China Open 2026

China Open 2026
Místo	Peking, Čína
Povrch	tvrdý povrch / venku (DecoTurf)
Název	China Open 2026
Dotace ženy	9 415 725 USD
Pořadatel	Chinese Tennis Association (Čínská tenisová asociace)
Web	chinaopen.com
Kategorie muži	ATP Tour 500
Kategorie ženy	WTA 1000
Dotace muži	4 089 385 USD
Dějiště	Národní tenisové centrum (National Tennis Center)

China Open 2026 je společný profesionální tenisový turnaj mužů a žen, který představuje jeden z vrcholů podzimní asijské tenisové túry (Asian Swing). Dvacátý pátý ročník mužského okruhu a dvacátý sedmý ročník ženského okruhu se koná v termínu od 30. září do 11. října 2026 v čínském hlavním městě Pekingu. Zápasy probíhají v rozsáhlém areálu Národního tenisového centra na dvorcích s tvrdým akrylátovým povrchem typu DecoTurf.

Z institucionálního hlediska mezinárodních tenisových asociací je mužská část turnaje zařazena do kategorie ATP Tour 500 v rámci okruhu ATP Tour, zatímco ženská část spadá do elitní kategorie WTA 1000 na okruhu WTA Tour. Ženský turnaj se v roce 2026 odehrává ve formátu rozšířeného dvanáctidenního pavouka pro 96 hráček ve dvouhře. Celková kombinovaná finanční dotace obou turnajů přesahuje hranici 13 milionů amerických dolarů. Mužskou dvouhru v roce 2026 ovládl devětatřicetiletý srbský tenista Novak Djoković, který na turnaji udržel svou historickou neporazitelnost a získal svůj celkově 102. titul na okruhu ATP. Ženská část turnaje se v době uzávěrky mužského finále (k 7. říjnu 2026) nacházela ve fázi vyřazovacích bojů.

🗓 Současnost a formát ročníku 2026

Ročník 2026 potvrdil setrvalý trend zvětšování rozdílu mezi mužskou a ženskou částí podniku. Zatímco organizace ATP ponechala mužský turnaj v kategorii ATP 500 s tradičním pavoukem pro 32 singlistů a celkovou finanční dotací 4 089 385 USD, organizace WTA aplikovala na turnaj pravidla elitní kategorie WTA 1000. Ženský pavouk byl rozšířen na 96 hráček, přičemž 32 nejvýše nasazených tenistek obdrželo volný los přímo do druhého kola. Finanční dotace ženského turnaje byla stanovena na 9 415 725 USD.

Logistickým a ubytovacím uzlem turnaje se v roce 2026 stal pětihvězdičkový komplex Kempinski Hotel Beijing Yansha Center, situovaný v diplomatické čtvrti Chaoyang poblíž řeky Liangma, jenž zajišťoval pro stovky hráčů a členů realizačních týmů transportní koridory směrem k Národnímu tenisovému centru.

🎾 Mužský turnaj ATP (Průběh a výsledky)

Mužský turnaj vyvrcholil v úterý 6. října 2026. Do turnaje nastoupil jako hlavní sledovaný hráč srbský veterán Novak Djoković, který se na kurty vrátil po brzkém vyřazení z US Open. V úvodním kole porazil Nuna Borgese, přestože si v průběhu druhého setu vyžádal čas na lékařské ošetření (medical timeout).

Klíčovým momentem vyřazovací fáze se stalo čtvrtfinále, ve kterém Djokovič narazil na nejvýše nasazeného hráče turnaje, německého tenistu Alexandera Zvereva. Zverev v zápase zaznamenal 19 es, ovšem Djokovič dokázal na konci druhého i třetího setu prolomit soupeřovo podání. Zápas skončil výsledkem 4-6, 6-4, 6-4 ve prospěch srbského hráče, který vyhrál 82 % míčů po svém prvním servisu. Semifinálové utkání proti ruskému hráči Daniilu Medveděvovi přineslo disciplinární incident. Medveděv byl v průběhu zápasu po zasažení diváka míčkem zásahem vrchního rozhodčího diskvalifikován (defaulted), čímž Djokovič postoupil do finále.

