Duisburg
Obsah boxu
Duisburg (výslovnost [ˈdyːsbʊɐ̯k]) je německé město ležící ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. Nachází se na soutoku řek Rýn a Ruhr v srdci průmyslové aglomerace Porúří (Ruhrgebiet). Město je světově proslulé jako sídlo největšího vnitrozemského přístavu na světě a jako historické centrum německého ocelářského a uhelného průmyslu.
Jeho historie je příběhem dramatického vzestupu během průmyslové revoluce, téměř úplného zničení za druhé světové války a pozoruhodné, i když stále probíhající, transformace z "ocelové kuchyně Německa" na moderní logistické a technologické centrum.
| Duisburg | |
|---|---|
| Soubor:Montage Duisburg.jpg | |
| Koláž města Duisburg (zleva nahoře): Landschaftspark Duisburg-Nord, radnice, Salvatorkirche, most Schwanentorbrücke, vnitřní přístav a fontána "Lifesaver" | |
| Stát | 🇩🇪 Německo |
| Rozloha | 232.8 |
| Nadmořská výška | 33 |
| Hustota zalidnění | 2 164 |
| Starosta | Sören Link (SPD) |
| PSČ | 47051–47279 |
| Web | www.duisburg.de |
⏳ Historie
Dějiny Duisburgu sahají až do římských dob a jsou neoddělitelně spjaty s jeho strategickou polohou na soutoku dvou významných řek.
🏛️ Středověk a Hanzovní liga
Oblast Duisburgu ležela na staré obchodní stezce Hellweg a sloužila jako opěrný bod již v římských dobách. První písemná zmínka pochází z roku 883, kdy Vikingové vyplenili osadu a přezimovali zde[1]. Ve středověku se Duisburg stal svobodným říšským městem a díky své poloze i členem mocné Hanzovní ligy.
Jeho prosperitu však na několik staletí ukončila přírodní katastrofa. Kolem roku 1400 změnil Rýn svůj tok a posunul se o několik kilometrů na západ, čímž město odřízl od své hlavní dopravní tepny. Z Duisburgu se stalo nevýznamné zemědělské město. Přesto si udrželo jistou prestiž jako centrum vzdělanosti. V 16. století zde žil a pracoval slavný kartograf Gerardus Mercator, který zde vytvořil své nejdůležitější mapy a zavedl tzv. Mercatorovo zobrazení[2].
🔥 Průmyslová revoluce: Ocel a uhlí
Skutečná transformace a "druhé narození" města přišlo v 19. století s průmyslovou revolucí. Objev obrovských zásob černého uhlí a železné rudy v Porúří udělal z Duisburgu, který se mezitím díky kanalizaci opět spojil s Rýnem, ideální místo pro těžký průmysl.
Město se stalo epicentrem německého ocelářství. Vznikly zde obrovské hutní a ocelářské komplexy, které daly Duisburgu přezdívku "ocelová kuchyně Německa" (Stahlküche Deutschlands). Průmyslníci jako August Thyssen zde vybudovali svá impéria. Populace explodovala díky přílivu dělníků z celého Německa i z východní Evropy. Tento rychlý a často chaotický růst vytvořil typickou tvář města – mozaiku průmyslových areálů, dělnických kolonií a dopravních cest.
💣 Druhá světová válka a poválečná obnova
Jako klíčové centrum zbrojní výroby (firmy jako Krupp a Thyssen zde vyráběly ocel pro tanky a ponorky) se Duisburg stal jedním z hlavních cílů strategického bombardování Spojenců za druhé světové války. Město zažilo celkem 299 náletů[3]. Nejtěžší útok, operace Hurricane v říjnu 1944, byl jedním z nejintenzivnějších konvenčních bombardování celé války. Na konci války bylo historické centrum města zničeno z 96 % a celé město z 80 %.
Po válce, v rámci německého "hospodářského zázraku" (Wirtschaftswunder), byl těžký průmysl rychle obnoven a Duisburg opět zaujal pozici předního ocelářského centra v Evropě.
🛡️ Erb města
Erb Duisburgu odráží jeho hrdou historii:
- Dvouhlavý orel: Symbolizuje status svobodného říšského města v rámci Svaté říše římské.
- Hradba s třemi věžemi: Představuje Duisburg jako opevněné město.
Barvy města jsou modrá a bílá.
🚢 Přístav Duisport: Brána do světa
Přístav v Duisburgu, známý pod obchodní značkou Duisport, je největším vnitrozemským přístavem na světě a klíčovým logistickým uzlem pro celou Evropu[4]. Jeho význam daleko přesahuje pouhou překládku zboží z lodí na vlaky a kamiony; funguje jako komplexní logistické a průmyslové centrum.
statistics Klíčová fakta a statistiky
- Poloha: Strategicky leží na soutoku Rýna a Ruhru, s přímým napojením na hlavní evropské vodní cesty, železniční koridory a dálniční sítě.
- Rozloha a terminály: Přístavní komplex se rozkládá na obrovské ploše 2 200 hektarů a zahrnuje více než 20 samostatných přístavních bazénů a 12 kontejnerových terminálů.
