Knihtisk

Rozbalit box

Obsah boxu

Knihtisk je technika mechanického rozmnožování textu a obrazu pomocí tiskové formy, která umožňuje vytvářet velké množství identických kopií. Za vynálezce moderního knihtisku v Evropě je považován Johannes Gutenberg, který kolem let 1447–1448 v Mohuči zkombinoval a zdokonalil několik klíčových technologií, především systém pohyblivých kovových liter. Tento objev je považován za jeden z nejdůležitějších milníků v dějinách lidstva, neboť odstartoval informační revoluci, která zásadně ovlivnila náboženství, vědu, politiku a celou společnost.

Gutenbergův vynález umožnil masovou produkci knih, které byly do té doby vzácné a drahé, protože se musely opisovat ručně. Tím se dramaticky zvýšila dostupnost informací a vzdělání pro širší vrstvy obyvatelstva. Nejstarší tisky, které vznikly před rokem 1501, se nazývají inkunábule neboli prvotisky.

📜 Historie a předchůdci

Myšlenka mechanického rozmnožování textu je mnohem starší než Gutenbergův vynález. Již ve starověké Mezopotámii se kolem roku 3000 př. n. l. používala pečetní válečky, která otiskovala vzory do hliněných destiček. Za významný starověký příklad použití razidel se považuje také záhadný Disk z Faistu, objevený na Krétě, který pochází z doby kolem roku 1600 př. n. l.

Skutečný tisk se však zrodil ve východní Asii:

Deskotisk (xylografie): Tato technika, při níž se celá stránka textu a obrazu vyřezala do dřevěné desky, vznikla v Číně již v 9. století. Nejstarším dochovaným příkladem je Diamantová sútra z roku 868. Deskotisk byl však pracný, protože pro každou stránku bylo nutné vytvořit novou desku.
Pohyblivé litery: S myšlenkou tisku z jednotlivých, znovu použitelných znaků přišel v 11. století čínský kovář Pi Šeng, který vyráběl litery z pálené hlíny. V Koreji byla tato technologie dále zdokonalena a ve 13. století zde začali odlévat kovové litery. Nejstarší dochovanou knihou vytištěnou touto technikou je korejská sbírka buddhistických textů Čikči z roku 1377. Tyto asijské vynálezy se však nerozšířily masově, pravděpodobně kvůli složitosti tamních písemných systémů a absenci efektivního tiskařského lisu.

Gutenberg o těchto asijských metodách s největší pravděpodobností nevěděl a svůj systém vyvinul nezávisle.

👨‍🔧 Vynález Johannese Gutenberga

Johannes Gutenberg, původním povoláním zlatník, zkombinoval kolem roku 1450 několik klíčových inovací, které společně vytvořily efektivní a robustní tiskový systém.

Jeho hlavní přínosy byly:

Soustava pohyblivých liter: Gutenberg vyvinul metodu pro masovou výrobu přesných a odolných liter. Vytvořil ocelové raznice (patrice), které se otiskly do měkčích měděných matric. Do těchto matric se pak pomocí speciálního licího nástroje odlévaly jednotlivé litery ze slitiny olova, cínu a antimonu. Tato slitina měla ideální vlastnosti – nízký bod tání a dostatečnou tvrdost.
Tiskařský lis: Upravil šroubový lis, který se do té doby používal ve vinařství a papírnictví, aby dokázal vyvinout silný a rovnoměrný tlak potřebný pro kvalitní otisk sazby na papír.
Tiskařská čerň: Vyvinul novou tiskařskou barvu na bázi oleje (lněného oleje) a sazí, která dobře přilnula ke kovovým literám a zanechávala sytý a trvanlivý otisk.

Vrcholem Gutenbergova snažení bylo vytištění tzv. 42řádkové Bible v letech 1452–1455. Bylo vyrobeno přibližně 180 kopií, z nichž se do dnešních dnů dochovalo 49. Toto dílo je ceněno pro svou vysokou estetickou a technickou kvalitu a je považováno za první velkou knihu vytištěnou v Evropě pomocí nové technologie.

🌍 Šíření a dopad

Gutenbergův vynález se po Evropě rozšířil neuvěřitelnou rychlostí. Tiskařští tovaryši si zakládali vlastní dílny a do roku 1500 existovalo více než 1100 tiskáren ve více než 250 evropských městech. Odhaduje se, že za tuto dobu bylo vytištěno přes 27 000 různých titulů v celkovém nákladu mnoha milionů kopií. V českých zemích byla první kniha, Kronika trojánská, vytištěna pravděpodobně v Plzni v 70. letech 15. století.

Dopad knihtisku na společnost byl revoluční:

Reformace: Knihtisk umožnil masové šíření myšlenek Martina Luthera a dalších reformátorů, což bylo klíčové pro úspěch protestantské reformace.
Renesance a humanismus: Zpřístupnění antických a vědeckých textů širokému okruhu učenců podnítilo rozvoj renesance a humanismu.
Vědecká revoluce: Vědci mohli rychleji a přesněji sdílet své objevy, což urychlilo vědecký pokrok.
Standardizace jazyků: Tisk přispěl k ustálení a standardizaci národních jazyků a pravopisu.
Zvýšení gramotnosti: Díky levnějším a dostupnějším knihám se postupně zvyšovala gramotnost a vzdělanost ve společnosti.

🖨️ Moderní tisk a současnost

Gutenbergův princip tisku z výšky (knihtisku) dominoval po několik staletí. V 19. století přišly další inovace, jako byl rychlolis Friedricha Königa a sázecí stroje (linotyp, monotyp), které tisk dále zrychlily a zautomatizovaly. Ve 20. století byl knihtisk postupně nahrazen modernějšími technologiemi, jako je ofsetový tisk, hlubotisk a později digitální tisk.

V současnosti, k roku 2025, zažívá polygrafický průmysl další transformaci díky digitalizaci a umělé inteligenci. Trendy jako personalizovaný tisk na vyžádání, udržitelné materiály a 3D tisk ukazují, že i v digitálním věku zůstává tisk důležitou a inovativní technologií.

🤔 Pro laiky: Knihtisk jednoduše

Představte si, že chcete napsat dopis stokrát. Ručně by to trvalo věky a každý dopis by byl trochu jiný. Knihtisk to řeší jako obří razítkovací sada. Místo jednoho velkého razítka pro celou stránku máte spoustu malých razítek pro každé písmenko (litera). Tato písmenka si můžete poskládat do slov a vět a vytvořit tak celou stránku textu.

Tuto "stránku z razítek" pak natřete barvou, přiložíte na ni papír a pomocí velkého lisu (podobného tomu na hrozny) na něj vše najednou otisknete. Výsledek je dokonalá kopie. A to nejlepší? Když máte hotovo, písmenka zase rozeberete a můžete je použít na sestavení úplně nové stránky. Právě tato znovu-použitelnost a rychlost udělala z knihtisku revoluci.

✨ Zajímavosti

Odhaduje se, že Gutenbergův tým dokázal vyrobit asi 200 kopií Bible za tři roky, což bylo mnohonásobně rychlejší než ruční opisování.
V prvních desetiletích po vynálezu se tiskaři snažili, aby tištěné knihy co nejvíce napodobovaly vzhled drahých ručně psaných rukopisů. Často se v nich nechávalo místo pro ručně malované iniciály a iluminace.
Knihtisk byl v počátcích nazýván "ars artificialiter scribendi", což latinsky znamená "umění umělého psaní".
Do roku 1500 bylo v Itálii nejvíce tiskáren (kolem 80), následovalo Německo (50) a Francie (40).

🔗 Související články

📚 Zdroje