Goma

Rozbalit box

Obsah boxu

Goma je hlavní město provincie Severní Kivu na východě Konžské demokratické republiky. Leží na severním břehu jezera Kivu, v těsné blízkosti hranice se Rwandou a sousedního rwandského města Gisenyi. Město je sevřeno mezi jezerem na jihu a aktivní sopkou Nyiragongo na severu, což z něj činí jedno z nejnebezpečněji položených měst na světě.

Goma je strategickým, ekonomickým a humanitárním centrem pro celý region východního Konga. Její moderní historie je však neoddělitelně spjata s přetrvávajícím ozbrojeným konfliktem, politickou nestabilitou a opakovanými přírodními katastrofami. Město je sídlem velitelství stabilizační mise OSN v KDR (MONUSCO) a mnoha mezinárodních humanitárních organizací.

Goma
Soubor:Goma, North Kivu, DR Congo - From the air (11415177816).jpg
Letecký pohled na Gomu, v pozadí sopka Nyiragongo
Stát	🇨🇩 Konžská demokratická republika
Provincie	Severní Kivu
Rozloha	75.72
Nadmořská výška	1500
Hustota zalidnění	~ 26 400
Založení	1894

⏳ Historie

Historie Gomy je tragickým příběhem města, které se z malého koloniálního sídla stalo epicentrem jedné z nejhorších humanitárních krizí na světě.

colonial Koloniální počátky a raná léta

Goma byla založena jako malá administrativní a rekreační osada v období Svobodného státu Kongo a později Belgického Konga. Díky své malebné poloze u jezera Kivu a mírnému klimatu sloužila jako letovisko pro belgické kolonisty. Až do konce koloniální éry zůstala relativně malým a klidným městem.

🇷🇼 Následky rwandské genocidy (1994) – bod zlomu

Rok 1994 se stal absolutním bodem zlomu v dějinách města a celého regionu. Po genocidě ve Rwandě, kde extremisté z etnika Hutu zmasakrovali statisíce Tutsijů, uprchlo do východního Zairu (dnešní KDR) přes jeden milion Hutuů. Většina z nich se usadila v obrovských, narychlo postavených uprchlických táborech na okraji Gomy.

Tento masivní příliv uprchlíků měl katastrofální následky:

• Humanitární katastrofa: V přeplněných a nehygienických táborech propukla epidemie cholery, která během jediného měsíce zabila odhadem 50 000 lidí.
• Militarizace táborů: Mezi uprchlíky byli i pachatelé genocidy – vojáci bývalé rwandské armády (ex-FAR) a milice Interahamwe. S mezinárodní humanitární pomocí jako štítem přeměnili tábory ve své základny, odkud podnikali útoky na novou, Tutsii vedenou vládu ve Rwandě.
• Destabilizace regionu: Přítomnost ozbrojených génocidaires na svém území vnímala nová rwandská vláda jako existenční hrozbu. Tato situace se stala hlavní příčinou nadcházejících válek.

⚔️ Goma v centru Konžských válek

První konžská válka (1996–1997)

Goma se stala výchozím bodem pro první konžskou válku. V roce 1996 vtrhla do východního Zairu armáda Rwandy s cílem zničit militarizované uprchlické tábory. Rwanda podpořila alianci konžských povstalců AFDL v čele s Laurentem-Désiré Kabilou. Goma byla jedním z prvních měst, které padlo. Po obsazení města a rozbití táborů pokračovala invaze napříč zemí až do Kinshasy a vedla k pádu diktátora Mobutua.

Druhá konžská válka (1998–2003)

Během "Velké africké války" se Goma stala hlavním městem jedné z největších povstaleckých skupin, Konžského shromáždění za demokracii (Rassemblement Congolais pour la Démocratie – RCD), kterou otevřeně podporovala Rwanda. Město bylo po celou dobu války pod kontrolou povstalců a de facto pod rwandskou správou.

M23 a pokračující nestabilita

Ani po formálním konci války se do Gomy mír nevrátil. V listopadu 2012 zažilo město další trauma, když bylo na deset dní obsazeno povstaleckou skupinou M23, kterou podle OSN podporovala Rwanda. Ačkoliv se po mezinárodním tlaku stáhli, jejich přítomnost zanechala hluboké jizvy. Od konce roku 2021 skupina M23 obnovila svou ofenzívu a postupně obklíčila velkou část Gomy, což vyhnalo z domovů další statisíce lidí a uvrhlo město do stavu permanentní hrozby.

🌋 Geografie: Život na hraně

Poloha Gomy je jedním z nejextrémnějších příkladů soužití lidského osídlení s masivními geologickými hrozbami na světě. Město je doslova uvězněno mezi dvěma přírodními silami: aktivní sopkou na severu a potenciálně smrtícím jezerem na jihu.

🔥 Sopka Nyiragongo: Tikající časovaná bomba

Pouhých 18 kilometrů severně od Gomy se tyčí Nyiragongo (3 470 m), jedna z nejaktivnějších a nejnebezpečnějších sopek na světě. Její hlavní charakteristikou je téměř permanentní lávové jezero v kráteru, největší svého druhu na světě. Láva Nyiragonga je extrémně tekutá (má nízkou viskozitu) a může dosahovat rychlosti až 60 km/h, což prakticky znemožňuje včasnou evakuaci.

