Hana Kordová Marvanová

Hana Kordová Marvanová
Osobní údaje
Narození	26. listopadu 1962
Místo narození	Rýmařov, Československo
Politická strana	nestranička (zvolena za koalici SPOLU)
Veřejné působení
Další funkce	Předsedkyně strany Unie svobody
Vzdělání a profese
Povolání	advokátka, senátorka, bývalá poslankyně
Alma mater	Právnická fakulta Univerzity Karlovy

Hana Kordová Marvanová (* 26. listopadu 1962 Rýmařov) je česká právnička, advokátka, politička a bývalá disidentka aktivní v období komunistického režimu v Československu. Patří k nemnoha politickým osobnostem, jejichž kariéra kontinuálně lemuje celý vývoj moderní české demokracie od založení Občanského fóra v roce 1989 až do třetí dekády 21. století. V 90. letech 20. století zastávala mandát poslankyně České národní rady a následně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. V letech 2001 až 2002 působila jako celostátní předsedkyně parlamentní strany Unie svobody.

Mimo vysokou politiku se etablovala jako elitní advokátka zastupující poškozené v historicky nejzávažnějších kauzách hospodářské kriminality (především v miliardovém tunelu společnosti H-System). V roce 2014 vykonávala krátce funkci 1. náměstkyně na Ministerstvu spravedlnosti ČR. Od října roku 2022 zastává mandát senátorky Senátu Parlamentu České republiky za volební obvod č. 19 – Praha 11, kam byla zvolena jako nezávislá kandidátka s podporou koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09).

🗓 Současnost a působení v Senátu (2022–2026)

V kalendářních letech spadajících do první poloviny jejího senátorského mandátu se Hana Marvanová plně věnuje legislativní činnosti v horní komoře parlamentu. Z pozice senátorky a nezávislé právní expertky participuje na revizích trestního zákoníku a agendě spojené s ochranou spotřebitelů a vymahatelností práva, přičemž těží ze svých historických zkušeností s hospodářskou kriminalitou.

Zcela zásadní a celostátně sledovanou událostí se stalo její souběžné působení v Zastupitelstvu hlavního města Prahy. V komunálních volbách v září 2022 byla zvolena do celopražského zastupitelstva na kandidátce koalice SPOLU. Následné povolební vyjednávání vedlo k patové situaci. V prosinci 2022 se blok SPOLU a opoziční hnutí ANO dohodly na podpoře menšinové volby Bohuslava Svobody (ODS) do funkce primátora. Marvanová tento postup veřejně odmítla. Své rozhodnutí zdůvodnila exaktním nesouhlasem s tím, aby se koalice SPOLU opírala o hlasy hnutí ANO, konkrétně o hlas tehdejší zastupitelky a bývalé příslušnice Státní bezpečnosti (StB) Radmily Kleslové.

Při samotném hlasování 15. prosince 2022 opustila jednací sál a znemožnila tak koalici získat těsnou nadpoloviční většinu 33 hlasů v pětašedesátičlenném sále. Volba primátora v daný den zkrachovala a ve funkci dočasně setrval Zdeněk Hřib. K definitivní volbě nové rady došlo až v polovině února 2023 na půdorysu širší koalice (SPOLU, Piráti, STAN). Klub SPOLU v reakci na její postoj z prosince 2022 odhlasoval dne 17. února 2023 formální vyloučení Hany Marvanové ze svých zastupitelských řad, čímž ji na pražském magistrátu odsunul do pozice nezařazené zastupitelky.

⏳ Životopis, disent a revoluce (do roku 1989)

Hana Marvanová se narodila 26. listopadu 1962 v Rýmařově v tehdejším Severomoravském kraji. Své dětství a dospívání trávila částečně v Rýmařově a v Bruntále. Středoškolské vzdělání absolvovala na gymnáziu Nad Turbovou v pražských Košířích. Následně byla přijata na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kterou úspěšně absolvovala.

