Přeskočit na obsah

Kauza Harvardských fondů

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Kauza

Kauza Harvardských fondů je jedním z nejrozsáhlejších a mediálně nejznámějších případů hospodářské kriminality v historii samostatné České republiky. Ústřední postavou kauzy je Viktor Kožený, charismatický finančník s vizáží západního byznysmena, který v rámci kupónové privatizace na počátku 90. let 20. století shromáždil obrovský majetek od stovek tisíc drobných československých akcionářů pod slibem tzv. "jistoty desetinásobku".

To, co začalo jako agresivní, ale legální marketingová kampaň, se v polovině 90. let změnilo v sofistikovaný systém vyvádění majetku (tzv. tunelování) do zahraničních off-shore destinací. Kauza vyvrcholila útěkem hlavních aktérů do zahraničí, krachem holdingu a ztrátou úspor pro čtvrt milionu občanů. Z pohledu roku 2025 zůstává kauza symbolem "divokého východního kapitalismu" a selhání státního dozoru nad kapitálovým trhem. Viktor Kožený, přezdívaný "Pirát z Prahy", stále žije v exilu na Bahamách a uniká české spravedlnosti.

📜 Historický kontext: Kupónová privatizace

Pro pochopení kauzy je nutné znát prostředí, ve kterém vznikla. V roce 1991 zahájilo Československo unikátní experiment transformace ekonomiky – kupónovou privatizaci.

Princip privatizace

Stát se rozhodl rozdat majetek státních podniků občanům. Každý dospělý občan si mohl za 1 000 Kčs zakoupit "kupónovou knížku" s 1 000 body. Tyto body mohl následně:

  1. Investovat přímo do konkrétních podniků (např. ČEZ, banky, strojírny).
  2. Svěřit investičním privatizačním fondům (IPF), které slibovaly, že body zainvestují odborně za něj.

V první vlně privatizace panovala mezi občany skepse a nerozhodnost. Většina lidí netušila, jak kapitálový trh funguje, a váhala, zda má investice smysl. Do tohoto vakua vstoupil Viktor Kožený.

🚀 Vzestup: Harvard Capital & Consulting (HC&C)

Viktor Kožený se vrátil do Československa z emigrace v USA (kde studoval na Harvardu, ačkoliv studium nedokončil s titulem, kterým se chlubil). Založil společnost Harvard Capital & Consulting (HC&C), která spravovala tzv. Harvardské investiční fondy.

Marketingový tah: Jistota desetinásobku

Na podzim roku 1991 spustil Kožený masivní reklamní kampaň, která neměla v zemi obdoby. V televizních spotech sliboval, že každému, kdo svěří své body Harvardským fondům, vyplatí po roce a dni desetinásobek vkladu – tedy 10 000 Kčs za investovanou tisícikorunu.

  • Psychologický efekt: Pro lidi, jejichž průměrný plat byl tehdy kolem 3 500 Kčs, to byla nepředstavitelná částka.
  • Výsledek: Do Harvardských fondů vložilo své body přes 800 000 občanů. Kožený tak získal kontrolu nad obrovským balíkem investičních bodů, což mu umožnilo ovládnout desítky nejvýznamnějších českých podniků.

Portfolio fondů

Díky nashromážděným bodům se Harvardské fondy staly akcionáři v bonitních firmách, jako byly:

V prvních letech fondy fungovaly a Kožený svůj slib "desetinásobku" prvním zájemcům skutečně vyplácel. Peníze na to získával prodejem části akcií. Tím si vybudoval image geniálního finančníka a získal důvěru trhu i politiků (mj. úzké vazby na tehdejšího premiéra Václava Klause).

📉 Mechanismus tunelování (1995–1997)

Zlom nastal kolem roku 1995. Legislativa se začala zpřísňovat a investiční fondy měly podléhat přísnější regulaci. Kožený a jeho pravá ruka Boris Vostrý vymysleli plán, jak se regulaci vyhnout a majetek vyvést.

Krok 1: Transformace na holding

Kožený přesvědčil akcionáře, aby odhlasovali přeměnu investičních fondů (které podléhají kontrole Ministerstva financí a České národní banky) na běžnou akciovou společnost – Harvardský průmyslový holding (HPH).

