Jiří Veselý
| Jiří Veselý | |
|---|---|
| Datum narození | 10. července 1993 |
| Místo narození | Příbram, Česko |
| Státní příslušnost |  |
| Povolání | profesionální tenista |
| Aktivní od | 2009 |
Jiří Veselý (* 10. července 1993 Příbram) je český profesionální tenista hrající levou rukou, který dlouhodobě působil na okruhu ATP Tour. V průběhu své kariéry vybojoval v elitní kategorii dva turnajové tituly ve dvouhře a dva turnajové tituly ve čtyřhře. Na světovém žebříčku dvouhry dosáhl svého kariérního maxima v dubnu 2015, kdy byl klasifikován na 35. místě. V hodnocení čtyřhry vystoupal v červnu 2015 na 94. pozici. Za své výkony v sezóně 2013 byl oceněn titulem Hvězda zítřka (ATP Star of Tomorrow), který je udělován nejmladšímu hráči v první světové stovce.
Z hlediska celkových statistik odehrál na hlavním profesionálním okruhu, grandslamech a v reprezentačních soutěžích 312 utkání ve dvouhře s bilancí 143 výher a 169 porážek. Výrazným specifikem jeho sportovní dráhy je stoprocentní úspěšnost v zápasech proti Novaku Djokovićovi, kterého dokázal porazit na turnajích v Monte-Carlu (2016) i v Dubaji (2022). Na grandslamových turnajích se dvakrát probojoval do čtvrtého kola (osmifinále) na travnatém Wimbledonu. Jako stabilní člen reprezentačního kádru České republiky byl součástí týmu, který v roce 2013 ovládl finále Davisova poháru.
👤 Mládí a úspěchy v juniorské kategorii
Jiří Veselý se narodil 10. července 1993 v Příbrami. Své první tenisové údery trénoval v Březnici a díky sportovnímu zázemí rodiny, v níž jako tenisový trenér působil jeho otec Jiří Veselý starší, se postupně přesunul k profesionální přípravě. Tréninkové procesy absolvoval v německém Německu a posléze v tenisovém centru TK Agrofert Prostějov na území České republiky.
V juniorské kategorii dosáhl na nejvyšší myslitelné mety. V srpnu 2010 se zúčastnil prvních Letních olympijských her mládeže v singapurském Singapuru. Zatímco ve dvouhře vypadl ve druhém kole, ve čtyřhře vytvořil dvojici s britským hráčem Oliverem Goldingem. Ve finálovém utkání porazili ruský pár Viktor Baluda a Michail Birjukov výsledkem 6:3, 6:1 a vybojovali zlatou olympijskou medaili.
Vrchol jeho juniorské dráhy nastal na úvodním grandslamu sezóny 2011 na Australian Open v australském Melbourne. V soutěži chlapců postoupil do finále dvouhry, ve kterém deklasoval domácího australského hráče Luka Savillea po jednoznačném průběhu 6:0 a 6:3. Na stejném turnaji si připsal i triumf v deblové soutěži chlapců, kterou ovládl po boku slovenského partnera Filipa Horanského (ve finále porazili pár Ben Wagland a Andrew Whittington 6:4, 6:4). Tyto výsledky na turnajích mezinárodní federace ITF mu zajistily zakončení roku 2011 na první pozici juniorského světového žebříčku a udělení titulu juniorský mistr světa. Během své kariéry se narostl do výšky 198 centimetrů a vypracoval si silový herní styl postavený na leváckém servisu a obouručném bekhendu.
🎾 Přechod mezi profesionály a zisk prvního titulu (2012–2015)
Plný přechod do profesionální dospělé kategorie zkompletoval v letech 2012 a 2013. Během roku 2013 ovládl sérii turnajů na okruhu ATP Challenger Tour, což vedlo k jeho průniku do elitní stovky světového žebříčku. Prvního finále na hlavní úrovni okruhu se dočkal na turnaji ve čtyřhře. V říjnu 2014 nastoupil do deblové soutěže na halovém turnaji Kremlin Cup v Moskvě po boku Františka Čermáka. V boji o titul zdolali australsko-americkou dvojici Sam Groth a Chris Guccione poměrem 7:6, 7:5.
