Kodak
Obsah boxu
Eastman Kodak Company, běžně známá jako Kodak, je americká technologická společnost, která se historicky proslavila jako dominantní výrobce fotografických materiálů a vybavení. Společnost byla založena Georgem Eastmanem v roce 1888 a její sídlo se nachází v Rochesteru ve státě New York. Kodak hrál klíčovou roli v popularizaci fotografie a zpřístupnil ji masám díky svému slavnému sloganu: "You press the button, we do the rest" (Vy stisknete tlačítko, my zařídíme zbytek). Ačkoliv firma v 21. století prošla zásadní krizí a bankrotem v důsledku nástupu digitální fotografie, po restrukturalizaci se zaměřuje na komerční tisk, obalové materiály a speciální chemikálie.
📜 Historie
Historie společnosti Kodak je příběhem obrovského úspěchu, inovací, ale také strategického selhání v adaptaci na nové technologie.
🏛️ Založení a zlatá éra (1888–1975)
Společnost založil vynálezce a podnikatel George Eastman v roce 1888. Název "Kodak" si Eastman vymyslel sám – hledal krátké, snadno zapamatovatelné a vyslovitelné slovo, které by nebylo s ničím zaměnitelné. Líbilo se mu písmeno "K".
Prvním revolučním produktem byl fotoaparát Kodak No. 1 uvedený na trh v roce 1888. Byl to jednoduchý boxový fotoaparát, který byl předem nabitý svitkovým filmem na 100 snímků. Po vyfocení všech snímků zákazník poslal celý fotoaparát zpět do továrny v Rochesteru. Zde byl film vyvolán, zhotoveny fotografie a do fotoaparátu byl vložen nový film. Celý proces stál 10 dolarů. Tento model zcela změnil fotografický průmysl, který byl do té doby doménou profesionálů a nadšenců ochotných pracovat se složitými skleněnými deskami a chemikáliemi.
V roce 1900 Kodak představil fotoaparát Brownie, který stál pouhý jeden dolar. Tento levný a jednoduchý přístroj učinil z fotografie koníček dostupný prakticky pro každého, včetně dětí. Značka Kodak se stala synonymem pro fotografování.
Během 20. století Kodak dominoval trhu. V roce 1935 představil legendární barevný film Kodachrome, který byl proslulý svou ostrostí, barevným podáním a archivační stálostí. O rok později následoval film Ektachrome, který si mohli fotografové vyvolávat sami. V 60. letech firma uvedla na trh systém Instamatic s jednoduchými kazetami, které eliminovaly složité zakládání filmu do fotoaparátu. Fráze "Kodak moment" se stala součástí běžného jazyka a označovala vzácnou chvíli, kterou stojí za to zachytit na fotografii.
💻 Digitální paradox a počátek úpadku (1975–2000)
Paradoxně, první funkční digitální fotoaparát na světě vynalezl v roce 1975 inženýr společnosti Kodak, Steven Sasson. Jeho prototyp vážil téměř 4 kg, zaznamenával černobílé snímky v rozlišení 0,01 megapixelu na magnetickou pásku a zobrazení jedné fotografie trvalo 23 sekund. Vedení společnosti však v této technologii nevidělo budoucnost. Obávalo se, že by digitální fotografie ohrozila její dominantní a vysoce ziskový byznys s prodejem a vyvoláváním filmů. Tento obchodní model, často přirovnávaný k "holicím strojkům a žiletkám" (prodej levného zařízení a drahého spotřebního materiálu), byl pro Kodak klíčový.
Místo aby se Kodak stal lídrem digitální revoluce, kterou sám pomohl odstartovat, soustředil se na vylepšování analogové technologie a na hybridní produkty, jako byl například systém Photo CD z roku 1991, který umožňoval ukládat naskenované fotografie z filmu na CD. Tento přístup se ukázal jako fatální chyba.
📉 Pád a bankrot (2001–2012)
Na přelomu tisíciletí začal prodej filmů dramaticky klesat, jak se digitální fotoaparáty stávaly levnějšími, kvalitnějšími a dostupnějšími. Konkurenti jako Sony, Canon, Nikon a také Fujifilm (který se na rozdíl od Kodaku dokázal lépe adaptovat) rychle ovládli digitální trh.
Kodak se sice pokusil na digitální vlnu naskočit se svou řadou fotoaparátů EasyShare, ale nikdy nedosáhl takové ziskovosti jako v éře filmu. Společnost byla zatížena obrovskými výrobními náklady a penzijními závazky vůči svým zaměstnancům. V roce 2009 Kodak ukončil výrobu svého ikonického filmu Kodachrome. Po letech ztrát a klesajících tržeb společnost v lednu 2012 požádala o ochranu před věřiteli podle kapitoly 11 amerického bankrotového zákona.