Již během vysokoškolského studia se aktivně zapojila do disidentského hnutí zaměřeného proti komunistické totalitě. V roce 1988 patřila ke klíčovým zakladatelům opoziční iniciativy s názvem Nezávislé mírové sdružení. Její protirežimní činnost vyvrcholila 21. srpna 1988, kdy byla státními bezpečnostními orgány zatčena za přímou účast na veřejné demonstraci připomínající dvacáté výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Současně čelila obvinění za přípravu zakázané demonstrace k sedmdesátému výročí vzniku nezávislé ČSR.

V březnu roku 1989 proběhl politický proces, ve kterém byla Hana Marvanová odsouzena k podmíněnému trestu odnětí svobody v délce deseti měsíců. Během podzimních měsíců téhož roku, v průběhu událostí Sametové revoluce, se okamžitě zařadila k zakládajícím a řídícím strukturám platformy Občanského fóra (OF).

V osobním životě je vdaná za Romana Kordu, jenž působí jako spoluzakladatel Divadélka Romaneto. Z dřívějšího vztahu s disidentem a aktivistou Petrem Cibulkou má syna. Je matkou celkem tří synů (Lukáše, Tomáše a Andreje).

🏛 Parlamentní kariéra (1990–2003)

V únoru 1990 vstoupila oficiálně do vysoké politiky, když byla na základě kooptace (a následně v řádných volbách v červnu 1990) ustavena poslankyní České národní rady za Občanské fórum. Podílela se na tvorbě prvních postkomunistických zákonů. Po názorovém rozštěpení Občanského fóra v roce 1991 přešla po bok Václava Klause a stala se členkou Občanské demokratické strany (ODS). Za tuto stranu úspěšně obhájila svůj poslanecký mandát ve volbách v roce 1992 i ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 1996. Zastávala vysoké parlamentní funkce, včetně postu místopředsedkyně Poslanecké sněmovny PČR.

Na podzim roku 1997 čelila ODS obrovské vnitropolitické krizi spojené s odhalením neprůhledného financování strany (takzvaný sarajevský atentát). Marvanová se připojila k názorové platformě požadující transparentnost a v lednu 1998 stranu ODS společně s Janem Rumlem a Ivanem Pilipem opustila. Spoluzaložila nový politický subjekt Unie svobody (US), za který obhájila mandát v předčasných volbách v roce 1998 a následně i v roce 2002.

Dne 23. června 2001 byla na sjezdu strany zvolena předsedkyní Unie svobody. Během svého předsednictví dovedla stranu v rámci takzvané Čtyřkoalice (koalice s KDU-ČSL, ODA a DEU) až k volbám v červnu 2002. Přestože koalice jako celek uspěla (14,27 %), vlivem taktického preferenčního kroužkování ze strany voličů lidovců ztratila Unie svobody desítky mandátů a získala jich pouze osm. Při následném formování koaliční vlády s ČSSD (vláda Vladimíra Špidly) prosazovala Marvanová neúčast US v kabinetu a pouhou toleranci vlády. Vzhledem k tomu, že byla ve straně přehlasována a odmítala přijímat levicové programové kompromisy, podala 4. července 2002 demisi na post předsedkyně. Svého poslaneckého mandátu se definitivně vzdala v roce 2003 z osobních a rodinných důvodů v návaznosti na narození třetího syna.

⚖️ Advokátní praxe a boj proti korupci

Po dočasném odchodu z aktivní vysoké politiky se plně orientovala na výkon advokacie. Jakožto advokátka se specializovala na hromadné zastupování obětí složité hospodářské kriminality.

Nejvýrazněji se do paměti české justice zapsala jako právní zástupkyně poškozených klientů (sdružených mimo jiné v iniciativě Maják) ve zkrachovalém realitním a developerském projektu H-System. Zakladatel projektu Petr Smetka připravil přes 1000 klientů o částku dosahující zhruba 2 miliard korun. Marvanová trvale upozorňovala na průtahy ve vyšetřování a na absurditu insolvenčních pravidel, v jejichž důsledku klienti, kteří si své byty dostavěli z vlastních úspor (jako např. družstvo Svatopluk v obci Horoměřice), čelili hrozbě vystěhování. Apelovala na Ministerstvo spravedlnosti s požadavkem na odškodnění za systémové selhání státu. Dále působila jako nezávislá právnička při rozkrývání okolností tunelování společnosti IPB či těžební korporace OKD.

