Exekuce

Exekuce
Typ	Vynucení splnění právní povinnosti
Obor	Občanské právo procesní, Právo
Související pojmy	Insolvence, Oddlužení, Zástavní právo, Centrální evidence exekucí

Exekuce (odborně a legislativně též označovaná jako nucený výkon rozhodnutí) představuje v právním řádu České republiky formalizovaný proces, jehož primárním účelem je vynutit splnění povinnosti, kterou dlužník nesplnil dobrovolně ve stanovené lhůtě. Tato povinnost musí být předem potvrzena takzvaným exekučním titulem, jímž je nejčastěji pravomocný rozsudek soudu, platební rozkaz, rozhodčí nález nebo notářský zápis se svolením k vykonatelnosti. Proces exekuce chrání práva věřitele (v terminologii exekučního práva označovaného jako oprávněný) a zasahuje do majetkových práv dlužníka (označovaného jako povinný).

V moderním českém právním systému jsou exekuce prováděny převážně soukromými soudními exekutory, kteří jsou orgány veřejné moci pověřenými státem a sdružují se v profesní organizaci, jíž je Exekutorská komora České republiky. Kromě soudních exekutorů mohou výkon rozhodnutí provádět přímo soudy (soudní výkon rozhodnutí), případně správní úřady, obce či celní správa prostřednictvím takzvané daňové nebo správní exekuce. Exekuce se nejčastěji týká vymáhání peněžitých pohledávek formou srážek ze mzdy, obstavením bankovního účtu či prodejem majetku, avšak může nařizovat i nepeněžité plnění, jako je vyklizení nemovitosti nebo odebrání věci.

🗓 Současnost a aktuální vývoj

Rok 2026 přinesl do oblasti exekučního práva v České republice sérii revolučních legislativních změn a digitalizačních procesů, které zásadním způsobem mění vztahy mezi soudními exekutory, dlužníky a plátci mzdy (zaměstnavateli). Z hlediska dlouhodobých statistik lze v roce 2026 pozorovat historicky nejnižší počet probíhajících exekucí za více než dekádu, přesto však zadluženost části obyvatelstva představuje masivní socioekonomický problém.

K 1. srpnu 2026 klesl celkový počet aktivně vedených exekucí na fyzické osoby na hodnotu 2 993 125 případů, čímž se tento ukazatel po mnoha letech dostal pod psychologickou hranici tří milionů. Rovněž klesl absolutní počet fyzických osob zasažených exekucí. Podle dat zveřejněných Exekutorskou komorou ČR čelilo v polovině roku 2025 či na počátku roku 2026 exekuci přibližně 606 292 osob, přičemž průměrný počet exekucí připadajících na jednoho dlužníka klesl k hodnotě kolem pěti řízení.

Tento výrazný pokles čísel však není primárně výsledkem zázračného zlepšení finanční gramotnosti českých domácností, nýbrž masivním uplatňováním zákonných mechanismů pro plošné zastavování takzvaných marných a bezvýsledných exekucí. Jen v průběhu roku 2024 bylo soudními exekutory definitivně zastaveno více než 910 000 řízení, v nichž se po dobu šesti let nepodařilo na dlužnících vymoci žádné finanční prostředky. Odborníci nicméně upozorňují, že pro věřitele to představuje definitivní ztrátu možnosti domoci se spravedlnosti a svých peněz. Zároveň nebyl v letech 2025 ani 2026 vyhlášen žádný další ročník oddlužovací akce typu Milostivé léto, a stát neplánuje její opakování, čímž se dlužníci musí spoléhat výhradně na institut insolvence.

