IHC Králové Písek

IHC Králové Písek
Liga	2. česká hokejová liga
Kapacita	4 500
Město	Písek
Barvy	žlutá, modrá
Trenér	Jan Šuráň
Kapitán	Jan Radoš

IHC Králové Písek (oficiálně a právně vystupující jako spolek IHC Písek, z.s.) je tradiční, historicky nesmírně významný a regionálně hluboko ukotvený český klub ledního hokeje, který sídlí v jihočeském historickém a královském městě Písek. V současné právní a organizační podobě byl klub oficiálně založen v roce 1990, a to na základě velkého a strategického sloučení dvou do té doby samostatně fungujících lokálních oddílů – vojenského celku VTJ Písek a civilního továrního týmu TJ Jitex Písek. Tradičními klubovými barvami, které hráči oblékají na domácím i venkovním ledě, jsou od samého počátku žlutá a modrá, což plně koresponduje s oficiálními heraldickými barvami samotného města Písek.

Od sezóny 2015/2016 působí mužský A-tým nepřetržitě ve 2. hokejové lize, což představuje třetí nejvyšší a zároveň nejvyšší poloprofesionální úroveň v rámci ligového systému Českého svazu ledního hokeje. Své strhující domácí zápasy hrají písečtí hokejisté na Zimním stadionu Písek, který se nachází v malebném sportovním areálu na břehu řeky Otavy a nabízí kapacitu pro čtyři a půl tisíce diváků. Klub v roce 2020 prošel rozsáhlým marketingovým a vizuálním rebrandingem, při kterém přijal novou identitu a hrdou přezdívku "Králové", jež odkazuje na bohatou historii Písku jakožto svobodného královského města.

Kromě dospělého mužstva se organizace obrovským způsobem soustředí na práci s mládeží. Místní hokejová akademie je v rámci celé České republiky proslulá jako jedna z nejlepších líhní hokejových talentů mimo struktury velkých extraligových klubů. Z píseckého ledu se do světa velkého profesionálního hokeje, včetně zámořské NHL, odrazila celá řada vynikajících hráčů, mistrů světa i držitelů slavného Stanley Cupu, což organizaci dodává obrovskou mezinárodní prestiž.

⏳ Historie a kořeny hokeje u řeky Otavy

Historie organizovaného ledního hokeje v Písku sahá hluboko do minulého století, konkrétně do roku 1927, kdy ve městě vznikl vůbec první organizovaný hokejový oddíl. Zcela první zápasy se tehdy pochopitelně nehrály v krytých halách, ale na přírodním zamrzlém ledě rybníku s lokálním názvem "Amerika". Vývoj tohoto sportu v regionu byl naprosto specifický a velmi typický pro období komunistického Československa. Ve městě totiž po dlouhá desetiletí koexistovaly dva velmi silné a zároveň naprosto konkurenční subjekty, které si dělily přízeň fanoušků.

Prvním z nich byl civilní oddíl TJ Jitex Písek, který byl masivně financován a dlouhodobě podporován stejnojmenným státním textilním podnikem Jitex. Tento podnik zaměstnával tisíce obyvatel z celého kraje a stal se generálním mecenášem civilního sportu. Druhým, neméně významným celkem, byl armádní oddíl, který napříč historií nesl názvy jako Dukla Písek, následně Dukla Jihlava "B" a nakonec VTJ Písek (Vojenská tělovýchovná jednota). Písek byl totiž historicky významným posádkovým městem a do místního hokejového týmu narukovala v rámci povinné dvouleté základní vojenské služby celá řada obrovských talentů z celé republiky. Vojenský tým tak často disponoval neuvěřitelně nabitým kádrem mladých hvězd, které se zde připravovaly na svůj budoucí přestup do elitních armádních klubů.

