Hodnoty (filozofie)

Rozbalit box

Obsah boxu

-

Hodnota je ústřední pojem ve filozofii, etice a sociologii, který označuje kvalitu nebo význam, který jedinec nebo společnost přisuzuje určité věci, myšlence, jednání nebo stavu. Hodnoty vyjadřují, co je pro nás důležité, žádoucí a správné. Fungují jako vnitřní kompas nebo soubor principů, které řídí naše preference, postoje, rozhodování a chování^[1].

Na rozdíl od faktu, který popisuje, "co je", hodnota popisuje, "co by mělo být" nebo "co je preferováno". Filozofická disciplína, která se systematicky zabývá studiem hodnot, se nazývá axiologie.

📜 Charakteristika a vlastnosti hodnot

Hodnoty mají několik základních charakteristik, které definují jejich povahu.

Subjektivní i objektivní složka: Na jedné straně je hodnota vždy prožívána individuálně a subjektivně (to, co je cenné pro mě, nemusí být cenné pro tebe). Na druhé straně jsou hodnoty sdíleny kulturami a společnostmi, čímž získávají nadosobní, objektivní charakter.
Hierarchická povaha: Lidé a společnosti neuznávají všechny hodnoty jako stejně důležité. Hodnoty jsou uspořádány v hodnotovém žebříčku (hierarchii). V případě konfliktu obvykle upřednostníme hodnotu, která je na našem žebříčku výše (např. většina lidí upřednostní hodnotu lidského života před hodnotou majetku).
Abstraktní povaha: Většina základních hodnot je abstraktní (svoboda, spravedlnost, láska, bezpečí). Konkretizují se a projevují až v našich postojích a činech.
Relativní stabilita: Základní hodnotový systém jedince i společnosti je relativně stabilní a mění se jen pomalu. Může se však proměňovat vlivem životních zkušeností, vzdělání nebo zásadních společenských změn.

✨ Odkud se hodnoty berou? Objektivismus vs. Subjektivismus

Jednou ze základních a nejstarších filozofických otázek je, zda hodnoty existují nezávisle na nás, nebo zda jsou pouze naším výtvorem.

1. Hodnotový objektivismus

Tento směr tvrdí, že hodnoty (jako dobro, krása, spravedlnost) existují objektivně, nezávisle na lidském vědomí. Jsou součástí reality, podobně jako fyzikální zákony. Naší úlohou není hodnoty vytvářet, ale poznávat a objevovat.

Platón: Klasickým představitelem je Platón se svou teorií idejí. Podle něj existuje ve "světě idejí" dokonalá a věčná idea Dobra, která je nejvyšší hodnotou a zdrojem všech ostatních hodnot. Náš svět je jen nedokonalým stínem tohoto světa a naším úkolem je se této ideji co nejvíce přiblížit.
Náboženské systémy: Většina náboženství je rovněž objektivistická. Hodnoty jsou dány Bohem (např. v Desateru) a jsou absolutní a neměnné.

2. Hodnotový subjektivismus a relativismus

Tento směr naopak tvrdí, že hodnoty neexistují samy o sobě, ale jsou výtvorem člověka (jednotlivce nebo společnosti). Neobjevujeme je, ale přisuzujeme je věcem na základě našich pocitů, tužeb a potřeb.

Sofisté: Již ve starověkém Řecku tvrdili, že "člověk je mírou všech věcí", tedy i hodnoty dobra a zla.
Friedrich Nietzsche: Radikální subjektivista, který prohlásil, že "Bůh je mrtev", a s ním i všechny objektivní hodnoty. Podle něj je úkolem člověka (nadčlověka) "přehodnotit všechny hodnoty" a vytvořit si své vlastní.
Kulturní relativismus: Tento moderní sociologický a antropologický směr tvrdí, že hodnoty jsou relativní a liší se kulturu od kultury. Neexistuje žádný univerzální, nadřazený standard, kterým bychom mohli hodnotit, zda je například hodnota komunity v Japonsku "lepší" než hodnota individualismu v USA.

🤔 Pro laiky (Část 1)

Představte si, že váš život je cesta po neznámé krajině.

Hodnoty jsou váš vnitřní kompas a mapa. Neurčují přesně každý váš krok, ale dávají vám směr a pomáhají vám se rozhodovat na křižovatkách.

   *   Pokud je vaší nejvyšší hodnotou bezpečí, budete si na své cestě vybírat široké, osvětlené a dobře udržované cesty.
   *   Pokud je vaší nejvyšší hodnotou dobrodružství, budete vyhledávat neprošlapané stezky v horách, i když jsou riskantnější.
   *   Pokud je vaší nejvyšší hodnotou rodina, budete plánovat cestu tak, abyste mohli navštívit své blízké, i kdyby to znamenalo zajížďku.

- Odkud se bere ten kompas? (Odkud se berou hodnoty?)**

T je velká filozofická hádanka:

Pohled 1: Kompas je "naladěný na vesmír" (Objektivismus)

   *   Podle tohoto názoru existují nějaké univerzální, "kosmické" principy – Pravda, Dobro, Spravedlnost – které jsou platné pro všechny a vždy. Náš vnitřní kompas je správně zkalibrovaný tehdy, když ukazuje k těmto univerzálním principům. Je to jako severka na obloze – existuje nezávisle na tom, jestli se na ni díváme. Naším úkolem je ji najít a následovat.

Pohled 2: Kompas jsme si postavili sami (Subjektivismus)

   *   Podle tohoto názoru žádná univerzální "severka" neexistuje. Každý člověk (nebo každá kultura) si svůj kompas staví sám, na základě svých zkušeností, pocitů a toho, co se naučil od svých rodičů a přátel. Co je "sever" pro jednoho, může být "jih" pro druhého. Můj kompas mě vede k horám, váš k moři – a podle tohoto pohledu nelze říct, který z našich kompasů je "správnější".