K 1. lednu 2026 nabyla účinnosti zásadní novela vyhlášky o postupech při výkonu exekuční činnosti (vyhláška č. 241/2025 Sb.), jež zavedla plnou elektronizaci komunikace mezi exekutory a finančními institucemi. Paralelně s tím začala fungovat zcela nová nehotovostní a neveřejná elektronická evidence srážek, jež radikálně zjednodušuje komunikaci mezi zaměstnavateli a exekutory. Největší šok pro dlužníky ovšem přinesla transformace výpočtu srážek ze mzdy. V důsledku zrušení institutu normativních nákladů na bydlení a zavedení nové státní "superdávky" se od ledna 2026 nezabavitelná částka vypočítává pomocí nových fixních parametrů – částky normativního nájemného ve výši 9 430 Kč a energetického paušálu 2 300 Kč. Navíc plně dopadla do praxe legislativa z října 2024, která umožňuje dlužníkům se čtyřmi a více exekucemi srazit až dvě třetiny ze zbytku jejich čisté mzdy, což má tyto enormně zadlužené jedince tvrdě motivovat k podání návrhu na osobní bankrot.

⏳ Historie a vývoj exekucí v ČR

Systém vymáhání dluhů prošel v novodobé historii českého státu dramatickým a často velmi kontroverzním vývojem, jenž odrážel přechod od plánované socialistické ekonomiky k volnému trhu.

Až do roku 2001 platil v České republice výhradně systém soudního výkonu rozhodnutí. Tento systém byl řízen výlučně státními soudy, které nedisponovaly dostatečným personálním ani technickým zázemím pro plošné dohledávání majetku dlužníků. Věřitel musel soudu sám aktivně označit, u jaké banky má dlužník účet nebo kde pracuje, což bylo pro běžného člověka či firmu téměř nemožné zjistit. Výsledkem byla katastrofální vymahatelnost práva, která se na konci 90. let propadla na pouhá 3 procenta. Mnoho věřitelů proto začalo využívat služeb pololegálních nebo nelegálních vymahačských agentur fungujících na bázi fyzického zastrašování.

Reakcí státu bylo přijetí přelomového zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (takzvaný Exekuční řád). Tento zákon delegoval moc státu na soukromé podnikatele s právnickým vzděláním – soudní exekutory. Exekutoři získali rozsáhlé vyšetřovací pravomoci, možnost plošně nahlížet do bankovních registrů, katastrů a evidencí motorových vozidel. Motivací exekutora byla odměna, která se procentuálně odvíjela od úspěšně vymožené částky. Tento krok sice zvýšil úspěšnost vymáhání dluhů na desítky procent, ale zároveň rozpoutal obrovskou sociální katastrofu.

V nultých letech 21. století se exekuce staly vysoce výnosným byznysem. Původní bagatelní dluh (například pokuta za jízdu načerno v hodnotě několika stokorun) se kvůli tehdejším obrovským odměnám advokátů a exekutorů mohl vyšplhat na částky přesahující 20 000 Kč. Zástupy lidí padaly do takzvaných dluhových pastí, kdy si na splacení jedné exekuce brali mikropůjčky s lichvářským úrokem, čímž generovali další exekuce. Systém navíc dlouhá léta masivně podporoval zneužívání takzvaných rozhodčích doložek, kdy o sporech nerozhodoval nezávislý soud, ale soukromý rozhodce placený samotnou úvěrovou společností.

Od roku 2015 začal stát exekuční byznys tvrdě regulovat. Došlo k plošnému zastropování advokátních odměn u bagatelních dluhů, zpřísnění dohledu Ministerstva spravedlnosti a zavedení ochrany běžných účtů před naprostým vyluxováním. Historickým milníkem se stala série oddlužovacích akcí nazvaná "Milostivé léto".

Éra Milostivého léta (2021–2024)

Milostivé léto byl unikátní institut schválený Parlamentem ČR, který umožnil statisícům občanů vymanit se z dluhových pastí bez nutnosti platit drakonické úroky a penále. Princip spočíval v tom, že dlužník uhradil exekutorovi pouze takzvanou jistinu (původní dluh) a fixní drobný poplatek na náklady exekuce. Stát a zapojené subjekty mu následně odpustily veškeré sankce a řízení bylo zastaveno. Akce proběhla v několika specificky zacílených vlnách:

