Přeskočit na obsah

Kanton

Z Infopedia

Šablona:Infobox Typ územní jednotky

Tento článek pojednává o územně-správní jednotce. Pro čínské město (historicky označované jako Kanton) a další významy viz Kanton (rozcestník).

Kanton je typ územně-správní nebo politické jednotky využívaný v řadě států světa. Pravomoci, politický status a funkce kantonů se diametrálně liší v závislosti na ústavním pořádku konkrétního státu. V některých případech (typicky ve Švýcarsku nebo v Bosně a Hercegovině) představují kantony vysoce autonomní státní útvary s vlastní ústavou, vládou a legislativou v rámci federálního uspořádání. V jiných státech (například ve Francii či Belgii) plní pouze funkci volebních, soudních nebo statistických obvodů bez vlastní samosprávy.

Kantonální systém je charakteristický svou pevnou historickou kontinuitou v Evropě, ovšem termín byl během 19. a 20. století implementován i do správních systémů v Latinské Americe či na Blízkém východě.

📜 Etymologie a historie

Termín kanton pochází z latinského slova canto, které označuje část, roh, okraj nebo úsek. Do širšího povědomí se dostal prostřednictvím starofrancouzského slova canton s totožným významem. V kontextu politické geografie byl termín vůbec poprvé prokazatelně použit v roce 1475 ve freiburských listinách (takzvaná Freiburger Akte), kde popisoval územní celky rodící se Švýcarské konfederace.

Do francouzského právního řádu byl pojem zaveden v roce 1790 během Velké francouzské revoluce, kdy Národní ústavodárné shromáždění restrukturalizovalo historické provincie do sjednoceného systému departementů, arondissementů a kantonů. Následně se díky francouzskému administrativnímu a vojenskému vlivu za napoleonských válek termín rozšířil i do sousedních států, jako je dnešní Belgie a Lucembursko.

Během 19. století, s rozpadem španělského koloniálního impéria v Latinské Americe, převzaly francouzský model územní správy některé nově vzniklé středoamerické a jihoamerické republiky (například Ekvádor a Kostarika), které zavedly kantony jako střední článek státní správy mezi provincií a obcí.

🏔️ Švýcarská konfederace

Ve Švýcarsku představují kantony členské státy Švýcarské konfederace. Podle článku 3 švýcarské spolkové ústavy z roku 1999 (jež nahradila ústavu z roku 1848) jsou kantony suverénní ve všech oblastech, které nejsou ústavou výslovně delegovány na federální vládu. Federální vláda má ve výlučné kompetenci obranu, zahraniční politiku, měnovou politiku, cla a celostátní infrastrukturu. Kantony plně ovládají zdravotnictví, školství, sociální systém a vlastní daňovou politiku.

Švýcarský federální parlament je dvoukomorový. V horní komoře, Stavovské radě (Ständerat), má 20 kantonů po dvou zástupcích a 6 historických takzvaných polokantonů (Obwalden, Nidwalden, Appenzell Innerrhoden, Appenzell Ausserrhoden, Basilej-město a Basilej-venkov) po jednom zástupci. Z historického hlediska vznikla konfederace původně ze tří lesních kantonů (Uri, Schwyz a Unterwalden), které v roce 1291 uzavřely obranný spolek. Současný počet 26 kantonů se ustálil v roce 1979, kdy se po celonárodním referendu odtrhl frankofonní kanton Jura od převážně německojazyčného kantonu Bern.

Každý švýcarský kanton má vlastní jednokomorový parlament (nejčastěji nazývaný Kantonsrat, Grosser Rat nebo Grand Conseil), vlastní vládu (Regierungsrat, Conseil d'État) a vlastní soustavu soudů. V kantonech Appenzell Innerrhoden a Glarus se dodnes zachovala forma přímé demokracie zvaná Landsgemeinde, kdy občané hlasují o kantonálních zákonech veřejně na hlavním náměstí.

Níže je uvedena kompletní tabulka všech 26 švýcarských kantonů v pořadí, v jakém jsou tradičně uváděny ve švýcarské spolkové ústavě:

Zkratka Název kantonu Hlavní město Rok přistoupení Jazyk
ZH Curych (Zürich) Curych 1351 němčina
BE Bern (Bern/Berne) Bern 1353 němčina, francouzština
LU Lucern (Luzern) Lucern 1332 němčina
UR Uri Altdorf 1291 němčina
SZ Schwyz Schwyz 1291 němčina
OW Obwalden Sarnen 1291 němčina
NW Nidwalden Stans 1291 němčina
GL Glarus Glarus 1352 němčina
ZG Zug Zug 1352 němčina
FR Fribourg / Freiburg Fribourg 1481 francouzština, němčina
SO Solothurn Solothurn 1481 němčina
BS Basilej-město (Basel-Stadt) Basilej 1501 němčina
BL Basilej-venkov (Basel-Landschaft) Liestal 1501 němčina
SH Schaffhausen Schaffhausen 1501 němčina
AR Appenzell Ausserrhoden Herisau 1513 němčina
AI Appenzell Innerrhoden Appenzell 1513 němčina
SG St. Gallen St. Gallen 1803 němčina
GR Graubünden (Grigioni / Grischun) Chur 1803 němčina, rétorománština, italština
AG Aargau Aarau 1803 němčina
TG Thurgau Frauenfeld 1803 němčina
TI Ticino Bellinzona 1803 italština
VD Vaud Lausanne 1803 francouzština
VS Valais / Wallis Sion 1815 francouzština, němčina
NE Neuchâtel Neuchâtel 1815 francouzština
GE Ženeva (Genève) Ženeva 1815 francouzština
JU Jura Delémont 1979 francouzština

🤝 Bosna a Hercegovina

V Bosně a Hercegovině jsou kantony (bosensky a chorvatsky: kantoni / županije) základními federálními jednotkami, ze kterých se skládá Federace Bosny a Hercegoviny. Tento systém nevznikl historickým vývojem jako ve Švýcarsku, ale uměle jako výsledek Washingtonské dohody z roku 1994, která ukončila chorvatsko-bosňácký konflikt, a následně byl potvrzen Daytonskou mírovou dohodou v roce 1995.

Stát Bosna a Hercegovina se dělí na dvě hlavní entity: Federaci Bosny a Hercegoviny (která pokrývá 51 % území) a Republiku srbskou (49 % území). Zatímco Republika srbská má centralizovanou státní správu dělenou pouze na obce, Federace Bosny a Hercegoviny je silně decentralizovaná a tvoří ji 10 kantonů. Z těchto kantonů má pět většinu obyvatelstva bosňáckou, tři chorvatskou a dva (Středobosenský a Hercegovsko-neretvanský) jsou etnicky smíšené s přísnými legislativními kvótami zabraňujícími přečíslení jednoho etnika druhým.

Bosenské kantony disponují rozsáhlými kompetencemi. Mají vlastní kantonální ústavy, vlády vedené premiérem, jednokomorová shromáždění (skupštiny) a nezávislé soudnictví. Jsou plně zodpovědné za policejní složky, vzdělávací systém, kulturní politiku, bytovou politiku a vydávání licencí pro těžbu surovin. Kvůli této fragmentaci má Federace Bosny a Hercegoviny na relativně malém území celkem jedenáct vlád (deset kantonálních a jednu federální).

Kompletní tabulka deseti kantonů Federace Bosny a Hercegoviny:

Číslo Název kantonu Hlavní město Rozloha (km²) Dominantní etnikum
I. Unsko-sanský kanton Bihać 4 125 Bosňáci
II. Posavský kanton Orašje 325 Chorvati
III. Tuzlanský kanton Tuzla 2 649 Bosňáci
IV. Zenicko-dobojský kanton Zenica 3 343 Bosňáci
V. Bosensko-podrinský kanton Goražde Goražde 504 Bosňáci
VI. Středobosenský kanton Travnik 3 189 smíšený (Bosňáci a Chorvati)
VII. Hercegovsko-neretvanský kanton Mostar 4 401 smíšený (Chorvati a Bosňáci)
VIII. Západohercegovský kanton Široki Brijeg 1 362 Chorvati
IX. Kanton Sarajevo Sarajevo 1 277 Bosňáci
X. Kanton 10 (též Hercegbosenský) Livno 4 934 Chorvati

🏛️ Francouzská republika

Ve Francouzské republice plní kantony odlišnou funkci než ve Švýcarsku či na Balkáně. Nedisponují žádnou výkonnou mocí, nemají vládu, policii ani parlament. Jsou výhradně volebními obvody, na jejichž základě se volí zástupci do departementálních rad (Conseil départemental).

Až do roku 2015 byl každý francouzský kanton tvořen shlukem několika obcí, přičemž počet kantonů činil přes 4 000. Dne 17. května 2013 byl schválen reformní zákon, který vstoupil v platnost před departementálními volbami v březnu 2015. Tato reforma radikálně snížila počet kantonů na polovinu, konkrétně na 2 054 kantonů.

Kromě snížení počtu byl zaveden takzvaný binominální většinový volební systém. V každém z těchto nových kantonů jsou voleni přesně dva zástupci (vždy striktně jeden muž a jedna žena), což zajišťuje absolutní genderovou paritu ve všech departementálních radách po celé Francii. Zatímco ve venkovských oblastech zahrnuje kanton desítky malých vesnic, ve velkých aglomeracích je naopak jedno město rozděleno do několika různých kantonů kvůli vyvážení počtu voličů.