- Objem překládky: Ročně se zde přeloží přes 110 milionů tun zboží. V kontejnerové dopravě je evropskou jedničkou ve vnitrozemí s objemem přes 4 miliony TEU (standardních kontejnerových jednotek)[5].
- Pracovní místa: Přístav a navázané logistické služby přímo či nepřímo generují přes 50 000 pracovních míst v regionu[5].
🇨🇳 Nová Hedvábná stezka a spojení s Čínou
V posledním desetiletí se Duisport stal klíčovým evropským koncovým bodem pro čínskou iniciativu Nové Hedvábné stezky (Belt and Road Initiative).
- Železniční most Čína-Evropa: Většina nákladních vlaků putujících mezi Čínou a Evropou začíná nebo končí svou cestu právě v Duisburgu. Pravidelně sem přijíždí až 60 vlaků týdně z více než 20 různých čínských měst, jako jsou Čchung-čching, Wu-chan nebo I-wu[6].
- Výhody železnice: Železniční spojení je výrazně rychlejší než námořní doprava (cca 12–16 dní oproti 30–40 dnům) a levnější než letecká doprava, což je ideální pro přepravu elektroniky, automobilových dílů a dalšího hodnotného zboží.
- Čínské investice: Tato role přilákala do Duisburgu významné čínské investice a usídlily se zde stovky čínských firem.
🏭 Logistické centrum
Duisport není jen o překládce. V jeho areálu fungují obrovská logistická a distribuční centra (např. pro Amazon, Audi, Hewlett-Packard), která využívají trimodální spojení (voda, železnice, silnice) pro efektivní distribuci zboží po celé Evropě. Nachází se zde také průmyslové podniky, které zpracovávají dovážené suroviny přímo na místě.
🏭 Strukturální proměna (Strukturwandel)
Od 70. let 20. století prochází Duisburg, stejně jako celé Porúří, bolestivým procesem strukturální proměny (Strukturwandel). Ocelářská krize, uzavírání uhelných dolů a globalizace vedly k masivní ztrátě pracovních míst v těžkém průmyslu a zanechaly po sobě obrovské, opuštěné průmyslové areály (Industriebrachen).
Město se s touto výzvou vyrovnává prostřednictvím ambiciózních projektů revitalizace, které se staly mezinárodně uznávaným příkladem postindustriální transformace.
🏞️ Krajinný park Duisburg-Nord (Landschaftspark)
Nejznámějším a nejúchvatnějším příkladem této proměny je Landschaftspark Duisburg-Nord. Bývalá obrovská železárna a ocelárna v městské části Meiderich, uzavřená v roce 1985, nebyla zbourána, ale přeměněna v unikátní veřejný park o rozloze 180 hektarů.
- Nové využití: Průmyslové struktury byly zachovány a dostaly nové funkce. Stará vysoká pec byla přeměněna na vyhlídkovou věž, bývalé plynojemy slouží jako největší umělé potápěčské centrum v Evropě, staré rudné bunkry se změnily na horolezecké stěny a v bývalé slévárně se konají kulturní akce[7].
- Příroda a průmysl: Park je fascinující symbiózou industriální architektury a přírody, která si postupně bere zpět své území. V noci je areál nasvícen barevnými světly od umělce Jonathana Parka.
- Mezinárodní symbol: Landschaftspark je ikonou strukturální proměny Porúří a přitahuje statisíce návštěvníků ročně. Je součástí Stezky industriální kultury (Route der Industriekultur).
🏗️ Vnitřní přístav (Innenhafen)
Dalším úspěšným projektem je revitalizace Vnitřního přístavu, bývalé hlavní obchodní tepny města. Po úpadku obilného obchodu se tato oblast proměnila v zanedbanou zónu. Od 90. let, podle masterplánu britského architekta Normana Fostera, probíhá její přeměna na moderní městskou čtvrť.
- Nové funkce: Staré sýpky a mlýny byly přeměněny na muzea (Kulturní a městské historické muzeum), kanceláře, restaurace a byty. Vznikly zde nové moderní architektonické dominanty a atraktivní promenáda podél vody[8].
- Život u vody: Innenhafen se stal symbolem nového Duisburgu – města, které se obrací zpět k vodě a mění svou průmyslovou minulost v moderní a živou přítomnost.
💰 Ekonomika a současnost
Ačkoliv těžký průmysl již nehraje tak dominantní roli jako v minulosti, Duisburg zůstává klíčovým průmyslovým centrem Německa. Ekonomika města dnes stojí na několika pilířích.
- Ocelářství: Duisburg je stále největším ocelářským městem v Německu a jedním z největších v Evropě. Obrovský hutní komplex společnosti Thyssenkrupp v městských částech Hamborn a Beeckerwerth je největší integrovanou ocelárnou v Evropě a produkuje miliony tun oceli ročně. Další významné ocelárny patří společnostem ArcelorMittal a Hüttenwerke Krupp Mannesmann (HKM). Celkem se v Duisburgu vyrobí přibližně třetina veškeré německé surové oceli[9].