Milostivé léto I (říjen 2021 – leden 2022): První a největší vlna. Cílila na dluhy vymáhané soudními exekutory, kde byl věřitelem stát, obec či podniky s veřejnou účastí (např. dluhy na zdravotním pojištění, pokuty v dopravních podnicích, nedoplatky v obecních bytech či za koncesionářské poplatky).
Milostivé léto II (září – listopad 2022): Pokračování první vlny pro dlužníky, kteří nedokázali reagovat včas, mimo jiné s ohledem na tehdejší silnou inflační a energetickou krizi.
Milostivé léto III (červenec – listopad 2023): Tato fáze již nemířila na soudní exekutory, nýbrž na daňové a správní nedoplatky napřímo vymáhané státem (např. dluhy u Finanční správy či České správy sociálního zabezpečení).
Milostivé léto IV (červenec – listopad 2024): Úzce profilovaná akce zaměřená čistě na dluhy na veřejném zdravotním pojištění vymáhané formou daňové exekuce přímo zdravotními pojišťovnami (např. VZP).

Po vypršení čtvrté vlny na konci roku 2024 nebyl tento institut prodloužen a pro léta 2025 a 2026 není ze strany zákonodárců připravován, což znamená trvalý návrat k vymáhání plné výše úroků a nákladů z prodlení u všech nově i historicky zahájených řízení.

👨‍⚖️ Exekuční řízení a jeho průběh

Exekuční řízení je striktně formalizovaný postup, v němž nesmí dojít k svévolnému konání. Celý mechanismus je postaven na jasné hierarchii kroků.

Prvním a zcela nezbytným předpokladem je získání takzvaného exekučního titulu. Věřitel nemůže poslat exekutora na dlužníka jen na základě nezaplacené faktury nebo upomínky. Věřitel musí nejprve svůj nárok prokázat u soudu (podat žalobu). Pokud soud vydá pravomocný rozsudek nebo platební rozkaz a dlužník v nařízené lhůtě (obvykle 15 dnů) nezaplatí, vzniká exekuční titul.

Vlastní řízení se zahajuje na základě návrhu věřitele (oprávněného). Věřitel sepíše návrh a doručí jej vybranému soudnímu exekutorovi. V České republice neplatí princip takzvané teritoriality (byť se o něj léta politicky bojuje, zavedení tzv. exekutorského „sněhuláka“ bylo opakovaně odmítnuto). Věřitel si tedy může vybrat jakéhokoliv exekutora z celé republiky; exekutor sídlící v Přerově tak může zcela legálně zasahovat u dlužníka žijícího v Aši.

Soudní exekutor po přijetí návrhu nezačíná konat okamžitě na vlastní pěst, ale musí požádat o pověření příslušný exekuční soud (obvykle okresní soud v místě trvalého bydliště dlužníka). Soud ověří formální náležitosti a do 15 dnů exekutora pověří a nařídí exekuci. Od tohoto momentu je exekuce zapsána do Rejstříku zahájených exekucí a soudní exekutor začíná lustrovat majetek.

Dlužníkovi (povinnému) je odesláno Vyrozumění o zahájení exekuce a výzva ke splnění vymáhané povinnosti. Dlužník má ze zákona třicetidenní lhůtu, ve které může celou dlužnou částku dobrovolně uhradit. Pokud tak učiní, odměna exekutora se snižuje o 50 procent, čímž dlužník výrazně ušetří na nákladech. Doručením tohoto vyrozumění navíc na dlužníka automaticky dopadá takzvané generální inhibitorium – absolutní zákaz jakkoliv nakládat se svým majetkem, s výjimkou zajišťování běžných životních potřeb. Dlužník od této chvíle nesmí prodat dům, darovat auto nebo převést peníze na rodinu. Jakýkoliv takový převod je ze zákona absolutně neplatný a může být kvalifikován jako trestný čin poškozování věřitele. Po marném uplynutí třicetidenní lhůty exekutor vydává exekuční příkazy a přistupuje k faktickému zabavování majetku.

💰 Způsoby provedení exekuce

Exekuční řád dává exekutorovi širokou paletu donucovacích prostředků, jimiž může dosáhnout uspokojení věřitelovy pohledávky. Exekutor může tyto způsoby kombinovat a využívat je současně. Volba konkrétního způsobu závisí na majetkové situaci dlužníka, musí však být přiměřená výši dluhu (například nelze primárně prodat dům kvůli dluhu za jízdu načerno v hodnotě tisíc korun, pokud má dlužník peníze na bankovním účtu).