Ve veřejném prostoru se angažovala občansky. Byla spoluzakladatelkou a mluvčí občanských protikorupčních iniciativ „Veřejnost proti korupci“ a „Vraťte nám stát!“, jež vyvíjely tlak na politickou reprezentaci k přijetí transparentních zákonů a omezení vlivu lobbistických skupin.

🏢 Ministerstvo spravedlnosti a návrat do politiky

Počátkem roku 2014 přijala nabídku nově jmenované ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (nominované za hnutí ANO) a nastoupila na post 1. náměstkyně Ministerstva spravedlnosti. Její angažmá mělo přinést razantní protikorupční reformy v justici.

Působení však skončilo po pouhých čtyřech měsících v červnu 2014. Spolupráce obou aktérek vyústila v naprostý komunikační a kompetenční rozkol. Zatímco Marvanová veřejně deklarovala, že je její snaha o transparentní výběrová řízení na posty krajských soudců blokována a že čelí tlaku vlivných lobbistických skupin (skládajících se z exekutorů a mocných advokátů), ministryně Válková ji obvinila z neloajality, obcházení hierarchie a mediální manipulace. Po zásahu tehdejšího ministra financí a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše byla Marvanová ve funkci nahrazena Robertem Pelikánem a vrátila se zpět do soukromého sektoru.

Do sféry exekutivní politiky se vrátila v roce 2018. V komunálních volbách kandidovala do Zastupitelstva hl. m. Prahy za koalici Spojené síly pro Prahu (z pozice nominantky hnutí STAN). Koalice vstoupila do vedení města a Marvanová zaujala post radní pro oblast legislativy, veřejné správy a podpory bydlení v radě primátora Zdeňka Hřiba (ve funkci působila do února 2023). Během svého působení iniciovala například řešení vlastnických struktur společnosti Pražské plynárenské a věnovala se revizi bytové politiky města.

📈 Kompletní statistika: Politické a exekutivní funkce

Z důvodu maximální encyklopedické validity je vypracován úplný chronologický seznam zastávaných funkcí a mandátů bez přerušení. Každý rok od počátku působení Hany Marvanové v zákonodárném sboru až do konce první čtvrtiny 21. století podléhá exaktní evidenci; úseky bez státního či voleného angažmá jsou příslušně označeny.

