David (Michelangelo)
Obsah boxu
David je mistrovské sochařské dílo vrcholné renesance, které v letech 1501 až 1504 vytvořil italský umělec Michelangelo Buonarroti. Socha, vysoká 5,17 metru, je zhotovena z jediného bloku bílého carrarského mramoru. Zobrazuje biblického hrdinu Davida v okamžiku soustředění těsně před bojem s obrem Goliášem. Na rozdíl od dřívějších ztvárnění, která Davida ukazovala jako vítěze s Goliášovou hlavou u nohou, Michelangelo zachytil napětí a psychologickou hloubku postavy připravující se na boj.
Původně byla socha objednána pro umístění na jedné z opor florentské katedrály, ale po svém dokončení byla pro svou výjimečnou krásu a symbolický význam umístěna na veřejném prostranství před Palazzo Vecchio, sídlem florentské vlády. Stala se symbolem síly a svobody Florentské republiky, která v té době čelila hrozbám od mocnějších sousedních států. Od roku 1873 je socha z důvodu ochrany před povětrnostními vlivy umístěna v Galleria dell'Accademia ve Florencii. Je považována za jedno z nejvýznamnějších uměleckých děl v historii a ikonu renesančního humanismu.
📜 Historie
🏛️ Problematický mramor a první pokusy
Historie sochy začíná téměř 40 let předtím, než se jí Michelangelo ujal. Blok mramoru, ze kterého je David vytesán, byl získán z lomu Fantiscritti v Carraře a dopraven do Florencie po řece Arno. Byl určen pro projekt vytvoření série dvanácti velkých soch starozákonních postav pro opěrné pilíře katedrály Santa Maria del Fiore.
V roce 1464 dostal zakázku na vytvoření sochy Davida z tohoto bloku sochař Agostino di Duccio. Svou práci však po krátké době přerušil, pravděpodobně kvůli technickým obtížím a nedokonalostem mramoru. V roce 1475 se o totéž pokusil Antonio Rossellino, ale i on brzy práci zanechal. Mramorový blok, přezdívaný il Gigante (Obr), tak zůstal po více než 25 let opuštěný a částečně opracovaný na dvoře dílen florentského dómu. Mnozí jej považovali za příliš vysoký, úzký a plný nedokonalostí, a tudíž nezpracovatelný.
Michelangelo a zrod mistrovského díla
V roce 1501 se představitelé dílen dómu rozhodli znovu pokusit o využití cenného mramoru. O zakázku se ucházelo několik umělců, včetně Leonarda da Vinciho, ale nakonec byl vybrán tehdy teprve šestadvacetiletý Michelangelo Buonarroti, který se nedávno proslavil svou sochou Piety v Římě.
Michelangelo přijal výzvu s obrovským odhodláním. Smlouva byla podepsána 16. srpna 1501 a on začal na soše pracovat 13. září. Pracoval v naprostém utajení více než dva roky. Musel se vypořádat s omezeními danými tvarem bloku a předchozími zásahy. Jeho geniální řešení spočívalo v maximálním využití existujícího kamene, což je patrné na štíhlosti postavy a relativně malé hloubce sochy.
📍 Umístění a politický symbol
Když byla socha v lednu 1504 téměř hotová, bylo florentským úřadům zřejmé, že dílo takové výjimečné kvality by bylo škoda umístit do výšky na katedrálu, kde by nebylo plně viditelné. Byla ustavena komise složená z nejvýznamnějších florentských umělců té doby, včetně Leonarda da Vinciho, Sandra Botticelliho, Filippina Lippiho a Pietra Perugina, aby rozhodla o nejlepším umístění.
Názory se různily. Leonardo da Vinci navrhoval umístění ve výklenku v Loggia dei Lanzi, aby byla socha chráněna, zatímco jiní prosazovali prominentnější místo. Nakonec bylo rozhodnuto umístit Davida před hlavní vchod do Palazzo Vecchio na náměstí Piazza della Signoria. Toto umístění mělo silný politický podtext. David, symbol statečnosti a boje proti tyranii, se stal alegorií Florentské republiky, která bránila svou svobodu proti mocným nepřátelům, zejména proti papežskému Římu a rodu Medicejských. Socha byla otočena tak, aby její varovný pohled směřoval na jih k Římu. Přesun sochy z dílny na náměstí trval čtyři dny a byl velkou veřejnou událostí.
🕰️ Pozdější osudy a poškození
Socha stála na náměstí téměř 370 let a byla vystavena přírodním živlům i lidskému vandalismu.
- V roce 1512 do podstavce udeřil blesk.
- V roce 1527, během povstání proti Medicejským, byla soše při potyčkách uražena levá paže, která se roztříštila na tři kusy. Díly posbíral mladý Giorgio Vasari a paže byla později restaurována.
- V 19. století se začal projevovat zhoršující se stav mramoru. V roce 1843 byla provedena nešetrná očista kyselinou, která poškodila povrchovou patinu.
Z obav o trvalé poškození bylo v roce 1873 rozhodnuto o přesunu sochy do bezpečí. Byla pro ni postavena speciální tribuna v Galleria dell'Accademia, kam byla po složitém transportu umístěna. Na původní místo na náměstí byla v roce 1910 instalována věrná mramorová kopie.