Zlom nastal na přelomu let 1989 a 1990. Pád komunistického režimu a následná Sametová revoluce přinesly absolutní kolaps dosavadního státního systému financování vrcholového i masového sportu. Armádní sportovní struktury se začaly plošně rušit a státní podniky, bojující o vlastní holé přežití v novém dravém tržním prostředí, drasticky omezovaly svůj štědrý sponzoring. Aby hokej v Písku vůbec ekonomicky přežil, muselo dojít k historické a naprosto nezbytné dohodě. V roce 1990 se znesvářené strany usmířily a oba kluby fúzovaly do jednoho velkého a jednotného subjektu pod názvem VTJ Jitex Písek. Tento strategický krok nejenže zachránil dlouhou hokejovou tradici ve městě, ale zároveň položil mimořádně stabilní základy pro budoucí profesionální úspěchy spojeného celku.

🌟 Zlatá éra v první lize (1994–2005)

Spojený klub si po několika prvních sezónách nutné organizační i finanční konsolidace začal klást mnohem vyšší a ambicióznější sportovní cíle. Fenomenální a do té doby nevídaný úspěch přišel hned v sezóně 1993/1994, kdy Písek, hnán obrovskou euforií, zcela opanoval základní část i následné vyřazovací boje své skupiny ve druhé lize. Následně si v kvalifikaci vybojoval historický a vytoužený postup do 1. ligy (druhé nejvyšší soutěže v zemi). Postup do profesionální soutěže vyvolal v celém píseckém okrese obrovskou hokejovou horečku. Zimní stadion pravidelně praskal ve švech a hokejisté se rázem stali lokálními hrdiny a celebritami.

Následující více než desetiletá éra představuje bezesporu nejslavnější, nejúspěšnější a nejstabilnější kapitolu v novodobých dějinách klubu. Písek se stal velmi obávaným a nesmírně respektovaným soupeřem i pro ty absolutně nejbohatší kluby s obrovskými rozpočty a extraligovými ambicemi. Tým obrovsky těžil ze skvělého domácího prostředí a drtivého tlaku fanoušků. Absolutními vrcholy tohoto pohádkového období byly sezóny 1995/1996, 1996/1997 a následně ročník 1999/2000. V těchto památných ročnících se Písečtí nejenže s naprostým přehledem vyhýbali nervydrásajícím bojům o holou záchranu, ale pravidelně z předních pozic postupovali do vyřazovacích bojů a dokázali se probojovat až do samotného semifinále první ligy. Písek tehdy rovnocenně měřil síly s takovými historickými giganty, jako byla čerstvě sestupující HC Kometa Brno, favorizovaný KLH Chomutov nebo tehdy mimořádně silná a obávaná HC Dukla Jihlava.

Všechna zlatá období však mají svůj konec. Po přelomu tisíciletí začaly neúprosně narůstat ekonomické nůžky mezi okresním Pískem a bohatými kluby z velkých krajských metropolí. Klubový rozpočet Písku přestal jednoduše stačit na udržení elitních profesionálních hráčů a tým se začal vinou odchodů opor postupně propadat tabulkou směrem dolů. Kritickým a velmi hořkým se stal ročník 2004/2005. Mužstvo skončilo beznadějně na samém chvostu ligové tabulky (14. místo) a po základní části muselo nastoupit do nevyzpytatelné prolínací baráže o záchranu. V ní Písek bohužel nedokázal vzdorovat mimořádně hladovým vyzyvatelům z nižší soutěže a po dlouhých a krásných jedenácti letech v profesionálním hokeji potupně sestoupil zpět do třetí nejvyšší úrovně.

📉 Pád, těžké znovuzrození a finanční kolaps

Po sestupu v roce 2005 zažil klub velmi turbulentní a ekonomicky vysoce nestabilní roky plné nejistoty. Ve druhé lize sice patřil díky tradici a fanouškovské základně k největším favoritům a několikrát se otevřeně pokoušel o okamžitý návrat o patro výše (zářným příkladem budiž dominantní ročníky 2005/2006 a 2009/2010), ale dlouho narážel v barážových bojích na obrovskou sportovní smůlu nebo lépe finančně zajištěné celky. Postup se nakonec přece jen podařil v roce 2010. Písek se vrátil do 1. ligy a fanoušci věřili v resuscitaci zlaté éry.