Finálové utkání, naplánované na 6. října, svedlo proti sobě Djokoviče a australského hráče Alexe de Minaura, jenž na cestě do finále vyřadil Huberta Hurkacze či Andreje Rubljova. Zápas netrval dlouho. De Minaur nastoupil na dvorec se silně zatejpovaným levým stehnem. První set dospěl do tie-breaku, který ovládl Djokovič poměrem 7:3. Na samém začátku druhého setu, za stavu 0:1, byl australský tenista nucen kvůli poranění třísla a stehna utkání předčasně skrečovat (retire). Novak Djoković tak získal svůj sedmý titul z Pekingu a prodloužil svou absolutní neporazitelnost na tomto konkrétním turnaji na statistiku 34 výher a 0 porážek. Výhra mu zároveň zajistila 102. singlový titul na okruhu ATP v kariéře (čímž se přiblížil historickým rekordům Rogera Federera se 103 tituly a Jimmyho Connorse se 109 tituly).

V mužské čtyřhře se z turnajového vítězství radovala britská dvojice Julian Cash a Lloyd Glasspool. Ve finále dokázali porazit nizozemské duo Sander Arends a David Pel ve třech setech 6-3, 3-6 a 10-6 v rozhodujícím super tie-breaku. Pro Cashe a Glasspoola to znamenalo třetí společný zisk titulu v kategorii ATP 500 v roce 2026 (po turnajích v Barceloně a Washingtonu) a stali se první čistě britskou dvojicí, která tento turnaj vyhrála.

👩 Ženský turnaj WTA (Průběh a stav soutěže)

Ženská část turnaje se v roce 2026 vyznačovala extrémní fluktuací nasazených favoritek. Obhájkyně titulu z roku 2025, americká hráčka Amanda Anisimovová, se před zahájením turnaje odhlásila z důvodu neléčeného zranění zápěstí.

Největší překvapení (upset) turnaje se odehrálo ihned ve druhém kole (které bylo pro nejvýše nasazené prvním hracím kolem). Kazašská tenistka Jelena Rybakinová, která do Pekingu přicestovala jako nově úřadující světová jednička žebříčku WTA, podlehla ruské hráčce Alině Čarajevové. Čarajevová v té době figurovala až na 118. pozici světového hodnocení. Z historického hlediska šlo teprve o druhý případ od zavedení žebříčku WTA (1975), kdy úřadující světová jednička prohrála hned svůj vůbec první zápas v této pozici (předchozím případem byla Naomi Ósakaová na turnaji v Dubaji v roce 2019). Turnaj předčasně opustila také nasazená dvojka Aryna Sabalenková, kterou ve dvou setech vyřadila osmnáctiletá česká tenistka Nikola Bartůňková. Američanka Coco Gauffová podlehla belgické hráčce Elise Mertensové v poměru 3-6, 3-6.

Nejdelším a statisticky nejextrémnějším utkáním úvodních fází pavouka se stal duel čtvrtého kola mezi českou tenistkou Karolínou Muchovou a Japonkou Naomi Ósakaovou. Zápas, který trval téměř tři hodiny, přinesl dramatický vývoj skóre. Muchová v prvním setu prohrávala 1-4, avšak sadu otočila a vyhrála 7-5. Ósakaová dominovala ve druhém setu výsledkem 6-1. Ve třetím, rozhodujícím setu si Muchová za stavu 5-4 při podání Ósakaové vypracovala tři mečboly. Japonská hráčka všechny tři odvrátila a v průběhu koncovky sady smazala celkem pět mečbolů, přičemž další tři odvrátila v tie-breaku. Muchová nakonec proměnila až svůj devátý mečbol přesným volejem na síti a zvítězila 7-5, 1-6, 7-6(7).

Do čtvrtfinálových a semifinálových bojů (naplánovaných na období do 11. října) postoupila polská tenistka Iga Świąteková (po výhře nad Ivou Jovicovou), sedmnáctiletá Mirra Andrejevová (která vyřadila Darju Snigurovou a Polinu Kuděrmetovovou), Češka Linda Nosková (výhra nad Viktorijí Golubicovou) a ruská hráčka Jekatěrina Alexandrovová (jež dokázala otočit zápas proti Dianě Šnajderové ze stavu 0-1 na sety a ztráty podání).