- Logistika: Díky přístavu Duisport je logistika a doprava nejrychleji rostoucím sektorem a hlavním motorem tvorby nových pracovních míst.
- Strojírenství a technologie: Město je sídlem mnoha firem v oblasti strojírenství, výroby průmyslových zařízení a environmentálních technologií.
- Vzdělávání a výzkum: Univerzita Duisburg-Essen (Universität Duisburg-Essen), která vznikla spojením univerzit v obou městech, je jednou z největších v Německu. Její kampusy v Duisburgu se zaměřují zejména na technické a společenské vědy a hrají důležitou roli v transformaci regionu.
Navzdory úspěšné transformaci se Duisburg potýká s vysokou nezaměstnaností (jednou z nejvyšších v západním Německu), sociálními problémy a vysokým zadlužením, což jsou pozůstatky útlumu těžkého průmyslu.
🎭 Kultura, sport a zajímavosti
Duisburg nabízí překvapivě bohatý kulturní život a řadu zajímavých míst, která odrážejí jeho historii i moderní proměnu.
- Divadlo a hudba: Theater am Marientor je známé muzikálovou produkcí. Duisburger Philharmoniker je renomovaný symfonický orchestr.
- Muzea:
* Lehmbruck Museum: Jedno z nejvýznamnějších evropských muzeí moderního sochařství, zaměřené na dílo duisburského rodáka Wilhelma Lehmbrucka. * Museum Küppersmühle für Moderne Kunst: Galerie moderního umění sídlící v přestavěné sýpce ve Vnitřním přístavu (Innenhafen). * Kultur- und Stadthistorisches Museum: Muzeum kulturní a městské historie, kde je vystavena slavná sbírka map a glóbů Gerarda Mercatora.
- Sport: Nejpopulárnějším sportem je fotbal. Místní klub MSV Duisburg, známý pod přezdívkou "Zebry" kvůli svým pruhovaným dresům, má dlouhou a slavnou historii, ačkoliv v posledních letech hraje v nižších soutěžích. Jeho domovským stadionem je Schauinsland-Reisen-Arena.
- Šestijezerní plošina (Sechs-Seen-Platte): Rozsáhlá rekreační oblast na jihu města, vzniklá zatopením bývalých štěrkoven. Je oblíbeným místem pro plavání, jachting a pěší turistiku.
- Fontána "Lifesaver": Ikonická a barevná socha od umělkyně Niki de Saint Phalle, která se stala jedním z moderních symbolů města.
🧐 Pro laiky
Představte si Duisburg jako starého, silného dělníka, který celý život pracoval v továrně, a teď v důchodu našel úplně nové koníčky.
- Jeho stará práce: Po více než sto let byl Duisburg "ocelovým srdcem" Německa. Obrovské továrny tu chrlily ocel a kouř a město bylo špinavé a hlučné. Jeho "svaly" byly obrovské jeřáby a vysoké pece.
- Jeho nový koníček č. 1 – "světový pošťák": Duisburg má největší vnitrozemský přístav na světě. Je to jako obrovské překladiště, kde končí vlaky z Číny (po Nové Hedvábné stezce) a jejich náklad se překládá na lodě a kamiony, které ho rozvezou po celé Evropě. Z dělníka se stal super-efektivní logistik.
- Jeho nový koníček č. 2 – "průmyslový umělec": Místo aby staré, zrezivělé továrny zboural, proměnil je v něco úžasného. Z jedné obří ocelárny udělal Landschaftspark, dobrodružný park, kde můžete šplhat po rudných bunkrech, potápět se v plynojemu nebo se kochat výhledem z vrcholu vysoké pece. Je to světový unikát.
Dnešní Duisburg je tak městem dvou tváří: stále v něm burácejí ocelárny, ale zároveň se proměnil v moderní logistické centrum a ukazuje celému světu, jak lze průmyslové dědictví přeměnit v něco nového a krásného. Je to město jizev a nových začátků.
Reference
- ↑ https://www.duisburg.de/wohin/tourismus/stadtgeschichte/stadtchronik.php
- ↑ https://www.britannica.com/biography/Gerardus-Mercator
- ↑ https://www.rp-online.de/nrw/staedte/duisburg/duisburg-im-zweiten-weltkrieg-erinnerungen-an-die-zerstoerung-der-stadt_aid-46380535
- ↑ https://www.duisport.de/ueber-uns/fakten/
- ↑ 5,0 5,1 https://www.duisport.de/en/company-profile/facts-figures/
- ↑ https://www.handelsblatt.com/unternehmen/handel-konsumgueter/seidenstrasse-wie-duisburg-zum-china-hub-wurde/27538262.html
- ↑ https://www.landschaftspark.de/en/about-the-park/history/
- ↑ https://www.innenhafen-duisburg.de/de/der-innenhafen/historie/
- ↑ https://www.waz.de/staedte/duisburg/stahlstandort-duisburg-darum-ist-er-so-stark-und-so-bedroht-id238061215.html