Jan Sochor

Jan Sochor
Celé jméno	Jan Sochor
Datum narození	17. ledna 1980
Místo narození	Praha
Státní příslušnost
Povolání	bývalý profesionální hokejista
Aktivní od	1999
Aktivní do	2013

Jan Sochor je bývalý český profesionální hokejový útočník, který nastupoval primárně na pozici levého křídla. Patří do velmi početné a specifické skupiny talentovaných českých hokejistů, kteří hokejově dospívali na konci devadesátých let dvacátého století, byli draftováni do nejprestižnější severoamerické ligy NHL, avšak z mnoha objektivních i subjektivních důvodů se v ní nikdy nedokázali trvale prosadit a k oficiálnímu soutěžnímu utkání v této elitní společnosti nikdy nenastoupili.

Jeho jméno je spojeno s historickým vstupním draftem do NHL v roce 1999, kde si jeho služeb v pátém kole vyhlédla slavná kanadská organizace Toronto Maple Leafs. Své zámořské štěstí a snahu vybojovat si profesionální nováčkovský kontrakt (tzv. entry-level contract) zkoušel prostřednictvím prestižní kanadské juniorské soutěže QMJHL, kde oblékal dresy frankofonních celků Val-d'Or Foreurs a Acadie-Bathurst Titan. Ačkoliv zde zanechal velmi solidní ofenzivní dojem, brány do dospělého zámořského hokeje mu zůstaly uzavřeny.

Po svém návratu na evropský kontinent se stal pevnou součástí domácí české extraligy (v té době nesoucí různé sponzorské názvy). Zde působil převážně v rolích pracovitého křídla pro druhé či třetí formace. Jeho domácí kariéra je spjata především s kluby HC Slavia Praha, HC Havířov Panthers a posléze s tehdy ekonomicky upadajícím fenoménem HC Vsetín. V druhé polovině své kariéry se z něj stal takzvaný hokejový cestovatel (journeyman), který okusil kvalitu druhé nejvyšší české soutěže (1. ligy) a následně sbíral cenné životní i hokejové zkušenosti v zahraničních ligách, konkrétně v Norsku a ve Francii.

🧒 Mládí a formování v pražském prostředí

Jan Sochor se narodil 17. ledna 1980 v hlavním městě tehdejšího Československa, v Praze. Vyrůstat v Praze v osmdesátých a počátkem devadesátých let znamenalo mít přístup k nejlepším mládežnickým sportovním akademiím v zemi, ale zároveň čelit obrovské a nelítostné konkurenci. Hokejové prostředí v hlavním městě bylo historicky rozděleno na dva nesmiřitelné tábory – tradiční a slavnější HC Sparta Praha a dělničtější, neustále se vyvíjející HC Slavia Praha.

Jan Sochor spojil své mládežnické hokejové krůčky právě s klubem HC Slavia Praha. Klub z vršovického Edenu v devadesátých letech masivně investoval do své mládežnické základny s jasným cílem – narušit dlouhodobou hegemonii Sparty a vybudovat tým, který bude schopen vychovávat hráče světové extratřídy. Sochor prošel kompletním mládežnickým systémem "Sešívaných" a brzy se ukázalo, že disponuje vynikajícím ofenzivním talentem.

Byl rychlým, technicky velmi dobře vybaveným křídelníkem, který uměl operovat v rohu kluziště a nacházet spoluhráče překvapivými přihrávkami. Jeho generace dospívala v době, kdy český národní tým získal zlaté medaile na Zimních olympijských hrách 1998 v Naganu. Tento absolutní triumf vyvolal v České republice neuvěřitelnou hokejovou horečku. Skauti ze severoamerické NHL začali masivně létat do střední Evropy a bedlivě sledovali každého talentovaného juniora. Sochor, patřící k oporám dorostu a posléze juniorky HC Slavia Praha, přirozeně neunikl jejich pozornosti.

V sezóně 1998/1999, která předcházela jeho ročníku pro vstupní draft, podával v juniorské extralize stabilní výkony. Dokázal nakouknout i do dospělého hokeje, když v rámci takzvaných střídavých startů pomáhal druholigovému celku HC Berounští Medvědi. Tato zkušenost s tvrdým mužským hokejem v nižší české soutěži mu pomohla fyzicky i mentálně dospět. Vše směřovalo k události, která měla změnit jeho život.

