Jacob Zuma
Obsah boxu
Jacob Gedleyihlekisa Zuma (* 12. dubna 1942) je jihoafrický politik, který v letech 2009 až 2018 působil jako čtvrtý prezident Jihoafrické republiky. V minulosti byl významným bojovníkem proti apartheidu a dlouholetým členem Afrického národního kongresu (ANC), jehož byl v letech 2007 až 2017 předsedou.[1] Jeho prezidentství bylo poznamenáno řadou korupčních skandálů, které vyvrcholily jeho rezignací pod tlakem vlastní strany. I po odchodu z funkce zůstává kontroverzní a vlivnou postavou jihoafrické politiky.[2]
| Jacob Zuma | |
|---|---|
| Soubor:Jacob Zuma - World Economic Forum on Africa 2013 (cropped).jpg | |
| Jacob Zuma v roce 2013 | |
| Datum narození | 12. dubna 1942 |
| Místo narození | Nkandla, Natal (dnes KwaZulu-Natal), Jihoafrická unie |
| Manželka | Gertrude Sizakele Khumalo (1973) Nkosazana Dlamini-Zuma (1982–1998) Kate Mantsho (1980–2000) Nompumelelo Ntuli (2008) Thobeka Mabhija (2010) Gloria Bongekile Ngema (2012) |
| Děti | nejméně 23[3] |
| Profese | politik |
| Náboženství | protestantismus |
.jpg){kind=link}
🏃 Počátky a boj proti apartheidu
Jacob Zuma se narodil v chudé rodině v rurální oblasti Zululandu a nezískal žádné formální vzdělání.[1] Již v mládí se zapojil do boje proti rasistickému režimu apartheidu.
- 1959: Vstoupil do Afrického národního kongresu (ANC).
- 1962: Stal se členem ozbrojeného křídla ANC, Umkhonto we Sizwe (Kopí národa).
- 1963–1973: Byl zatčen a odsouzen na 10 let vězení za spiknutí s cílem svrhnout vládu. Trest si odpykával na ostrově Robben Island spolu s dalšími politickými vězni, včetně Nelsona Mandely.[1]
- 1975–1990: Po propuštění odešel do exilu, kde působil v sousedních zemích (Svazijsko, Mosambik, Zambie). Vystoupal ve strukturách ANC a stal se šéfem zpravodajské služby strany.[2]
📈 Vzestup k moci
Po zrušení apartheidu a svém návratu do Jihoafrické republiky v roce 1990 se Zuma rychle stal jedním z nejvlivnějších politiků ANC.
- 1999–2005: Působil jako viceprezident Jihoafrické republiky ve vládě prezidenta Thaba Mbekiho.
- 2005: Prezident Mbeki ho odvolal z funkce poté, co byl Zumův finanční poradce Schabir Shaik usvědčen z korupce a podvodu v souvislosti se Zmovým jménem. To odstartovalo dlouholeté a hořké soupeření mezi oběma muži.[1]
- 2007: Na klíčové konferenci ANC v Polokwane Zuma porazil Mbekiho a byl zvolen předsedou ANC, což mu otevřelo cestu do prezidentského úřadu.
- 2009: Po vítězství ANC ve volbách byl Jacob Zuma zvolen prezidentem Jihoafrické republiky.
🇿🇦 Prezidentství (2009–2018)
Zumovo prezidentství bylo poznamenáno řadou závažných korupčních skandálů, které podkopaly důvěru v ANC i státní instituce.
Skandály a kontroverze
- Nkandla: Jeden z nejznámějších skandálů se týkal využití státních prostředků ve výši přes 20 milionů dolarů na modernizaci jeho soukromého venkovského sídla v Nkandle. Oficiálně mělo jít o bezpečnostní vylepšení, ale zahrnovala i luxusní prvky jako bazén (označovaný jako "požární nádrž"), amfiteátr a výběh pro dobytek.[4]
- State Capture (Státní únos): Nejzávažnějším obviněním bylo, že Zuma umožnil spřátelené a vlivné rodině Guptů systematicky ovlivňovat chod státu. Guptové měli dosazovat své lidi na ministerské posty a do vedení státních podniků, aby získali lukrativní státní zakázky. Tento jev se stal známým jako "state capture" (únos státu).[5]
Rezignace
Pod tíhou skandálů, klesající popularity a rostoucího tlaku uvnitř ANC, které se obávalo drtivé porážky v nadcházejících volbách, byl Zuma v únoru 2018 vyzván vedením strany k odstoupení. Když odmítl, ANC pohrozilo, že ho odvolá v parlamentu. Dne 14. února 2018 Jacob Zuma na funkci prezidenta rezignoval.[6] Jeho nástupcem se stal Cyril Ramaphosa.
⚖️ Období po prezidentské funkci
I po odchodu z úřadu Zuma čelil řadě právních problémů.
- Uvěznění a nepokoje (2021): V červnu 2021 byl odsouzen k 15 měsícům vězení za pohrdání soudem, protože se odmítl dostavit před Zondovu komisi vyšetřující korupci z doby jeho vlády. Jeho uvěznění v červenci 2021 vyvolalo v jeho domovské provincii KwaZulu-Natal a v provincii Gauteng vlnu masivních nepokojů, rabování a násilí, při kterých zemřelo přes 350 lidí.[7]
- Politický comeback (2024): V roce 2024, po suspendaci z ANC, se Zuma stal tváří nově založené strany uMkhonto we Sizwe (MK). Ve volbách v květnu 2024 tato strana překvapivě získala téměř 15 % hlasů a stala se třetí nejsilnější silou v zemi, čímž zásadně oslabila ANC, které poprvé v historii ztratilo parlamentní většinu.[8]
🧑🏫 Pro laiky
Příběh Jacoba Zumy je jako příběh hrdiny z války, který se stal králem, ale začal krást.
- **Hrdina:** V mládí statečně bojoval proti nespravedlivému systému (apartheidu) a byl za to i zavřený, stejně jako slavný Nelson Mandela. Lidé ho za to obdivovali.
- **Král:** Díky své pověsti se stal nejdůležitějším mužem v zemi – prezidentem.
- **Zloděj:** Místo toho, aby vládl pro všechny, začal využívat své moci pro sebe a své kamarády. Nechal si za peníze daňových poplatníků postavit luxusní sídlo a dovolil svým bohatým přátelům (rodině Guptů), aby si ze státu udělali soukromou firmu.
- **Pád a návrat:** Nakonec ho jeho vlastní lidé donutili odejít. I když má na krku soudy, stále má mnoho příznivců. Založil si novou politickou stranu a i po svém pádu dokázal zamíchat kartami tak, že jeho stará strana přišla o moc.
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 Jacob Zuma | Biography, Age, & Facts | Britannica
- ↑ 2,0 2,1 Jacob Zuma: The survivor whose nine lives ran out - BBC News
- ↑ Jacob Zuma - Wikipedia
- ↑ South Africa's Jacob Zuma to repay Nkandla house costs - BBC News
- ↑ Explainer: What is 'state capture' in South Africa? - Reuters
- ↑ Jacob Zuma resigns as president of South Africa - The Guardian
- ↑ Death toll from S Africa riots jumps to 212 - Al Jazeera
- ↑ Zuma's MK party seeks to block new S Africa parliament - BBC News
```