Jiří Prskavec

Jiří Prskavec
Datum narození	18. května 1993
Místo narození	Mělník, Česká republika
Výška	173 cm
Sport	Vodní slalom
Disciplína	K1 (kajak), C1 (kanoe), Kayak cross
Klub / Tým	USK Praha

Jiří Prskavec (* 18. května 1993 Mělník) je český profesionální kanoista a reprezentant České republiky ve vodním slalomu. V rámci své sportovní kariéry se specializuje primárně na kategorii K1 (kajak mužů), přičemž od roku 2023 nastupuje na mezinárodní úrovni rovněž v kategorii C1 (kanoe mužů) a v kontaktní disciplíně Kayak cross. Je držitelem zlaté medaile z Letních olympijských her 2020 v Tokiu a bronzové medaile z Letních olympijských her 2016 v Riu de Janeiru.

Z hlediska celosvětových historických tabulek představuje jednoho z nejúspěšnějších kajakářů své generace. Je dvojnásobným individuálním mistrem světa z let 2015 a 2019, mnohanásobným mistrem Evropy a trojnásobným celkovým vítězem bodování seriálu Světového poháru pod hlavičkou Mezinárodní kanoistické federace (ICF). Po složitém postolympijském období v roce 2024, provázeném vážnými zdravotními a psychosomatickými komplikacemi, se v roce 2025 vrátil do světové špičky ziskem titulu mistra Evropy a ziskem bronzové medaile na Mistrovství světa 2025 v australském Penrithu.

🗓 Současnost a závodní sezóny 2025–2026

Po Letních olympijských hrách 2024 v Paříži, kde obsadil osmé místo v kategorii K1 a jedenácté místo v Kayak crossu, prošel Prskavec jedním z nejtěžších období své kariéry. Fyzicky jej zásadně limitovaly těžké projevy atopického ekzému. V rámci snahy o trvalé vyléčení se rozhodl pro radikální terapeutický krok a zcela vysadil kortikoidní preparáty. Tento postup u něj vyvolal silnou zánětlivou reakci kůže a intenzivní svědění, označované v dermatologii jako topical steroid withdrawal (TSW). Extrémní fyzický diskomfort, spojený s tlakem z olympijského neúspěchu, vyústil v dočasnou ztrátu motivace k závodnímu sportu. Ke stabilizaci fyzického i mentálního stavu mu napomohl několikaměsíční pobyt a tréninkový kemp v Austrálii v areálu v Penrithu.

Do sezóny 2025 vstoupil Prskavec fyzicky zotavený a na Mistrovství Evropy ve vodním slalomu konaném v Paříži (na trati ve Vaires-sur-Marne) vybojoval zlatou medaili v disciplíně K1. Tímto vítězstvím definitivně zlomil svou osobní statistickou anomálii, neboť Francie do té doby představovala jedinou významnou vodáckou zemi, ze které si nikdy předtím neodvezl individuální cenný kov. Vrcholem sezóny 2025 se stalo říjnové Mistrovství světa ve vodním slalomu (ICF Canoe Slalom World Championships 2025) v australském Penrithu. Ve finále kategorie K1 zaznamenal čas 92,34 sekundy, což mu vyneslo bronzovou medaili. Závod ovládl Francouz Titouan Castryck (90,81 s) a stříbro získal další český reprezentant Jakub Krejčí (92,27 s).

V úvodu sezóny 2026 absolvoval Prskavec domácí nominační závody. Na základě zisku bronzové medaile z MS v Penrithu splnil kritéria pro automatickou nominaci do českého reprezentačního A-týmu pro závody Světového poháru v kategorii K1. V kategorii C1 (kanoe) se však v celkovém nominačním žebříčku umístil na 10. místě a do reprezentačního kádru pro tuto disciplínu se pro rok 2026 nekvalifikoval. V červnu 2026 se zúčastnil druhého podniku Světového poháru v pražské čtvrti Troja. Ve finálové jízdě se dopustil zásadní chyby v podobě neprojetí branky, za což inkasoval 50 trestných vteřin. S tímto zatížením obsadil konečné 11. místo. Vítězem závodu se stal krajan Jakub Krejčí.