🍁 Vstupní draft NHL 1999 a kanadská mise

Dne 26. června 1999 hostila americká hala FleetCenter (dnes známá jako TD Garden) ve městě Bostnu každoroční a ostře sledovaný vstupní draft do NHL. Tento ročník byl pro český hokej historický, neboť z vůbec prvního místa byl organizací Atlanta Thrashers vybrán český supertalent Patrik Štefan.

Pro Jana Sochora přišla vysněná chvíle v pátém kole. Jako celkově 161. hráče v pořadí si jej vybrala jedna z nejslavnějších a nejbohatších organizací v historii ledního hokeje, kanadský klub Toronto Maple Leafs. Být draftován klubem z takzvané "Original Six" (Původní šestky), a navíc v Mekce hokeje, v Torontu, znamenalo pro devatenáctiletého mladíka z Prahy obrovskou poctu, ale i nesmírný tlak.

Vedení Toronto Maple Leafs mu, stejně jako většině draftovaných Evropanů, doporučilo okamžitý přesun do Severní Ameriky. Cílem bylo, aby si hráč zvykl na zámořský styl života, zdokonalil se v anglickém jazyce a především se adaptoval na úzké kluziště, které vyžaduje mnohem rychlejší rozhodování a přináší tvrdší fyzické kontakty. Prostřednictvím CHL Import Draftu získal jeho juniorská práva tým Val-d'Or Foreurs, hrající v tvrdé frankofonní lize QMJHL (Quebec Major Junior Hockey League).

Křest ohněm v lize QMJHL

Přesun z milionové Prahy do těžebního městečka Val-d'Or, které leží uprostřed hlubokých quebeckých lesů a je odříznuto od velkých metropolí, byl pro Sochora naprostým kulturním šokem. Život v této izolované komunitě se točil výhradně kolem ledního hokeje a tvrdé práce. Liga QMJHL byla navíc na přelomu tisíciletí proslulá jako soutěž plná rvaček, zákeřných zákroků a takzvaných "enforcerů" (bitkařů).

Sochor se v týmu Val-d'Or Foreurs musel rychle rozkoukat. Zpočátku se mu to dařilo, ukazoval svůj český herní přehled a dokázal bodovat. Následně však byl v rámci quebecké ligy vyměněn do jiného celku, do organizace Acadie-Bathurst Titan, sídlícící v provincii Nový Brunšvik. Za tento tým dokončil sezónu 1999/2000.

Celkově ve své jediné zámořské juniorské sezóně odehrál 52 utkání základní části, ve kterých nastřílel 16 branek a přidal 30 asistencí, což mu vyneslo solidních 46 kanadských bodů. Na evropského nováčka, který se musel vypořádat s jazykovou bariérou a tvrdým fyzickým stylem (tzv. dump and chase hokejem), to byla úctyhodná čísla. Z hlediska organizace Toronto Maple Leafs to však na zisk vysněné nováčkovské profesionální smlouvy (entry-level contract) nestačilo. Draft do NHL garantuje klubu práva na hráče pouze po dobu dvou let. Pokud do té doby nedojde k podpisu, práva propadají. Sochor pochopil, že boj o zámořskou kariéru se komplikuje, a zvolil taktický ústup zpět do známého prostředí.

🇨🇿 Návrat do české extraligy a boj o místo

Po návratu ze zámořského dobrodružství před sezónou 2000/2001 se Sochor vrátil do své mateřské organizace HC Slavia Praha. Očekávalo se, že zkušenosti získané v tvrdé kanadské juniorce mu pomohou hladce se prosadit do A-týmu. Realita české nejvyšší soutěže však byla nemilosrdná.

Extraliga byla na počátku nového tisíciletí extrémně silnou soutěží. Týmy disponovaly velkým množstvím zkušených veteránů, kteří tvořili osu kádru, a prostor pro mladé, dvacetileté hráče byl minimální. Hlavním trenérem a klíčovou postavou pražské Slavie byl v té době legendární Vladimír Růžička. Růžička budoval tým, který měl ambice útočit na mistrovský titul (což se mu o pár let později skutečně podařilo), a logicky se spoléhal na ověřené hráče.

Pro Jana Sochora nezbylo v nabitém kádru místo v elitních dvou formacích, kde by mohl naplno prodat svůj ofenzivní potenciál. Nastupoval spíše sporadicky, často plnil roli třináctého útočníka a byl tak nucen pendlovat mezi extraligou a nižší soutěží. V rámci takzvaných střídavých startů byl pravidelně odesílán do 1. ligy, kde oblékal dres domovské farmy HC Berounští Medvědi či jiných druholigových celků.

