Fakulta právnická Západočeské univerzity
Fakulta právnická Západočeské univerzity v Plzni (oficiální zkratka FPR ZČU) je jednou ze čtyř veřejných právnických fakult v České republice. Byla založena v roce 1993 jako nedílná součást Západočeské univerzity v Plzni. Instituce poskytuje komplexní univerzitní vzdělání v oborech práva a veřejné správy v rámci bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů.
V celostátním mediálním a společenském povědomí fakulta figuruje dominantně v souvislosti s takzvanou kauzou plzeňských práv z roku 2009. Tento případ představoval historicky největší akademický skandál v novodobé éře českého vysokého školství spojený s prokazatelným plagiátorstvím, netransparentním přijímáním a nezákonným zkracováním délky studia prominentních osob. Po letech hluboké strukturální krize a uvalení dočasných akreditačních restrikcí prošla instituce personální a procesní reformou. V současnosti fakulta vykazuje plnou akreditační stabilitu, realizuje extenzivní vědecko-výzkumnou činnost a počet podaných přihlášek ke studiu trvale převyšuje kapacitní možnosti instituce.
🗓 Současnost a akademický stav (2024–2026)
V kalendářních letech 2024 až 2026 funguje instituce v plně stabilizovaném akademickém režimu. Funkci děkana zastává bývalý soudce Ústavního soudu a expert na dějiny advokacie Stanislav Balík, jenž byl do čela fakulty poprvé zvolen v roce 2019. Dne 16. října 2023 jej Akademický senát FPR ZČU jednomyslně (17 hlasy ze 17 přítomných senátorů) zvolil pro druhé funkční období. Jmenovací dekret převzal od rektora ZČU Miroslava Lávičky a jeho druhý mandát oficiálně započal 26. ledna 2024 s právní platností do 25. ledna 2028.
Fakulta disponuje platnými akreditacemi od Národního akreditačního úřadu pro čtyři klíčové studijní programy. Jedná se o tříletý bakalářský program Právní specializace, pětiletý magisterský program Právo a právní věda, navazující dvouletý magisterský program Veřejná správa a čtyřletý doktorský program Teoretické právní vědy. Přijímací řízení do stěžejních programů (Bc. a Mgr.) pro akademické roky 2025/2026 probíhá exkluzivně na základě objektivních výsledků Národních srovnávacích zkoušek (NSZ) realizovaných společností Scio, čímž fakulta eliminuje možnost manipulace s přijímacím řízením.
Zájem o studium na instituci vykazuje setrvalý meziroční nárůst. Pro akademický rok zahajovaný v září 2025 zaevidovalo studijní oddělení rekordních 1 376 přihlášek do stěžejního pětiletého magisterského programu (oproti 1 281 přihláškám v roce 2024 a 1 174 přihláškám v roce 2023). Kapacitní limit pro zápis do prvního ročníku je přitom z finančních a prostorových důvodů fixně stanoven na 380 studentů. Souhrnný počet aktivních studentů všech ročníků se na fakultě trvale pohybuje na úrovni 1 600 osob.
V oblasti mezinárodní a vědecké spolupráce pořádá fakulta pravidelné konference. K nejvýznamnějším akademickým událostem sezón 2025 a 2026 patří mezinárodní hybridní konference „Stát a právo v běhu času“ (konaná v červnu příslušných let), konference „Naděje právní vědy“ a expertní sympozia analyzující právní aspekty 21 let členství České republiky v Evropské unii.
⏳ Historie a založení (1993–1999)
Založení samostatné Právnické fakulty na Západočeské univerzitě proběhlo formálně v roce 1993. Její vznik iniciovala pracovní skupina plzeňských právníků za institucionální a finanční podpory vedení města Plzeň a odborníků z Ústavu státu a práva Akademie věd České republiky. Primárním státním cílem bylo uspokojit obrovskou poptávku po právním vzdělání v porevolučním státě a decentralizovat výuku práva mimo historicky zavedená centra (Prahu a Brno).
Prvním historickým děkanem fakulty se stal expert na mezinárodní právo, vysokoškolský pedagog a pozdější ministr školství Vladimír Balaš. Řídící funkci vykonával v rozmezí let 1993 až 1999. V počáteční fázi instituce úspěšně etablovala pedagogický sbor, shromáždila odbornou knihovnu a v roce 1998 proběhly slavnostní promoce prvních absolventů uceleného pětiletého magisterského cyklu. Po Balašově odchodu z čela instituce převzal v roce 1999 děkanský úřad tehdejší proděkan Milan Kindl. Za jeho šestileté éry fakulta masivně expandovala v celkovém počtu přijímaných studentů, avšak současně se začaly utvářet netransparentní administrativní vazby a nestandardní procesy, jež později vedly ke kolapsu fakulty.