Město bylo v nedávné historii zasaženo dvěma devastujícími erupcemi:

• Erupce v roce 2002: Byla katastrofální. Proud rychle tekoucí lávy z trhliny na jihu sopky proťal střed města a dosáhl až k jezeru Kivu. Erupce zničila přibližně 40 % města, včetně části mezinárodního letiště a obchodního centra. Zemřelo kolem 250 lidí a více než 400 000 obyvatel muselo uprchnout.
• Erupce v roce 2021: Další erupce opět donutila statisíce lidí k útěku. Lávový proud se tentokrát zastavil na severním okraji města, ale zničil několik vesnic a vyvolal sérii silných zemětřesení, která poškodila mnoho budov v Gomě i v sousedním Gisenyi.

Navzdory smrtelnému nebezpečí se obyvatelé vždy vracejí, a to z několika důvodů: úrodná vulkanická půda, ekonomické příležitosti a absence bezpečnějších alternativ v regionu zmítaném konflikty.

🌊 Jezero Kivu: Hrozba limnické erupce

Na jihu je město ohraničeno jezerem Kivu, jedním z Velkých afrických jezer. Pod jeho hladinou se skrývá další, potenciálně ještě ničivější hrozba. Jezero Kivu je jedno z pouhých tří jezer na světě (spolu s jezerem Nyos a Monoun v Kamerunu), o kterém je známo, že obsahuje obrovské množství rozpuštěných plynů – především metanu (CH₄) a oxidu uhličitého (CO₂).

Tyto plyny jsou drženy pod tlakem ve velkých hloubkách. Pokud by došlo k narušení vrstvení vody – například silným zemětřesením, podvodní sopečnou erupcí nebo masivním přítokem lávy z Nyiragonga – mohlo by dojít k náhlému uvolnění těchto plynů. Tento jev, známý jako limnická erupce, by vytvořil obrovský, neviditelný mrak těžšího vzduchu (CO₂), který by se valil přes okolní krajinu, dusil by veškerý život v jeho cestě a potenciálně by mohl ohrozit životy až dvou milionů lidí žijících v okolí jezera. V současnosti probíhají projekty na těžbu metanu z jezera pro výrobu elektřiny, což by mohlo riziko snížit, ale zároveň přináší nová nebezpečí.

⚔️ Epicentrum konfliktu ve východním Kongu

Goma není jen městem geologických rizik, ale také strategickým a symbolickým centrem desetiletí trvajícího konfliktu, který sužuje východní Kongo.

armed-groups Mozaika ozbrojených skupin

Region je domovem desítek místních i zahraničních ozbrojených skupin. Některé vznikly na ochranu místních komunit (tzv. milice Mai-Mai), jiné jsou pozůstatky předchozích válek nebo jsou napojeny na sousední státy. Tyto skupiny bojují o kontrolu nad územím, lukrativními obchodními trasami a především nad doly s nerostnými surovinami (zlato, koltan, cín).

🇷🇼 Klíčová role Rwandy a M23

Nejvýznamnější hrozbou pro stabilitu Gomy je v současnosti povstalecká skupina M23. Tato skupina, tvořená převážně konžskými Tutsii, byla poražena v roce 2013, ale na konci roku 2021 obnovila svou ofenzívu. S moderní výzbrojí a disciplínou rychle obsadila rozsáhlá území v provincii Severní Kivu a od roku 2023 drží Gomu v částečném obklíčení, čímž odřízla klíčové zásobovací trasy.

Zprávy expertů OSN, vlády USA i Francie opakovaně potvrdily, že M23 dostává masivní vojenskou a logistickou podporu od sousední Rwandy, která dokonce do bojů nasazuje vlastní vojáky. Rwanda obvinění popírá a tvrdí, že chrání své bezpečnostní zájmy před hrozbou hutuských milicí FDLR (pozůstatek pachatelů genocidy), které operují v Kongu. Tento konflikt je tak v podstatě zástupnou válkou mezi KDR a Rwandou.

🇺🇳 MONUSCO a humanitární krize

Goma je hlavním sídlem MONUSCO, jedné z největších a nejdražších mírových misí v historii OSN. Navzdory přítomnosti tisíců "modrých přileb" je mise často kritizována místním obyvatelstvem za neschopnost ochránit civilisty před útoky ozbrojených skupin. Vztahy mezi MONUSCO a obyvateli jsou napjaté a často přerůstají v protesty. Konžská vláda požaduje postupné stažení mise ze země.

Konflikt kolem Gomy vytvořil jednu z nejhorších humanitárních krizí na světě. Město a jeho okolí jsou přeplněny uprchlickými tábory, ve kterých žijí statisíce vnitřně vysídlených osob (IDPs) v zoufalých podmínkách, závislých na mezinárodní pomoci.

💰 Ekonomika: Křižovatka obchodu a vykořisťování

Ekonomika Gomy je složitým a často paradoxním mixem formálního obchodu, masivního neformálního sektoru a stínové ekonomiky poháněné konfliktem a humanitární pomocí.