👤 Dětství, rodinné zázemí a zdravotní komplikace

Jiří Prskavec se narodil 18. května 1993 ve středočeském městě Mělník. Pochází z rodiny, jejíž osud je hluboce a profesně provázán s kanoistikou. Jeho otec, Jiří Prskavec starší (* 1972), byl dlouholetým reprezentantem Československa a následně České republiky ve vodním slalomu. V roce 1995 získal bronzovou medaili v kategorii K1 na Mistrovství světa v britském Nottinghamu a dvakrát reprezentoval republiku na letních olympijských hrách (1996 v Atlantě a 2000 v Sydney). Matka Marcela Prskavcová rovněž působila v reprezentaci a v roce 1982 obsadila druhé místo v celkovém hodnocení Evropského poháru. Otec Jiří Prskavec st. působí po celou synovu kariéru v roli jeho osobního a reprezentačního trenéra.

Ve věku šesti let byl u Jiřího Prskavce mladšího diagnostikován závažný ortopedický problém – Legg-Calvé-Perthesova choroba (zkráceně Perthesova choroba). Jedná se o idiopatickou avaskulární nekrózu hlavice kosti stehenní (femuru). Nedostatečné krevní zásobení vede k rozpadu a deformaci kostní tkáně v kyčelním kloubu. V důsledku této diagnózy strávil dva měsíce nepřetržitě v nemocnici a po dobu téměř jednoho roku měl absolutní zákaz chůze a jakéhokoliv zatěžování končetiny, přičemž se pohyboval výhradně pomocí invalidního vozíku a francouzských holí. I přes úspěšnou konzervativní léčbu zanechala choroba trvalé následky v podobě výrazně snížené hybnosti levého kyčelního kloubu. Prskavec objektivně nemůže vytočit levou nohu do vnější rotace. Vzhledem k faktu, že ve vodním slalomu v kategorii K1 závodník v lodi stabilně sedí s nohama fixovanýma vpředu pod palubou, tento fyzický handicap nijak neomezuje jeho sportovní výkonnost a přenos sil do záběru pádlem.

V průběhu svého dětství strávil dva roky s rodinou v Kanadě, kam jeho otec přijal angažmá jako trenér tamní juniorské kanoistické reprezentace. Tento pobyt mu zajistil plynulou znalost anglického jazyka a adaptaci na rozdílné tréninkové metody.

V roce 2019 uzavřel manželství se svou dlouholetou partnerkou Terezou (rozenou Cviklovou). Společně vychovávají dva syny.

🛶 Mládežnická kariéra a přechod k dospělým (2008–2014)

Do mezinárodních soutěží pod hlavičkou ICF vstoupil Prskavec v roce 2008. Již v raném juniorském věku vykazoval mimořádný cit pro vodu. Na úvodních Letních olympijských hrách mládeže 2010 v Singapuru vybojoval bronzovou medaili ve slalomu na kajaku. Ve stejném roce (2010) získal titul juniorského mistra Evropy.

Přechod do seniorské kategorie zvládl bez obvyklých výsledkových propadů. Ve věku pouhých osmnácti let se nominoval do seniorské reprezentace pro Mistrovství Evropy 2011 ve španělském středisku La Seu d'Urgell, kde okamžitě získal individuální bronzovou medaili v disciplíně K1. V roce 2013 si na domácí trati v pražské Troji připsal první cenný kov z globální akce dospělých, když na Mistrovství světa získal stříbrnou medaili. Ve stejném roce na Mistrovství Evropy v polském Krakově poprvé vybojoval zlato v individuálním závodě i v závodě hlídek (K1 team). Zlatý individuální titul obhájil i o rok později (2014) na evropském šampionátu ve Vídni.

🥉 První olympijská medaile a stabilizace ve špičce (2015–2019)

Na Mistrovství světa 2015 v londýnském areálu Lee Valley poprvé ovládl nejvyšší světový podnik a ziskem zlaté medaile v K1 jednotlivců si zajistil jmenovitou kvalifikaci na nadcházející olympijské hry v Brazílii. Z tohoto šampionátu si odvezl zlato rovněž ze závodu hlídek.

Na Letní olympijské hry 2016 do Rio de Janeira (do nově vybudovaného areálu Deodoro Olympic Whitewater Stadium) odjížděl v pozici jednoho z hlavních favoritů na medaili. Ve finálové jízdě předvedl agresivní a riskantní projev. Čistý čas jeho jízdy byl absolutně nejrychlejší z celého startovního pole, avšak těsný průjezd třináctou brankou vyústil ve fyzický dotek s tyčkou. Inkasované dvě trestné vteřiny jej v konečném účtování odsunuly z prvního na třetí místo a zisk bronzové medaile. Závod vyhrál Brit Joseph Clarke, stříbro putovalo k Peteru Kauzerovi ze Slovinska.