Největší zlom v individuální kariéře přišel v lednu 2015. Veselý odcestoval na turnaj kategorie ATP 250 do novozélandského Aucklandu. Z pozice kvalifikanta musel nejprve vyhrát tři kvalifikační zápasy, aby se dostal do hlavní soutěže. V ní postupně vyřadil Thomaze Bellucciho, Lotyše Ernestsa Gulbise, Jihoafričana Kevina Andersona a v semifinále Francouze Lucase Pouilleho. Ve svém prvním finále na okruhu ATP nastoupil proti Francouzi Adrianu Mannarinovi, kterého porazil 6:3 a 6:2. Zisk 250 bodů mu zajistil výrazný vzestup v hodnocení, který 27. dubna 2015 kulminoval dosažením 35. pozice na světovém žebříčku dvouhry. Téhož roku se probojoval do finále antukového turnaje v rumunské Bukurešti, kde ovšem po dvou tiebreacích (6:7, 6:7) podlehl Španělovi Guillermu Garcíovi-Lópezovi. V září 2015 postoupil na US Open do třetího kola.
⚔️ Skalpy světové jedničky a wimbledonská osmifinále (2016–2019)
Sezóna 2016 představuje bod, kdy se Jiří Veselý výrazně zapsal do povědomí globální tenisové veřejnosti. Dne 13. dubna 2016 čelil ve druhém kole antukového turnaje série Masters 1000 v Monte-Carlu úřadující světové jedničce a suverénnímu vládci tehdejšího tenisu Novaku Djokovićovi. Český hráč v zápase zvítězil po třech setech 6:4, 2:6, 6:4. Pro Djokoviće to znamenalo nejčasnější vyřazení z turnaje od roku 2013 a ojedinělou porážku.
Na tento úspěch navázal Veselý na travnatém Wimbledonu 2016. V prvním kole přehrál Igora Sijslinga a ve druhém kole nastoupil proti nasazenému Rakušanovi Dominicu Thiemovi. Zápas rozhodly tři zkrácené hry, z nichž všechny opanoval Veselý a zvítězil 7:6, 7:6, 7:6. Po výhře nad Portugalskem João Sousou ve třetím kole (6:2, 6:2, 7:5) postoupil poprvé v kariéře do osmifinále (čtvrtého kola) grandslamového turnaje. Zde narazil na krajana Tomáše Berdycha. Pětisetová bitva trvala dva dny kvůli přerušení pro tmu a Veselý ji prohrál poměrem 6:4, 3:6, 6:7, 7:6, 3:6.
V roce 2017 přidal druhý titul ve čtyřhře, když s Romanem Jebavým vyhráli turnaj na antuce v tureckém Istanbulu (ve finále porazili pár Tuna Altuna a Alessandro Motti bez ztráty jediné hry 6:0, 6:0). Na antukovém French Open dosáhl postupu do třetího kola.
Do svého druhého grandslamového osmifinále postoupil opět v Londýně na Wimbledonu 2018. Porazil zde Floriana Mayera, Diega Schwartzmana a Fabia Fogniniho (7:6, 3:6, 6:3, 6:2). V souboji o vstup do čtvrtfinále jej zastavil španělský reprezentant Rafael Nadal, kterému český hráč podlehl ve třech setech 3:6, 3:6, 4:6. V roce 2019 se musel potýkat s výkyvy formy a hrál převážně na turnajích nižší kategorie Challenger, aby se udržel v širší špičce.
🏆 Druhý titul na okruhu ATP a období pandemie (2020–2021)
V únoru 2020 odcestoval na turnaj kategorie ATP 250 do indického města Puné. Během turnaje prokázal značnou odolnost, když například ve čtvrtfinále odvrátil mečboly Ričardasi Berankisovi. Do finálového utkání se probojoval proti Bělorusovi Egorovi Gerasimovovi. Zápas Veselý vyhrál poměrem 7:6, 5:7, 6:3 a získal tak svůj druhý a zároveň poslední turnajový titul ve dvouhře na elitní úrovni ATP. Výsledek jej vrátil zpět do první stovky žebříčku.
V březnu 2020 byla celosvětová profesionální tenisová tour přerušena kvůli pandemii onemocnění COVID-19. Po jejím znovuspuštění na konci léta se Veselý zúčastnil několika turnajů, ovšem nedosáhl hlubších fází v pavouku. V roce 2021 jej navíc limitovaly zdravotní následky prodělané nákazy koronavirem, jež mu způsobovaly těžké respirační záněty, únavový syndrom a poranění svalového aparátu. Na žádném z grandslamových turnajů v tomto kalendářním roce nepřešel přes druhé kolo.
