Komunální volby v Česku 2026
| Komunální volby v Česku 2026 | |
|---|---|
| Datum | 9. a 10. října 2026 |
| Místo | Celé území České republiky |
| Typ | Volby do zastupitelstev obcí, měst a městských částí |
| Předchozí | Komunální volby v Česku 2022 |
| Následující | Komunální volby v Česku 2030 |
Komunální volby v Česku 2026 (oficiálně volby do zastupitelstev obcí) představují celostátní demokratický proces, v němž občané České republiky a oprávnění občané jiných členských států Evropské unie volí své zástupce do obecních, městských a v případě statutárních měst i obvodních a místních zastupitelstev. Na základě rozhodnutí prezidenta republiky Petra Pavla ze dne 26. června 2026 byly tyto volby vyhlášeny na pátek 9. října a sobotu 10. října 2026. Souběžně s nimi probíhá v jedné třetině volebních obvodů první kolo voleb do Senátu.
Jedná se o historicky první komunální volby konané po nabytí účinnosti klíčové novely Ústavy České republiky (účinné od 1. ledna 2026), která pro komunální, krajské a senátní volby pevně ukotvila konání v prvním celém týdnu měsíce října. Komunální volby využívají nejsložitější volební systém ze všech hlasování v Česku, postavený na principu panašování (možnosti křížkovat kandidáty napříč stranami) a následném přepočtu hlasů na mandáty pomocí upravené D'Hondtovy metody s pětiprocentní uzavírací klauzulí.
Zvolení zastupitelé získávají mandát na funkční období čtyř let (2026–2030) a následně na ustavujících zasedáních volí ze svých řad orgány exekutivy – starosty, primátory a členy městských rad.
🗓 Současnost a politický kontext roku 2026
Komunální volby v roce 2026 probíhají ve vysoce polarizované celospolečenské atmosféře. Předvolební průzkumy z konce léta a začátku září 2026 indikovaly silnou pozici opozičního hnutí ANO 2011, které si podle datových agentur udržovalo dominanci nejen v regionech, ale začalo významně posilovat i v tradičních baštách vládních stran, jako je Praha. V hlavním městě rezonovala v kampani zejména dopravní témata, včetně návrhu na vybudování nové okružní linky pražského metra.
Mezi vládními stranami zaznamenávalo na podzim 2026 růst preferencí hnutí STAN, které těžilo ze své silné lokální personální základny, zatímco další uskupení čelila štěpení. Například na pravicovém spektru zaznamenala v září 2026 takzvaný "černý týden" mimoparlamentní strana Motoristé sobě, jež se potýkala s vnitřními personálními krizemi při sestavování kandidátek ve velkých městech.
V regionech docházelo ke vzniku širokých a často nestandardních volebních bloků. V Liberci se strany TOP 09 a KDU-ČSL spojily s nezávislými kandidáty pod společnou značkou "Liberecká 9", zatímco Piráti zde vytvořili koalici s uskupením Liberec otevřený lidem (LOL). Ve stejném městě došlo k odštěpení výrazných politiků – místostarosta Stodůlka opustil ODS a založil vlastní nezávislé hnutí. Ve středočeské Květnici či v Brně upozornila média na extrémní formy vedení kampaně, kdy komunistický volební stánek na náměstí Svobody vizuálně napodoboval prodejnu rychlého občerstvení, a na středočeských kandidátkách se objevili zástupci cosplay komunity.
- Soudní zásahy proti parazitování na názvech
Specifickým rysem kampaně v srpnu a září 2026 byly právní bitvy o názvy lokálních kandidátek. Zavedené celostátní strany se musely u soudů bránit proti účelově vytvořeným lokálním sdružením, jež do svého názvu zakomponovala zkratky parlamentních stran s cílem zmást voliče.
Zásadní precedentní rozsudky vynesly krajské soudy těsně před tiskem hlasovacích lístků. Například 9. září 2026 Krajský soud v Brně na návrh hnutí ANO 2011 pravomocně zrušil registraci volební koalice v Třebíči, která nesla název „ANO – Spolek za starou Třebíč a NAŠE ČESKO“. Podobně rozhodl i Krajský soud v Praze ohledně zrušení "ukradené" kandidátky v obci Hostivice. Soudy konstatovaly, že takové názvy jsou objektivně zaměnitelné, matou voliče a narušují čestnou politickou soutěž, v důsledku čehož byly tyto subjekty z voleb kompletně vyřazeny.
💻 Digitalizace a zákon o správě voleb
Organizace voleb v roce 2026 se radikálně liší od všech předchozích historických hlasování díky plné implementaci nového zákona o správě voleb (č. 88/2024 Sb.), jenž nabyl účinnosti 1. ledna 2026.