V letech 2018 a 2019 Prskavec plně dominoval světovému okruhu, když v obou sezónách zvítězil v celkovém hodnocení Světového poháru ICF. V roce 2019 přidal svůj druhý titul individuálního mistra světa na šampionátu v La Seu d'Urgell, čímž si opět v předstihu zajistil účast na olympijských hrách v Japonsku.

🥇 Zlato z Tokia a olympijský cyklus do Paříže (2020–2024)

Letní olympijské hry 2020 v Tokiu se z důvodu globální pandemie onemocnění covid-19 uskutečnily s ročním zpožděním až v srpnu 2021. Dějištěm kanoistických soutěží se stalo uměle vybudované Kasai Canoe Slalom Centre. Prskavec vyhrál semifinálové kolo, čímž si zajistil výhodu posledního startujícího muže ve finále. Finálová jízda vstoupila do historie vodního slalomu jako technicky dokonalá ukázka. Prskavec protnul cílovou pásku v čase 91,63 sekundy bez jediné trestné vteřiny. Na druhého Slováka Jakuba Grigara získal v cíli propastný náskok 3,22 sekundy. Němec Hannes Aigner na třetím místě zaostal o 5,48 sekundy. Tímto výkonem vybojoval zlatou olympijskou medaili.

V postolympijské sezóně 2022 zvítězil v hodnocení Světového poháru (již potřetí v kariéře) a vyhrál individuální zlato na Mistrovství Evropy v Liptovském Mikuláši. V roce 2023 bral stříbro z Mistrovství světa v Londýně a zlato z Evropských her v Krakově, jež sloužily současně jako mistrovství Evropy.

Letní olympijské hry 2024 v Paříži přinesly sportovní zklamání. Ve finálové jízdě disciplíny K1 nasbíral celkem čtyři trestné vteřiny za dva samostatné doteky branek, což jej srazilo mimo medailové pozice na konečnou 8. příčku. V nově zařazené disciplíně Kayak cross vypadl ve čtvrtfinálových jízdách a celkově byl klasifikován na 11. místě.

🚣‍♂️ Rozšíření disciplín: Starty v C1 a Kayak crossu

V roce 2023 se Jiří Prskavec rozhodl pro zásadní sportovní krok – zařadil do svého závodního portfolia starty na mezinárodní úrovni i v kategorii C1 (Kanoe jednotlivců). Přechod z kajaku na kanoi v dospělém profesionálním věku představuje mimořádně náročný biomechanický proces. Zatímco v kajaku sedí závodník s nataženýma nohama a používá dvoulisté pádlo k symetrickému záběru z obou stran lodě, v kanoi závodník na dně lodi klečí (s nohama fixovanýma speciálními popruhy) a používá jednolisté pádlo. Tento posaz a nutnost kompenzovat jednostranný záběr vyžadují naprosto odlišnou svalovou paměť a zapojení odlišných svalových řetězců trupu a zad.

Navzdory těmto překážkám se Prskavec dokázal okamžitě prosadit do české reprezentace. Při svém historicky prvním startu v závodě Světového poháru v této kategorii, který proběhl v německém Augsburgu v roce 2023, senzačně obsadil 3. místo (bronzovou medaili). V následujících sezónách (včetně roku 2026) se sice účastnil národních nominačních bojů, ale vzhledem ke specializaci na K1 a zdravotním pauzám se v C1 dlouhodobě do světové elity na šampionátech MS a ME nenominoval.

Kayak cross (dříve označovaný jako extrémní slalom) představuje kontaktní vyřazovací disciplínu, jež byla zařazena do programu od OH 2024. Čtyři závodníci startují současně z vyvýšené rampy a po dopadu na hladinu svádějí přímý fyzický souboj o průjezd velkými plastovými bójemi. Povinnou součástí jízdy je i provedení 360stupňového eskymáckého obratu v tzv. roll zone. Prskavec se do této disciplíny zapojil primárně z důvodu zisku bodů do celkové olympijské kvalifikace pro národní tým.

⚙️ Technika jízdy a specifika vodního slalomu

Jízdní styl Jiřího Prskavce je celosvětově hodnocen analytiky jako technicky vysoce inovativní. Vyznačuje se extrémním předsazením těžiště těla vpřed (trup je silně nakloněn nad přední palubu lodi), což mu umožňuje odlehčit zadní část kajaku a bleskově rotovat přes záď lodi (tzv. pivot turn) kolem osy překážek. Jeho nejdokonaleji zvládnutým prvkem je průjezd protivodných branek (tzv. "erky"). Místo tradičního obkroužení branky najíždí s lodí těsně pod překážku a pomocí dynamického záběru od pasu a zhoupnutí v bocích zasune přední špičku kajaku pod tyčku bez ztráty dopředné rychlosti.

