Kontinentální kongres
Obsah boxu
Kontinentální kongres (anglicky Continental Congress) byl sbor delegátů ze Třinácti kolonií, který se stal řídícím orgánem Spojených států během Americké revoluce. Zasedal ve třech inkarnacích od roku 1774 do roku 1789. Kongres řídil válečné úsilí, přijal Deklaraci nezávislosti a Články Konfederace a položil tak základy pro vznik nového národa.
Kongres fungoval jako de facto první národní vláda Spojených států. Ačkoliv neměl formální právní autoritu, jeho rozhodnutí byla obecně respektována a vykonávána koloniálními a později státními vládami. Jeho existence byla klíčová pro koordinaci odporu proti Velké Británii a pro vytvoření pocitu americké národní jednoty.
📜 Historie a pozadí
V polovině 18. století začalo narůstat napětí mezi americkými koloniemi a mateřskou zemí, Velkou Británií. Britský parlament zavedl řadu daní a zákonů, které kolonisté považovali za nespravedlivé a porušující jejich práva jako britských občanů, zejména princip "žádné zdanění bez zastoupení". Klíčovými událostmi byly Zákon o kolkovném, Townshendovy zákony a Bostonské pití čaje v roce 1773.
Jako odpověď na Bostonské pití čaje přijal britský parlament v roce 1774 sérii represivních zákonů, známých jako Intolerable Acts (Donucovací zákony). Tyto zákony uzavřely bostonský přístav, omezily samosprávu v Massachusetts a posílily pozici britské armády v koloniích. Ostatní kolonie vnímaly tyto zákony jako hrozbu pro svobodu všech a rozhodly se jednat společně. Výsledkem bylo svolání Prvního kontinentálního kongresu.
🏛️ První kontinentální kongres (1774)
První kontinentální kongres se sešel 5. září 1774 v Carpenters' Hall ve Filadelfii. Zúčastnilo se ho 56 delegátů ze dvanácti ze třinácti kolonií; pouze Georgie se nezúčastnila, protože doufala v britskou pomoc v konfliktech s domorodými kmeny.
🎯 Cíle a účastníci
Hlavním cílem kongresu nebylo vyhlásit nezávislost, ale spíše formulovat společnou odpověď na Donucovací zákony a přesvědčit britskou vládu, aby zrušila svou nátlakovou politiku. Delegáti byli názorově rozděleni. Konzervativci, jako Joseph Galloway z Pensylvánie, usilovali o smír s korunou, zatímco radikálové, jako Samuel Adams a John Adams z Massachusetts nebo Patrick Henry z Virginie, byli připraveni na důraznější kroky.
📜 Klíčová rozhodnutí
Kongres přijal několik významných usnesení:
- Kontinentální asociace (Continental Association): Byla vytvořena dohoda o bojkotu veškerého britského zboží. Kolonie se zavázaly, že nebudou dovážet, spotřebovávat ani vyvážet zboží do a z Velké Británie.
- Deklarace práv a stížností (Declaration of Rights and Grievances): Adresována králi Jiřímu III., nikoliv parlamentu. Dokument potvrzoval loajalitu kolonistů koruně, ale zároveň trval na jejich právech jako britských občanů, včetně práva na život, svobodu, majetek a zastoupení v zákonodárném sboru.
- Dohoda o dalším setkání: Delegáti se dohodli, že pokud Británie na jejich požadavky nezareaguje, sejdou se znovu v květnu 1775.
Král Jiří III. a britský parlament petice Kongresu odmítli a prohlásili Massachusetts za stát ve stavu vzpoury. V dubnu 1775 došlo k bitvám u Lexingtonu a Concordu, které znamenaly začátek ozbrojeného konfliktu.
⚔️ Druhý kontinentální kongres (1775–1781)
Druhý kontinentální kongres se sešel 10. května 1775 ve Filadelfii, již v době probíhajících bojů. Tento kongres se stal de facto vládou kolonií po celou dobu války za nezávislost.
🇺🇸 Vznik vlády a armády
Jedním z prvních a nejdůležitějších kroků bylo vytvoření Kontinentální armády dne 14. června 1775. O den později byl na návrh Johna Adamse jednomyslně jmenován jejím vrchním velitelem George Washington. Kongres také začal tisknout vlastní měnu, kontinentální dolar, aby mohl financovat válečné úsilí, a převzal pravomoci v oblasti diplomacie a uzavírání smluv.
🕊️ Poslední pokusy o smír
I přes probíhající boje se umírněná frakce v Kongresu stále snažila o usmíření. V červenci 1775 byla přijata tzv. Petice olivové ratolesti (Olive Branch Petition), poslední formální pokus o odvrácení války. Král Jiří III. však petici odmítl přečíst a místo toho vydal proklamaci, která označila americké kolonisty za vzbouřence.