Realita ovšem byla nesmírně tvrdá. Kratičký návrat do 1. ligy, který trval mezi lety 2010 a 2013, byl vykoupen obrovským zadlužením celého oddílu. Klub hrál po celou dobu výhradně ve spodních patrech tabulky, musel zachraňovat soutěž v barážích a celá tato finančně neúnosná anabáze skončila tvrdým ekonomickým vystřízlivěním. Po tragické sezóně 2012/2013 klub zkrachoval na profesionální úrovni a nemohl se z finančních důvodů do dalšího ročníku ani přihlásit.

Tento krach znamenal, že se slavný písecký hokej musel pro sezónu 2013/2014 přihlásit pouze do naprosto amatérské Jihočeské krajské ligy (4. nejvyšší soutěž v ČR). Byla to doba temna, kdy si hráči sami prali dresy a na zápasy jezdili vlastními auty. Nicméně hokejové srdce města neustalo bít. Klub v krajské soutěži dominoval, po dvou letech (v ročníku 2014/2015) ji s přehledem vyhrál a vybojoval si zasloužený postup zpět alespoň do poloprofesionální 2. ligy, kde se následně trvale usídlil.

👑 Rebranding na Krále a transformace filozofie

Od sezóny 2015/2016 se Písek stal pevnou, tradiční a vysoce stabilní součástí 2. ligy. Vedení klubu si však plně uvědomilo krutou realitu – pokud organizace nemá dostatečné sponzorské zdroje na okamžitý a trvalý návrat mezi profesionály s milionovými rozpočty, musí radikálně změnit celkovou filozofii fungování, aby se vyhnula opakování finančního krachu. Organizace se proto rozhodla masivně přesměrovat své omezené finanční prostředky do mládeže, trenérů a do maximálního rozvoje vlastní hokejové akademie.

Na tuto vnitřní obměnu logicky navázal obrovský vizuální zlom. V roce 2020 klub kompletně a definitivně opustil své staré, esteticky zastaralé logo i přežitý název. Byla slavnostně představena zbrusu nová, vysoce moderní identita s oficiálním názvem IHC Králové Písek. Do znaku byl precizně zakomponován dravý lev s masivní královskou korunou. Tento odvážný marketingový krok měl za cíl přilákat k hokeji novou, mladší generaci fanoušků, prodávat atraktivní klubový merchandising a dát klubu hrdou, nesmírně bojovnou tvář, která plně respektuje a odráží slavnou historii Písku jakožto svobodného královského města s panovnickými výsadami.

🗓 Současnost: Ročník 2025/2026 a nový strategický směr

V aktuálně probíhající sezóně 2025/2026 zažívají Králové z Písku velmi dynamické období, které je plné nadějí a velkých organizačních změn. Vedení klubu jmenovalo nového ambiciózního hlavního trenéra, kterým se stal taktický expert Jan Šuráň. Jeho hlavním úkolem je vtisknout týmu moderní, agresivní systém hry, jenž kombinuje pevnou obranu a rychlé protiútoky, a trvale vrátit Písek mezi absolutní ligovou špičku, jež bojuje o účast ve velkém celorepublikovém finále druhé ligy.

Klíčovým prvkem současné personální strategie klubu je mistrná kombinace odchovanců, věrných klubistů a dravého mládí. Obrovskou zprávou pro ročník 2025/2026 se stal očekávaný návrat produktivního devětadvacetiletého útočníka Lukáše Bednaříka. Ten v minulých letech exceloval v barvách rivala z Příbrami, ale po dosažení druholigového semifinále se rozhodl k velkému návratu do známého prostředí k řece Otavě, čímž Písek získal prvotřídního snajpra.

Základním stavebním kamenem obranných řad je naprosto unikátní klubový patriot a ikona Jan Turek. Osmadvacetiletý bek, který v klubu kroutí neuvěřitelnou devátou sezónu, překročil hranici 260 druholigových startů za jedinou organizaci, což je v moderním putovním hokeji naprostý unikát. Defenzivu dále neomylně diriguje třicetiletý fenomén Vladimír Hanus společně s tvrdým kapitánem Janem Radošem a urostlým, 191 cm vysokým Jakubem Váchalem. V brankovišti se trenérský štáb může opřít o nesmírně stabilní a rovnocennou dvojici, kterou tvoří zkušený Richard Kříž a talentovaný bývalý mládežnický reprezentant Oliver Šatný. Ofenzivu navíc podporují stálice typu Jana Matiáška, Jana Bárty, Ondřeje Šulka či Davida Putze.