Srážky ze mzdy a jiných příjmů

Jedná se o nejrozšířenější, nejméně konfliktní a pro věřitele nejbezpečnější způsob exekuce. Exekutor zašle zaměstnavateli dlužníka (případně České správě sociálního zabezpečení, pokud dlužník pobírá důchod či mateřskou) exekuční příkaz ke srážkám. Zaměstnavatel (plátce mzdy) od tohoto okamžiku nesmí vyplatit dlužníkovi celou výplatu.

Zaměstnavatel vezme čistou mzdu dlužníka a odečte z ní takzvanou nezabavitelnou částku (sumu chráněnou zákonem pro zajištění základního přežití). Zbylá část mzdy se rozdělí na pomyslné třetiny. Z první třetiny se uspokojují běžné, nepřednostní pohledávky (např. nezaplacené účty za telefon, spotřebitelské úvěry). Z druhé třetiny se uspokojují přednostní pohledávky (např. dluhy na výživném, náhrady za ublížení na zdraví, dluhy na daních). Třetí třetina se dlužníkovi ponechává a přičte se k jeho nezabavitelné částce. Pokud je však dlužník enormně zadlužen a čelí čtyřem a více souběžným exekucím (pravidlo aktivní v plném rozsahu od roku 2025/2026), mohou mu exekutoři podle novely srazit až dvě třetiny z tohoto zbytku, bez ohledu na to, zda jde o přednostní, či nepřednostní dluh.

Přikázání pohledávky (Blokace účtu)

Exekutor lustruje centrální bankovní registry, a jakmile zjistí, že má dlužník založen bankovní účet, zašle bance exekuční příkaz. Banka je povinna dlužníkův účet okamžitě, bez předchozího varování, zablokovat až do výše dlužné částky s příslušenstvím. Zablokovány jsou peníze na běžných i spořicích účtech, případně i stavební spoření. Z tohoto blokovaného účtu si dlužník nesmí odeslat žádné peníze, nemůže platit kartou v obchodě ani vybírat z bankomatu. Jedinou možností, jak nepřijít o prostředky na obživu, je využití jednorázového výběru zablokovaných peněz ve výši trojnásobku životního minima, nebo zřízení takzvaného chráněného účtu.

Prodej movitých věcí (Mobiliární exekuce)

Jeden z psychologicky nejnáročnějších způsobů exekuce. Úředníci exekutorského úřadu (vykonavatelé) přijedou fyzicky na adresu, kde se dlužník zdržuje. Zákon jim dává ohromnou pravomoc – mají právo vstoupit do bytu nebo domu i bez přítomnosti dlužníka a bez asistence Policie ČR (mohou si nechat byt otevřít přivolaným zámečníkem). Vykonavatelé procházejí domácnost a sepisují hodnotné věci (televizory, elektroniku, starožitnosti, šperky, hotovost). Na tyto věci nalepí charakteristické žluté nálepky s nápisem "Exekučně zabaveno". Tyto věci jsou posléze fyzicky odvezeny do skladů exekutorského úřadu a prodány ve veřejné dražbě zájemcům. Nebezpečím tohoto postupu je, že exekutoři mohou vstoupit i do bytu osoby, u níž má dlužník pouhý trvalý pobyt hlášený formálně, nebo u níž přespal, což vede k obrovské zátěži pro třetí nevinné osoby, které pak musí podávat vylučovací žaloby k prokázání, že zabavená televize patří jim, a ne dlužníkovi.

Prodej nemovitých věcí

Pokud dlužník vlastní byt, rodinný dům, pozemky nebo garáž, exekutor může postihnout i tento majetek. Omezení na prodej nemovitosti je stanoveno u menších dluhů – pokud dluh nepřesahuje 100 000 Kč a dlužník v nemovitosti prokazatelně bydlí, neměla by mu být nemovitost prodána. V případě vyšších dluhů nebo pokud dlužník vlastní více nemovitostí, přistoupí exekutor k vypracování znaleckého posudku na cenu nemovitosti a následně nařídí veřejnou elektronickou dražbu. Nemovitosti se v dražbě vydražují nejvyšší nabídce a z výtěžku se zaplatí dluh, přičemž zbytek se vyplatí dlužníkovi.