• Formální a přeshraniční obchod: Goma je klíčovým obchodním uzlem pro celý region. Hraniční přechod "Grande Barrière" do rwandského Gisenyi je jedním z nejrušnějších v Africe. Oficiálně se přes něj obchoduje se zemědělskými produkty, spotřebním zbožím a stavebními materiály. Město je také administrativním a bankovním centrem provincie.
• Neformální sektor: Pro drtivou většinu obyvatel je zdrojem obživy neformální ekonomika. Tisíce malých obchodníků, pouličních prodejců, řemeslníků a zejména řidičů motocyklových taxi (známých jako boda-boda nebo bajaji) tvoří páteř městské ekonomiky. Unikátním symbolem místní vynalézavosti je chukudu, robustní dřevěný skútr používaný k přepravě těžkých nákladů, od pytlů s dřevěným uhlím po bedny s pivem.
• Ekonomika konfliktních minerálů: Goma je hlavním centrem pro praní a pašování nerostných surovin vytěžených v dolech ovládaných ozbrojenými skupinami. Zlato, koltan a další minerály jsou z Gomy pašovány do sousední Rwandy a dalších zemí, odkud se dostávají na světové trhy. Tento nelegální obchod je hlavním motorem, který pohání a financuje pokračující násilí v regionu.
• Humanitární ekonomika: Masivní přítomnost OSN (MONUSCO) a stovek mezinárodních a místních nevládních organizací (NGO) vytvořila specifický ekonomický sektor. Tyto organizace jsou významnými zaměstnavateli, pronajímají si budovy, nakupují zásoby a služby, čímž do města pumpují miliony dolarů. To však také vytváří obrovskou propast mezi relativně dobře placenými zahraničními pracovníky a místní populací.

👨‍👩‍👧‍👦 Obyvatelstvo: Město uprchlíků

Goma zažila v posledních 30 letech demografickou explozi. Z malého města s méně než 100 000 obyvateli před rokem 1994 se rozrostla v chaotickou metropoli, jejíž populace je dnes odhadována na přibližně 2 miliony lidí. Tento růst je téměř výhradně způsoben neustálými vlnami vnitřně vysídlených osob (IDPs), které prchají před násilím z venkovských oblastí Severního Kivu.

Město je obklopeno rozlehlými a přeplněnými uprchlickými tábory, jako jsou Mugunga nebo Rusayo, kde žijí statisíce lidí v zoufalých podmínkách, často v provizorních přístřešcích z plachet. I samotné město je plné vysídlených rodin, které nacházejí útočiště v kostelích, školách nebo u příbuzných.

Sociální struktura je nesmírně složitá a napjatá. Město je etnickým tavicím kotlem, kde se setkávají různé komunity (Hunde, Nande, Hutuové, Tutsiové a další), jejichž vztahy jsou často poznamenány konflikty z jejich domovských oblastí. Úředním jazykem je francouzština, ale dominantní a sjednocující lingua franca je svahilština. Vzhledem k blízkosti a vlivu Rwandy je běžně slyšet i kiňarwandština.

🏙️ Každodenní život a odolnost

Život v Gomě je neustálým bojem o přežití v prostředí plném hrozeb. Obyvatelé čelí chronické nejistotě, chudobě, špatné infrastruktuře a všudypřítomnému riziku násilí nebo další sopečné erupce. Elektrická energie je dostupná jen několik hodin denně, přístup k čisté vodě a sanitaci je omezený.

Navzdory tomu je Goma městem neuvěřitelné odolnosti a vitality. Ulice pulzují životem, trhy jsou plné lidí a hudba, zejména konžská rumba, je slyšet odevšad. Kostely hrají ústřední roli v komunitním životě a poskytují nejen duchovní útěchu, ale i sociální a materiální podporu. Obyvatelé Gomy, známí jako Gomatraciens, si vyvinuli pozoruhodnou schopnost adaptace a improvizace, aby dokázali čelit každodenním výzvám.

🧐 Pro laiky

Představte si život v tlakovém hrnci. Zespodu vás ohřívá žhavé magma aktivní sopky, která může kdykoliv vybuchnout. Vedle vás je jezero, které v sobě skrývá obrovský mrak smrtícího plynu. A ze všech stran na vás tlačí desítky ozbrojených skupin, které bojují o kontrolu nad městem a jeho bohatstvím. To je každodenní realita Gomy.

Je to město paradoxů. Na jedné straně je to místo nepředstavitelného utrpení, plné uprchlických táborů a lidí, kteří přišli o všechno. Na druhé straně je to neuvěřitelně živé a odolné město. I uprostřed chaosu lidé obchodují na trzích, děti hrají fotbal a z barů zní hlasitá hudba. Je to sídlo mírových sil OSN, ale zároveň centrum pašování "krvavých minerálů", které konflikty živí.

Goma je tak symbolem nejhorší humanitární krize v Africe, ale zároveň neuvěřitelným důkazem lidské schopnosti přežít a najít si kousek normálního života i v těch nejnemožnějších podmínkách.