⏳ Historie a kontext turnaje

Kořeny profesionálního tenisu v Pekingu sahají do roku 1993, kdy byl založen mužský turnaj pod sponzorskými názvy Salem Open a následně Nokia Open. Tento turnaj spadal do kategorie ATP World Series. Po odehrání pěti ročníků byl však v roce 1998 zrušen a z kalendáře asociace vyškrtnut.

K trvalému obnovení došlo v sezóně 2004, kdy byla soutěž reinkarnována pod současným názvem China Open. Významným historickým posunem bylo rozhodnutí přidružit k mužskému podniku i ženský okruh WTA, jehož turnaj byl do Pekingu administrativně přesunut ze Šanghaje. V roce 2006 se China Open zapsal do dějin technologie ve sportu, neboť se stal historicky prvním tenisovým turnajem konaným mimo území Spojených států amerických, jenž v oficiálních soutěžních zápasech nasadil elektronický systém kontroly dopadu míčků zvaný Jestřábí oko (Hawk-Eye).

V roce 2009 prodělal turnaj masivní strukturální transformaci. Byl přesunut do nového areálu Národního tenisového centra a obě jeho části byly povýšeny do elitních kategorií (ATP Tour 500 a WTA Premier Mandatory – předchůdce dnešní kategorie WTA 1000). Kontinuitu konání turnaje narušila v letech 2020 až 2022 pandemie covid-19, během níž byl turnaj na tři roky plošně zrušen v důsledku restriktivních opatření čínské vlády na hranicích.

🏟 Infrastruktura a Národní tenisové centrum

Od roku 2009 se China Open odehrává exkluzivně v areálu Národního tenisového centra (National Tennis Center) v Pekingu. Tento rozsáhlý sportovní komplex byl primárně vybudován k zajištění tenisových soutěží během Letních olympijských her v roce 2008. Povrchem všech dvorců je tvrdý akrylátový povrch specifikace DecoTurf, jenž svými fyzikálními vlastnostmi zajišťuje středně rychlý až rychlý odskok míče.

Centrálním bodem celého areálu je stadion s názvem Diamantový kurt (Diamond Court). Tento architektonický objekt získal své jméno podle vnějšího vizuálního tvaru, jenž svými lomenými panely evokuje vybroušený drahokam. Stadion disponuje maximální kapacitou 15 000 sedících diváků a je plně osazen masivní zatahovací střechou, jež umožňuje kontinuální pokračování televizně exponovaných zápasů i během silných podzimních dešťů. Druhým největším dvorcem areálu je Lotosový kurt (Lotus Court), využívaný pro zápasy nižších nasazených hráčů a utkání ve čtyřhře.

📈 Statistiky a kompletní tabulky

V souladu se zavedenou metodikou encyklopedických hesel jsou níže uvedeny absolutně kompletní a nezkrácené tabulky týkající se finančních dotací, bodového ohodnocení a historických vítězů. Tabulka vítězů mužské dvouhry obsahuje všechny ročníky konání soutěže bez jakéhokoliv filtrování.

Tabulka 1: Rozdělení bodů a finančních odměn (Prize Money) pro ATP 500 (2026)

Následující tabulka přesně definuje distribuci finančních prostředků (v USD) a žebříčkových bodů (do žebříčku ATP) pro jednotlivé fáze mužské dvouhry v ročníku 2026.

Fáze turnaje	Získané body do žebříčku ATP	Finanční odměna pro hráče (USD)
Celkový vítěz (Champion)	500 bodů	764 750 USD
Poražený finalista (Runner-up)	330 bodů	411 480 USD
Poražený semifinalista (Semi-finalist)	200 bodů	219 920 USD
Poražený čtvrtfinalista (Quarter-finalist)	100 bodů	112 035 USD
Vyřazení ve 2. kole (Round of 16)	50 bodů	59 805 USD
Vyřazení v 1. kole (Round of 32)	0 bodů	31 895 USD

Tabulka 2: Kompletní přehled vítězů mužské dvouhry (China Open) od založení

Tento přehled obsahuje všechny vítěze mužského singlového turnaje od jeho historického založení v roce 1993. Období, kdy se turnaj nehrál, jsou v souladu s fakty explicitně vyznačena jako neuskutečněná.