📉 Finále v Dubaji a devastující zranění (2022–2024)
V únoru 2022 zažil Veselý jeden z posledních výrazných vzestupů kariéry na turnaji kategorie ATP 500 v Dubaji. Startoval z pozice kvalifikanta a po postupu do hlavní soutěže předvedl sérii pěti výher v řadě. V prvním kole zdolal Marina Čiliće (6:4, 7:6), ve druhém Roberta Bautistu Aguta (6:2, 6:4). Ve čtvrtfinále se utkal podruhé v kariéře s Novakem Djokovićem. Veselý zvítězil poměrem 6:4, 7:6, čímž upravil vzájemnou bilanci na 2:0 a zapříčinil, že Djoković v důsledku této porážky přišel o pozici světové jedničky, na kterou se posunul Daniil Medveděv. V semifinále Veselý přehrál po třech zkrácených hrách Kanaďana Denise Shapovalova (6:7, 7:6, 7:6). Až ve finále jej zastavil ruský hráč Andrej Rubljov poměrem 3:6, 4:6.
Slibný návrat formy však po zářijovém US Open 2022 ukončilo vážné poranění stehenního svalu (hamstringu). Český hráč musel předčasně ukončit sezónu a na soutěžní kurty se nevrátil dlouhých osm měsíců. Pro návrat v dubnu 2023 využil takzvaného chráněného žebříčku (protected ranking). Během této sezóny zaznamenal úspěch na US Open v New Yorku, kde v prvním kole vyřadil Enza Couacauda a ve druhém kole svedl více než čtyřhodinovou fyzicky vyčerpávající bitvu s dvacátým nasazeným Franciscem Cerúndolem, kterého porazil po pěti setech 7:6, 6:2, 3:6, 2:6, 7:6. Ve třetím kole podlehl Bornovi Gojovi.
Rok 2024 představoval definitivní ústup z pozic elitního tenisu. Omezená možnost tréninku a obnova chronických bolestí vedly k propadu žebříčkem. Veselý nedokázal na lednovém Australian Open projít přes první kolo a v dalších měsících vypadl i ze třetí stovky světového hodnocení. V květnu 2024 vyhrál challenger v Praze, avšak tento výsledek nedokázal přetavit v dlouhodobější stabilitu.
🗓 Současnost: Propad do hloubky žebříčků a UTR okruh (2025–2026)
V dubnu 2025 se Jiří Veselý zúčastnil kvalifikace na domácí challengerový turnaj v Ostravě, kde narazil na 548. hráče světového žebříčku Alexe Martineze. Veselý zápas ztratil poměrem 7:6, 3:6, 4:6. V rozhovorech pro sportovní tisk během jara 2025 potvrdil, že prožívá výsledkově nejhorší období kariéry, trápí se zdravotními deficity pramenícími z vrozené fyziologické anomálie (disponuje šestým bederním obratlem, což způsobuje neúměrnou zátěž svalstva) a zvažuje definitivní ukončení činnosti. Koncem roku 2025 figuroval v žebříčku na pomezí čtvrté a páté stovky.
V roce 2026 Veselý prakticky zmizel z turnajů okruhu ATP a Challenger Tour a nezaznamenal žádnou účast na grandslamech ani v jejich kvalifikacích. Začal působit v oddělené sérii UTR Pro Tennis Series, jež slouží jako poloprofesionální platforma. Během května 2026 hrál na podnicích v Německu a Itálii (Nussloch, Trento, Ahaus). Žebříčkové postavení Jiřího Veselého v klasifikaci ATP k srpnu 2026 padlo mimo evidenci nebo hranici první tisícovky. O jeho trenérské vedení v závěrečných fázích kariéry (od roku 2023) se staral Emanuel Řehola, který nahradil sestavu dřívějších koučů (Jaroslav Navrátil, Dušan Lojda, Michal Navrátil, Tomáš Krupa, Ladislav Simon, Theodor Devoty a Jaroslav Machovský). Celkové výdělky Jiřího Veselého na prize money za kariéru činí 6 112 938 amerických dolarů.
