Harold Ballard
Obsah boxu
Edwin Harold Ballard (30. července 1903, Toronto – 11. dubna 1990, Toronto) byl kanadský podnikatel a sportovní magnát, který se stal synonymem pro kontroverzní a autokratické vedení sportovního klubu. Téměř dvacet let neomezeně vládl hokejovému týmu Toronto Maple Leafs a ikonické hale Maple Leaf Gardens. Zatímco pod jeho vedením se klub stal finančně nejúspěšnějším v lize, na ledě se propadl do průměru a bídy, z níž se vzpamatovával desítky let.
Ballard byl postavou jako vystřiženou z románu – byl hlučný, vulgární, lakomý a miloval pozornost médií, kterou si často vynucoval skandálními výroky. Jeho éra je v historii Toronta často označována jako „ztracená dekáda“ nebo „prokletí Harolda Ballarda“. Je ironií osudu, že tento muž, který je mnoha fanoušky nenáviděn pro rozprášení slavné dynastie 60. let, je zároveň členem Hokejové síně slávy.
🏗️ Cesta k moci: Od strojů k hokeji
Harold Ballard se narodil do rodiny chudých přistěhovalců v Torontu. Svůj obchodní talent a bezohlednost projevil už v mládí, když vybudoval úspěšnou firmu na výrobu textilních strojů a bruslí. Jeho vstup do světa velkého hokeje byl spojen s přátelstvím se Staffordem Smythem, synem legendárního zakladatele Maple Leafs, Conna Smythea. Harold a Stafford byli nerozlučnou dvojicí, která sdílela lásku k penězům a moci.
V roce 1961 se Conn Smythe rozhodl prodat své impérium. Harold Ballard, Stafford Smythe a novinový magnát John Bassett spojili síly a klub koupili. V prvních letech tohoto triumvirátu zažívalo Toronto zlaté časy. Tým získal v 60. letech čtyři Stanley Cupy, včetně toho posledního v roce 1967. Ballard v té době působil spíše v pozadí jako výkonný viceprezident, zatímco Stafford Smythe řídil hokejové operace. Už tehdy se však začaly projevovat Ballardovy charakterové rysy – neúcta k tradicím a snaha vytřískat z haly Maple Leaf Gardens každý cent. Nechal například odstranit portrét královny Alžběty II., aby uvolnil místo pro další sedadla, a do šatny nechal namontovat kamery, aby mohl špehovat hráče.
💸 Skandál století a vězení
Zlom v Ballardově životě i v historii klubu přišel na konci 60. let. Bylo odhaleno, že Ballard a Stafford Smythe systematicky tunelovali firemní účty Maple Leaf Gardens. Peníze určené na provoz haly používali na renovace svých soukromých domů, nákupy motocyklů pro své syny a další osobní výdaje. V roce 1971, těsně před soudním procesem, Stafford Smythe zemřel na krvácející vřed, což Ballarda osamostatnilo v centru dění.
Ballard byl usvědčen ze 47 bodů obžaloby z podvodu a krádeže. Byl odsouzen k pobytu ve věznici Millhaven. Pro většinu lidí by to znamenalo konec kariéry, ale pro Ballarda to byl jen začátek jeho absolutní vlády. I z vězeňské cely dokázal manipulovat děním v klubu. Během svého pobytu za mřížemi se mu podařilo odkoupit podíl od rodiny zesnulého Stafforda Smythea i od Johna Bassetta, který už nechtěl mít s hokejem nic společného. Když byl Ballard v roce 1972 po odpykání třetiny trestu propuštěn, nevyšel jako zlomený muž, ale jako jediný a neomezený majitel Toronto Maple Leafs.
🤴 Král Harold: Rozklad dynastie
Jakmile Ballard převzal plnou kontrolu, začala systematická demontáž všeho, co dělalo Toronto úspěšným. Jeho filozofie byla jednoduchá: hráči jsou jen zaměstnanci, které je třeba platit co nejméně, zatímco fanoušci zaplatí za lístky cokoliv, protože milují hokej.
První obětí se stal legendární kapitán Dave Keon, kterého Ballard veřejně urážel a odmítl mu nabídnout důstojnou smlouvu, což Keona donutilo odejít do konkurenční WHA. Následovaly další hvězdy. Ballard nesnášel silné osobnosti a hráčské agenty. Když se kapitán Darryl Sittler dostal do sporu s generálním manažerem (a Ballardovým oblíbencem) Punchem Imlachem, Ballard se rozhodl Sittlera potrestat tím nejbolestivějším způsobem. V roce 1979 nechal vyměnit Sittlerova nejlepšího přítele a spoluhráče z útoku, Lannyho McDonalda, do Colorada. Byla to čistá msta, která zničila chemii v týmu a vedla k tomu, že Sittler na protest odřízl z dresu kapitánské „C“.