🎨 Umělecký rozbor a interpretace
🧠 Psychologické ztvárnění
Michelangelův David se radikálně liší od předchozích zobrazení tohoto námětu od umělců jako Donatello nebo Andrea del Verrocchio. Ti zobrazovali mladého Davida jako vítěze po boji, často s mečem v ruce a s Goliášovou hlavou u nohou. Michelangelo se rozhodl pro moment před bitvou. Jeho David je zobrazen jako mladý muž v plné síle, který se připravuje na střet.
Jeho postoj vyjadřuje napětí a soustředění. Tělo je uvolněné v klasickém postoji kontrapost, ale detaily prozrazují vnitřní boj: napjaté svaly na krku, svraštělé čelo a pronikavý pohled očí. V levé ruce drží přes rameno přehozený prak, zatímco pravá ruka, volně visící podél těla, svírá kámen. Je to zobrazení spojení klidné síly a intelektuální rozvahy.
anatomie a proporce
Socha je proslulá svým neuvěřitelně detailním a přesným anatomickým zpracováním. Michelangelo, který prováděl pitvy, aby studoval lidské tělo, dokázal dokonale ztvárnit každý sval, šlachu a žílu. Zvláště obdivované jsou detaily jako vystouplé žíly na pravé ruce, napětí svalů na pravé noze, která nese váhu těla, a přesné ztvárnění hrudního koše.
Zároveň socha vykazuje určité disproporce, které jsou považovány za záměrné. Hlava a pravá ruka jsou v poměru k tělu znatelně větší. Existuje několik teorií, proč tomu tak je:
- Symbolický význam: Větší hlava symbolizuje intelekt a rozvahu (ragione) a větší ruka symbolizuje čin a sílu (mano), což byly klíčové hodnoty renesančního humanismu. David nezvítězil hrubou silou, ale chytrostí a odhodláním.
- Optická korekce: Původně měla být socha umístěna vysoko na katedrále, a tak Michelangelo mohl proporce upravit tak, aby z pohledu diváka zespodu působily správně.
🏛️ Vliv antiky
Postoj Davida, známý jako kontrapost (váha těla spočívá na jedné noze, zatímco druhá je uvolněná, což vytváří přirozenou křivku v těle), je přímým odkazem na antické řecké a římské sochařství. Michelangelo hluboce obdivoval antické umění a jeho David je dokonalou syntézou klasického ideálu krásy a renesančního důrazu na individualitu a lidský potenciál. Nahota sochy rovněž odkazuje na antické ideály hrdinství a ctnosti.
🌍 Vliv a odkaz
David se stal okamžitě po svém odhalení symbolem umělecké dokonalosti a jedním z nejznámějších uměleckých děl na světě. Jeho vliv na další generace umělců byl a je nesmírný.
- Symbol Florencie: Socha je neoddělitelně spjata s identitou města Florencie.
- Ikona západní kultury: David je univerzálně rozpoznatelným symbolem krásy, síly a lidského odhodlání. Jeho podoba je nesčetněkrát reprodukována v umění, reklamě, filmu i populární kultuře.
- Turistický magnet: Originál v Galleria dell'Accademia přitahuje miliony návštěvníků ročně a je jedním z hlavních důvodů návštěvy Florencie.
replicas
Po světě existuje mnoho replik sochy. Nejznámější jsou:
- Piazza della Signoria, Florencie: Mramorová kopie z roku 1910 na původním místě.
- Piazzale Michelangelo, Florencie: Bronzová kopie z roku 1873, která shlíží na město z vyhlídky.
- Victoria and Albert Museum, Londýn: Sádrová kopie z 19. století, která je známá tím, že pro návštěvy královny Viktorie byla opatřena odnímatelným fíkovým listem.
🤔 Pro laiky
Představte si, že dostanete obrovský, ale poškozený kus mramoru, který už dva jiní sochaři vzdali, protože si mysleli, že je k ničemu. A vy, jako mladý umělec, z něj vytesáte jednu z nejslavnějších soch na světě. Přesně to dokázal Michelangelo.
- Příběh v jediném okamžiku: Socha nezobrazuje Davida jako vítěze, ale jako hrdinu těsně před bojem. Můžete vidět jeho soustředěný a odhodlaný výraz, napjaté svaly a ruku svírající kámen. Je to jako zmrazený záběr z akčního filmu plný napětí.
- Symbol odvahy: Pro obyvatele Florencie v 16. století byla socha symbolem jejich malého, ale hrdého města, které se nebojí postavit větším a silnějším nepřátelům. David představoval ideál, že chytrost a odvaha mohou porazit hrubou sílu.
- Dokonalost a záměrné "chyby": Socha je neuvěřitelně realistická, každý sval a žíla jsou na svém místě. Přesto má David oproti tělu obrovskou hlavu a ruce. Není to chyba. Michelangelo tím chtěl pravděpodobně zdůraznit, že Davidova největší síla nebyla v jeho svalech, ale v jeho mysli (hlava) a v jeho činech (ruce).
- Záchrana umění: Socha původně stála venku na náměstí, ale po staletích ji déšť a znečištění začaly ničit. Proto byla přestěhována do muzea, aby se zachovala pro budoucí generace, a na jejím místě dnes stojí přesná kopie.