Kristián Kováč (hokejista)

Kristián Kováč
Celé jméno	Kristián Kováč
Datum narození	1. ledna 1981
Místo narození	Košice
Státní příslušnost	Šablona:Vlajka Slovensko
Povolání	bývalý profesionální hokejista
Aktivní od	1998
Aktivní do	2009

Kristián Kováč (* 1. ledna 1981, Košice) je bývalý slovenský profesionální lední hokejista, který během své kariéry nastupoval primárně na pozici pravého křídelního útočníka. Jeho hokejová dráha představuje nesmírně zajímavý a spletitý příběh hráče, jenž jako mladý talentovaný junior z východního Slovenska zaujal zámořské skauty, prošel prestižním vstupním draftem do kanadsko-americké NHL a okusil tvrdost nejvyšších kanadských juniorských lig, aby se posléze vrátil do Evropy a zanechal stopu v mnoha evropských klubových soutěžích.

Kováčův talent byl naplno rozpoznán v roce 1999, kdy si jej na draftu vybrala organizace Colorado Avalanche, tehdy patřící k nejúspěšnějším týmům a absolutním hokejovým dynastiím na světě. Svůj hokejový vývoj na přelomu tisíciletí spojil s kanadským klubem Victoriaville Tigres hrajícím v náročné lize QMJHL. Po ukončení juniorských let se jeho hokejovým domovem staly elitní slovenské velkokluby v čele s jeho mateřským HC Košice a rovněž bratislavským HC Slovan Bratislava, se kterým si dokonce zahrál prestižní evropský pohár.

Ve zralém hokejovém věku se pak vydal na dráhu hokejového světoběžníka. Své ofenzivní a silové schopnosti uplatnil nejen na kluzištích ve střední a východní Evropě (včetně úspěšných štací v Maďarsku a Rumunsku, kde patřil k největším osobnostem soutěže), ale také ve švédských a francouzských soutěžích. Výraznou kapitolou jeho kariéry bylo také oblékání reprezentačního dresu, jehož vrcholem byl zisk cenné bronzové medaile na Mistrovství světa v ledním hokeji hráčů do osmnácti let na jaře roku 1999.

🏒 Dětství, hokejové začátky a vzestup v Košicích

Kristián Kováč se narodil v první den roku 1981 ve východoslovenské metropoli Košice. Toto statisícové město se může pyšnit nesmírně bohatou průmyslovou, ale především sportovní a hokejovou tradicí. Místní lední hokej představuje jeden z naprostých pilířů tohoto sportu na území Slovenské republiky. Místní klub HC Košice, v jehož mládežnických strukturách Kováč dělal své vůbec první hokejové krůčky a učil se základům bruslení, patřil historicky k nejúspěšnějším celkům celé československé a později i samostatné slovenské historie.

Vyrůstat a sportovně se rozvíjet v takovémto vysoce profesionalizovaném prostředí znamenalo pro mladého hráče obrovskou výhodu, ale zároveň nutnost podstupovat každodenní konfrontaci s enormní vnitřní konkurencí. Košická organizace disponovala širokou a nesmírně kvalitní členskou základnou, z níž vzešly desítky špičkových hokejistů, kteří se následně dokázali prosadit i v zámoří. Zdejší trenéři kladli obrovský důraz nejen na technickou vybavenost svých svěřenců, ale také na tvrdou kondiční přípravu a disciplínu.

Kováčovy první oficiálně zaznamenané a doložené kroky ve vrcholovém juniorském hokeji se datují do sezóny 1997/1998, kdy jako teprve šestnáctiletý mladík oblékal dres košické juniorky ve věkové kategorii do dvaceti let. Samotná skutečnost, že nastupoval proti o tři až čtyři roky starším protihráčům, svědčila o jeho značném fyzickém i herním potenciálu. Nejvyšší juniorská soutěž na Slovensku měla v té době vynikající úroveň a Kováč v ní okamžitě prokázal svůj tah na bránu. V tomto svém debutovém juniorském ročníku odehrál za HC Košice solidních 47 utkání, ve kterých dokázal soupeřům nasázet 22 branek a přidat k nim 11 přesných asistencí, čímž se s 33 kanadskými body zařadil mezi platné členy ofenzivy. Mimo jiné si připsal i úctyhodných 103 trestných minut, což naznačovalo, že se navzdory svému mladému věku neštítí ani tvrdé hry do těla a osobních soubojů.