Základní technologickou inovací je nasazení takzvaného Informačního systému správy voleb (ISSV). Tento centralizovaný státní software, spravovaný Ministerstvem vnitra, umožnil politickým stranám a hnutím poprvé v historii podávat kandidátní listiny plně elektronicky prostřednictvím datových schránek a centrálního portálu, čímž odpadla nutnost fyzického doručování stohů papírů na pověřené obecní úřady. Systém ISSV rovněž plně digitalizoval delegování členů do okrskových volebních komisí.
Dalším přelomovým prvkem bylo spuštění nástroje ePetice. Nezávislí kandidáti a sdružení nezávislých kandidátů, kteří ke své kandidatuře potřebují sesbírat zákonem stanovený počet podpisů od občanů obce, mohli v roce 2026 tyto podpisy sbírat formou digitálních petic ověřovaných přes bankovní identitu či elektronický občanský průkaz. Nový zákon rovněž výrazně zpřísnil manipulaci s kandidátními listinami – od okamžiku uplynutí lhůty pro podání (4. srpna 2026) již nebylo možné na listiny nikoho doplňovat ani měnit pořadí kandidátů.
⚖️ Volební systém a metody přepočtu
Volební systém do obecních zastupitelstev v Česku je politology označován jako jeden z nejkomplexnějších poměrných systémů v celosvětovém měřítku. Jeho složitost spočívá v kombinaci otevřených kandidátních listin, institutu panašování a specifického matematického algoritmu pro přidělování mandátů.
- Mechanismus panašování (křížkování)
Volič disponuje přesně tolika hlasy, kolik je v dané obci či městském obvodu voleno členů zastupitelstva. K přidělení hlasů používá symbol křížku (na rozdíl od kroužkování, jež se užívá v parlamentních volbách). Volič má tři základní možnosti, jak se svými hlasy naložit:
1. Hlasování pro jednu volební stranu (velký křížek): Volič označí křížkem pouze čtvereček u názvu jedné konkrétní strany. Tím automaticky uděluje po jednom hlasu všem kandidátům této strany v pořadí odshora dolů, a to až do vyčerpání celkového počtu svých hlasů. 2. Výběr konkrétních kandidátů (malé křížky): Volič křížkuje čtverečky u jmen jednotlivých kandidátů z libovolných politických stran napříč celým hlasovacím lístkem (panašování). Může rozdělit tolik křížků, kolik se volí zastupitelů. Pokud tento limit překročí, je jeho hlasovací lístek neplatný. 3. Kombinace obou metod: Volič může označit jednu volební stranu (velký křížek) a zároveň udělit malé křížky konkrétním kandidátům z jiných stran. V takovém případě se hlasy nejprve přičtou zakřížkovaným kandidátům z jiných stran a zbývající hlasy voliče se automaticky přidělí kandidátům zakřížkované strany v pořadí od prvního místa dolů.
- Matematický přepočet a D'Hondtova metoda
Zjišťování výsledků probíhá ve dvou fázích. V první fázi se sečtou všechny hlasy, které obdrželi jednotliví kandidáti dané volební strany. Tento součet tvoří celkový počet hlasů pro stranu. Aby se strana vůbec zúčastnila dělení mandátů, musí v rámci obce překročit takzvanou uzavírací klauzuli, jež je stanovena na 5 % z celkového počtu platných hlasů.
Následně přichází na řadu modifikovaná D'Hondtova metoda volebního dělitele. Celkový počet hlasů každé postupující strany se postupně dělí řadou celých čísel (1, 2, 3, 4 atd.). Vzniklé podíly se za všechny strany seřadí podle velikosti sestupně do celostátního (respektive obecního) žebříčku. Počet nejvyšších podílů, který odpovídá počtu volených zastupitelů, získá mandát.
Teprve v poslední fázi se určuje, kteří konkrétní kandidáti uvnitř úspěšné strany mandáty obsadí. Mandáty připadají kandidátům podle jejich původního pořadí na kandidátní listině. Pokud však některý kandidát obdržel v rámci své strany o 10 % více preferenčních hlasů, než činí průměrný počet hlasů na jednoho kandidáta této strany, posouvá se na první místo a získává mandát přednostně.
👥 Voliči a podmínky účasti
Aktivní volební právo (právo volit) v komunálních volbách má ústavou garantováno každý občan České republiky, který alespoň druhý den voleb (10. října 2026) dosáhl věku 18 let a je v dané obci v den voleb přihlášen k trvalému pobytu.