Naprosto klíčovým aspektem pro udržení vysokého tempa je rozsáhlá strategická spolupráce s extraligovými a prvoligovými giganty z okolí. Písek aktivně využívá systém tzv. střídavých startů (hostování), díky kterým do týmu Králů pravidelně dojíždějí elitní junioři z akademií celků HC Škoda Plzeň a Banes Motor České Budějovice. V probíhající sezóně na ledě v Písku získávají neocenitelné ostruhy v dospělém hokeji takové talenty, jakými jsou Lukáš Bošek, Dominik Vachun, Marek Hořejší nebo Alan Simon. Tato symbióza přináší Písku obrovskou rychlost a energii na ledě a akademickým klubům jistotu kvalitního herního vytížení pro jejich největší naděje.

👑 Továrna na talenty: Nejslavnější odchovanci akademie

To, co historicky i současně dělá z klubu IHC Králové Písek naprosto unikátní organizaci na pestré mapě celého českého hokeje, je neuvěřitelná schopnost místních trenérů produkovat a vychovávat hráče absolutního světového kalibru. Navzdory tomu, že je Písek spíše menším okresním městem, jeho hokejová líheň v minulosti vygenerovala jména, která se nesmazatelným písmem zapsala do zlatých dějin mezinárodního hokeje a zámořské profiligy.

Nejslavnějším hokejovým velikánem s píseckou krví je bez sebemenších pochybností urostlý, důrazný obránce Stanislav Neckář. Tento hrdý písecký rodák se přes všechny místní žákovské kategorie vypracoval až do zámořské NHL, kde strávil řadu úžasných sezón jako respektovaný defenzivní štít. Absolutním vrcholem a splněným snem jeho velkolepé kariéry byl magický rok 2004, kdy dokázal v dresu týmu Tampa Bay Lightning vybojovat tu vůbec nejcennější hokejovou klubovou trofej planety – posvátný Stanley Cup. Neckář navíc vlastní obrovsky cennou zlatou medaili z legendárního mistrovství světa v roce 1996 ve Vídni.

Z moderní éry Písku pak ční do nebes fenomenální bratrská dvojice. Starší bratr, brankář Jakub Kovář, dlouhá léta absolutně exceloval v těžké nadnárodní KHL, kde drží řadu rekordů v počtu vychytaných čistých kont, a navíc dlouhodobě patřil k nejstabilnějším maskovaným mužům celé české reprezentace na mezinárodní scéně. Jeho o poznání mladší bratr Jan Kovář to dotáhl ještě o krůček dál – stal se jedním z nejdominantnějších a nejchytřejších centrů v celé hokejové Evropě, s přehledem ovládl švýcarskou nejvyšší soutěž, exceloval na olympiádách i světových šampionátech a velmi dlouhodobě nosil na prsou reprezentační dres i s velmi váženým kapitánským céčkem. Oba tito elitní, mezinárodně uznávaní hráči udělali své úplně první nejisté hokejové krůčky a naučili se bruslit a střílet právě na zubatém ledě v Písku.

Doslova hollywoodský, pohádkový příběh s ohromným přesahem pak napsal další excelentní obránce Jan Rutta. Ještě ve svých čerstvých dvaceti letech bojoval v dresu Písku na často blátivých, starých a studených kluzištích ve třetí tuzemské lize. Svojí naprosto neuvěřitelnou, nadlidskou pílí a tréninkovou morálkou se však dokázal z poloprofesionálních podmínek probojovat do české extraligy, následně okamžitě i do národní reprezentace a jako zázrakem nakonec podepsal milionovou smlouvu přímo v zámořské NHL. Tam se opětovně setkal s osudem Písku – s týmem Tampa Bay Lightning (tedy se stejným týmem jako před ním Neckář) dokázal dokonce fenomenálně vyhrát Stanley Cup hned dvakrát za sebou a zařadil se trvale mezi nejlepší defenzivní beky na světě. Tyto zářivé úspěchy velkých odchovanců slouží jako ten absolutně nejlepší možný, hmatatelný hnací motor a motivace pro všechny děti v současné písecké mládežnické akademii.