Pozastavení řidičského oprávnění

Tento velmi specifický donucovací nástroj mohou exekutoři aplikovat výhradně u dlužníků, kteří úmyslně neplatí výživné na nezletilé dítě (alimenty). Exekutor vydá exekuční příkaz a zablokuje dlužníkovi řidičský průkaz v centrálním registru řidičů. Zákaz nelze aplikovat pouze v případech, kdy dlužník řidičský průkaz prokazatelně potřebuje ke svému základnímu obživě (např. je profesionálním řidičem kamionu). Jedná se o mimořádně efektivní nástroj, neboť hrozba ztráty řidičského průkazu motivuje většinu dlužníků peníze na alimenty urychleně obstarat.

🛡️ Ochrana dlužníka a nezabavitelná částka

Exekuce nesmí zlikvidovat dlužníka fyzicky ani mu sebrat naprosté základy nutné pro důstojný lidský život. Existuje proto rozsáhlý systém právní ochrany.

Nejdůležitějším štítem je nezabavitelná částka. Jde o peníze, které exekutor nebo zaměstnavatel nesmí dlužníkovi pod žádnou hrozbou strhnout z výplaty a které mu musí zanechat na nájem a potraviny. Od roku 2026 se výpočet této částky zásadně reformoval v návaznosti na zavedení nové sociální superdávky. Fixní hodnota pro výpočet se k roku 2026 opírá o vládou stanovenou částku normativního nájemného ve výši 9 430 Kč a energetický paušál ve výši 2 300 Kč. Pokud má dlužník manželku či manžela nebo vyživuje nezletilé děti, nezabavitelná částka se dále navyšuje, nicméně od roku 2025 musí dlužník tuto skutečnost plátci mzdy aktivně písemně doložit, jinak mu částka navýšena nebude. Přesnou aktuální částku si lze anonymně ověřit na speciálních online kalkulačkách spravovaných Exekutorskou komorou ČR.

Dalším ochranným prvkem je chráněný účet. Protože v minulosti docházelo k paradoxním situacím, kdy zaměstnavatel správně uplatnil nezabavitelnou částku a poslal ji dlužníkovi na účet, ale banka následně celý tento účet na pokyn exekutora kompletně zmrazila, vznikl institut chráněného účtu. Dlužník si u své banky zřídí bezplatně tento speciální účet, na který exekutor nesmí právně dosáhnout, a kam mu zaměstnavatel posílá výhradně legálně nezabavitelnou částku určenou k přežití.

Během mobiliární exekuce (zabavování věcí přímo v bytě) je vykonavateli výslovně zakázáno zabavit věci osobní povahy a věci nezbytné pro život. Nelze tedy zabavit běžné ošacení, postele, ledničku, pračku, kuchyňskou linku. Ochrana se vztahuje také na snubní a zásnubní prsteny, rodinné fotografie, studijní literaturu a zdravotní a kompenzační pomůcky (např. invalidní vozík). Zákon rovněž výslovně zakazuje zabavit jakékoliv domácí zvíře, které neslouží k hospodářskému účelu (nelze tedy exekuovat psa nebo kočku chovanou jako společníka).

🛑 Odklad a zastavení exekuce

Během probíhajícího řízení mohou nastat okolnosti, pro které nelze ve vymáhání bezprostředně pokračovat. Zákon tyto situace řeší instituty odkladu a zastavení.

Odklad exekuce představuje pouze dočasné pozastavení úkonů. Typicky se uplatňuje ze silných sociálních důvodů – například pokud dlužník vážně onemocní, leží v nemocnici a okamžité provádění exekuce by vedlo k extrémním následkům na jeho životě. Zásadním důvodem k okamžitému plošnému odkladu všech exekucí je vstup dlužníka do insolvenčního řízení (osobního bankrotu). Jakmile soud zahájí s dlužníkem insolvenční řízení, všichni exekutoři musí zastavit zabavování a dlužník je chráněn.

