Christine Lagardeová

Rozbalit box

Obsah boxu

Christine Madeleine Odette Lagardeová (* 1. ledna 1956, Paříž) je francouzská politička, právnička a ekonomka, která je od roku 2019 prezidentkou Evropské centrální banky (ECB). Je první ženou v této funkci a je považována za jednu z nejmocnějších a nejvlivnějších žen na světě.

Před svým jmenováním do čela ECB působila jako generální ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) (2011–2019), rovněž jako první žena v historii. V Francii zastávala několik ministerských postů, včetně postu ministryně financí, a stala se tak první ženou v čele ministerstva financí v zemi skupiny G8. Je proslulá svou elegancí, diplomatickými schopnostmi a klidným vystupováním i v těch nejvypjatějších krizových situacích.

💼 Kariéra

⚖️ Právnička v USA

Na rozdíl od většiny francouzské politické elity není Lagardeová absolventkou prestižní Národní školy pro správu (ENA). Svou kariéru vybudovala v soukromém sektoru jako právnička. Po studiích nastoupila do mezinárodní právnické firmy Baker & McKenzie v Chicagu. V roce 1999 se stala první ženou v čele této globální firmy. Během svého působení si vybudovala reputaci špičkové expertky na pracovní, antimonopolní a fúzní právo.

🇫🇷 Ministryně financí

Do francouzské politiky vstoupila v roce 2005 jako ministryně obchodu ve vládě Dominiqua de Villepina. Její hvězda naplno zazářila po zvolení Nicolase Sarkozyho prezidentem v roce 2007, kdy byla jmenována ministryní hospodářství, financí a průmyslu.

V této roli se musela vypořádat s dopady globální finanční krize z roku 2008. Získala si mezinárodní respekt za svůj pragmatický a klidný přístup a stala se jednou z klíčových postav při koordinaci evropské odpovědi na krizi. Časopis Financial Times ji v roce 2009 vyhlásil nejlepším ministrem financí eurozóny.

🌍 Mezinárodní měnový fond (MMF)

V roce 2011, po rezignaci Dominiquea Strauss-Kahna kvůli sexuálnímu skandálu, byla Christine Lagardeová jmenována generální ředitelkou Mezinárodního měnového fondu (MMF).

Její osmileté působení v čele MMF bylo definováno řešením dluhové krize v eurozóně. Hrála ústřední roli v jednáních o záchranných balíčcích pro Řecko, Irsko a Portugalsko, kde spolupracovala s Evropskou centrální bankou a Evropskou komisí (tzv. Trojka). Její funkční období je hodnoceno jako úspěšné, podařilo se jí stabilizovat světovou ekonomiku a zvýšit vliv MMF.

🇪🇺 Evropská centrální banka (ECB)

V listopadu 2019 se Christine Lagardeová stala první ženou v čele Evropské centrální banky (ECB), jedné z nejmocnějších finančních institucí na světě. Její jmenování bylo překvapením, protože na rozdíl od svých předchůdců nemá formální vzdělání v ekonomii ani zkušenosti z centrálního bankovnictví. Její hlavní devízou jsou však její politické, diplomatické a komunikační schopnosti.

Její funkční období je poznamenáno bezprecedentními výzvami:

• Pandemie covidu-19: Krátce po jejím nástupu musela ECB reagovat na ekonomický šok způsobený pandemií. Pod jejím vedením banka spustila masivní program nákupu dluhopisů (PEPP) v hodnotě 1,85 bilionu eur, aby stabilizovala finanční trhy a podpořila ekonomiku eurozóny.
• Inflační krize: Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 čelila eurozóna nejvyšší inflaci za několik desetiletí. Lagardeová musela provést obtížný obrat v měnové politice a ECB pod jejím vedením přistoupila k historicky nejrychlejšímu a nejprudšímu zvyšování úrokových sazeb, aby inflaci zkrotila.

Její hlavní výzvou je udržet jednotu v Radě guvernérů ECB, kde se střetávají zájmy fiskálně konzervativních "jestřábů" (jako Německo) a zadluženějších "holubic" (jako Itálie).

⚔️ Kontroverze a soudní proces

V roce 2016, během svého působení v MMF, byla Lagardeová souzena ve Francii v případu známém jako aféra Tapie. Byla obviněna z nedbalosti při výkonu funkce ministryně financí v roce 2008, kdy schválila arbitráž, která přiznala podnikateli Bernardu Tapiemu odškodnění ve výši 404 milionů eur ze státních peněz.

Soud ji shledal vinnou z nedbalosti, ale neuložil jí žádný trest a nezapsal jí záznam do trestního rejstříku. Důvodem byla její dobrá mezinárodní pověst a fakt, že v té době řešila globální finanční krizi. I přes verdikt o vině jí MMF vyjádřil plnou důvěru a ona ve své funkci pokračovala.

✨ Pro laiky

Představit si Christine Lagardeovou je jako představit si finanční "královnu" Evropy. Je to jedna z nejmocnějších žen na planetě, která má pod palcem zdraví evropské měny, eura.

Co přesně dělá jako šéfka Evropské centrální banky (ECB)? 1. Ovládá úrokové sazby: Ona a její tým rozhodují o tom, jaké budou úrokové sazby v celé eurozóně. Když je inflace (zdražování) příliš vysoká, zvedne sazby, aby se lidem a firmám vyplatilo více šetřit a méně utrácet. Tím se snaží růst cen zbrzdit. Když je ekonomika v krizi, sazby sníží, aby podpořila půjčování a investice. Je to jako šlapání na plyn a brzdu evropské ekonomiky. 2. Tiskne peníze (nebo jejich ekvivalent): V době krize (jako byla pandemie covidu) může ECB "tisknout" nové peníze tím, že nakupuje dluhopisy od vlád a bank. Tím do ekonomiky napumpuje obrovské množství peněz a zabrání jejímu kolapsu. 3. Je to hlavní diplomatka eurozóny: Na rozdíl od svých předchůdců, kteří byli hlavně technokratickými ekonomy, je Lagardeová především špičková politička a diplomatka. Jejím hlavním úkolem je vysvětlovat složitá finanční rozhodnutí veřejnosti a především udržet pohromadě 20 různých zemí eurozóny, které mají často naprosto protichůdné ekonomické zájmy.

Stručně řečeno, Christine Lagardeová je elegantní, charismatická a neuvěřitelně vlivná žena, která stojí v čele jedné z nejdůležitějších finančních institucí na světě. Její rozhodnutí mají přímý dopad na peněženku stovek milionů Evropanů, včetně těch v České republice, i když euro nemáme.