🏟 Domácí tvrz: Zimní stadion Písek

Architektonickým a společenským srdcem píseckého hokeje je místní ikonický Zimní stadion. Tento komplexní sportovní stánek byl postupně budován a zastřešen již v průběhu dvacátého století. S úctyhodnou maximální diváckou kapacitou pohybující se kolem 4 500 míst poskytuje tento stadion vynikající akustiku. Během napínavých vyřazovacích bojů nebo vyhrocených lokálních jihočeských derby (zejména proti HC Tábor či HC Příbram) se tato aréna mění v naprosto nedobytnou a bouřící žlutomodrou pevnost, kde fanouškovské choreografie a hlasité bubnování vytvářejí atmosféru, kterou celku často závidí i mnohem větší a bohatší prvoligové organizace. Areál navíc nenabízí pouze ledovou plochu, ale disponuje i moderním tréninkovým zázemím, tělocvičnou pro letní přípravu hráčů a nezbytnou restaurací pro rodiče malých hokejistů.

📈 Kompletní historické ligové statistiky (1990–2026)

Následující rozsáhlá a detailní statistická tabulka představuje naprosto kompletní, stoprocentně celistvý a chronologický přehled úplně všech ligových sezón mužského A-týmu píseckého hokeje od zlomového roku 1990 (sloučení vojenského a civilního klubu) až do současnosti. Tabulka neobsahuje žádné filtry, nezkracuje historická data a plně zachycuje strastiplnou i vítěznou sportovní cestu klubu přes tři různá historická údobí státnosti (Československo a samostatné Česko). Zobrazuje kompletní data bez jakýchkoliv výjimek.