  • Důsledek: Na holding se nevztahovala pravidla pro kolektivní investování. Kožený mohl s majetkem nakládat jako s vlastním, bez dozoru státu.

Krok 2: Operace "Sklo Union" a kyperské firmy

Začal proces vyvádění bonitních aktiv (akcií bank a energetik). Majetek byl prodáván nastrčeným firmám (často se sídlem na Kypru nebo v daňových rájích) za podhodnocené ceny, nebo byl směňován za bezcenné akcie jiných firem.

  • Příkladem je prodej akcií České námořní plavby. Flotila ziskových lodí byla prodána a peníze zmizely v nepřehledné síti transakcí.

Krok 3: Harvardské dividendy a likvidace

V letech 1996–1997 holding rozprodal většinu svého cenného majetku. Peníze z prodeje však neskončily u akcionářů, ale byly odeslány do zahraničí formou půjček, nákupu cenných papírů pochybné hodnoty nebo plateb za fiktivní služby.

🇦🇿 Ázerbájdžánské dobrodružství: Konec hry

Viktor Kožený nechtěl peníze jen ukrást, chtěl je rozmnožit v ještě větším měřítku ("mega-kupónová privatizace"). Svou pozornost obrátil na postsovětský Ázerbájdžán.

Privatizace SOCARu

Kožený přesvědčil americké investory (včetně senátora George Mitchella a zástupců Columbia University), aby mu svěřili stovky milionů dolarů. Plán byl zprivatizovat ázerbájdžánskou státní ropnou společnost SOCAR.

  • Kožený nakoupil privatizační kupóny (tzv. "vouchery") v Ázerbájdžánu za peníze z Harvardských fondů i od amerických investorů.
  • Výsledek: Ázerbájdžánský prezident Hejdar Alijev privatizaci na poslední chvíli zastavil. Kupóny se staly bezcenným papírem.
  • Dopad: V této operaci zmizela velká část peněz českých akcionářů. Kožený přišel o všechno a znepřátelil si mocné americké investory, což vedlo k jeho stíhání v USA.

⚖️ Soudní procesy a právní bitvy

Kauza Harvardských fondů se stala jednou z nejdéle se vlekoucích soudních kauz v ČR.

Trestní stíhání v ČR

Policie začala Koženého a Vostrého vyšetřovat koncem 90. let. Oba již byli v zahraničí (Kožený na Bahamách, Vostrý v Belize).

  • Obžaloba: Podvod a porušování povinnosti při správě cizího majetku. Celková škoda vyčíslena na cca 16 miliard Kč.
  • Rozsudek (2010): Městský soud v Praze odsoudil Viktora Koženého v nepřítomnosti k 10 letům vězení a Borise Vostrého k 9 letům. Oba mají rovněž uhradit škodu v řádech miliard korun.
  • Rozsudek (2012): Vrchní soud v Praze tresty potvrdil.

Snaha o vydání (Extradice)

Česká republika opakovaně žádala Bahamy o vydání Viktora Koženého.

  • 2005: Kožený byl na Bahamách zatčen na žádost USA (kvůli korupci v Ázerbájdžánu – tzv. kauza Omega). Strávil 19 měsíců v tamním vězení ("Fox Hill Prison"), které popisoval jako peklo.
  • 2007: Bahamský soud rozhodl, že Kožený nebude vydán do USA ani do ČR. Argumentem bylo, že činy, ze kterých je viněn, nejsou na Bahamách trestným činem, nebo že extradiční smlouvy nejsou aplikovatelné.
  • Stav 2025: Kožený žije na svém ostrově na Bahamách. Ačkoliv je "na svobodě", je fakticky vězněm na souostroví, protože jakmile by vycestoval do jiné země, hrozí mu zatčení na základě mezinárodního zatykače Interpolu.

Boris Vostrý

Boris Vostrý, považovaný za mozek technických operací a převodů, žije v Belize, kde získal občanství. Belize nemá s ČR smlouvu o vydávání, takže je zde před českou justicí v bezpečí. Podle některých informací stále dálkově ovlivňuje dění ve zbytcích holdingu.

💰 Ekonomický dopad a likvidace holdingu

Po krachu Harvardského průmyslového holdingu (HPH) nastala nekonečná sága likvidace.