Unikátním specifikem komunálních voleb je přítomnost zahraničních voličů. Na základě smluvních závazků může hlasovat i státní občan jiného členského státu Evropské unie, pokud je mu minimálně 18 let a má na území dané české obce hlášen trvalý nebo přechodný pobyt. Tito evropští občané však nejsou zaneseni do stálého seznamu voličů automaticky; musejí explicitně požádat obecní úřad o zápis do takzvaného dodatku stálého seznamu voličů.
Překážkou výkonu volebního práva je pouze zákonné omezení svéprávnosti k výkonu volebního práva nebo zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví (např. striktní protiepidemická karanténa).
- Omezení voličského průkazu
Komunální volby jsou jediné celostátní volby v ČR, u kterých je radikálně omezen institut voličského průkazu. Protože občan volí své lokální zástupce, nelze na voličský průkaz hlasovat v jiné obci. Voličský průkaz se vydává pouze v případech, kdy je město rozděleno na více volebních okrsků a občan chce z vážných důvodů hlasovat v jiném okrsku v rámci téhož volebního obvodu (např. obvod, do kterého spadá stejná městská část). V praxi je tedy využití voličských průkazů v říjnu 2026 naprosto okrajovou záležitostí.
🏛️ Územní specifika a dvojí volby ve statutárních městech
Z hlediska distribuce hlasovacích lístků neprobíhají volby všude stejně. V naprosté většině z více než 6 200 obcí v České republice obdrží volič pouze jeden hlasovací lístek (často velkoformátový), na němž vybírá zastupitele do jediného obecního či městského zastupitelstva.
Zásadní odlišnost nastává v hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech. Těchto měst je v Česku sedm: Brno, Ostrava, Plzeň, Liberec, Ústí nad Labem, Pardubice a Opava.
V těchto metropolích je uplatňován systém takzvané dvojí volby. Volič zde u volební komise obdrží dvě sady hlasovacích lístků (rozlišené barvou pruhu nebo papíru) a k dispozici má dvě samostatné volební obálky. Hlasuje totiž souběžně do dvou na sobě nezávislých zastupitelských sborů: 1. Zastupitelstvo celého města (tzv. velká radnice či magistrát): Rozhoduje o strategickém územním plánu, velkých infrastrukturních stavbách, provozu celoměstské integrované hromadné dopravy a masivních investicích přesahujících miliardy korun. 2. Zastupitelstvo městské části nebo městského obvodu (tzv. malá radnice): Zabývá se lokální agendou, jako je správa svěřených základních a mateřských škol, údržba parků a dětských hřišť, správa bytového fondu a organizace lokálního úklidu a svozu odpadu.
📈 Statistiky, termíny a data
Tato sekce prezentuje kompletní statistické přehledy a časové osy, které rámují uspořádání voleb do zastupitelstev obcí bez jakýchkoli zkratek či vynechaných kategorií.
První tabulka obsahuje exaktní volební kalendář pro volby konané 9. a 10. října 2026. Obsahuje všechny zásadní procesní kroky, jež definuje harmonogram Ministerstva vnitra ČR a zákon o správě voleb.
Tabulka 1: Závazný časový harmonogram voleb (2026)
| Závazné datum | Legislativní úkon a procesní postup |
|---|---|
| 26. června 2026 | Rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení voleb (publikováno ve Sbírce zákonů). |
| 21. července 2026 | Oficiální zahájení přijímání kandidátních listin registračními úřady v systému ISSV. |
| 4. srpna 2026 | Nejzazší termín pro podání kandidátních listin a petic (do 16:00 hodin). Od tohoto okamžiku nelze nikoho doplňovat. |
| 10. srpna 2026 | Starostové obcí vydávají nařízení o stanovení minimálního počtu členů okrskových volebních komisí (OVK). |
| 22. srpna 2026 | Regulační úřady s definitivní platností rozhodují o registraci či odmítnutí odevzdaných kandidátních listin. |
| 29. srpna 2026 | Jmenování zapisovatelů okrskových volebních komisí příslušnými starosty obcí. |
| 9. září 2026 | Poslední termín pro politické subjekty k delegování svých zástupců a náhradníků do OVK. |
| 18. září 2026 | Uzávěrka pro konání historicky prvních zasedání okrskových volebních komisí (složení slibů komisařů). |
| 9. října 2026 | První den hlasování. Volební místnosti jsou otevřeny v čase 14:00 – 22:00. |
| 10. října 2026 | Druhý den hlasování. Volební místnosti jsou otevřeny v čase 08:00 – 14:00. Po 14:00 začíná sčítání hlasů. |
Druhá tabulka přesně definuje, kolik zastupitelů je zákonem povoleno zvolit v obcích podle jejich aktuální demografické velikosti. Počet křesel v zastupitelstvu (mandátů) musí na svém zasedání schválit odstupující zastupitelstvo vždy před začátkem volební kampaně v rámci níže uvedených pevných mantinelů.