Sezóna	Ligová soutěž	Úroveň ligy	Umístění po zákl. části	Výsledek v Play-off / Baráž / Nadstavba
1990/1991	1. ČNHL	2. úroveň	12. místo	Skupina o udržení. Klub se s maximálním vypětím sil zachránil.
1991/1992	1. ČNHL	2. úroveň	13. místo	Skupina o udržení. Následný administrativní pád z důvodu restrukturalizace soutěží.
1992/1993	2. ČNHL (Skupina B)	3. úroveň	4. místo	Konec sezóny ihned po základní části. Reorganizace lig po rozpadu federace.
1993/1994	2. liga (Skupina Západ)	3. úroveň	1. místo	Vítěz skupiny. Následná suverénní a vítězná kvalifikace. Historický postup do 1. ligy.
1994/1995	1. liga	2. úroveň	11. místo	Vypadnutí v předkole play-off (prohra těsně 1:2 na zápasy s týmem H+S Beroun).
1995/1996	1. liga	2. úroveň	5. místo	Fantastické a bojovné vyřazovací boje. Vypadnutí až v semifinále (prohra 0:2 s HC Slezan Opava).
1996/1997	1. liga	2. úroveň	3. místo	Obhajoba vynikající pozice na vrcholu soutěže. Vypadnutí v semifinále play-off.
1997/1998	1. liga	2. úroveň	8. místo	Vypadnutí ve čtvrtfinále play-off po těžké bitvě.
1998/1999	1. liga	2. úroveň	10. místo	Tým nepostoupil do play-off, avšak oslavil velmi úspěšnou a klidnou záchranu v soutěži.
1999/2000	1. liga	2. úroveň	4. místo	Skvělá sezóna plná ofenzivy. Vypadnutí až v semifinále (prohra 0:3 na zápasy s mocnou HC Dukla Jihlava).
2000/2001	1. liga	2. úroveň	8. místo	Vypadnutí ve čtvrtfinále play-off (prohra 0:3 na zápasy s celkem KLH Chomutov).
2001/2002	1. liga	2. úroveň	12. místo	Slabší ročník. Mužstvo muselo do nevyzpytatelné baráže o záchranu, kterou úspěšně a s přehledem zvládlo.
2002/2003	1. liga	2. úroveň	7. místo	Velmi těsné vypadnutí ve čtvrtfinále (bolestivá prohra 2:3 na zápasy s HC Dukla Jihlava).
2003/2004	1. liga	2. úroveň	12. místo	Skupina o udržení s neustálým strachem o výsledek. Klub prvoligovou příslušnost nakonec uhájil.
2004/2005	1. liga	2. úroveň	14. místo	Absolutní dno a krize. Prohra v kruté prolínací baráži. Sestup zpět do 2. ligy po dlouhých jedenácti letech.
2005/2006	2. liga (Skupina Střed)	3. úroveň	3. místo	Návrat do třetí ligy, postup do play-off, následný těsný neúspěch v bojích o vytouženou baráž.
2006/2007	2. liga (Skupina Střed)	3. úroveň	4. místo	Vypadnutí ve čtvrtfinále náročných vyřazovacích bojů.
2007/2008	2. liga (Skupina Západ)	3. úroveň	5. místo	Vypadnutí v semifinále play-off své napjaté regionální skupiny.
2008/2009	2. liga (Skupina Západ)	3. úroveň	2. místo	Dominantní a ofenzivní ročník, porážka až v absolutním finále skupiny. Těsně ušlá baráž.
2009/2010	2. liga (Skupina Západ)	3. úroveň	1. místo	Vítěz skupiny. Velmi úspěšná kvalifikace, exploze radosti a Návrat a postup do 1. ligy.
2010/2011	1. liga	2. úroveň	13. místo	Těžké boje o přežití. Tým se s obrovským úsilím vyhnul přímému sestupu v play-out fázích.
2011/2012	1. liga	2. úroveň	12. místo	Opětovné play-out boje o udržení profesionální soutěže, záchrana úspěšná na poslední chvíli.
2012/2013	1. liga	2. úroveň	14. místo	Zcela tragický ročník. Naprostý finanční kolaps organizace, nedohrání s kvalitním kádrem. Konec v 1. lize, následný sestup a bankrot.
2013/2014	Jihočeská krajská liga	4. úroveň	nezjištěno	Pád až na samé amatérské dno. Účast a budování zcela nového mládežnického kádru od nuly.
2014/2015	Jihočeská krajská liga	4. úroveň	1. místo	Absolutní nadvláda v kraji. Vítězství v soutěži a Zasloužený postup zpět do poloprofesionální 2. ligy.
2015/2016	2. liga (Skupina Západ)	3. úroveň	6. místo	Velmi stabilní první sezóna po návratu. Vypadnutí v osmifinále play-off.
2016/2017	2. liga (Skupina Střed)	3. úroveň	8. místo	Vypadnutí v prvním kole play-off.
2017/2018	2. liga (Skupina Střed)	3. úroveň	7. místo	Vypadnutí ve čtvrtfinále po extrémně těžkém fyzickém boji.
2018/2019	2. liga (Skupina Jih)	3. úroveň	6. místo	Vypadnutí v osmifinále rozsáhlejší soutěže.
2019/2020	2. liga (Skupina Střed)	3. úroveň	5. místo	Sezóna znenadání a drasticky zrušena a nedohrána kvůli celosvětovému propuknutí pandemie onemocnění covid-19.
2020/2021	2. liga (Skupina Jih)	3. úroveň	nedohráno	Soutěž byla z důvodu opakovaných vládních zdravotních a plošných restrikcí kompletně ukončena po pouhých několika odehraných kolech.
2021/2022	2. liga (Skupina Jih)	3. úroveň	6. místo	Tým se po dlouhé pandemické pauze vrátil zpět na led, vypadnutí v předkole play-off.
2022/2023	2. liga (Západní konference)	3. úroveň	8. místo	Vypadnutí v osmifinálových bojích nevyzpytatelného play-off konference Západ.
2023/2024	2. liga (Západní konference)	3. úroveň	7. místo	Vypadnutí v těžkém a vysoce defenzivním osmifinále konference.
2024/2025	2. liga (Západní konference)	3. úroveň	postup do play-off	Extrémně těžké a divácky atraktivní osmifinálové bitvy vyřazovací části proti týmu HC Příbram.
2025/2026	2. liga (Západní konference)	3. úroveň	probíhá	Aktuálně a naplno probíhající ročník pod taktickým vedením nového progresivního kouče Jana Šuráně, podpořený návratem ostrostřelce Lukáše Bednaříka.