Toto období takzvaného hokejového "pendlování" je pro psychiku mladého hráče nesmírně vyčerpávající. Hráč trénuje s extraligovým celkem, ale v den zápasu sedí na tribuně, nebo je narychlo poslán do nižší ligy, kde chybí potřebná souhra a taktická svázanost. Ačkoliv v 1. lize patřil Sochor k vysoce nadprůměrným hráčům a pravidelně bodoval, propustku do stálé sestavy Slavie to nepřineslo. Bylo zřejmé, že potřebuje změnu prostředí, aby oživil svou kariéru.

🔄 Extraligové putování: Havířov a konec vsetínské dynastie

Štace v HC Havířov Panthers

Příležitost k plnohodnotnému extraligovému zapojení přišla v průběhu sezón 2001/2002 a 2002/2003, kdy Sochor oblékal dres slezského celku HC Havířov Panthers. Havířov v té době patřil k celkům ze samého chvostu tabulky a každoročně sváděl tvrdý a psychicky vysilující boj o udržení v nejvyšší soutěži.

Pro ofenzivně laděného hráče jako byl Sochor, nebylo angažmá v záchranářském týmu jednoduché. Taktika trenérů v Havířově se logicky soustředila na úpornou defenzivu, takzvaný "beton", a bourání hry soupeře. Prostor pro kreativní kombinace byl minimální. Přesto Sochor v dresu Panterů získal cenné zkušenosti. Naučil se bojovat pod obrovským tlakem, zvládat stres z barážových hrozeb a zlepšil svou defenzivní odpovědnost. Havířov nakonec extraligovou příslušnost po sezóně 2002/2003 neudržel a Sochor se opět stěhoval.

Léta ve stínu chátrající dynastie HC Vsetín

Další, a z historického hlediska velmi zajímavou kapitolou jeho kariéry, se stalo angažmá ve valašském klubu HC Vsetín. Vsetín byl absolutním fenoménem devadesátých let, kdy pod hlavičkou HC Petra Vsetín (podporován miliardářem Romanem Zubíkem) získal neuvěřitelných šest mistrovských titulů a platil za nedostižného hegemona českého hokeje.

Když však do Vsetína v polovině prvního desetiletí 21. století dorazil Jan Sochor, situace byla diametrálně odlišná. Zlatá éra byla nenávratně pryč. Klub se potýkal s obrovskými, až existenčními finančními problémy. Hráčům se zpožďovaly výplaty, z kádru postupně odešly všechny hvězdy a organizace se stala takzvanou přestupní stanicí. Vedení lepilo sestavu z mladíků, hráčů z 1. ligy a těch, kteří zrovna nikde jinde nenašli uplatnění.

Nastupovat na slavném Lapači v této éře dekadence vyžadovalo velkou morální sílu. Sochor se zařadil k pilířům tohoto bojovného, byť hokejově slabšího kádru. V těžkých podmínkách, kdy tým často utržil od bohatších klubů debakly, bojoval za čest slavné vsetínské značky. Navzdory obrovské snaze nakonec dluhy a špatná ekonomická situace vsetínský klub dostihly a Vsetín byl později z české extraligy administrativně vyloučen (v roce 2007). Pro Sochora znamenal postupný krach Vsetína konec jeho trvalého působení v nejvyšší soutěži.

🌍 Kariéra hokejového cestovatele v 1. lize a Evropě

Boje v české 1. lize

Ztráta pevného místa v extralize nasměrovala Sochora do druhé nejvyšší soutěže, tedy 1. české hokejové ligy. Zde platil za vysoce uznávaného a kvalitního útočníka, který si prošel nejvyšší soutěží i zámořím. Stal se z něj elitní hráč pro přední prvoligové kluby, které usilovaly o postup mezi elitu.

Velmi vydařené angažmá prožil v týmu HC Prostějov a následně u rivalů v dresu HC Olomouc. Právě v olomoucké "Mora" aréně patřil k nejlepším hráčům na ledě. V první lize se hrál o něco otevřenější hokej než v extralize, což Sochorovi umožnilo znovu naplno probudit své ofenzivní instinkty. Pravidelně bodoval, řídil přesilové hry a byl lídrem kabiny. Později oblékl také dres silného severočeského celku KLH Chomutov, který v té době mohutně zbrojil s vidinou postupu do extraligy. Ačkoliv patřil ke špičce 1. ligy, návrat do české nejvyšší soutěže se již nekonal. To ho přimělo podívat se po zahraničních angažmá.

