John Bok

John Bok
Datum narození	24. října 1945
Místo narození	Pardubice, Československo
Otec	Bedřich Bok
Matka	Florence Mary Spence
Manželka	Jitka Boková
Děti	Kristýna Boková, Jenovéfa Boková a další
Povolání	politický aktivista, obhájce lidských práv, signatář Charty 77
Ocenění	Osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu

John Bok (narozen 24. října 1945 v Pardubicích) je český lidskoprávní a politický aktivista, bývalý disident, signatář Charty 77 a spoluzakladatel nevládní organizace Spolek Šalamoun, která se od poloviny devadesátých let 20. století specializuje na odhalování justičních omylů a nápravu pochybení české justice. Ve veřejném prostoru je dlouhodobě známý pro svůj nesmlouvavý, vysoce kritický a často kontroverzní postoj vůči představitelům soudní a výkonné moci, a to jak v období komunistické totality, tak i po roce 1989.

V polistopadovém období krátce působil ve strukturách vznikajících zpravodajských služeb, z nichž následně z politických a ideologických důvodů odešel, aby se mohl věnovat výhradně občanskému aktivismu. Během svého života inicioval několik celospolečensky rezonujících protestních hladovek, z nichž poslední v roce 2023 vedla k narovnání starobních důchodů pro odpůrce komunistického režimu.

⏳ Původ a rodinné zázemí

John Bok se narodil bezprostředně po skončení druhé světové války, 24. října 1945 v Pardubicích. Jeho rodinný původ je hluboce spjat s protinacistickým odbojem a následnou perzekucí po komunistickém puči v roce 1948.

Jeho otcem byl Bedřich Bok (narozen 21. ledna 1916), československý válečný letec, který za druhé světové války působil ve Velké Británii v řadách britského Královského letectva (RAF). Matkou byla Angličanka Florence Mary Spence, jež se s Bedřichem Bokem seznámila během jeho britského exilu, jelikož sama sloužila u britského ženského pomocného letectva WAAF. Právě po svém anglickém dědečkovi dostal John křestní jméno, které bylo v tehdejším Československu vysoce neobvyklé.

Po návratu rodiny do Československa a nástupu komunistické strany k moci v únoru 1948 byla rodina zasažena vlnou čistek, které cílily na západní letce. Bedřich Bok byl vyhozen z armády a rodina se stala objektem trvalého zájmu Státní bezpečnosti (StB), v jejíchž svazcích byl otec evidován. Tento rodinný kontext formoval antikomunistické a protiautoritářské postoje Johna Boka již od útlého věku.

⚖️ Disent a období komunistické normalizace

Kvůli svému kádrovému profilu, britskému původu matky a otevřeně nepřátelským postojům vůči vládnoucímu režimu nesměl John Bok studovat vysokou školu ani vykonávat kvalifikovaná povolání odpovídající jeho schopnostem.

V období takzvané normalizace v 70. a 80. letech pracoval v dělnických profesích; živil se například jako topič, čistič oken nebo pomocný dělník. Přirozeně se integroval do pražského undergroundu a disidentského hnutí. Svůj vzdor vůči režimu formalizoval podpisem prohlášení Charta 77. Udržoval blízké kontakty s osobnostmi nezávislé kultury a politického odporu, mimo jiné byl osobně provázán se členy undergroundové hudební skupiny The Plastic People of the Universe. Pro svůj nonkonformní způsob života si vysloužil označení "celoživotní beatnik".

Státní bezpečnost (StB) na Johna Boka vedla osobní svazky a podrobovala jej opakovaným výslechům a šikaně. V rámci snahy o kompromitaci nebo vytlačení do emigrace (včetně nátlaku v rámci akce Asanace) byl zařazen do režimu takzvaného ochranného dohledu, který mu nařizoval pravidelně a v konkrétní časy hlásit svůj pobyt na stanici Sboru národní bezpečnosti a znemožňoval mu volný pohyb po republice.

🏛️ Působení v bezpečnostních strukturách po roce 1989

Pád komunistického režimu v listopadu 1989 představoval pro Boka zásadní zlom. Okamžitě se zapojil do formování nových bezpečnostních a státních struktur.

Na přelomu let 1989 a 1990 uskutečnil svou vůbec první veřejnou hladovku. Její trvání přesáhlo dvacet dní a byla adresována tehdejším nejvyšším státním představitelům – prezidentu Václavu Havlovi, premiéru Mariánu Čalfovi a předsedovi Federálního shromáždění Alexandru Dubčekovi. Cílem tohoto protestu bylo okamžité a bezpodmínečné zrušení trestu smrti v Československu. Trest smrti byl skutečně v roce 1990 oficiálně zrušen a prezident Havel tehdy Bokovi osobně potvrdil podporu tohoto kroku.