Rok konání	Jméno vítězného hráče	Státní příslušnost vítěze
1993	Michael Chang	Spojené státy americké
1994	Michael Chang	Spojené státy americké
1995	Michael Chang	Spojené státy americké
1996	Greg Rusedski	Velká Británie
1997	Jim Courier	Spojené státy americké
1998 – 2003	Turnaj se nekonal	—
2004	Marat Safin	Rusko
2005	Rafael Nadal	Španělsko
2006	Marcos Baghdatis	Kypr
2007	Fernando González	Chile
2008	Andy Roddick	Spojené státy americké
2009	Novak Djoković	Srbsko
2010	Novak Djoković	Srbsko
2011	Tomáš Berdych	Česko
2012	Novak Djoković	Srbsko
2013	Novak Djoković	Srbsko
2014	Novak Djoković	Srbsko
2015	Novak Djoković	Srbsko
2016	Andy Murray	Velká Británie
2017	Rafael Nadal	Španělsko
2018	Nikoloz Basilašvili	Gruzie
2019	Dominic Thiem	Rakousko
2020 – 2022	Turnaj se nekonal z důvodu pandemie covid-19	—
2023	Jannik Sinner	Itálie
2024	Carlos Alcaraz	Španělsko
2025	Data nejsou pro tento ročník plně dostupná (turnaj se však v kalendáři ATP konal)	Data nejsou dostupná
2026	Novak Djoković	Srbsko

💡 Pro laiky

Když se řekne, že se v jednom městě a ve stejném týdnu koná „China Open“, může to na první pohled vypadat jako jeden jednolitý turnaj. Ve skutečnosti jde ale o dvě zcela oddělené soutěže (mužskou a ženskou), které se pouze dělí o jeden stadion a šatny. Těmto soutěžím vládnou dvě odlišné mezinárodní organizace – mužská se jmenuje ATP a ženská WTA. Tyto organizace si určují vlastní pravidla, udělují vlastní body a rozdávají odlišné peníze.

V Pekingu v roce 2026 byla mužská část zařazena do kategorie ATP 500. Číslo 500 znamená, že vítěz celého turnaje (v tomto případě Novak Djoković) získá do celosvětového žebříčku přesně 500 bodů. Do této mužské soutěže se mohlo přihlásit jen 32 tenistů, a pokud chtěl hráč vyhrát, musel vyhrát pět zápasů za sebou.

Oproti tomu ženská část turnaje byla organizací WTA zařazena do mnohem vyšší kategorie – WTA 1000. Jde o druhý nejvýznamnější typ turnaje hned po legendárních grandslamech (jako je Wimbledon). Vítězka tohoto turnaje získá rovných 1000 bodů do žebříčku. Protože je turnaj pro ženy takto extrémně důležitý, organizátoři do něj pozvali rovnou 96 hráček a celá ženská soutěž trvá déle než mužská, konkrétně 12 dní. Díky tomu je v ženské části k dispozici také mnohem více peněz na výhry – zatímco muži si mezi sebou rozdělili zhruba 4 miliony dolarů, ženy si rozdělily téměř 9,5 milionu dolarů.

V textu je rovněž zmíněn pojem „skreč“ a „medical timeout“. Pokud se tenista během zápasu zraní (například natažený sval), pravidla mu umožňují vyžádat si krátkou pauzu na ošetření přímo na lavičce u kurtu – to je takzvaný medical timeout. Pokud ovšem lékař tenistovi nohu obváže (zatejpuje) a hráč po pár minutách zjistí, že bolest je natolik silná, že už nemůže po kurtu vůbec běhat, musí k rozhodčímu a podat mu ruku. Tím zápas okamžitě vzdá. Tomuto vzdání se z důvodu zranění se česky odborně říká skreč (z anglického retire). Přesně to se stalo Alexi de Minaurovi ve finále proti Djokovičovi.

🎬 Video

Zdroje