🎪 Cirkus Harolda Ballarda: Sáček na hlavě a pes na ledě
Koncem sedmdesátých let se Maple Leaf Gardens proměnily v reality show jednoho muže. Ballardova netrpělivost s trenéry byla legendární; během své vlády jich vystřídal třináct. Nejbizarnější epizoda se odehrála v roce 1979 a týkala se trenéra Rogera Neilsona. Neilson, průkopník využívání videa a analytiky, byl Ballardovi trnem v oku, protože majitel preferoval staromódní, tvrdý hokej. Po sérii proher Ballard Neilsona vyhodil. Hráči však za svým trenérem stáli a hrozili vzpourou. Ballard, zahnán do kouta a nemaje náhradu, se rozhodl Neilsona najmout zpět. Měl však jednu podmínku: chtěl, aby Neilson při nástupu na střídačku v příštím zápase měl na hlavě papírový sáček, aby „fanoušci neviděli, kdo to je“. Neilson se vrátit svolil, ale sáček odmítl. Tato fraška dokonale ilustrovala chaos, v jakém se organizace nacházela.
Ballard se postupně zcela izoloval od reality. Přímo v hale Maple Leaf Gardens si nechal vybudovat luxusní apartmán, kterému se přezdívalo „Bunkr“. Zde žil, spal a úřadoval. Jeho nejvěrnějším společníkem nebyl nikdo z rodiny či vedení klubu, ale jeho pes, bulteriér jménem T.C. Puck. Ballard psa rozmazloval více než své hvězdné hráče; nechal ho běhat po ledě, krmil ho v nejlepších restauracích a dokonce ho bral na tiskové konference. Traduje se, že když pes zemřel, Ballard byl zasažen více než při smrti svých dlouholetých spolupracovníků.
Vztah s médii byl kapitolou samou pro sebe. Ballard novináře nenáviděl, ale zároveň potřeboval jejich pozornost. Jeho výroky byly často sexistické a urážlivé. Když se ženy-novinářky dožadovaly vstupu do šaten, aby mohly dělat svou práci stejně jako muži, Ballard jim to zakázal s tím, že „pokud se chtějí dívat na nahé chlapy, ať si zaplatí lístek“.
🏈 Hamilton Tiger-Cats a znesvěcení poháru
Ballardova touha po moci se neomezovala jen na hokej. V osmdesátých letech koupil tým kanadského fotbalu Hamilton Tiger-Cats (CFL). Zde byl paradoxně sportovně úspěšnější než v hokeji a v roce 1986 získal Grey Cup. I tento triumf však dokázal znehodnotit svým egoismem. Během oslav veřejně prohlásil, že trofej patří jemu, nikoliv týmu či městu, a nechal na ni vyrýt své jméno obřím písmem, čímž podle mnohých tento historický pohár znesvětil.
🕯️ Konec tyrana a dědictví
Koncem osmdesátých let začalo Ballardovo zdraví chřadnout. Trpěl cukrovkou, srdečními problémy a dalšími neduhy, ale odmítal předat moc. Kolem jeho lůžka se rozpoutala nechutná bitva o kontrolu nad impériem mezi jeho dětmi (Billem, Haroldem Jr. a Mary) a jeho přítelkyní Yolandou, kterou si Ballard na sklonku života nastěhoval do svého apartmánu. Harold Ballard zemřel 11. dubna 1990 ve věku 86 let. Jeho pohřeb byl v Torontu velkou událostí, ale spíše než smutek převládala mezi fanoušky úleva.
Po jeho smrti se klub ocitl v právním vakuu, dokud kontrolu nepřevzal Steve Stavro, který začal s pomalou a bolestivou rekonstrukcí organizace. Dědictví Harolda Ballarda je složité. Na jedné straně byl brilantním obchodníkem, který z Maple Leaf Gardens udělal stroj na peníze. Byl to on, kdo zavedl luxusní boxy a maximalizoval příjmy z reklamy. Na druhé straně jeho lakota a nekompetentnost v hokejových otázkách uvrhly jeden z nejslavnějších klubů světa do desítek let trvajícího průměru.
Zatímco jako budovatel byl v roce 1977 uveden do Hokejové síně slávy (za svůj přínos k ekonomice ligy), v srdcích fanoušků Toronta zůstává padouchem, který „ukradl“ hokejovou radost celé jedné generaci.
🧱 Pro laiky: Proč byl tak nenáviděn?
Představte si, že by majitel vašeho oblíbeného fotbalového týmu (např. Slavie nebo Sparty) prodal nejlepšího hráče (jako Součka nebo Rosického) jen proto, že se mu nelíbil jeho agent, a místo něj koupil levné náhradníky. K tomu by bydlel přímo na stadionu, novinářům by nadával a lístky by zdražil na trojnásobek, i když by tým prohrával každý zápas. A když byste si stěžovali, řekl by vám, abyste „drželi hubu a platili“. Přesně to dělal Harold Ballard v Torontu dvacet let.
📊 Éra Harolda Ballarda v číslech
Týmové úspěchy za jeho vlády
| Období | Role | Stanley Cupy | Poznámka |
|---|---|---|---|
| 1961–1971 | Spolumajitel (Triumvirát) | 4 (1962, 1963, 1964, 1967) | Období pod vlivem Stafforda Smythea a Imlacha |
| 1972–1990 | Jediný majitel | 0 | Tým ani jednou nepostoupil do finále |