Vybavení podléhá striktním regulím ICF. Kajak (K1) musí dosahovat minimální délky 350 centimetrů a minimální šířky 60 centimetrů. Zcela fixní je minimální hmotnost lodi stanovená na 9,0 kilogramu. Moderní lodě jsou konstruovány z uhlíkových a kevlarových vláken (karbon-kevlar) lepených epoxidovou pryskyřicí za účelem maximální tuhosti. Závodník je v lodi utěsněn neoprenovou krycí zástěrou (špricdekou), která zamezuje vniknutí vody do kokpitu během ponorů. Dvoulisté pádlo má listy vůči sobě pootočené (přetočené) o úhel přibližně 30 až 45 stupňů ke snížení aerodynamického odporu při přenášení záběru z jedné strany na druhou.

Systém penalizací ve vodním slalomu je binární:

0 trestných vteřin: Čistý průjezd brankou ve správném směru tak, že se celá hlava závodníka a část lodi ocitne v rovině branky bez jakéhokoliv fyzického dotyku.
2 trestné vteřiny: Přičítají se k celkovému času, pokud se závodník dotkne jedné nebo obou tyček (tělem, pádlem, nebo lodičkou). Penalizace je udělena i tehdy, pokud voda, rozkývaná pádlem, hodí tyčku na loď.
50 trestných vteřin: Zásadní hrubá chyba znamenající faktickou eliminaci z bojů o medaile. Uděluje se za úplné minutí branky, za průjezd brankou v nesprávném směru, za průjezd brankou obráceně dnem lodi vzhůru (v průběhu eskymáckého obratu) nebo za situace, kdy závodník úmyslně odtlačí tyčku rukou či pádlem.

📈 Statistiky a data

Účast a výsledky na Letních olympijských hrách

Tabulka pokrývá všechny čtyři konané olympijské cykly, do kterých mohl závodník během své seniorské kariéry zasáhnout. Záznamy jsou bez jakéhokoliv filtrování. V roce 2012 se do Londýna nekvalifikoval přes silnou domácí konkurenci (reprezentoval Vavřinec Hradilek).

Rok a místo konání	Disciplína	Fáze vyřazení	Celkové umístění	Penalizace v cílové jízdě
2012 Londýn, Velká Británie	K1	Nekvalifikoval se v národní nominaci	—	—
2016 Rio de Janeiro, Brazílie	K1	Finále	3. místo (Bronz)	2 trestné vteřiny (dotek 13. branky)
2020 Tokio, Japonsko	K1	Finále	1. místo (Zlato)	0 trestných vteřin (čistá jízda)
2024 Paříž, Francie	K1	Finále	8. místo	4 trestné vteřiny (dotek na dvou brankách)
2024 Paříž, Francie	Kayak cross	Čtvrtfinále	11. místo	Závod se jezdí na fyzické vyřazení bez časomíry

Přehled umístění na Mistrovství světa ve vodním slalomu (2011–2026)

Kompletní chronologický sled umístění na světových šampionátech. V letech konání olympijských her Mezinárodní kanoistická federace (ICF) tradičně nepořádá mistrovství světa v olympijských disciplínách. Účast potvrzuje konzistentní výkonnost na světové scéně.

Rok	Místo konání	Disciplína K1 (jednotlivci)	Disciplína K1 (hlídky/týmy)	Disciplína C1 (jednotlivci)	Poznámka k ročníku
2011	Bratislava, Slovensko	Účast (mimo medaile)	Účast	Nestartoval	První seniorské MS
2012	Soutěž se nekonala	Soutěž se nekonala	Soutěž se nekonala	Soutěž se nekonala	Olympijský rok
2013	Praha, Česká republika	2. místo (Stříbro)	Data nejsou dostupná	Nestartoval	Domácí trať v Troji
2014	Deep Creek, USA	Účast (mimo pódium)	2. místo (Stříbro)	Nestartoval	První medaile z hlídek
2015	Londýn, Velká Británie	1. místo (Zlato)	1. místo (Zlato)	Nestartoval	Zisk prvního titulu mistra světa
2016	Soutěž se nekonala	Soutěž se nekonala	Soutěž se nekonala	Soutěž se nekonala	Olympijský rok
2017	Pau, Francie	Účast (mimo medaile)	1. místo (Zlato)	Nestartoval	Zlato z hlídek
2018	Rio de Janeiro, Brazílie	2. místo (Stříbro)	3. místo (Bronz)	Nestartoval	Zisk dvou medailí
2019	La Seu d'Urgell, Španělsko	1. místo (Zlato)	2. místo (Stříbro)	Nestartoval	Druhý titul mistra světa v K1
2020	Soutěž se nekonala	Soutěž se nekonala	Soutěž se nekonala	Soutěž se nekonala	Olympijský rok / Pandemie covid-19
2021	Bratislava, Slovensko	11. místo	1. místo (Zlato)	Nestartoval	Výjimečně pořádáno po zpožděné olympiádě
2022	Augsburg, Německo	5. místo	Účast	Nestartoval	Ve finále bez medaile
2023	Londýn, Velká Británie	2. místo (Stříbro)	1. místo (Zlato)	Účast	Návrat na trať do Lee Valley
2024	Soutěž se nekonala	Soutěž se nekonala	Soutěž se nekonala	Soutěž se nekonala	Olympijský rok
2025	Penrith, Austrálie	3. místo (Bronz)	Účast	Nestartoval	Zisk kovu po dlouhé zdravotní pauze
2026	Soutěž dosud neproběhla	Závodí se na podzim	Závodí se na podzim	Nekvalifikován	Sezóna probíhá