Rok	Zákonodárný orgán / Exekutivní funkce	Politická příslušnost a poznámky
1990	Poslankyně České národní rady (ČNR)	Občanské fórum (OF)
1991	Poslankyně České národní rady	Přestup z OF do ODS
1992	Poslankyně České národní rady	Občanská demokratická strana (ODS)
1993	Poslankyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR	ODS (Transformace ČNR na PSP ČR)
1994	Poslankyně PSP ČR	ODS
1995	Poslankyně PSP ČR	ODS
1996	Poslankyně PSP ČR	ODS (znovuzvolení, místopředsedkyně PSP ČR)
1997	Poslankyně PSP ČR	ODS
1998	Poslankyně PSP ČR	Přestup z ODS, vznik Unie svobody (US)
1999	Poslankyně PSP ČR	Unie svobody
2000	Poslankyně PSP ČR	Unie svobody
2001	Poslankyně PSP ČR, Předsedkyně strany	Zvolena předsedkyní US (červen)
2002	Poslankyně PSP ČR	Rezignace na post předsedkyně US-DEU
2003	Poslankyně PSP ČR	Vzdání se mandátu z rodinných důvodů
2004	Mimo politické a exekutivní funkce	Výhradně advokátní praxe
2005	Mimo politické a exekutivní funkce	Advokátní praxe (zastupování v kauze H-System)
2006	Mimo politické a exekutivní funkce	Advokátní praxe
2007	Mimo politické a exekutivní funkce	Advokátní praxe
2008	Mimo politické a exekutivní funkce	Advokátní praxe
2009	Mimo politické a exekutivní funkce	Advokátní praxe
2010	Mimo politické a exekutivní funkce	Advokátní praxe
2011	Mimo politické a exekutivní funkce	Advokátní praxe
2012	Mimo politické a exekutivní funkce	Iniciativa Veřejnost proti korupci
2013	Mimo politické a exekutivní funkce	Občanský aktivismus a advokacie
2014	1. náměstkyně na Ministerstvu spravedlnosti ČR	Působení od února do června, následný odchod
2015	Mimo politické a exekutivní funkce	Návrat k privátní advokacii
2016	Mimo politické a exekutivní funkce	Advokátní praxe
2017	Mimo politické a exekutivní funkce	Advokátní praxe
2018	Radní a Zastupitelka hl. m. Prahy	Zvolena za Spojené síly pro Prahu (STAN)
2019	Radní hl. m. Prahy	STAN
2020	Radní hl. m. Prahy	STAN
2021	Radní hl. m. Prahy	STAN
2022	Senátorka PČR, Zastupitelka hl. m. Prahy	Zvolena jako nezávislá za koalici SPOLU
2023	Senátorka PČR, Zastupitelka hl. m. Prahy	Vyloučena z klubu SPOLU, působí jako nezávislá
2024	Senátorka PČR, Zastupitelka hl. m. Prahy	Nezávislá
2025	Senátorka PČR, Zastupitelka hl. m. Prahy	Nezávislá
2026	Senátorka PČR, Zastupitelka hl. m. Prahy	Nezávislá (Mandát senátorky trvá do 2028)

📈 Kompletní statistika: Výsledky senátních voleb 2022

Tabulka poskytuje přesná statistická data o průběhu senátních voleb konaných v září a říjnu roku 2022 ve volebním obvodu č. 19 (Praha 11), kde Hana Marvanová usilovala o zisk mandátu v konkurenci osmi kandidátů.

Fáze volby	Nominující politický subjekt	Zisk hlasů (počet)	Zisk hlasů (v procentech)	Status kandidátky
První kolo	SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09)	15 050	39,02 %	Postup do druhého kola z 1. místa
Druhé kolo	SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09)	11 764	67,87 %	Zvolena senátorkou (porazila L. Kose)

💡 Pro laiky

Když advokát zastupuje klienty v hromadné ekonomické kauze (jako byl projekt H-System, kde tisíc rodin uvěřilo v levné bydlení a přišlo o miliony), nesnaží se bojovat jen proti hlavnímu zloději, který je už dávno ve vězení bez majetku. Úkolem právníků je domáhat se spravedlnosti i proti nefunkčnímu systému – například pokud insolvenční správce (který řeší zbytky majetku po krachu) hrozí vystěhováním lidem z domů, které si tito lidé po ztrátě prvotních úspor sami dodatečně postavili z dalších půjček. Marvanová apelovala na to, že stát, jehož úřady roky přihlížely okrádání a následně neuměly situaci právně vyřešit, by měl sám nést odpovědnost a lidi odškodnit ze státního rozpočtu za zničené životy a průtahy soudu.

Kauza jejího zablokování volby primátora Bohuslava Svobody z prosince 2022 velmi dobře ilustruje nekompromisní povahu její politické dráhy. Koalice SPOLU (za kterou byla Marvanová zvolena) a opoziční ANO měly dohromady přesně 33 hlasů, což je ten nejmenší možný počet na schválení primátora. Stačilo však, aby Marvanová odmítla zvednout ruku společně s konkrétní političkou z ANO (Radmilou Kleslovou, bývalou komunistickou rozvědčicí), a celá domluvená volba pro to odpoledne spadla. Strana ji za to vyloučila, ale ona svůj krok označila za věc osobních principů.

Zdroje