Jeho talent se naplno rozvinul v následujícím soutěžním ročníku 1998/1999. V košickém juniorském výběru v té době platil za ofenzivního tahouna. V průběhu pouhých 39 zápasů základní části dokázal své statistiky výrazně vylepšit – nastřílel vynikajících 30 gólů a zaznamenal 20 asistencí, čímž dosáhl celkově na 50 kanadských bodů a zapsal si průměr jasně přesahující jeden bod na utkání. Tyto dominantní výkony mezi svými vrstevníky jasně ukazovaly, že úroveň juniorské soutěže již Kováč přerůstá, což logicky vyústilo v první pozvánku do hlavního seniorského týmu. Sůj oficiální a velmi očekávaný debut mezi dospělými profesionály zažil v nejvyšší slovenské soutěži, elitní Slovenské extralize, a to ještě před oslavou svých osmnáctých narozenin. V průběhu této sezóny 1998/1999 naskočil do šesti soutěžních utkání za A-tým Košic. Ačkoliv se mu nepodařilo zapsat do bodových statistik, tyto úvodní kontakty se seniorským vrcholovým hokejem pro něj znamenaly neocenitelnou studnici zkušeností a odrazový můstek pro jeho budoucí kariéru.

🌟 Zlomový ročník 1999: Draft do NHL a cesta za oceán

Kalendářní rok 1999 se ukázal být pro budoucí směřování Kováčovy kariéry naprosto přelomovým a určujícím. Jakožto urostlý křídelní útočník, měřící 188 centimetrů a disponující solidní váhou přes 90 kilogramů, navíc s takzvaným držením hole napravo (což je v profesionálním hokeji neustále vysoce žádaný a nedostatkový atribut pro taktické varianty), se nemohl nedostat do hledáčku a do pečlivě střežených poznámkových bloků skautů ze Severní Ameriky. Zástupci amerických i kanadských klubů bedlivě sledovali jeho dominantní výkony v juniorské lize i na mezinárodních mládežnických turnajích.

Prvním velkým zámořským úspěchem byl takzvaný CHL Import Draft, který se konal na začátku léta roku 1999. Jedná se o vysoce specifický a velmi prestižní výběr talentů, který každoročně pořádá zastřešující organizace kanadských juniorských lig CHL. Tento systém je určen výhradně pro evropské a asijské hráče, přičemž každý kanadský tým si smí do kádru vybrat a následně udržovat pouze velmi omezený počet těchto "importů". Kristián Kováč byl v tomto elitním draftu vybrán hned v prvním kole z celkové a velmi lukrativní 29. pozice týmem Victoriaville Tigres, organizací sídlící v provincii Québec.

Následně, o pouhých pár týdnů později, se dočkal i absolutního vrcholu z hlediska celosvětového hokejového uznání. V ostře sledovaném vstupním draftu do prestižní NHL, který se konal ve městě Bostonu, zaznělo jeho jméno. V průběhu čtvrtého kola, z celkového 122. místa v pořadí, na něj uplatnila svá voličská práva organizace Colorado Avalanche.

