Copa del Rey

Rozbalit box

Obsah boxu

Copa del Rey (česky Pohár krále, celým názvem Campeonato de España – Copa de Su Majestad el Rey) je národní fotbalový pohár Španělska, organizovaný Královskou španělskou fotbalovou federací (RFEF).

Jedná se o nejstarší španělskou fotbalovou soutěž, založenou v roce 1903, tedy ještě před vznikem ligové soutěže (La Liga, 1929). Vítěz poháru získává právo startu v Evropské lize UEFA a automaticky se kvalifikuje do španělského Superpoháru (Supercopa de España).

Soutěž je proslulá svou prestiží a hlubokým historickým významem, který často odrážel politickou situaci v zemi (monarchie vs. republika vs. diktatura). Pro některé regiony, zejména Baskicko (klub Athletic Bilbao) a Katalánsko (klub FC Barcelona), má soutěž i silný kulturní a nacionální podtext.

V posledních letech (od reformy v roce 2019) se hraje atraktivním systémem na jeden vítězný zápas (s výjimkou semifinále), přičemž týmy z nižších soutěží mají vždy výhodu domácího prostředí. To přináší častá překvapení a pády gigantů na malých stadionech.

📜 Historie a politické proměny

1902–1903: Korunovační pohár

Předchůdcem soutěže byl v roce 1902 turnaj Copa de la Coronación na počest korunovace krále Alfonse XIII. Oficiální historie Copa del Rey se však píše až od roku 1903. V prvních letech byl vítěz poháru považován za mistra Španělska, jelikož liga ještě neexistovala.

Zrcadlo dějin: Změny názvů

Název soutěže se měnil v závislosti na tom, kdo vládl Španělsku. To z poháru činí unikátní historický dokument.

• 1903–1932: Copa de Su Majestad el Rey (Pohár Jeho Veličenstva krále) – Éra Alfonse XIII.
• 1932–1936: Copa de Su Excelencia el Presidente de la República (Pohár prezidenta republiky) – Období Druhé španělské republiky.
• 1939–1976: Copa de Su Excelencia el Generalísimo (Pohár Jeho Excelence generalissima) – Dlouhá éra diktatury Francisca Franca. Vítězství v této éře jsou v historických tabulkách stále platná, ačkoliv název je kontroverzní.
• 1977–současnost: Copa de Su Majestad el Rey – Návrat k původnímu názvu po obnovení monarchie a nástupu Juana Carlose I.

⚽ Herní formát (Reforma 2019)

Až do roku 2019 se většina kol hrála na dva zápasy (doma–venku), což výrazně zvýhodňovalo silné kluby, které mohly případné zaváhání v prvním zápase napravit v odvetě na svém stadionu. RFEF pod vedením Luise Rubialese zavedla revoluční změnu:

• Jeden zápas: Všechna kola až do semifinále se hrají pouze na jeden vítězný zápas.
• Výhoda domácího: Pokud se utkají týmy z různých ligových úrovní, vždy se hraje na hřišti týmu z nižší soutěže. To nutí hvězdy Realu Madrid či Barcelony hrát na malých, často umělých trávnících třetiligových klubů, což vede k častým senzacím.
• Semifinále: Jediná fáze hraná klasicky na dva zápasy (doma/venku).
• Finále: Hraje se na jeden zápas na neutrálním hřišti.

🏟️ Králové poháru: Velká trojka

Ačkoliv pohár vyhrálo mnoho týmů (včetně Betisu, Valencie, Zaragozy či Mallorcy), historii dominují tři kluby.

FC Barcelona (Rey de Copas)

S více než 30 tituly je Barcelona absolutním vládcem soutěže. Pro Katalánce byl pohár často způsobem, jak demonstrovat svou sílu vůči centrální vládě v Madridu.

• Lionel Messi je nejlepším střelcem finálových zápasů v historii.

Athletic Bilbao (Lvi ze San Mamés)

Pro tento baskický klub je Copa del Rey posvátnou soutěží, historicky cennější než liga.

• Unikát: Bilbao hraje pouze s hráči baskického původu. Přesto má na kontě 24 titulů (druhý nejvyšší počet).
• La Gabarra: Když Bilbao vyhraje, slaví se plavbou na slavné lodi (bárce) Gabarra po řece Nervión. Tato tradice byla oživena v roce 2024, kdy Athletic po 40 letech čekání a šesti prohraných finále v řadě konečně trofej získal (porazil Mallorcu na penalty).

Real Madrid

Královský klub má k poháru specifický vztah. Ačkoliv je nejúspěšnějším klubem v lize a Lize mistrů, v Copa del Rey je "až" třetí (20 titulů). V historii často pohár obětoval ve prospěch evropských soutěží. Přesto jsou jeho vítězství (např. 2011 gólem Ronalda nebo 2023) velkolepá.

📍 Stadion La Cartuja

Zatímco dříve se místo finále měnilo každý rok (často bylo předmětem hádek, protože Real Madrid odmítal půjčit stadion pro finále Barcelony a naopak), v posledních letech RFEF podepsala kontrakt se stadionem La Cartuja v Seville. Tento olympijský stadion hostil finále pravidelně v letech 2020–2024, což přineslo stabilitu, ale i kritiku fanoušků kvůli atletické dráze, která odděluje hlediště od trávníku.

🇨🇿 Česká stopa

Čeští fotbalisté zanechali v Copa del Rey jen drobnou stopu, na rozdíl od ligy.

• Ladislav Kubala: Legendární útočník s československými kořeny (reprezentoval ČSR, Maďarsko i Španělsko) je ikonou Barcelony, se kterou pohár vyhrál pětkrát v 50. letech (tehdy Copa del Generalísimo).
• Tomáš Vaclík: Jako brankář Sevilla FC došel do semifinále, kde byl součástí epických bitev proti Barceloně.
• Jiří Jarošík: Zahrál si finále poháru v dresu Deportivo Alavés? Ne, Jarošík hrál za Zaragozu, ale výrazný úspěch v poháru nezaznamenal. (Oprava: Česká stopa v novodobé historii je minimální).

🏆 Tabulka vítězů (Top 5)

Stav k roku 2024

Klub	Počet titulů	Poslední vítězství
FC Barcelona	31	2021
Athletic Bilbao	24	2024
Real Madrid	20	2023
Atlético Madrid	10	2013
Valencia CF	8	2019

🥒 Zajímavosti

• Trofej: Vítěz si trofej ponechává natrvalo, pokud vyhraje třikrát v řadě nebo pětkrát celkem.
• Sergio Ramos a autobus: V roce 2011, při oslavách vítězství Realu Madrid, upustil obránce Sergio Ramos pohár ze střechy jedoucího autobusu. Trofej spadla pod kola a byla zničena. Klub musel obdržet repliku.
• Alcorconazo (2009): Jedno z největších překvapení. Třetiligový AD Alcorcón porazil hvězdný Real Madrid (s Benzemou, Raúlem, Kaká) vysoko 4:0.