Skandinávské a francouzské dobrodružství

Pro mnoho českých hráčů, kteří se ocitnou na hraně mezi extraligou a 1. ligou, představují zahraniční ligy střední úrovně velmi lákavou alternativu. Nabízejí nejen změnu prostředí a poznání nové kultury, ale často i lepší a stabilnější finanční ohodnocení než nižší soutěže doma. Jan Sochor si pro své evropské putování vybral dvě velmi specifické a zajímavé hokejové destinace.

Jeho první kroky mířily na sever Evropy, do Norska. Norská nejvyšší soutěž (dnes zvaná Fjordkraft-ligaen) byla a je soutěží, kde se prolíná technický skandinávský styl s fyzickým pojetím mnoha zámořských importů. Sochor podepsal kontrakt s tradičním klubem Stjernen Hockey, který sídlí ve městě Fredrikstad. V Norsku strávil část sezóny a o něco později se objevil také v dresu dalšího norského týmu IK Comet. Ve Skandinávii musel přizpůsobit svou hru rychlejšímu bruslení na širokém kluzišti, ale dokázal se prosadit a zanechat dobrý dojem.

Ještě zajímavější exotikou pak pro něj byla štace ve Francii. Francouzská nejvyšší soutěž (Ligue Magnus) je známá tím, že je domovem mnoha českých, slovenských a franko-kanadských hokejových cestovatelů. Liga nabízí kvalitní zázemí, skvělý životní styl a hokej, který je o něco méně takticky svázaný než v Česku. Sochor zakotvil v nádherném prostředí francouzských Alp, konkrétně v tradičním klubu Chamonix Hockey Club (Pionniers de Chamonix). Hrát hokej v Mekce světového alpinismu přímo pod masivem Mont Blancu bylo obrovským životním zážitkem. Sochor se zde zařadil k ofenzivním oporám a užíval si hokej, který nebyl svazován obrovským tlakem na záchranu či hrozbou vyhazovu po dvou špatných zápasech.

Závěr své mimořádně pestré aktivní hokejové kariéry strávil zpět v České republice, kde předával své nesčetné zkušenosti v nižších soutěžích (např. ve druhé lize v dresu klubů jako HC Vrchlabí či HC Vlci Jablonec). Oficiálně svou dráhu profesionálního hokejisty ukončil kolem roku 2013, a stal se tak dalším z příkladů hráčů, jejichž jméno sice zaznělo na velkolepém pódiu draftu NHL, ale jejichž skutečný sportovní život se odehrál daleko od záře severoamerických reflektorů.

🛡️ Profil hráče a herní projev

Jan Sochor reprezentoval klasického představitele české hokejové školy konce devadesátých let. Nebyl typickým, přímočarým kanadským "silovým útočníkem" (power forwardem), který by prorážel obrany soupeře hrubou fyzickou silou a hrou do těla. Jeho hlavní zbraní byla herní inteligence, takzvané "hokejové IQ", a šikovné ruce.

Na pozici křídelníka (převážně na levé straně) exceloval výborným držením kotouče a schopností najít překvapivým pasem volného spoluhráče. Zdobilo ho plynulé bruslení a ochota kombinovat i v přečíslených situacích. Právě tyto vlastnosti ho zdobily v juniorských letech a během jeho působení v 1. české lize, kde měl dostatek prostoru na ledě (tzv. ice time) k tomu, aby mohl tvořit hru.

V tvrdém prostředí kanadské juniorky nebo v úporně bránících záchranářských týmech české extraligy (jako byl Havířov) však tyto vlastnosti nemohl naplno prodat. Absence elitních fyzických parametrů a občasná nižší agresivita v osobních soubojích u mantinelů ho stály trvalejší místo v nejvyšších patrech profesionálního hokeje, kde trenéři od hráčů třetích a čtvrtých formací vyžadují primárně destrukci hry soupeře a neustálé dohrávání soubojů. I přesto však jeho ofenzivní dovednosti stačily na to, aby se stal uznávaným hráčem napříč mnoha evropskými ligovými úrovněmi.

💡 Pro laiky: Co znamená Draft v pátém kole?