Tabulka 2: Počet volených zastupitelů podle velikosti obce
| Demografická velikost obce (počet trvale přihlášených obyvatel) | Zákonný rámec pro počet volených zastupitelů (mandátů) |
|---|---|
| Obec do 500 obyvatel | 5 až 15 zastupitelů |
| Obec od 501 do 3 000 obyvatel | 7 až 15 zastupitelů |
| Obec od 3 001 do 10 000 obyvatel | 11 až 25 zastupitelů |
| Město od 10 001 do 50 000 obyvatel | 15 až 35 zastupitelů |
| Město od 50 001 do 150 000 obyvatel | 25 až 45 zastupitelů |
| Město nad 150 000 obyvatel (např. Brno, Ostrava, Plzeň) | 35 až 55 zastupitelů |
| Hlavní město Praha (specifický status) | 55 až 70 zastupitelů |
Třetí tabulka představuje kompletní historický přehled všech komunálních voleb konaných v éře samostatné České republiky od roku 1994 až do roku 2026. Data dokumentují volební účast a ukazují extrémní personální náročnost (ve volbách se v rámci republiky běžně uchází o posty přes 190 tisíc občanů).
Tabulka 3: Historie komunálních voleb v samostatné ČR (1994–2026)
| Rok konání voleb | Přesný termín hlasování | Celková volební účast v ČR | Zvoleno zastupitelů |
|---|---|---|---|
| 1994 | 18. – 19. listopadu 1994 | 62,26 % | 62 177 |
| 1998 | 13. – 14. listopadu 1998 | 46,72 % | 62 426 |
| 2002 | 1. – 2. listopadu 2002 | 45,51 % | 62 494 |
| 2006 | 20. – 21. října 2006 | 46,38 % | 62 426 |
| 2010 | 15. – 16. října 2010 | 48,18 % | 62 178 |
| 2014 | 10. – 11. října 2014 | 44,46 % | 62 300 |
| 2018 | 5. – 6. října 2018 | 47,34 % | 61 892 |
| 2022 | 23. – 24. září 2022 | 46,07 % | 61 780 |
| 2026 | 9. – 10. října 2026 | Údaje budou známy po sčítání | Bude určeno po sečtení všech cca 6 250 obcí |
💡 Pro laiky
Představte si komunální volby jako nákup ovoce v supermarketu. V parlamentních volbách je to jednoduché – vezmete jeden předem zabalený koš plný jablek určité značky, hodíte ho do urny a hotovo. V komunálních volbách je to ale jinak. Zde dostanete prázdný košík, do kterého se vejde například přesně 15 jablek (protože se u vás ve městě volí 15 zastupitelů).
Máte tři možnosti, jak košík naplnit. První možností je, že přijdete k regálu jedné jediné strany (uděláte jeden velký křížek u jejího názvu) a vezmete z něj rovnou 15 jablek, které strana nabízí. Druhá možnost je, že se vám líbí lidé z různých stran. Můžete tedy chodit od regálu k regálu a vybírat si konkrétní jablka, která se vám líbí (děláte malé křížky u konkrétních jmen) – vezmete tři od ODS, pět od Pirátů, dvě od ANO a tak dále, dokud nemáte v košíku 15 kusů. A třetí možnost je kombinace: uděláte velký křížek jedné straně, ale cestou k pokladně se vám zalíbí pět konkrétních jablek z jiné strany. V takovém případě vám u pokladny do košíku naskládají vašich pět konkrétních favoritů a zbylých 10 míst v košíku se automaticky dosype jablky z té strany, které jste dali velký křížek.
To nejdůležitější, co si lidé často pletou: Vaše malé křížky se u sčítání chovají zvláštně. Pokud dáte malý křížek panu Novákovi z místního sdružení, nedali jste hlas jen panu Novákovi, ale fyzicky jste dali jeden hlas celé jeho straně. Strany totiž u voleb nejprve soutěží mezi sebou o to, jak obrovskou hromadu hlasů dokážou posbírat dohromady. Podle velikosti těchto hromad se na radnici rozdělí křesla. Teprve v momentě, kdy strana získá například tři křesla, podívá se, kteří tři její kandidáti měli osobně nejvíce křížků, a ty na ta křesla posadí.