⚠️ Kauza plzeňských práv (2009–2010)
V podzimních měsících roku 2009 zasáhl fakultu masivní a medializovaný skandál. Výchozím bodem aféry bylo zjištění prokazatelného plagiátorství v disertační práci tehdejšího proděkana Ivana Tomažiče. Následné ministerské a policejní prověrky iniciované Akreditační komisí ČR pod vedením předsedkyně Vladimíry Dvořákové odhalily systémová a kriminální pochybení ve struktuře celého vedení fakulty.
Vyšetřovací orgány prokázaly fyzickou absenci stovek závěrečných kvalifikačních a rigorózních prací v centrální univerzitní knihovně. Nejzávažnějším proviněním byla detekce stovek takzvaných "rychlostudentů". Jednalo se o osoby (často vrcholné politiky, úředníky státní správy a vysoce postavené důstojníky Policie ČR), kterým fakulta netransparentně a v přímém rozporu s vysokoškolským zákonem uznávala zkoušky z jiných (nepráníckých) vzdělávacích institucí nebo z celoživotního vzdělávání. Výsledkem byl korupční stav, kdy desítky prominentních osob absolvovaly standardní pětileté magisterské studium právního oboru v řádu několika měsíců či jednoho roku. Bakalářský akademický titul například tímto způsobem obdržel tehdejší ředitel plzeňských městských strážníků Luděk Hosman za absolvování třech letních týdenních soustředění. Do kauzy byla rovněž vtažena lobbistická společnost Diag Human, se kterou měl tehdejší proděkan Kindl vazby z pozice arbitra.
Kauza měla okamžité personální a trestněprávní dopady. V září a říjnu 2009 na své funkce pod drtivým tlakem akademické obce rezignovali děkan Jaroslav Zachariáš i proděkani Milan Kindl a Ivan Tomažič. Vedením paralyzované a zdiskreditované fakulty byl z pozice krizového manažera na podzim 2009 pověřen tehdejší poslanec a bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Ten přivedl na fakultu dočasný stabilizační tým tvořený nezávislými právními kapacitami (včetně spolutvůrce nového občanského zákoníku profesora Karla Eliáše a náměstka Františka Korbela). Ministerstvo školství ve spolupráci s univerzitou zahájilo celkem 69 správních řízení o odebrání neoprávněně nabytých akademických titulů. Vlivem procesních limitů a časových prodlev byl nakonec vysokoškolský diplom exaktně zrušen pouze u 7 magistrů, u 1 doktora (Ph.D.) a u 1 bakaláře.
⚖️ Akreditační restrikce a stabilizace (2010–2020)
Po úspěšném Pospíšilově krizovém mandátu byl v říjnu 2010 zvolen děkanem Květoslav Růžička. Jeho roční funkční mandát představoval pro instituci kritické a chaotické období. Na základě rozhodnutí Ministerstva školství (opírajícího se o silně negativní stanovisko Akreditační komise z listopadu 2011) fakulta ztratila akreditaci doktorského studijního programu a bylo jí pozastaveno oprávnění konat státní rigorózní zkoušky spojené s udělováním titulu JUDr. V prosinci 2011 navíc děkan Růžička náhle zmizel bez udání důvodu; Policie ČR jej po několika dnech pátrání objevila ve Šluknovském výběžku. Následkem ztráty akreditací a tohoto incidentu Růžička ke dni 12. prosince 2011 na post děkana rezignoval a byl dočasně zastoupen proděkanem Vilémem Knollem.
Dlouhodobou konsolidaci instituce přinesla volba konaná 23. ledna 2012, kdy Akademický senát FPR ZČU zvolil do čela experta na obchodní právo Jana Paulyho. Pauly, který získal 13 z 18 možných hlasů, se úřadu ujal formálně v únoru 2012. Pod jeho osmiletým, dvojitým vedením (2012–2020) fakulta úspěšně dokončila personální restrukturalizaci (došlo k odchodu 29 původních pedagogů a jejich nahrazení v transparentních konkurzech), získala zpět ztracené akreditace včetně doktorského programu a rigorózního řízení a navázala standardní výzkumnou činnost. Následnou institucionální kontinuitu do dvacátých let 21. století plně zajistilo zvolení Stanislava Balíka v roce 2020.
🏢 Struktura a významné osobnosti
Výuka, vědecká činnost a administrace právnické fakulty je organizována do fixní struktury celkem jedenácti odborných kateder a specializovaných pracovišť.
- Katedra finančního práva a národního hospodářství (KFP)
- Katedra mezinárodního práva (KMP)
- Katedra občanského práva (KPO)
- Katedra obchodního práva (KOP)
- Katedra pracovního práva a práva sociálního zabezpečení (KPP)
- Katedra právních dějin (KPD)
- Katedra správního práva (KSP)
- Katedra teorie práva (KTP)
- Katedra trestního práva (KTR)
- Katedra ústavního a evropského práva (KÚP)
- Centrum právních dovedností (CPD)
V průběhu tří desetiletí existence působily na fakultě přední kapacity české právní vědy a justiční praxe. Z historických záznamů se jednalo například o prvního předsedu Nejvyššího správního soudu Josefa Baxu, odbornici na římské právo Karolínu Adamovou, experty na občanské právo Viktora Knappa a Martu Knappovou, významného ústavního právníka Václava Pavlíčka, odborníka na správní právo Martina Kopeckého, specialistu na trestní právo a bývalého ústavního soudce Jana Musila či zakladatele mezinárodní konference o historii advokacie Stanislava Balíka.