Mnoho hokejových fanoušků i laiků často podléhá takzvané "iluzi draftu". Pokud si přečtou, že byl osmnáctiletý český hráč draftován do NHL (jako Jan Sochor organizací Toronto Maple Leafs), automaticky předpokládají, že z něj bude hvězda, stane se milionářem a bude hrát v televizi. Realita je však naprosto odlišná. Vstupní draft do NHL lze přirovnat k přijímacím zkouškám na obrovskou univerzitu.

Pokud je hráč vybrán v prvním nebo druhém kole (jako premianti), klub do něj investuje miliony dolarů, věnuje se mu a hráč má takřka jistotu, že šanci v hlavní lize dostane. Generální manažer si totiž nemůže dovolit, aby jeho nejdražší "projekt" selhal.

Pokud je ale hráč vybrán v pátém, šestém nebo sedmém kole (jako Jan Sochor na 161. místě), situace je jiná. Kluby si tyto hráče vybírají v podstatě jako takzvané "losy do loterie" (lottery tickets). Říkají si: "Tento kluk má zajímavé ruce, uvidíme, co z něj vyroste, zkusíme si ho zarezervovat." S hráčem ale zpočátku nepodepíší žádnou smlouvu, nedají mu žádné peníze (s výjimkou drobných kompenzací v kempu). Hráč má obvykle dva roky na to, aby ve svém domovském nebo juniorském klubu natolik explodoval a zlepšil se, že generálního manažera v zámoří donutí mu tu smlouvu dát.

Většině hráčů (více než 80 %) z těchto nižších kol se to nepodaří. Jsou sice v historických tabulkách navždy vedeni jako "Draftováni do NHL", ale ve skutečnosti nikdy profesionální americkou smlouvu nedostanou, na kempu v Torontu si zatrénují jen v rámci letních soustředění a jejich kariéra následně pokračuje v běžných evropských soutěžích. Přesně to je příběh stovek talentů, kteří narazili na obrovskou propast mezi ziskem draftového práva a reálným vstupem do byznysu NHL.

📊 Statistiky

Níže je uvedena přehledná tabulka klíčových sezón kariéry Jana Sochora, demonstrující jeho ofenzivní počiny v kanadské juniorce, roky pendlování v českých soutěžích i závěrečné evropské štace.

Juniorská zámořská kariéra a česká Extraliga / 1. liga

Sezóna	Tým	Liga	Zápasy (ZČ)	Góly	Asistence	Body	Trestné minuty	Zápasy (Play-off)	Góly	Asistence	Body	Trestné minuty
1999/00	Val-d'Or Foreurs	QMJHL	38	8	22	30	16	—	—	—	—	—
1999/00	Acadie-Bathurst Titan	QMJHL	14	8	8	16	2	4	1	0	1	0
2000/01	HC Slavia Praha	Extraliga	22	2	2	4	10	—	—	—	—	—
2000/01	HC Berounští Medvědi	1. liga	14	3	6	9	10	—	—	—	—	—
2001/02	HC Slavia Praha	Extraliga	22	1	2	3	10	—	—	—	—	—
2001/02	HC Havířov Panthers	Extraliga	13	2	3	5	2	—	—	—	—	—
2002/03	HC Havířov Panthers	Extraliga	42	4	3	7	34	—	—	—	—	—
2003/04	HC Vsetín	Extraliga	48	3	7	10	18	—	—	—	—	—
2004/05	HC Vsetín	Extraliga	30	2	3	5	2	—	—	—	—	—
2005/06	HC Prostějov	1. liga	44	14	14	28	40	—	—	—	—	—
2006/07	HC Olomouc	1. liga	27	7	16	23	18	—	—	—	—	—
2006/07	KLH Chomutov	1. liga	19	10	7	17	6	12	1	5	6	2

(Výčet neobsahuje všechna drobná prvoligová či druholigová hostování trvající pouze v jednotkách zápasů, ale zaměřuje se na kompletní ročníky v daných organizacích.)*

Evropská část kariéry

Sezóna	Tým	Liga	Zápasy (ZČ)	Góly	Asistence	Body	Trestné minuty	Zápasy (Play-off)
2007/08	Stjernen Hockey	Eliteserien (NOR)	41	12	14	26	47	6
2008/09	Chamonix HC	Ligue Magnus (FRA)	25	10	11	21	42	3

Zdroje