Být draftován právě Coloradem na samotném přelomu tisíciletí bylo vnímáno jako obrovské privilegium, ale zároveň i obrovská výzva. Klub sídlící v horském Denveru patřil v té době k naprostým hegemonům a dynastiím celé zámořské soutěže. Sestava týmu byla doslova prošpikována hokejovými legendami a budoucími členy Síně slávy, mezi kterými zářili hráči jako kapitán Joe Sakic, fenomenální švédský tvůrce hry Peter Forsberg, bleskurychlý střelec Milan Hejduk či nepřekonatelný brankář Patrick Roy. Tým pravidelně bojoval o Stanley Cup, který nakonec v roce 2001 i získal. Probojovat se přes tuto hvězdnou hradbu do hlavního kádru Avalanche se tak pro jakéhokoliv mladého Evropana jevilo jako úkol patřící do kategorie těch zdaleka nejtěžších na světě. Kováčovi sice tento výběr přinesl ohromnou prestiž a vizitku jednoho z nejtalentovanějších slovenských útočníků své generace, avšak smlouvu s prvním týmem v Coloradu nikdy nepodepsal.

Rozhodl se nicméně přijmout výzvu a zamířil do severoamerického juniorského prostředí. Oblékl dres zmíněného celku Victoriaville Tigres, hrajícího ve slavné a tvrdé kanadské lize QMJHL. Tato quebecká soutěž je historicky i v současnosti proslulá jako liga, která produkuje buď vysoce ofenzivní a technicky nadané útočníky, nebo naopak tvrdé a nesmlouvavé ochránce (enforcery). Na ledových plochách, které jsou v zámoří podstatně užší než v Evropě, se Kováč musel okamžitě adaptovat na odlišný styl, vyznačující se enormní rychlostí a obrovským množstvím fyzických kontaktů, srážek a dohrávání soubojů u mantinelů.

Adaptace mu však nedělala větší problémy. Během své úvodní "nováčkovské" sezóny v Severní Americe (1999/2000) odehrál 65 náročných zápasů základní části. V nich prokázal svůj cit pro hru, když nastřílel 11 branek a připojil 18 asistencí, čímž si na své konto připsal 29 kanadských bodů. Zároveň si odpykal i 50 trestných minut, což trenérům jasně signalizovalo, že před zámořskými bitkami a ostrou hrou neuhýbá. V následujícím soutěžním ročníku 2000/2001 si svou pozici v hierarchii týmu ještě více upevnil. Z pohledu bodového průměru zaznamenal výrazné zlepšení, když v 51 utkáních základní části zapsal výborných 30 bodů (10 gólů a 20 přesných nahrávek). Poprvé v kariéře si vyzkoušel také specifickou atmosféru a enormní tlak vyřazovacích bojů o pohár, kdy ve 13 utkáních prestižního zámořského play-off přispěl dvěma góly a třemi asistencemi. Ačkoliv byla léta strávená v Kanadě vynikající školou hokejového života, dveře do vysněné NHL zůstaly uzavřeny.

🇸🇰 Návrat domů a tvrdé bitvy ve Slovenské extralize

Po ukončení dvouleté kanadské anabáze učinil Kristián Kováč před začátkem sezóny 2001/2002 to nejlogičtější rozhodnutí pro restart své kariéry mezi dospělými. Rozhodl se k návratu do známého prostředí ve svém mateřském klubu HC Košice. Návrat z juniorského hokeje zpět do plnohodnotné elitní Slovenské extraligy však nebyl pro dvacetiletého hráče nijak lehký. Extraliga na Slovensku v prvním desetiletí nového tisíciletí zažívala své obrovské vzestupy, byla plná zkušených veteránů s reprezentačními zkušenostmi, kteří se postupně vraceli ze zahraničí, a taktika týmů byla obvykle postavena na propracované defenzivě.

V prvním ročníku po svém návratu si Kováč musel nejprve zvykat na evropské, široké kluziště, které klade mnohem větší nároky na technické bruslení a poziční hru oproti zámořskému silovému pojetí „nahoď a bojuj“. V základní části zasáhl do 26 extraligových utkání s bilancí 5 vstřelených gólů a 9 asistencí. Košický kádr byl nabitý kvalitou a udržet se v některé ze tří elitních útočných formací vyžadovalo absolutní koncentraci.