📈 Kompletní statistika: Přehled děkanů FPR ZČU (1993–2028)
Tato kapitola poskytuje exaktní, nepřerušený výčet všech zvolených a jmenovaných děkanů fakulty od okamžiku jejího založení až po aktuální funkční období proklamované do konce ledna 2028. V chronologickém seznamu jsou integrovány i dočasné krizové a pověřené mandáty, které reagovaly na předčasná ukončení funkčních období v letech 2009 a 2011.
| Pořadí | Jméno a akademické tituly | Přesné funkční období | Klíčová charakteristika mandátu |
|---|---|---|---|
| 1. | prof. JUDr. Vladimír Balaš, CSc. | 1. září 1993 – 31. srpna 1999 | Zakládající děkan; zřízení struktury fakulty, první absolventi. |
| 2. | doc. JUDr. Milan Kindl, CSc. | 1. září 1999 – říjen 2005 | Personální i kapacitní expanze; pozdější ústřední postava kauzy 2009. |
| 3. | doc. JUDr. Jaroslav Zachariáš, CSc. | říjen 2005 – říjen 2009 | Vypuknutí plagiátorské a korupční aféry; rezignace pod tlakem komise. |
| (pověřený) | JUDr. Jiří Pospíšil | říjen 2009 – říjen 2010 | Krizový manažer pověřený rektorem; realizace auditů a propouštění zkompromitovaných akademiků. |
| 4. | prof. JUDr. Květoslav Růžička, CSc. | listopad 2010 – 12. prosince 2011 | Odebrání akreditací MŠMT; zmatení veřejnosti, osobní excesy a nečekaná rezignace. |
| (dočasný) | doc. JUDr. Vilém Knoll, Ph.D. | 13. prosince 2011 – leden 2012 | Proděkan pověřený řízením fakulty do vypsání a provedení předčasných voleb. |
| 5. | doc. JUDr. Jan Pauly, CSc. | únor 2012 – leden 2020 | Dvě funkční období; znovuzískání ztracených akreditací, personální uklidnění poměrů, stabilizace sboru. |
| 6. | JUDr. PhDr. Stanislav Balík, Ph.D. | 26. ledna 2020 – 25. ledna 2024 | Důraz na historii práva a praktické kliniky; zavedení distančních forem výuky v éře pandemie. |
| 7. | JUDr. PhDr. Stanislav Balík, Ph.D. | 26. ledna 2024 – 25. ledna 2028 | Znovuzvolen 100 % hlasů senátu; nárůst počtu uchazečů na absolutní historický rekord fakulty. |
💡 Pro laiky
K faktickému pochopení závažnosti dění na právnické fakultě v Plzni je nutné znát základní státní principy studia práv a funkce dozorových orgánů. Standardní prezenční studium právního oboru v České republice trvá přesně pět let a vyučuje se jako jeden nepřerušený blok (absolvent získá titul magistr). Během těchto pěti let musí student splnit desítky vysoce náročných zkoušek z trestního, občanského nebo mezinárodního práva a na závěr obhájit rozsáhlou diplomovou práci. Univerzity si nesmí pravidla pro udělení diplomu diktovat samy – každá vysoká škola musí získat od státu (prostřednictvím nezávislého Národního akreditačního úřadu, dříve Akreditační komise) speciální certifikát, takzvanou „akreditaci“. Ta garantuje, že škola vzdělává své žáky kvalitně a podle zákona.
V případě plzeňské kauzy z roku 2009 státní kontrolní komise odhalila, že fakulta vydala magisterské vysokoškolské diplomy (opravňující k výkonu exkluzivních profesí advokáta, soudce či státního zástupce) lidem, kteří nestudovali oněch povinných pět let, ale do univerzitní evidence se zapsali například jen na několik měsíců. Bývalé vedení (Zastupované pány Kindlem, Tomažičem a Zachariášem) těmto vybraným jedincům svévolně uznávalo zápočty z jiných, neprávních či pochybných institucí nebo kurzů zprostředkovaných třetími subjekty. Mezi těmito "rychlostudenty" figurovali vysocí policisté i politici, což logicky vyvolalo důvodné podezření, že se jednalo o korupční prodej titulů za účelem zajištění mocenského vlivu, vzájemných protislužeb a trestněprávní imunity. Když hrozilo, že fakulta kvůli těmto masivním podvodům ztratí státní akreditaci úplně (což by znamenalo její definitivní zánik a vyhození stovek poctivých studentů na dlažbu), zasáhlo nové vedení (Jiří Pospíšil), zrušilo podvodné diplomy, vyhodilo odpovědné zaměstnance a zavedlo přísná transparentní pravidla, kterými se instituce striktně řídí dodnes.