Přeskočit na obsah

Falzifikovatelnost

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Filosofie Falzifikovatelnost (častěji označovaná také jako vyvratitelnost nebo zpochybnitelnost) je ve filosofii vědy klíčový princip, který zavedl Karl Popper. Jedná se o vlastnost takového tvrzení, hypotézy nebo teorie, které je principiálně možné vyvrátit (dokázat jeho nepravdivost) na základě pozorování nebo experimentu.

Jinak řečeno, teorie je falzifikovatelná, pokud existuje nějaký myslitelný výsledek pozorování nebo experimentu, který by ji jednoznačně vyvrátil. Pokud takový možný důkaz neexistuje a teorie může vysvětlit jakýkoli myslitelný jev, pak není falzifikovatelná a podle Poppera není považována za vědeckou.

---

Karl Popper a demarkační kritérium

Karl Popper (1902–1994) zavedl falzifikovatelnost jako tzv. demarkační kritérium pro odlišení vědeckých teorií od těch nevědeckých (např. pseudovědy, metafyzika). Popper odmítl induktivní metodu, která se snaží teorie potvrzovat (verifikovat) na základě opakovaných pozorování. Argumentoval, že žádný počet potvrzujících pozorování nemůže teorii definitivně dokázat, protože vždy existuje možnost, že budoucí pozorování ji vyvrátí.

Naopak, k vyvrácení (falzifikaci) teorie stačí jediné protiplodné pozorování. Popper proto navrhl, že vědecká metoda by se měla zaměřit na snahu teorie falzifikovat. Pokud teorie odolá přísným pokusům o falzifikaci, je prozatímně přijata jako platná, ale nikdy ne jako definitivně prokázaná. Vědecký pokrok podle Poppera spočívá v eliminaci chybných teorií a nahrazování je novými, lepšími teoriemi, které jsou opět otevřeny falzifikaci.

Asymetrie verifikace a falzifikace

Klíčová myšlenka Poppera je asymetrie mezi verifikací (potvrzením) a falzifikací:

  • Verifikace: Potvrzení teorie na základě empirických důkazů. Pro obecné tvrzení (např. "Všechny labutě jsou bílé") je k jeho úplné verifikaci nutné prozkoumat všechny případy, což je v praxi často nemožné.
  • Falzifikace: Vyvrácení teorie na základě empirických důkazů. Pro obecné tvrzení stačí k jeho vyvrácení jediný protiplodný příklad (např. jedna černá labuť).

---

Proč je falzifikovatelnost důležitá?

  • Odděluje vědu od pseudovědy: Teorie, které nelze vyvrátit (např. astrologie, psychoanalýza v Popperově interpretaci, nebo kreacionismus), nejsou podle Poppera vědecké, protože žádné pozorování je nemůže zpochybnit. Jsou vždy "pravdivé", protože jsou formulovány tak, aby se jim nedalo nic vytknout.
  • Podporuje kritické myšlení: Nutí vědce hledat slabá místa ve svých teoriích a snažit se je vylepšovat.
  • Umožňuje vědecký pokrok: Tím, že se chybné teorie vyvracejí, otevírá se prostor pro nové, přesnější a komplexnější vysvětlení.
  • Zajišťuje testovatelnost: Aby byla teorie falzifikovatelná, musí z ní vyplývat konkrétní, testovatelné predikce.

---

Příklady falzifikovatelných a nefalzifikovatelných tvrzení

Falzifikovatelná tvrzení

  • "Všechny labutě jsou bílé."
    • Lze vyvrátit nalezením jediné černé labutě.
  • "Planeta Merkur se pohybuje přesně po eliptické dráze kolem Slunce."
    • Lze vyvrátit přesnými astronomickými pozorováními (ve skutečnosti se tak stalo, což vedlo k obecné teorii relativity).
  • "Žádné lidské bytosti nemohou přežít dýchání pod vodou po dobu delší než 5 minut bez speciálního vybavení."
    • Lze vyvrátit pozorováním člověka, který to dokáže.

Nefalzifikovatelná tvrzení

  • "Zítra bude pršet nebo nebude pršet."
    • Toto tvrzení je vždy pravdivé, bez ohledu na počasí. Neexistuje žádné pozorování, které by ho mohlo vyvrátit.
  • "Andělé existují."
    • Neexistuje žádný známý způsob, jak tuto existenci empiricky vyvrátit.
  • "Vše, co se děje, je dílem skřítků, kteří se skrývají před zraky smrtelníků."
    • Jelikož skřítci se skrývají před zraky, žádný důkaz proti nim nelze najít. Teorie je imunní vůči vyvrácení.
  • "Tento lék léčí nemoci, pokud v něj pacient věří."
    • Jakékoli selhání lze přičíst "nedostatečné víře", což znemožňuje objektivní testování.

---

Kritika falzifikovatelnosti

Ačkoli je falzifikovatelnost vlivným a široce přijímaným principem ve filosofii vědy, není bez kritiky:

  • Duhem-Quineova teze: Argumentuje, že hypotéza nemůže být nikdy testována izolovaně, ale vždy jako součást širší sítě teorie a předpokladů (tzv. holismus). Pokud experiment teorii vyvrátí, je obtížné přesně určit, která část této sítě je chybná.
  • Historie vědy: Někteří kritici poukazují na to, že v praxi vědci často nezavrhují teorie hned po prvním protiplodném pozorování, ale snaží se teorie modifikovat nebo hledat chyby v experimentu.
  • Přílišná striktnost: Některé oblasti vědy, zejména ty nové nebo komplexní, mohou mít zpočátku teorie, které nejsou snadno falzifikovatelné, ale přesto jsou legitimní součástí vědeckého bádání.

I přes tyto kritiky zůstává falzifikovatelnost ústředním konceptem pro pochopení povahy vědeckého poznání a jeho odlišení od nevědeckých přístupů.

---

Falzifikovatelnost pro laiky

Představte si, že máte kamaráda, který tvrdí: "Mám kouzelné zvířátko, které je neviditelné, nedělá žádný hluk a nenechává žádné stopy."

  • Pokud se ho zeptáte: "A jak dokážeme, že existuje?", kamarád řekne: "No, právě proto, že ho nemůžeme vidět ani slyšet, víme, že je kouzelné."
  • Otázka zní: Jak byste mohli dokázat, že váš kamarád lže? Jakékoli pozorování (nic nevidíte, nic neslyšíte) potvrzuje jeho tvrzení. Tomu se říká nefalzifikovatelné tvrzení. Nelze ho vyvrátit.

A teď si představte, že kamarád řekne: "Mám kouzelné zvířátko, které je neviditelné, ale vždycky, když projde kolem květiny, květina se zbarví do modra."

  • Teď už to můžete otestovat! Položíte na stůl květinu a čekáte. Pokud se květina nezbarví do modra, víte, že kamarádovo tvrzení je nepravdivé. Tomu se říká falzifikovatelné tvrzení.

Falzifikovatelnost je tedy myšlenka, že aby bylo nějaké tvrzení (nebo teorie) považováno za vědecké, musí být možné vymyslet si nějaký test nebo pozorování, které by ho mohlo dokázat jako nepravdivé.

  • Pokud teorie nemůže být nikdy vyvrácena, protože je příliš obecná nebo je formulována tak, aby cokoli vysvětlila, pak je to podle Poppera spíše víra nebo filosofie, ne věda.
  • Skutečná věda se nebojí, že se ukáže, že se mýlí. Naopak, snaží se hledat důkazy, které by její teorie vyvrátily, protože jedině tak se můžeme posunout k přesnějším a lepším vysvětlením světa.

---

Viz také

---

Odkazy