Fordow
Obsah boxu
Fordow (oficiálně Jaderné zařízení Šahída Alího Mohammadího, persky: تأسیسات هستهای شهید علیمحمدی) je íránské podzemní zařízení na obohacování uranu, které se nachází přibližně 30 kilometrů severovýchodně od íránského města Qom. Původně se jednalo o základnu Íránských revolučních gard, která byla později přeměněna na jaderné zařízení. Jeho existence byla tajena do roku 2009, kdy ji Írán oznámil Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE) po odhalení západními zpravodajskými službami.
Šablona:Infobox Jaderná elektrárna
📝 Charakteristika a historie
Zařízení Fordow je vybudováno hluboko v hoře, údajně až 80–90 metrů pod zemí, což mu zajišťuje vysokou úroveň ochrany před případnými vzdušnými útoky. Tato lokalita a její původní tajná výstavba vedly Spojené státy a Izrael k podezření, že zařízení bylo určeno pro tajnou výrobu uranu pro jaderné zbraně. Írán však vždy tvrdil, že zařízení slouží výhradně k mírovým účelům a pro výrobu nízko obohaceného uranu.
Výstavba Fordow byla zahájena kolem roku 2006. V roce 2009 Írán informoval MAAE o existenci zařízení, což vyvolalo mezinárodní obavy, jelikož dohoda z roku 2003 zavazovala Írán k oznámení takových zařízení již ve fázi plánování.
☢️ Obohacování uranu
Původním účelem zařízení Fordow, jak jej deklaroval Írán, byla výroba hexafluoridu uranu (UF6) obohaceného na 5 % U-235. Plánováno bylo 16 kaskád s přibližně 3 000 odstředivkami. V rámci Společného komplexního akčního plánu (JCPOA), známého také jako Íránská jaderná dohoda, podepsaného v roce 2015, se Írán zavázal zastavit obohacování uranu ve Fordow a přeměnit zařízení na centrum pro jadernou fyziku a technologie po dobu minimálně 15 let. Podle dohody mělo ve Fordow zůstat maximálně 1 044 odstředivek IR-1 v šesti kaskádách v jednom křídle.
Po odstoupení USA od JCPOA v roce 2018 Írán postupně obnovil a rozšířil své jaderné aktivity ve Fordow. Od listopadu 2019 začal Írán připravovat obnovení výroby. V lednu 2021 začalo zařízení Fordow produkovat uran obohacený na 20 %. V březnu 2023 MAAE potvrdila objev částic uranu obohacených na 83,7 % ve Fordow, což je úroveň velmi blízká zbrojnímu uranu a vyvolalo to mezinárodní znepokojení. K listopadu 2024 Írán ve Fordow a Natanzu instaloval desítky kaskád pokročilejších odstředivek, včetně typů IR-2, IR-4 a IR-6.
⚔️ Nedávné události (červen 2025)
V červnu 2025 se Fordow stal terčem vojenských úderů. 13. června 2025 provedly útok Izraelské vzdušné síly a 22. června 2025 zaútočila armáda Spojených států. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zařízení bylo „zničeno“. Tyto útoky, včetně použití tzv. „bunkr-buster“ bomb (GBU-57 A/B Massive Ordnance Penetrator), které jsou navrženy k pronikání hluboko pod povrch, představují významnou eskalaci napětí. Íránský ministr zahraničí Abbas Araghchi varoval, že americké údery budou mít „trvalé následky“, a dodal, že jeho země si „vyhrazuje veškeré možnosti“ odvetných opatření. MAAE zatím nepotvrdila zvýšenou radiaci mimo lokalitu, ale svolala nouzové zasedání.
Pro laiky
Představte si Fordow jako takovou supertajnou podzemní "továrnu" v Íránu, kde se zpracovává speciální materiál – uran. Je to jako kdyby se někde v horách schovávala zvláštní dílna, do které se nikdo nedostane. Írán říká, že tam vyrábí uran jen pro mírové účely, třeba pro elektrárny nebo lékařství. Ale západní země se obávají, že by se tam mohl potají vyrábět i uran pro atomové bomby. Protože je Fordow tak hluboko pod zemí, je velmi těžké ho zasáhnout.
V roce 2015 byla s Íránem podepsána dohoda, podle které se tam neměl uran obohacovat vůbec. Ale když se od dohody Spojené státy stáhly, Írán tam obohacování zase rozjel, a to dokonce na vyšší úroveň, než by bylo potřeba pro běžné použití. Proto se teď v červnu 2025 stalo Fordow cílem útoků jak ze strany Izraele, tak USA, protože se snaží zabránit Íránu ve vývoji jaderných zbraní. Je to prostě takové místo, které budí velké mezinárodní obavy.
---