Následující sezóna 2002/2003 už znamenala jeho pevné usazení v základní sestavě a podstatný nárůst zodpovědnosti a času stráveného na ledě (ice-timu). V tomto ročníku odehrál plných 48 utkání, ve kterých získal 14 bodů (6+8). Co však upoutalo pozornost nejvíce, byl jeho obrovský důraz v prostorech před brankou a časté konflikty s obránci soupeře. O tom svědčí 54 trestných minut, což byl mimochodem jeho osobní rekord během působení ve slovenské nejvyšší soutěži. Kováč se tak vyprofiloval v nesmírně nepříjemného, silového hráče, proti kterému obranné řady ostatních celků nastupovaly s obrovským respektem.

Za vůbec nejvydařenější extraligový ročník z pohledu ofenzivní produkce lze jednoznačně označit sezónu 2003/2004. Tehdy se naplno uvolnil a etabloval. V pouhých 38 zápasech, do kterých zasáhl, dokázal vsítit 11 gólů a k nim rozdat 12 asistencí. Jeho celkových 23 kanadských bodů představovalo solidní ofenzivní příspěvek pro tým a znamenalo to pro Kováče jeho vůbec nejvyšší bodový zisk zaznamenaný na úrovni nejvyšší domácí soutěže.

Zásadní obrat, který předurčil jeho další kariérní směřování do role hokejového světoběžníka, nastal v turbulentním ročníku 2004/2005. V dresu mateřských Košic odehrál úvodních 12 utkání, v nichž se ofenzivně trápil a zapsal si pouze jednu asistenci. Tento propad formy, kombinovaný s obrovským přetlakem v ofenzivě východoslovenského týmu, vyústil v sérii kratších hostování s cílem získat zpět herní praxi. Následovaly starty ve druhé nejvyšší slovenské soutěži, nesoucí tehdy název 1. hokejová liga SR. Na malou chvíli oblékl dres klubu HK Trebišov, ale naprosto vynikající výkony předváděl během působení v konkurenčním HK Prešov. V prešovském dresu jasně ukázal, že kvalitu první ligy svou třídou výrazně převyšuje – v pouhých 9 zápasech nasbíral 10 kanadských bodů, když šestkrát překonal brankáře soupeře a čtyřkrát gólově asistoval.

Před sezónou 2005/2006 se objevila vysoce lukrativní a z profesního hlediska velmi lákavá nabídka od úřadujícího mistra, obrovského rivala a bratislavského giganta, celku HC Slovan Bratislava. Přestup mezi Košicemi a Slovanem je ve slovenském hokeji vždy sledován optikou obrovské rivality mezi východem a západem země. V dresu týmu z hlavního města naskočil v průběhu sezóny do 42 utkání základní části, v nichž se musel podřídit týmové taktice ve třetí nebo čtvrté útočné formaci. Podařilo se mu zaznamenat 7 bodů (4+3). S bratislavským mužstvem navíc dostal mimořádnou příležitost reprezentovat slovenský klubový hokej na vrcholném a prestižním turnaji European Champions Cup (Pohár mistrů evropských zemí). Tato exkluzivní soutěž sdružovala absolutní šampiony těch nejlepších evropských ligových soutěží, a pro Kováče tak dva odehrané zápasy na tomto turnaji znamenaly cennou zkušenost s mezinárodním elitním hokejem.

Na závěr svého primárního domácího působení se ještě v sezóně 2006/2007 krátce vrátil tam, kde vše začalo – do mateřského klubu HC Košice. Zde odehrál dalších 22 extraligových utkání (s bilancí 2 gólů a 5 asistencí), což představovalo pomyslnou tečku za jeho dlouhodobým účinkováním na elitní slovenské hokejové scéně.