Přehled umístění na Mistrovství Evropy ve vodním slalomu (2011–2026)

Záznam úspěchů na kontinentálním mistrovství, které se (na rozdíl od mistrovství světa) koná každoročně bez ohledu na kalendář olympijských her. Jiří Prskavec nasbíral více než dvanáct zlatých medailí.

Rok	Místo konání	Disciplína K1 (jednotlivci)	Disciplína K1 (hlídky/týmy)	Disciplína C1 (jednotlivci)
2011	La Seu d'Urgell, Španělsko	3. místo (Bronz)	Účast	Nestartoval
2012	Augsburg, Německo	Účast	Účast	Nestartoval
2013	Krakov, Polsko	1. místo (Zlato)	1. místo (Zlato)	Nestartoval
2014	Vídeň, Rakousko	1. místo (Zlato)	Účast	Nestartoval
2015	Markkleeberg, Německo	Účast	Účast	Nestartoval
2016	Liptovský Mikuláš, Slovensko	1. místo (Zlato)	1. místo (Zlato)	Nestartoval
2017	Tacen, Slovinsko	3. místo (Bronz)	1. místo (Zlato)	Nestartoval
2018	Praha, Česká republika	3. místo (Bronz)	1. místo (Zlato)	Nestartoval
2019	Pau, Francie	Účast	1. místo (Zlato)	Nestartoval
2020	Praha, Česká republika	1. místo (Zlato)	2. místo (Stříbro)	Nestartoval
2021	Ivrea, Itálie	Účast	1. místo (Zlato)	Nestartoval
2022	Liptovský Mikuláš, Slovensko	1. místo (Zlato)	Účast	Nestartoval
2023	Krakov, Polsko (Evropské hry)	1. místo (Zlato)	14. místo	4. místo
2024	Tacen, Slovinsko	Účast (zrušená finále vlivem povodní)	Účast	Účast
2025	Paříž (Vaires-sur-Marne), Francie	1. místo (Zlato)	Účast	Účast
2026	Závody dosud neproběhly	—	—	—

Celkové konečné hodnocení ve Světovém poháru ICF (2012–2026)

Bodový souhrn závodníka ze série mezinárodních závodů Světového poháru pod správou ICF, konaných napříč světovými kontinenty v každém roce.

Rok (Sezóna)	Kategorie K1 (Kajak jednotlivců)	Kategorie C1 (Kanoe jednotlivců)
2012	Účast (umístění mimo elitní trojku)	Nestartoval
2013	Účast	Nestartoval
2014	Účast	Nestartoval
2015	Účast	Nestartoval
2016	Účast	Nestartoval
2017	Účast	Nestartoval
2018	1. místo (Celkový vítěz ročníku)	Nestartoval
2019	1. místo (Celkový vítěz ročníku)	Nestartoval
2020	Seriál zrušen pro K1 (pandemie covidu-19)	Seriál zrušen (pandemie covidu-19)
2021	Účast (vítěz dílčího závodu, bez zisku trofeje)	Nestartoval
2022	1. místo (Celkový vítěz ročníku)	Nestartoval
2023	Účast v elitní desítce hodnocení	Účast (zisk 3. místa na závodě v Augsburgu)
2024	Účast (prioritou byla olympijská příprava)	Účast
2025	Účast (závodní program omezen ze zdravotních důvodů)	Účast
2026	Sezóna probíhá (11. místo na podniku v Troji)	Nekvalifikoval se z domácí nominace FAČR

Zdroje