🇨🇿 Reprezentační kariéra v Davis Cupu
V týmové soutěži Davis Cup odehrál za českou reprezentaci celkem 17 mezistátních utkání. K srpnu 2026 je jeho zápasová bilance na 13 výhrách a 15 porážkách (ve dvouhře 11–11, ve čtyřhře 2–4). V roce 2013 byl z pozice benjamínka a náhradníka součástí výběru pod vedením kapitána Jaroslava Navrátila, který ve složení Tomáš Berdych, Radek Štěpánek, Lukáš Rosol, Jan Hájek a Jiří Veselý získal celkové vítězství a obhájil cennou "salátovou mísu". V následujících letech plnil v mnoha utkáních roli týmové jedničky ve dvouhře.
📈 Statistiky
Níže jsou uvedeny kompletní tabulky s přesným výpisem výsledků na grandslamových turnajích a na turnajích úrovně ATP Tour. Všechny sezóny od roku 2011 do roku 2026 jsou zapsány bez vynechání.
Grandslamové výsledky (dvouhra)
Zápasová statistika pro hlavní soutěž. Zkratka „Q“ označuje vypadnutí v konkrétním kole kvalifikace.
| Sezóna | Australian Open | French Open | Wimbledon | US Open |
|---|---|---|---|---|
| 2011 | nehrál | nehrál | nehrál | nehrál |
| 2012 | nehrál | nehrál | nehrál | nehrál |
| 2013 | kvalifikace (Q1) | 1. kolo | kvalifikace (Q2) | 1. kolo |
| 2014 | 1. kolo | 1. kolo | 3. kolo | 1. kolo |
| 2015 | 1. kolo | 1. kolo | 2. kolo | 3. kolo |
| 2016 | 1. kolo | 2. kolo | 4. kolo | 2. kolo |
| 2017 | 1. kolo | 3. kolo | 2. kolo | 1. kolo |
| 2018 | 2. kolo | 1. kolo | 4. kolo | nehrál |
| 2019 | 1. kolo | 1. kolo | 3. kolo | 1. kolo |
| 2020 | nehrál | 2. kolo | zrušeno | 1. kolo |
| 2021 | 2. kolo | 1. kolo | 2. kolo | 1. kolo |
| 2022 | 1. kolo | 1. kolo | 3. kolo | 1. kolo |
| 2023 | nehrál | 1. kolo | 2. kolo | 3. kolo |
| 2024 | 1. kolo | nehrál | nehrál | nehrál |
| 2025 | nehrál | nehrál | nehrál | nehrál |
| 2026 | nehrál | nehrál | nehrál | nehrál |
Finálové účasti na turnajích ATP (dvouhra a čtyřhra)
Přehled všech odehraných finále na okruhu ATP (kategorie 250, 500 a Masters 1000). Turnaje kategorie Challenger zde nejsou zahrnuty.
| Výsledek | Rok | Místo turnaje | Kategorie | Povrch | Soupeř / Partner ve finále | Skóre |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítěz (čtyřhra) | 2014 | Moskva (Rusko) | ATP 250 | Tvrdý (hala) | Partner: František Čermák Soupeři: Sam Groth / Chris Guccione |
7:6, 7:5 |
| Vítěz (dvouhra) | 2015 | Auckland (Nový Zéland) | ATP 250 | Tvrdý | Soupeř: Adrian Mannarino | 6:3, 6:2 |
| Finalista (dvouhra) | 2015 | Bukurešť (Rumunsko) | ATP 250 | Antuka | Soupeř: Guillermo García-López | 6:7, 6:7 |
| Vítěz (čtyřhra) | 2017 | Istanbul (Turecko) | ATP 250 | Antuka | Partner: Roman Jebavý Soupeři: Tuna Altuna / Alessandro Motti |
6:0, 6:0 |
| Finalista (čtyřhra) | 2018 | Umag (Chorvatsko) | ATP 250 | Antuka | Partner: Roman Jebavý Soupeři: Robin Haase / Matwé Middelkoop |
4:6, 4:6 |
| Vítěz (dvouhra) | 2020 | Puné (Indie) | ATP 250 | Tvrdý | Soupeř: Egor Gerasimov | 7:6, 5:7, 6:3 |
| Finalista (dvouhra) | 2022 | Dubaj (Spojené arabské emiráty) | ATP 500 | Tvrdý | Soupeř: Andrej Rubljov | 3:6, 4:6 |