladou ženu, Mahsu, která jela na výlet do hlavního města. Místní "módní policie" ji zatkla, protože jí prý koukalo příliš mnoho vlasů zpod šátku. O tři dny později zemřela ve vazbě na následky brutálního bití.

Její smrt byla jako jiskra, která zapálila celou zemi. Statisíce Íránců, zejména mladých žen a mužů, vyšly do ulic. Ženy si na protest pálily šátky a stříhaly vlasy – symboly útlaku. Jejich hlavní heslo bylo "Žena, život, svoboda". Tím říkaly, že chtějí mít právo rozhodovat o svém těle (Žena), chtějí žít v bezpečí a důstojnosti (Život) a nechtějí žít pod diktaturou (Svoboda).

Vláda odpověděla obrovským násilím – stovky lidí zabila, tisíce zatkla a některé dokonce popravila. I když se jí podařilo protesty v ulicích potlačit, něco se změnilo. Mnoho žen v Íránu dnes odmítá nosit šátek, i když riskují zatčení. Mahsá se tak stala symbolem pro všechny, kdo bojují proti nespravedlnosti, a její jméno se stalo synonymem pro odvahu postavit se útlaku.

Reference

[1] ttps://www.nytimes.com/2022/09/29/world/middleeast/mahsa-amini-iran-kurds.html

[2] ttps://www.bbc.com/news/world-middle-east-63004278

[3] ttps://www.amnesty.org/en/latest/news/2022/09/iran-mahsa-aminis-death-in-custody-must-be-criminally-investigated/

[4] ttps://www.cnn.com/2022/09/23/middleeast/mahsa-amini-death-iran-intl/index.html

[5] ttps://www.reuters.com/world/middle-east/iran-coroner-says-mahsa-aminis-death-not-caused-by-blows-state-media-2022-10-07/

[6] ttps://www.bbc.com/news/world-middle-east-63004278

[7] ttps://www.theguardian.com/world/2022/sep/22/mahsa-amini-leaked-medical-scans-show-iranian-police-beat-her

[8] ttps://www.ohchr.org/en/press-releases/2024/03/mahsa-aminis-death-custody-was-unlawful-and-caused-violence-says-un-fact

[9] ttps://www.theguardian.com/world/2022/sep/17/mahsa-amini-womens-protests-spread-in-iran-as-un-calls-for-investigation

[10] ttps://www.rferl.org/a/iran-mahsa-amini-gravestone-symbol/32049001.html

[11] ttps://time.com/6218530/woman-life-freedom-iran-protests-origin/

[12] ttps://www.iranintl.com/en/202303106199

[13] ttps://www.nytimes.com/2022/11/19/world/middleeast/iran-protesters-eye-injuries.html

[14] ttps://www.ohchr.org/en/press-releases/2022/11/iran-un-experts-deplore-use-death-penalty-quell-protests-and-call-moratorium

[15] ttps://www.amnesty.org/en/latest/news/2023/01/iran-chilling-use-of-the-death-penalty-to-brutalize-and-terrorize-people/

[16] ttps://www.wired.com/story/iran-protests-mahsa-amini-internet-shutdown/

[17] ttps://www.reuters.com/world/middle-east/us-imposes-new-sanctions-iran-citing-human-rights-abuses-2022-10-26/

[18] ttps://www.ohchr.org/en/hr-bodies/hrc/ffm-iran/index

[19] ttps://www.theguardian.com/global-development/2024/mar/08/iranian-regime-committed-crimes-against-humanity-in-protest-crackdown-says-un-report

[20] ttps://www.europarl.europa.eu/news/cs/press-room/20231013IPR07130/mahsa-amini-a-hnuti-zena-zivot-svoboda-ziskali-sacharovovu-cenu-za-rok-2023

[21] ttps://time.com/heroes-of-the-year-2022-women-of-iran/

[22] ttps://www.rferl.org/a/iran-women-defy-hijab-law-crackdown/32371911.html

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]

[17]

[18]

[19]

[20]

[21]

[22]