Likvidátor Zdeněk Častorál

Soudem jmenovaný likvidátor Zdeněk Častorál se snaží dohledat a zpeněžit zbytky majetku.

  • Proces trvá již více než 20 let.
  • Kritici (včetně sdružení akcionářů) likvidátora obviňují, že proces uměle natahuje a že náklady na likvidaci (odměny likvidátora a právníků) požírají většinu nalezených peněz.
  • V minulosti proběhlo několik vln výplat tzv. likvidačního zůstatku, kdy akcionáři dostali drobné částky (např. 6 Kč na akcii), což je zlomek původní hodnoty.

Daventree Trustees a zahraniční trust

Většina peněz z HPH skončila ve společnosti Daventree Trustees a dalších trustech v daňových rájích. Právní bitvy o odblokování těchto peněz probíhají u soudů na Kypru a v dalších jurisdikcích dodnes. Šance na návrat těchto miliard do ČR je v roce 2025 považována za limitně blízkou nule.

🕵️♂️ Hlavní postavy kauzy

Viktor Kožený (* 1963)

  • Přezdívka: "Pirát z Prahy".
  • Profil: Mimořádně inteligentní manipulátor s vynikajícími rétorickými schopnostmi. Dokázal využít neznalosti lidí v postkomunistické zemi.
  • Životní styl: V dobách největší slávy pořádal v Praze opulentní večírky pro politickou a uměleckou elitu. Vlastnil luxusní nemovitosti v Londýně, Aspenu a na Bahamách.
  • Výrok: Známý je jeho citát (byť možná apokryfní): "V Česku se dá ukrást všechno, i Karlův most, když máte dost peněz na podplacení stráží."

Boris Vostrý (* 1946)

  • Role: Bývalý spolupracovník StB (krycí jméno "Slanina"), doktor přírodních věd. Zatímco Kožený byl tváří marketingu, Vostrý vymýšlel složité sítě firem a finančních převodů, které zametaly stopy.
  • Status: Žije v Belize, podniká v cestovním ruchu a IT.

Juraj Široký

  • Slovenský podnikatel a pozdější mecenáš politické strany SMER-SD. Byl jedním ze zakladatelů Harvardských fondů na Slovensku. Jeho role v kauze nebyla nikdy soudně potrestána, ačkoliv Harvardské fondy na Slovensku skončily podobným krachem.

🤓 Sekce "Pro laiky"

Jak fungoval podvod Harvardských fondů jednoduše?

Představte si, že máte Jablko (to je vaše kupónová knížka od státu).

  1. Přijde pan Kožený a řekne: "Dej mi své jablko. Já jsem odborník na pěstování. Zasadím ho, vypěstuji strom a za rok ti dám 10 jablek."
  2. Vy mu jablko dáte, protože 10 jablek zní skvěle. Stejně to udělá milion dalších lidí.
  3. Pan Kožený má teď milion jablek. Část jablek prodá, aby těm prvním nedočkavcům opravdu dal těch 10 jablek. Tím získá důvěru.
  4. Za zbytek jablek (obrovskou hromadu) si koupí sad (továrny, banky, lodě).
  5. Místo aby se o sad staral a dělil se s vámi o úrodu, udělá trik. Sad převede na svou firmu na Bahamách ("prodá" ho sám sobě za korunu).
  6. Vám zůstane jen papírek, na kterém je napsáno "Máte podíl v sadu", ale ten sad je už prázdný, stromy jsou pokácené a jablka pryč.
  7. Pan Kožený vám z Baham vzkáže: "Bohužel, nevyšlo to, podnikání je riziko."

🔮 Odkaz a současnost (2025)

V prosinci 2025 je kauza Harvardských fondů stále živým traumatem české ekonomiky.

  • Legislativa: Kauza vedla k vytvoření přísných pravidel pro investiční společnosti a dohled ČNB (tzv. "Lex Kožený" – zpřísnění podmínek správy cizího majetku).
  • Důvěra: Český kapitálový trh se z této rány vzpamatovával desítky let. Generace 90. let získala trvalou nedůvěru k investování do akcií, což vedlo k preferenci konzervativního spoření nebo investic do nemovitostí.
  • Politika: Kauza je dodnes používána jako argument proti "Klausově cestě" privatizace bez právního rámce.

📑 Zdroje

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Kauza_Harvardských_fondů&oldid=16271“