🏛️ Dělení hodnot

Hodnoty lze dělit podle různých kritérií, což nám pomáhá lépe pochopit jejich strukturu a roli v našich životech.

Dělení na pozitivní a negativní

Pozitivní hodnoty: To, co považujeme za dobré, žádoucí a čeho se snažíme dosáhnout (např. láska, svoboda, zdraví).
Negativní hodnoty (antihodnoty): To, co považujeme za špatné, nežádoucí a čemu se snažíme vyhnout (např. nenávist, bezpráví, nemoc).

Instrumentální vs. Svébytné (vnitřní) hodnoty

Toto dělení je klíčové pro pochopení motivace.

Instrumentální hodnoty: Jsou to prostředky k dosažení jiných, vyšších hodnot. Jsou cenné, protože nám k něčemu slouží.
- Příklad:** Peníze. Většina lidí si peněz neváží pro ně samé (nekochají se pohledem na bankovky), ale jako nástroje (instrumentu) k dosažení jiných hodnot – bezpečí, svobody, pohodlí nebo zážitků.
Svébytné (vnitřní, terminální) hodnoty: Jsou to hodnoty, které jsou cenné samy o sobě. Jsou konečným cílem našeho snažení.
- Příklad:** Štěstí, láska, zdraví. Tyto věci nechceme proto, abychom s nimi získali něco dalšího. Chceme je pro ně samé.

Hodnotové orientace podle Miltona Rokeache

Americký sociální psycholog Milton Rokeach vytvořil vlivný model, ve kterém rozdělil hodnoty do dvou hlavních skupin:

Terminální hodnoty: Reflektují kýžené konečné stavy bytí (cíle, kterých chce člověk v životě dosáhnout). Například: světový mír, rodinné bezpečí, svoboda, rovnost, spása, moudrost.
Instrumentální hodnoty: Odrážejí preferované způsoby chování a jednání (prostředky, kterými se cílů dosahuje). Například: čestnost, zodpovědnost, ambicióznost, odvaha, tolerance.

✨ Hodnoty a společnost

Hodnoty nejsou jen individuální záležitostí. Sdílený hodnotový systém je tmelem, který drží společnost pohromadě.

Hodnotový konsenzus: Míra, do jaké členové společnosti sdílejí podobný hodnotový žebříček. Vysoký hodnotový konsenzus vede ke stabilitě a soudržnosti.
Hodnotový pluralismus: Moderní, svobodné společnosti jsou charakteristické pluralismem hodnot. Různé skupiny (náboženské, etnické, sociální) mohou mít odlišné hodnotové priority, což může vést ke konfliktu, ale také k dynamice a obohacení.
Anomie: Sociologický pojem (zavedený Émilem Durkheimem), který popisuje stav společnosti, kdy staré hodnoty a normy ztratily svou platnost a nové ještě nebyly vytvořeny. Je to stav "bez-normálnosti", který vede k dezorientaci, nejistotě a nárůstu sociálně patologických jevů.

Předávání hodnot (Socializace)

Hodnoty se nepředávají geneticky, ale učíme se je v procesu socializace. 1. Rodina: První a nejdůležitější zdroj hodnot. Dítě si internalizuje hodnoty svých rodičů. 2. Vzdělávací systém: Škola předává nejen znalosti, ale i kulturní a občanské hodnoty dané společnosti. 3. Vrstevnické skupiny: V období dospívání získává velký vliv okruh přátel. 4. Média a kultura: Filmy, hudba, literatura a dnes především internet a sociální sítě formují a odrážejí hodnoty společnosti.

🤔 Pro laiky (Část 2)

Pokračujeme s naší analogií vnitřního kompasu a mapy.

- Jaké jsou druhy "severu" na našem kompasu?**

Ne všechny směry, které nám kompas ukazuje, jsou stejné.

Cílové destinace (Svébytné/terminální hodnoty): To jsou ty hlavní, konečné cíle naší cesty, ta nejkrásnější místa, kam se chceme v životě dostat. Pro někoho je to "Hora štěstí", pro jiného "Přístav lásky" nebo "Údolí klidu". Jsou to cíle samy o sobě.
Dopravní prostředky (Instrumentální hodnoty): To jsou nástroje a způsoby, jak se k našim cílovým destinacím dostat. Peníze jsou jako auto – nevezmou vás do cíle samy, ale mohou vám cestu hodně usnadnit. Čestnost nebo odvaha jsou jako styl chůze – je to způsob, jakým se po své cestě pohybujete.

- Co se stane, když se sejdou lidé s různými mapami? (Hodnoty a společnost)**
Když se sejde skupina lidí, která má na mapě stejný cíl (např. všichni chtějí vylézt na "Horu svobody"), dokáží skvěle spolupracovat. Navzájem si pomáhají a táhnou za jeden provaz. Tomu říkáme hodnotový konsenzus.
V moderních městech se ale potkávají lidé s naprosto odlišnými mapami. Jeden jde na "Horu bohatství", druhý do "Údolí spirituality" a třetí do "Lesa zábavy". Musí se naučit žít vedle sebe, respektovat odlišné cesty a domluvit se na základních pravidlech, aby se na křižovatkách nesráželi. Tomu se říká hodnotový pluralismus.
Nejhorší situace nastane, když se staré mapy ukáží jako neplatné (např. po velké válce nebo revoluci) a nové ještě nikdo nenakreslil. Lidé pak bloudí bez kompasu a bez mapy, nevědí, kam jít a čemu věřit. Tomuto stavu chaosu a ztracenosti se říká anomie.

Reference

↑ Hodnota (filozofie) – Wikipedie

[1] Hodnota (filozofie) – Wikipedie

[1]