🌍 Objevování hokejové Evropy: Maďarsko, Švédsko, Rumunsko a Francie

Život profesionálního sportovce je často spojen s neustálým balením kufrů a změnou působiště. V případě Kristiána Kováče se tato skutečnost naplnila v obrovské míře po roce 2005. Své první kratší zahraniční angažmá (pokud nepočítáme kanadskou juniorku) si vyzkoušel již na samém konci sezóny 2004/2005, kdy zamířil k našim jižním sousedům. V Maďarsku odehrál 6 zápasů za ambiciózní celek Dunaújváros AC, přičemž svými 3 body (2+1) týmu v závěru sezóny výrazně vypomohl.

Mnohem exotičtější z hokejového pohledu byl jeho přesun v průběhu ročníku 2005/2006 (po konci sezóny ve Slovanu), kdy přijal nabídku až ze Skandinávie. Přestoupil do švédského klubu Örebro HK, který v té době působil ve třetí nejvyšší švédské lize známé jako Division 1 (dnešní HockeyEttan). Švédský systém hokeje, charakteristický dokonalým a systematickým tréninkovým procesem a vynikajícím technickým bruslením, znamenal pro slovenského útočníka další z mnoha cenných lekcí. V dresu Örebro naskočil do 4 soutěžních utkání a dokázal v nich zaznamenat 5 bodů (2+3).

Obrovským, a z osobního hlediska pravděpodobně tím nejúspěšnějším zahraničním krokem, se stala sezóna 2007/2008. Kováč se rozhodl podepsat jednoletý kontrakt s vynikajícím rumunským klubem HC Csíkszereda, který sídlí v oblasti Sedmihradska (Transylvánie) a reprezentuje početnou maďarskou menšinu žijící v tomto regionu. HC Csíkszereda se těšil neuvěřitelně bouřlivé a emotivní fanouškovské podpoře a působil souběžně jak v domácí rumunské lize, tak především v mnohem kvalitnější nadnárodní mezinárodní lize.

V Rumunsku Kováč zažil svou absolutní renesanci z hlediska ofenzivy a produktivity. Vymanil se ze stínu bránícího útočníka a stal se hlavní ofenzivní zbraní svého týmu a jednou z vůbec největších osobností i hvězd celé ligové soutěže. Ve statistikách dominoval; nastoupil k 19 mistrovským utkáním, ve kterých nastřílel vynikajících 10 gólů a přidal neuvěřitelných 13 asistencí. S celkovými 23 body dosáhl na famózní průměr vysoko přesahující jeden kanadský bod na každý odehraný zápas. Rumunskými i maďarskými hokejovými médii byl oslavován jako rozdílový hráč s výjimečným citem pro klíčové herní momenty.

Svou pestrou hokejovou cestu po evropském kontinentu následně završil v sezóně 2008/2009. Pro tento ročník přijal štědrou nabídku z oblasti rozkládající se pod alpskými vrcholky a upsal se slavnému a nesmírně tradičnímu francouzskému klubu Chamois de Chamonix. Tento tým byl stabilním a hrdým účastníkem nejvyšší francouzské hokejové soutěže, zvané Ligue Magnus. Francouzský hokej v té době procházel obdobím obrovské taktické profesionalizace, přicházelo do něj mnoho kvalitních kanadských trenérů a evropských hráčů, což soutěži dodávalo specifický, fyzicky i bruslařsky velmi náročný spád. V drsném alpském prostředí dokázal Kováč v dresu Chamonix nastoupit k 15 zápasům, ve kterých bezpečně a spolehlivě potvrdil svůj herní a výkonnostní standard, když do týmové pokladnice přispěl celkově 11 body za 3 góly a 8 asistencí. V samotném závěru téhož posledního soutěžního ročníku 2008/2009 se pak ještě v dresu celku Budapest Stars znovu ukázal v mezinárodní maďarské soutěži Erste Liga, čímž následně svou aktivní vrcholovou hokejovou činnost v profesionálním a poloprofesionálním hokeji tiše ukončil.

🇸🇰 Reprezentační kariéra a bronzový šampionát

Díky svému nespornému talentu, vynikajícím fyzickým dispozicím a schopnosti prosadit se v mezinárodní konkurenci byl Kristián Kováč již v juniorském věku poměrně pravidelně povoláván a zařazován do výcvikových kempů a následně i do základních soupisek mládežnických výběrů Slovenské republiky.