♻️ Restrukturalizace a současnost
Během bankrotové ochrany prošel Kodak masivní restrukturalizací. Prodal většinu svých patentů (za více než 500 milionů dolarů), ukončil výrobu digitálních fotoaparátů, videokamer a fotorámečků a zbavil se několika divizí. V září 2013 se společnost z bankrotu vymanila jako výrazně menší firma zaměřená na technologie a služby pro komerční zákazníky.
K roku 2025 se Kodak soustředí především na:
- Komerční tisk: Digitální tiskové stroje, software a spotřební materiály.
- Pokročilé materiály a chemikálie: Výroba speciálních chemikálií pro různé průmyslové aplikace.
- Obalové materiály: Technologie pro tisk na obaly.
V posledních letech zažívá renesanci analogová fotografie, což vedlo Kodak k obnovení výroby některých klasických filmů, například Ektachrome. Společnost se také krátce a kontroverzně pokusila vstoupit do farmaceutického průmyslu během pandemie COVID-19.
💡 Klíčové produkty a inovace
- Svitkový film: Umožnil vznik přenosných fotoaparátů a masovou fotografii.
- Fotoaparát Brownie (1900): Extrémně levný a jednoduchý fotoaparát, který zpřístupnil fotografování všem.
- Kodachrome (1935): Jeden z prvních úspěšných barevných filmů, proslulý svou kvalitou a trvanlivostí. Jeho unikátní proces vyvolání (K-14) byl velmi složitý.
- Instamatic (1963): Systém fotoaparátů používající jednoduché filmové kazety, které eliminovaly chyby při zakládání filmu.
- První digitální fotoaparát (1975): Prototyp sestrojený Stevenem Sassonem, který předznamenal budoucnost fotografie.
- Photo CD (1991): Systém pro digitalizaci a archivaci fotografií z kinofilmu na kompaktní disky.
📈 Obchodní model a marketing
Úspěch Kodaku byl postaven na geniálním obchodním modelu "žiletek a břitů". Společnost prodávala fotoaparáty levně, často i se ztrátou, aby si zajistila dlouhodobý a vysoce ziskový prodej filmů, chemikálií a papírů. Tento model fungoval bezchybně po téměř celé 20. století.
Marketing Kodaku byl legendární. Společnost neprodávala jen fotoaparáty a filmy, ale emoce a vzpomínky. Slogan "Kodak moment" se stal globálním fenoménem. Reklamní kampaně se zaměřovaly na rodinu, dovolené, oslavy a důležité životní události, čímž Kodak pevně zakotvil svou značku v kulturním povědomí.
🧑🏫 Pro laiky
Co je to analogová fotografie?
Představte si film jako malý proužek plastu potažený speciální chemickou vrstvou, která je citlivá na světlo. Když stisknete spoušť fotoaparátu, na okamžik se otevře závěrka a světlo z fotografované scény dopadne na film. Tam, kde dopadlo více světla (světlá místa), dojde k větší chemické změně. Tam, kde bylo světla méně (stíny), je změna menší. Tím se na filmu vytvoří neviditelný, tzv. latentní obraz.
Jak se z filmu stane fotka?
Aby se z latentního obrazu stala viditelná fotografie, musí se film vyvolat. To se děje v naprosté tmě (v tzv. temné komoře) pomocí několika chemických lázní:
- Vývojka: Zviditelní obraz na filmu. Místa zasažená světlem zčernají. Vznikne tak negativ – obraz, kde jsou světlé věci tmavé a tmavé věci světlé.
- Přerušovač: Zastaví proces vyvíjení.
- Ustalovač: "Zafixuje" obraz, aby už nebyl citlivý na světlo.
Z hotového negativu se pak světlo prosvítí na fotografický papír (který je také citlivý na světlo) a po jeho vyvolání vznikne finální pozitivní fotografie.
Co znamená citlivost filmu (ISO)?
Číslo ISO (dříve také ASA) na krabičce od filmu udává, jak moc je film citlivý na světlo.
- Nízké ISO (např. 100): Film je málo citlivý. Potřebuje hodně světla, takže je ideální pro focení venku za slunečného dne. Výsledné fotky jsou velmi jemné a bez "zrnění".
- Vysoké ISO (např. 800, 1600): Film je velmi citlivý. Stačí mu málo světla, takže se hodí pro focení v interiéru nebo za šera. Fotky ale bývají hrubší, s viditelným "zrnem".
🌍 Odkaz a kulturní dopad
Kodak nezměnil jen technologii, ale i společnost. Tím, že učinil fotografii snadnou a dostupnou, umožnil milionům lidí po celém světě vizuálně dokumentovat své životy, rodiny a historii. Značka se stala ikonou 20. století a symbolem uchovávání vzpomínek. Příběh vzestupu a pádu Kodaku je dnes často uváděn jako varovný příklad pro velké společnosti, které ignorují disruptivní inovace a nedokáží se včas přizpůsobit měnícímu se trhu.