V roce 1990 John Bok oficiálně vstoupil do rodících se demokratických tajných služeb. Stal se důstojníkem nově zřízeného Úřadu na ochranu ústavy a demokracie (ÚOÚD), spadajícího pod Federální ministerstvo vnitra. Když byl na konci roku 1990 ÚOÚD ministrem Jánem Langošem transformován na Federální informační službu (později FBIS), Bok v těchto strukturách pokračoval. Podílel se na prvotním rozkrývání a analýze sítí bývalé StB. Později však tyto struktury opustil kvůli vzrůstajícím vnitřním sporům a nesouhlasu se směrem, kterým se tehdejší politická garnitura a zpravodajská komunita ubíraly.

🔍 Spolek Šalamoun a kontrola justice

Zásadním životním projektem Johna Boka se stalo založení organizace Spolek Šalamoun (oficiálně Spolek na podporu nezávislé justice v ČR). Organizace byla registrována 11. listopadu 1994 a John Bok se stal jejím zakládajícím členem a dlouholetým předsedou (v současnosti působí z důvodu vysokého věku na pozici čestného předsedy).

Hlavní misí spolku, kterou Bok definoval, je odhalování a náprava justičních omylů orgánů činných v trestním řízení (policie, státní zástupci, soudci) v rámci České republiky. Bok spolku vtiskl metodiku tvrdé, veřejné a nekompromisní kritiky, za což často čelil hrozbám žalob ze strany soudců. Spolek se na rozdíl od klasických advokátních kanceláří nesoustředí na obhajobu de iure, ale podrobuje detailní analytické kritice forenzní metody a znalecké posudky (Bok společně s místopředsedou Václavem Peričevičem dlouhodobě napadají například absolutní věrohodnost české policejní metody pachové identifikace).

Bok a jeho spolek se během uplynulých desetiletí veřejně angažovali v těch mediálně nejsledovanějších a nejkontroverznějších kriminálních kauzách:

Kauza Jiří Kajínek: Bok dlouhé roky mediálně vystupoval s tezí, že tehdejší nejznámější český doživotně odsouzený vězeň dvojnásobnou nájemnou vraždu nespáchal a že se jednalo o policejní manipulaci a selhání plzeňských vyšetřovatelů. Bok vyvíjel kontinuální tlak na prezidenty ČR k udělení milosti, k čemuž v roce 2017 ze strany Miloše Zemana skutečně došlo.
Kauza Kuřim (Barbora Škrlová): Ve složitém případu týrání chlapců Bok u soudů vystupoval a argumentoval tím, že Barbora Škrlová a její matka byly sice formálně pachateli, ale fakticky plnily roli těžce zmanipulovaných obětí sekty řízené Josefem Škrlou (který nikdy před soudem nestanul).
Kauza Petr Kramný: Bok označil odsouzení Petra Kramného k 28 letům vězení za vraždu manželky a dcery elektrickým proudem v Egyptě za absolutní justiční selhání. Spolek k případu opatřil oponentní znalecké posudky vylučující zásah elektrickým proudem.

🗓 Aktivity a vliv v letech 2024–2026

Ačkoliv v roce 2025 oslavil John Bok 80. narozeniny, jeho veřejná a lidskoprávní činnost pokračovala ve velmi vysokém tempu.

Hladovka s Jiřím Gruntorádem (2023/2024)

Dne 17. listopadu 2023 zahájil tehdy jednasedmdesátiletý disident Jiří Gruntorád před Úřadem vlády ČR hladovku, ke které se John Bok následně připojil. Cílem protestu bylo upozornit na absurdní a nespravedlivou sociální situaci: mnoho bývalých disidentů, kteří byli za minulého režimu vězněni nebo zbaveni možnosti pracovat (často v rámci akce Asanace), pobíralo v demokratické ČR neadekvátně nízké starobní důchody, zatímco jejich bývalí věznitelé z řad StB disponovali vysoce nadprůměrnými penzemi.

John Bok požadoval odstoupení ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky. Protest byl úspěšný: vláda Petra Fialy nakonec ustoupila, kabinet se omluvil a upravil legislativu tak, aby stát dorovnal důchody odpůrcům komunistického režimu na úroveň průměrného důchodu. V srpnu 2025 byla díky tomuto tlaku dokončena agenda kompletního odškodňování obětí akce Asanace a ochranného dohledu.

Oponentura vůči KPR a prezidentu Pavlovi (2024–2025)

V průběhu let 2024 a 2025 vedl John Bok a Spolek Šalamoun otevřenou agendu směrem ke Kanceláři prezidenta republiky (KPR) pod vedením Petra Pavla.