Zastavení exekuce znamená její definitivní ukončení. Exekuce se vždy zastaví, jakmile dlužník dluh dobrovolně a v plné výši zaplatí. K zastavení však dochází i v případech, kdy je řízení formálně nezákonné (například pokud byla exekuce vedena na základě neplatné rozhodčí doložky spotřebitelské smlouvy). Dalším silným mechanismem zavedeným v posledních letech je plošné zastavování takzvaných bezvýsledných exekucí. Jedná se o exekuce, které jsou vedeny déle než šest let, aniž by se v nich podařilo na dlužníkovi vymoci jakoukoliv smysluplnou finanční částku. Pokud věřitel v takové chvíli výslovně nepožádá o prodloužení a nesloží exekutorovi zálohu na další roky marného pátrání, je exekuce pro absolutní nemajetnost dlužníka definitivně zastavena.

🗄️ Centrální evidence exekucí (CEE)

Při zjišťování finanční důvěryhodnosti osoby v České republice hraje kritickou roli Centrální evidence exekucí (CEE). Jedná se o plně veřejný elektronický rejstřík, který provozuje a spravuje výlučně Exekutorská komora ČR. Tento registr poskytuje komukoliv, kdo o to projeví zájem, informace o tom, zda je proti konkrétní fyzické nebo právnické osobě právě vedena pravomocná exekuce, kolik takových exekucí má a u kterého exekutora jsou evidovány.

Vyhledávání v CEE probíhá online a nevyžaduje složitou registraci. Pro zjištění dat je nutné znát identifikační údaje hledané osoby – obvykle jméno, příjmení a datum narození, případně rodné číslo (zadává se bez lomítka) nebo IČO v případě firmy. Vyhledávání je však vždy ze zákona zpoplatněno; základní výpis stojí 60 Kč a hradí se přes integrovanou platební bránu přímo na webovém portálu.

Zásadním specifikem CEE je fakt, že neeviduje všechny dluhy. Rejstřík obsahuje pouze a výhradně exekuce vedené soukromými soudními exekutory na základě zákona č. 120/2001 Sb. V evidenci naopak nelze dohledat daňové a správní exekuce vedené napřímo úřady, jako jsou nezaplacené pokuty na policii vymáhané celní správou, nedoplatky na daních u Finančního úřadu nebo dluhy u zdravotních pojišťoven vymáhané bez účasti soukromého exekutora. Stejně tak zde nelze dohledat insolvence, pro které existuje separátní bezplatný Insolvenční rejstřík (ISIR).

📈 Statistiky a demografická data

Následující tabulky prezentují naprosto ucelené statistické řady odrážející vývoj exekucí v České republice z celonárodního hlediska. Data jsou shromažďována z dlouhodobých otevřených datových reportů Exekutorské komory ČR a Českého statistického úřadu.

Tabulka 1: Vývoj celkového počtu exekucí a fyzických osob v exekuci (2016–2026) Tabulka ilustruje masivní propad obou metrik v důsledku zastavování bagatelních a bezvýsledných případů i dopadů oddlužovacích akcí a ukazuje stav po první polovině dekády 21. století bez vynechaných položek. Data za rok 2026 představují stav platný k polovině příslušného roku.

Referenční rok	Celkový počet evidovaných exekucí (napříč populací)	Celkový počet fyzických osob čelících exekuci
2016	4 460 000	Data nejsou dostupná
2017	4 670 000	Data nejsou dostupná
2018	4 679 200	822 000
2019	4 500 000	790 000
2020	4 421 557	732 916
2021	4 426 812	698 028
2022	4 029 280	666 420
2023	4 059 035	645 724
2024	3 350 486	614 721
2025	3 052 955	595 991
2026 (stav léto)	2 993 125	606 292

(Poznámka: Výkyv mezi lety 2025 a 2026 ukazuje drobnou stabilizaci a nárůst čerstvě propadlých osob s první exekucí, avšak celkový počet vymáhaných položek v systému nadále trvale klesá).*

Tabulka 2: Demografická zátěž podle věku (Data extrapolovaná do dekády 2020+) Věk dlužníků vykazuje silné vývojové amplitudy napříč lidským životem. Míra zasažení obyvatelstva v exekuci není rovnoměrná. Následující body představují kritické milníky v životě dlužníka z pohledu demografického zastoupení.