Největší, nezapomenutelný reprezentační úspěch a zároveň i jeden z historicky nejvýznamnějších milníků jeho kariéry na mezinárodní platformě přišel v první polovině roku 1999. Na jaře tohoto roku byl hlavním trenérem nominován do finální sestavy pro absolutně nejprestižnější turnaj této věkové kategorie – elitní Mistrovství světa v ledním hokeji hráčů do 18 let (IIHF World U18 Championships).

Slovenský výběr do osmnácti let disponoval na tomto šampionátu nevídanou ofenzivní i defenzivní silou, měl ve svém středu hráče se skvělým hokejovým uvažováním a celosvětově na sebe upozornil naprosto bezchybnými a koncentrovanými výkony proti největším hokejovým velmocem. Tento nesmírně semknutý tým bez větších zaváhání prošel nesmírně vyčerpávajícím, náročným turnajem až do finálových bojů o nejcennější kovy. Ačkoliv do boje o zlatou medaili nakonec nezasáhli, v klíčovém a psychicky enormně vypjatém utkání o konečné třetí místo dokázali mladí a bojovní Slováci porazit své silné soupeře a na krk jim byly slavnostně zavěšeny cenné bronzové medaile. Kováč na tomto fantastickém mezinárodním celotýmovém úspěchu nesl svůj obrovský individuální podíl; na ledě plnil důležité taktické pokyny trenérského štábu a z celkového počtu sedmi možných utkání nastoupil do všech sedmi zápasů turnaje. K medailovému zisku přispěl 3 kanadskými body za jednu velmi důležitou vstřelenou branku a dvě přesné přihrávky na gól, navíc odseděl pouze dvě trestné minuty, což svědčilo o jeho velké disciplinovanosti na takto důležitém a bedlivě sledovaném turnaji.

Díky těmto výborným a spolehlivým reprezentačním výkonům na juniorské scéně, a později pochopitelně i díky své kvalitní dlouhodobé práci a stabilitě předváděné na klubové extraligové scéně, si později, zejména v období svého nejproduktivnějšího působení ve Slovenské extralize, vysloužil také obrovskou čest a životní pozvánku do reprezentačního A-týmu. Během své dospělé kariéry stihl za slovenskou mužskou národní reprezentaci nastoupit celkem do čtyř oficiálních, mezinárodně uznaných a evidovaných mezistátních utkání. Ačkoliv se v těchto čtyřech zápasech do střeleckých ani asistenčních statistik aktivně nezapsal, již samotný a nezpochybnitelný fakt, že oblékl nejcennější dres slovenského seniorského A-týmu přesně v období, kdy slovenský lední hokej dosahoval na celosvětové scéně svých absolutně nejzářivějších historických vrcholů, zisků medailí a jednoznačně patřil k nejuznávanější absolutní světové špičce a elitě, navždy svědčí o jeho výjimečných hráčských a sportovních kvalitách.

👤 Podrobný profil hráče a typologie herního stylu

Z odborného i ryze diváckého a typologického hlediska patřil Kristián Kováč po celou svou profesionální kariéru k absolutně typickým představitelům pravého křídla s výraznými silovými rysy (anglicky označovanými jako Power Forward). Při svých tělesných mírách, které činily optimálních 188 centimetrů a stabilních 90 kilogramů, využíval na ledové ploše, a to ať už doma nebo v zahraničí, především svou skvělou fyzickou konstituci, nesmírnou vrozenou přirozenou sílu, výborné těžiště a skvělou stabilitu na bruslích.

Další poměrně zásadní a neustále vyhledávanou předností na tehdejším evropském hráčském trhu bylo jeho držení hole umístěné na pravé straně, hokejově slangově nazývané "pravák". Právě tento fakt každému trenérovi a realizačnímu týmu nesmírně rozvazoval ruce a otevíral podstatně širší, variabilnější a kreativnější taktické možnosti při sestavování a skládání efektivních útočných formací a zejména pak při organizaci velmi specifických střel a rozehrávek v rámci útočných přesilových her a oslabení.