📊 Velkovévodství lucemburské

V Lucemburském velkovévodství slouží kantony výhradně jako územní jednotky státní správy pro statistické a justiční účely. Nemají žádnou samosprávnou funkci, nemají volená zastupitelstva ani radnice. Až do roku 2015, kdy byly zrušeny lucemburské distrikty, fungovaly kantony jako mezistupeň mezi distriktem a obcí. Z hlediska celostátní politiky se dvanáct lucemburských kantonů sdružuje do čtyř volebních obvodů pro volby do Poslanecké sněmovny.

Kompletní tabulka dvanácti kantonů Lucemburska:

Název kantonu Hlavní město (sídlo) Počet obcí v kantonu Geografická oblast
Capellen Capellen 9 Gutland (jih)
Clervaux Clervaux 5 Oesling (sever)
Diekirch Diekirch 10 Oesling / Gutland
Echternach Echternach 7 Gutland (východ)
Esch-sur-Alzette Esch-sur-Alzette 14 Gutland (jihovýchod)
Grevenmacher Grevenmacher 8 Gutland (východ)
Lucemburk Lucemburk 11 Gutland (střed)
Mersch Mersch 10 Gutland (střed)
Redange Redange 10 Gutland (západ)
Remich Remich 8 Gutland (jihovýchod)
Vianden Vianden 3 Oesling (severovýchod)
Wiltz Wiltz 7 Oesling (severozápad)

🌎 Střední a Jižní Amerika

Evropský model byl exportován i na jihoamerický kontinent. V Ekvádoru je kanton (cantón) územně-správní jednotkou druhého řádu. Celá země, rozdělená na 24 provincií, se dále dělí na celkem 222 kantonů. Správu kantonu zajišťuje volená kantonální rada a starosta (alcalde). Každý kanton se dále člení na farnosti (parroquias), které mohou být městské nebo venkovské.

V Kostarice tvoří kantony rovněž druhou úroveň administrativního dělení (pod sedmi provinciemi). Kostarika disponuje 84 kantony. Tyto celky fungují na bázi plnohodnotné komunální samosprávy s voleným zastupitelstvem (Concejo Municipal) a výkonným starostou. Z administrativního hlediska plní roli, která se v mnoha jiných státech obvykle připisuje obcím nebo okresům.

⚔️ Historické a specifické použití

Kromě výše uvedených států se termín objevuje i v zemích, které tento koncept aplikovaly historicky nebo ve velmi specifickém kontextu:

  • Prusko: V 18. století za vlády krále Fridricha Viléma I. byl v Prusku zaveden takzvaný kantonální systém (Kantonssystem). Jednalo se o přísně vojenské územní rozdělení státu do náborových obvodů, kde každý pluk pruské armády měl přidělen svůj kanton, ze kterého rekrutoval brance pro vojenskou službu. Systém byl zrušen v roce 1814.
  • Sýrie (Rojava): Během občanské války v Sýrii vyhlásila kurdská administrativa na severu země Demokratickou federaci Severní Sýrie (tzv. Rojava). Tento mezinárodně neuznaný útvar se v roce 2014 administrativně rozdělil na tři takzvané demokratické kantony (Afrín, Kobani a Džazíra). Tímto aktem chtěla místní správa zdůraznit svůj závazek k decentralizovanému, švýcarskému modelu vládnutí.
  • Belgie: V Belgii existují kantony dvojího typu: volební (okrsky pro parlamentní volby) a justiční (území spadající pod jurisdikci konkrétního smírčího soudu). Belgické kantony neslouží výkonné samosprávě.

💡 Pro laiky

Pojem kanton je v mezinárodním srovnání velmi "zrádný", protože v každém státě znamená něco úplně jiného. Nejjednodušeji se to dá pochopit na srovnání dvou extrémů: Švýcarska a Francie.

Pokud přijedete do švýcarského kantonu (například do Curychu), přijíždíte de facto do malého státu. Curych má vlastní policii, vlastní daně, které platíte, vlastní ministerstva a v kantonálním parlamentu se schvalují zákony, které platí jen tam. Lze to přirovnat k jednotlivým státům v USA (například Texas nebo Kalifornie). Švýcarský kanton má obrovskou moc nad každodenním životem občana.

Oproti tomu, pokud přijedete do francouzského kantonu, v podstatě si toho ani nevšimnete. Nenajdete tam žádnou kantonální vládu, žádnou "radnici kantonu" ani policii kantonu. Z pohledu běžného Francouze začne kanton existovat jen ve chvíli, kdy se konají volby do krajské rady. Kanton je tam totiž jen čára na mapě nakreslená za účelem spravedlivého sečtení hlasů – podobně jako v Česku máme volební obvody pro volby do Senátu.

Zdroje