Věková kategorie	Vývojový trend zasažení obyvatelstva exekucí
18–27 let	Nejrychleji a nejstrměji rostoucí křivka pádů do dluhů bezprostředně po dosažení plnoletosti v důsledku nízké finanční gramotnosti.
32 let	Dosažení prvního celonárodního maxima – exekucí je zatíženo přibližně 14 % obyvatel v tomto věku.
47 let	Absolutní celonárodní maximum a vrchol demografické křivky – bezmála 16 % všech obyvatel ČR v tomto věku má aktivní záznam.
54 let a více	Bod obratu; podíl osob rychle klesá v důsledku započetí čerpání starobních úlev nebo insolvencí.
70 let	Zatížena zhruba 4 % obyvatelstva.
75 a více let	Zatíženo méně než 2 % populace, primárně vlivem dřívější absence tohoto nástroje v produktivních letech života dnešních seniorů.

💡 Pro laiky

Pojem exekuce vyvolává ve společnosti obrovský strach a často je zaměňován za praktiky z kriminálních filmů. Základním faktem je, že exekuce nemůže na člověka spadnout ze dne na den jen proto, že týden nezaplatil fakturu za internet. Aby k ní došlo, musel člověk dlouhodobě ignorovat upozornění (dopisy od věřitele, firmy či dodavatele energií) a ignoroval i předvolání nebo rozhodnutí přímo ze státního soudu. Až když soud vydá papír opatřený kulatým razítkem, ve kterém přikazuje „zaplaťte do 15 dnů“, a dlužník to stále neudělá, nastupuje soudní exekutor.

Pokud vám přijde do poštovní schránky dopis s pruhem a uvnitř je výzva od exekutora, absolutně nejdůležitějším pravidlem je „nehrát mrtvého brouka“. Zahozením obálky do koše se exekuce nezruší, pouze nabobtná o další poplatky. Uvnitř obálky je vždy vyrozumění o zahájení exekuce a výzva, abyste do 30 dnů dluh dobrovolně zaplatili. Pokud to zvládnete a peníze na exekutorský úřad pošlete, ušetříte obrovské množství peněz, protože exekutor si v takové chvíli účtuje pouze polovinu své odměny.

Pokud peníze nemáte, okamžitě exekutorovi zavolejte nebo napište e-mail. Je to v podstatě běžný úředník; není to žádný vymahač s baseballovou pálkou. Pokud s ním budete slušně mluvit, často se dá dohodnout na zaplacení dluhu formou každoměsíčních splátek (takzvaný splátkový kalendář). Jakmile splácíte a on vidí, že máte snahu, nechá vaše domácí vybavení v klidu.

Největší hrůzou bývá takzvaná „mobiliární exekuce“, neboli lidově zabavování věcí s pomocí žlutých nálepek přímo u vás v obýváku. Exekutor opravdu ze zákona může nechat odvrtat zámky, vstoupit k vám do bytu, i když nejste doma, a odvézt cennou elektroniku. Avšak exekutor nesmí zabavit to, co nezbytně potřebujete k lidskému přežití. Nikdy vám neodveze postel, na které spíte, vaši ledničku, pračku, kuchyňskou linku s vařičem nebo zdravotní pomůcky (brýle, vozík). Taktéž nesmí zabavit věci se silnou citovou hodnotou (fotky z dětství, svatební prstýnek) a je mu absolutně zakázáno zabavit vám domácí zvířata, jako je váš pes nebo kočka. Pokud vám kvůli exekuci šéf v práci začne strhávat peníze ze mzdy, musí vám vždy nechat určité životní minimum (nezabavitelnou částku), která v roce 2026 plně pokryje obvyklé nájemné i něco na jídlo, abyste neskončili doslova na ulici.

Zdroje