✍️ Deklarace nezávislosti
S eskalací konfliktu a po vydání vlivného pamfletu Zdravý rozum od Thomase Painea na začátku roku 1776 začala v Kongresu sílit podpora pro úplnou nezávislost. Dne 7. června 1776 předložil Richard Henry Lee z Virginie rezoluci, která navrhovala, aby "tyto Sjednocené kolonie byly a po právu mají být svobodnými a nezávislými státy".
Kongres jmenoval pětičlenný výbor (známý jako Committee of Five), aby připravil formální deklaraci. Členy byli Thomas Jefferson, John Adams, Benjamin Franklin, Roger Sherman a Robert R. Livingston. Hlavním autorem textu byl Jefferson. Dne 2. července 1776 Kongres odhlasoval nezávislost a 4. července 1776 schválil finální text Deklarace nezávislosti Spojených států. Tento den se slaví jako Den nezávislosti USA.
📜 Články Konfederace
Po vyhlášení nezávislosti bylo nutné vytvořit formální rámec pro novou vládu. V roce 1777 Kongres přijal Články Konfederace a trvalé unie, které sloužily jako první ústava Spojených států. Tento dokument vytvářel volnou konfederaci suverénních států se slabou centrální vládou. Ratifikace všemi třinácti státy však trvala až do roku 1781.
🤝 Kongres Konfederace (1781–1789)
Po ratifikaci Článků Konfederace se Kontinentální kongres formálně přejmenoval na Kongres Konfederace (Congress of the Confederation). Tento orgán řídil zemi v posledních letech války a v prvních letech míru.
🏆 Úspěchy a výzvy
Největším úspěchem Kongresu Konfederace bylo úspěšné dovedení války do konce a vyjednání Pařížské smlouvy v roce 1783, kterou Velká Británie uznala nezávislost Spojených států. Dalšími významnými legislativními akty byly:
- Land Ordinance of 1785: Stanovil systém pro průzkum a prodej půdy na západě.
- Northwest Ordinance of 1787: Vytvořil Severozápadní teritorium a stanovil postup pro přijímání nových států do Unie. Tento zákon také zakázal otroctví v tomto teritoriu.
Vláda pod Články Konfederace však trpěla zásadními nedostatky. Kongres neměl pravomoc vybírat daně, regulovat obchod mezi státy ani účinně prosazovat své zákony. Státy často ignorovaly jeho nařízení. Ekonomická krize a události jako Shaysovo povstání v letech 1786–1787 odhalily slabost centrální vlády a vedly k volání po reformě.
📜 Cesta k nové ústavě
V roce 1787 se ve Filadelfii sešel Ústavní konvent, původně s cílem revidovat Články Konfederace. Delegáti však brzy dospěli k závěru, že je zapotřebí zcela nová ústava. Výsledkem byla Ústava Spojených států amerických, která vytvořila silnější federální vládu s prezidentem, dvoukomorovým kongresem a nejvyšším soudem. Po ratifikaci Ústavy novou vládou v roce 1789 Kongres Konfederace formálně ukončil svou činnost.
⚙️ Struktura a fungování
Kontinentální kongres byl jednokomorový sbor, kde měl každý stát jeden hlas, bez ohledu na počet obyvatel nebo delegátů.
👑 Prezident Kongresu
Kongres měl svého prezidenta, který byl volen z řad delegátů. Nejednalo se však o hlavu výkonné moci jako v případě pozdějšího prezidenta USA. Jeho role byla především ceremoniální a předsednická. Prvním prezidentem byl Peyton Randolph z Virginie a nejznámějším John Hancock, jehož velký podpis na Deklaraci nezávislosti se stal legendárním.
🏛️ Místa zasedání
Ačkoliv je Kongres nejčastěji spojován s Filadelfií (Independence Hall), během války byl několikrát nucen město opustit kvůli hrozbě britské armády. Zasedal tak i v Baltimore, Lancasteru, Yorku, Princetonu, Annapolisu, Trentonu a New Yorku.
🌟 Význam a odkaz
Kontinentální kongres byl klíčovou institucí v dějinách Spojených států. Přestože čelil obrovským výzvám, nedostatku financí a vnitřním sporům, úspěšně provedl národ revolucí, vyhlásil nezávislost a vytvořil první vládní struktury. Jeho činnost položila základy pro vytvoření trvalé republiky založené na principech svobody a zastupitelské vlády. Zkušenosti získané během fungování Kongresu, včetně jeho slabin pod Články Konfederace, přímo vedly k vytvoření robustnější a trvalejší Ústavy Spojených států.
🧐 Pro laiky
Představte si, že se zástupci všech českých krajů sejdou, aby se společně postavili proti nespravedlivé vládě, která je utlačuje. Přesně to udělali zástupci amerických kolonií. Kontinentální kongres byl jejich společný "mozek" a "velení" během boje za svobodu. Nejdříve se snažili s britským králem domluvit, ale když to nešlo, vyhlásili nezávislost, založili armádu v čele s Georgem Washingtonem a vedli celou válku. Byl to vlastně první parlament a vláda Spojených států, ještě než měly dnešní podobu s prezidentem a dvěma komorami Kongresu.