💡 Pro laiky: Jak funguje systém českého hokeje a kde leží Písek?

Hokejový svět je velmi sofistikovaně organizovaný a silně strukturovaný. Abychom mohli naprosto jednoduše pochopit současné i minulé komplikované postavení klubu IHC Králové Písek, představme si celý systém jako jednu obrovskou firmu nebo mrakodrap s různě vybavenými patry.

Zcela nahoře, v dokonale proskleném luxusním ředitelském patře, sídlí Extraliga. Zde operují obrovské, mediálně nejsledovanější velkokluby s rozpočty v řádech několika stovek milionů korun (příkladem může být HC Sparta Praha nebo pardubické Dynamo). Hráči z Extraligy jsou velké, celostátně známé hvězdy, mají luxusní, vysoce nadstandardní platy a na jejich zápasy chodí do obřích hal třeba i přes deset tisíc fanoušků.

Hned o jedno jediné poschodí níže se nachází úroveň nazvaná 1. liga (komerčně dnes široké veřejnosti známá spíše jako Maxa liga). To je stále ještě velmi profesionální, štědře dotované patro. Hráči, manažeři i trenéři se tu hokejem plnohodnotně a stoprocentně živí, ráno normálně nastupují na tvrdý trénink, poté mají detailní videorozbory a večer hrají fyzicky náročné zápasy, za což pobírají klasický plat a hokej je jejich výhradním zaměstnáním. Historicky právě IHC Písek hrál v tomto velmi ceněném profesionálním patře nepřetržitě po většinu devadesátých let a byl zde pro velké kluby obávanou, záludnou štikou, než mu jednoduše došly soukromé finanční zdroje.

Nyní se podíváme ještě o další poschodí hlouběji, do třetího patra, což je současný stabilní domov organizace IHC Králové Písek – 2. liga. Tato výkonnostní úroveň se odborně označuje jako poloprofesionální liga. V surové praxi to pro drtivou většinu hokejistů, kteří v této soutěži statečně bojují, znamená jediné: samotným hraním hokeje si nedokážou stoprocentně a dostatečně vydělat na rodinné živobytí. Ráno proto téměř všichni z nich normálně vstávají do své klasické, mnohdy fyzicky náročné civilní práce. Obrovské množství hráčů z celotuzemské 2. ligy napříč týmy tvrdě pracuje například v těžkém stavebnictví, fungují na školách jako učitelé, dřou v logistických skladech, programují v kancelářích nebo ještě prezenčně studují velmi náročné vysoké školy. Až teprve po stoprocentním splnění všech svých pracovních a studijních povinností večer seberou zbytky sil, obouvají studené brusle a jdou na tvrdý dvoufázový trénink nebo přímo do ostrého mistrovského utkání, ve kterém čelí soupeřům s úplně stejným těžkým denním osudem.

Druhá liga je proto neuvěřitelně drsná, nevyzpytatelná, plná bezbřehé zarputilosti, ryzích srdcařů a nesmírně tvrdých, občas až za hranou hraných regionálních střetů, kde nikdo nikomu nedá ani centimetr ledu zadarmo. Vyškrábat se z tohoto bojovného, "dělnického" patra zpět mezi uhlazené a naprosté profesionály s velkým zázemím do 1. ligy vyžaduje nejen obrovský, takřka nedostižný sportovní zázrak a stoprocentní výkon celého poskládaného kádru dalece za hranicí běžných fyzických možností, ale také – a to především – nalezení mimořádně štědrých regionálních, nejlépe nadnárodních sponzorů. Ti by totiž museli uhradit násobně, spíše řádově vyšší čistě profesionální náklady (hráčské platy, drahé výjezdy autobusy po republice, elitní výstroj). Přesně tohle je ten absolutní, mnohdy a pro většinu generací nedosažitelný romantický sen všech těch věrných a obětavých píseckých fanoušků, kteří chodí svůj žlutomodrý tým každý jeden týden tak vášnivě, hlasitě a vytrvale na studený zimní stadion podporovat, a to bez ohledu na to, zda se týmu momentálně daří, nebo zda prochází krutou herní krizí.

Zdroje