Říjen 2024: Spolek inicioval a doručil prezidentovi detailní podnět k vyhlášení dílčí úzce vymezené amnestie pro osoby ve výkonu trestu, kterým v roce 2024 dovršil věk 70 a více let. K návrhu se připojili mimo jiné i poslankyně prof. Helena Válková a europoslanec Tomáš Zdechovský.
Leden 2025: Spolek (skrze čestného předsedu Boka) odeslal prezidentovi oficiální žádost o udělení milosti pro 68letou Irenu Pravdovou, která si odpykávala 16letý trest ve věznici Světlá nad Sázavou za úmyslné založení požáru. Bok argumentoval věkem odsouzené, absencí akcelerantů a posudkem JUDr. Václava Šubrta, který prokazoval jako příčinu technickou závadu.

Seminář v Poslanecké sněmovně (Květen 2026)

Dne 27. května 2026 uspořádal Spolek Šalamoun s Bokovou osobní účastí obří odborný seminář pod názvem "Spravedlnost? Česká justice a její kontroverzní případy". Akce proběhla přímo v prostorách Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR pod záštitou Ústavně-právního výboru.

Zájem odborné veřejnosti natolik převýšil kapacitu, že spolek musel v červnu 2026 uvolnit kompletní videozáznamy. Bok na semináři vystoupil bok po boku s politiky (Tomio Okamura, Radek Vondráček, Libor Vondráček) a bývalou nejvyšší státní zástupkyní Renatou Veseckou. Během tohoto semináře byl v rámci kauzy Kramný formálně prezentován přísežný posudek amerického experta Dr. Jamese A. Filkinse, M.D., J.D.

👨‍👩‍👧 Rodina a osobní život

John Bok je ženatý s výtvarnicí Jitkou Bokovou. Společně mají celkem pět dětí, z nichž nejznámější veřejné popularity dosáhly dcery působící v kulturní a umělecké sféře:

Kristýna Boková (narozena 1981), česká filmová a divadelní herečka a tanečnice (Držitelka Českého lva).
Jenovéfa Boková (narozena 1992), rovněž uznávaná česká herečka a hudebnice (houslistka), taktéž ověnčená cenou Český lev za hlavní ženskou roli.

📊 Chronologie politických a protestních hladovek Johna Boka

Následující tabulka dokumentuje nejvýznamnější protestní hladovky organizované či podstoupené Johnem Bokem, u nichž dosáhl celospolečenského či legislativního dopadu.

Časové období	Účel a hlavní cíl protestu	Adresát protestu	Výsledek a legislativní dopad
Přelom let 1989/1990	Tlak na bezpodmínečné zrušení trestu smrti v ČR	Václav Havel, Marián Čalfa, A. Dubček	Úspěch. Václav Havel podpořil iniciativu a trest smrti byl v ČSFR zrušen (konal se 20 dní trvající protest).
Listopad a Prosinec 2023	Společně s J. Gruntorádem; tlak na odstoupení ministra M. Jurečky z důvodu nízkých penzí disidentů	Vláda ČR (Kabinet Petra Fialy), Marian Jurečka	Úspěch. Vláda vydala oficiální usnesení o narovnání křivd, Jurečka změnil znění zákona. Mimo jiné došlo k odškodnění v rámci akce Asanace (rok 2025).

💡 Pro laiky

Představte si Johna Boka jako jednoho z nejtvrdohlavějších kontrolorů státní moci v Česku, který se nikdy nenechal umlčet, ať už zemi vládli komunisté nebo demokratičtí politici. Je to muž s anglickými a vojenskými kořeny, jehož tatínek létal za války v Británii pro naši svobodu a po návratu ho za to komunisté zničili. Kvůli tomu John Bok celý život nesnáší nespravedlnost. V mládí kvůli svým názorům dělal jen podřadné práce u lopaty nebo jako topič a komunistická tajná policie ho neustále sledovala a vyslýchala.

Po revoluci sice nastoupil jako analytik a důstojník do tajné služby, ale dlouho tam nevydržel, protože politika byla plná kompromisů, které on absolutně neuznává. V roce 1994 proto založil Spolek Šalamoun. Kdykoliv má v Česku nějaký obyčejný člověk, který nemá miliony na drahé právníky, pocit, že ho soudy, policie a státní zástupci nespravedlivě obvinili a poslali za mříže bez pořádných důkazů, Spolek Šalamoun mu zadarmo pomáhá. John Bok se nebojí křičet na ministry, organizovat pro nespravedlivě odsouzené petice, nebo sedět týdny před úřadem vlády na dlažbě a držet hladovku jen o vodě, dokud politici nezmění zákony.

Ačkoliv je mu už přes 80 let, ještě na jaře roku 2026 organizoval obrovské přednášky přímo uvnitř budovy Parlamentu s americkými doktory, aby dokázal chyby v práci českých soudních znalců.

Zdroje