Zatímco na počátku své kariéry, jmenovitě v útlém dorosteneckém a na vrcholu juniorském věku, byl Kováč velmi ofenzivně laděný, hravý a celostátně vynikal především ve sbírání kanadských bodů a ofenzivní kreativitě, jeho náhlý přesun z domova do vysoce tvrdé a profesionální kanadské ligy QMJHL ho naučil dokonale a bez reptání přijmout zcela odlišnou, o poznání defenzivnější a silovější roli z kategorie "tvrdých dělníků ledu". Tu si velmi rychle osvojil a tuto získanou obrovskou výhodu následně přenesl i na mnohem širší evropská hokejová kluziště.

Během svého dlouhodobého působení na území Slovenska, konkrétně v elitních klubech jako HC Košice či později mistrovský HC Slovan Bratislava, tak velmi často v rámci strategie plnil roli "agresora", jehož primárním a mnohdy nevděčným úkolem bylo fyzicky vyčerpávat protihráče, svádět osobní bitvy a silové souboje podél hrazení a u mantinelů, umně clonit v brankovišti, aktivně znepříjemňovat hru a výhled brankářům soupeře a v neposlední řadě také čistě dohrávat veškeré osobní střety tak, aby uvolňoval ledový prostor tvořivým hvězdám. Během svých zahraničních angažmá strávených v závěru aktivní sportovní dráhy (ve státech jako Rumunsko nebo rychlá a taktická Francie) však naopak jako zázrakem opět dokázal plně probudit, vzkřísit a zúročit svůj starý, dlouho ukrytý a přirozený střelecký instinkt a s obrovským přehledem zkušeného veterána tak začal plnit vysoce žádanou a bodově hodnocenou roli produktivního střelce elitních ofenzivních formací.

📊 Kompletní a ucelené statistiky hokejové kariéry

Tento přehled obsahuje velmi podrobné shrnutí Kováčovy produktivity, kanadských bodů a trestných minut napříč všemi soutěžními ligami od juniorských začátků na Slovensku přes kanadskou pouť, elitní slovenskou extraligu až po zahraniční štace v rumunských, maďarských, švédských a francouzských klubech, a to výlučně v utkáních hraných v rámci takzvané základní části.

Sezóna	Tým	Liga	Zápasy	Góly	Asistence	Body	Trestné minuty
1997/1998	HC Košice U20	SVK Jun.	47	22	11	33	103
1998/1999	HC Košice U20	SVK Jun.	39	30	20	50	73
1998/1999	HC Košice	Extraliga SR	6	0	0	0	2
1999/2000	Victoriaville Tigres	QMJHL	65	11	18	29	50
2000/2001	Victoriaville Tigres	QMJHL	51	10	20	30	38
2001/2002	HC Košice	Extraliga SR	26	5	9	14	10
2002/2003	HC Košice	Extraliga SR	48	6	8	14	54
2003/2004	HC Košice	Extraliga SR	38	11	12	23	12
2004/2005	HC Košice	Extraliga SR	12	0	1	1	6
2004/2005	HK Trebišov	1. liga SR	1	0	0	0	0
2004/2005	HK Prešov	1. liga SR	9	6	4	10	2
2004/2005	Dunaújváros AC	Maďarsko	6	2	1	3	0
2005/2006	HC Slovan Bratislava	Extraliga SR	42	4	3	7	16
2005/2006	Örebro HK	Division 1 SWE	4	2	3	5	2
2006/2007	HC Košice	Extraliga SR	22	2	5	7	2
2007/2008	HC Csíkszereda	Rumunsko	19	10	13	23	8
2008/2009	Chamois de Chamonix	Ligue Magnus FRA	15	3	8	11	14

Zdroje