Busher Jackson

Rozbalit box

Obsah boxu

Harvey Norman "Busher" Jackson (19. ledna 1911 – 25. června 1966) byl kanadský profesionální hokejista, který se proslavil jako člen legendární útočné formace "Kid Line" v týmu Toronto Maple Leafs. Je považován za jednoho z technicky nejnadanějších hráčů první poloviny 20. století, ale také za jednu z prvních "celebrit" NHL, jejíž životní styl vedl k předčasnému konci kariéry a osobní tragédii.

Jackson byl v roce 1932 králem ligy – ve věku pouhých 21 let vyhrál bodování NHL a dovedl Toronto k zisku Stanley Cupu. Jeho schopnost kontroly puku byla natolik pověstná, že se tradovalo, že s pukem dokáže projít "telefonní budkou plnou obránců". V roce 1971 byl posmrtně uveden do Hokejové síně slávy, ačkoliv jeho životní styl (alkoholismus a neshody s vedením) toto ocenění o desítky let zpozdil.

👶 Mládí a původ přezdívky

Harvey Jackson se narodil a vyrůstal v Torontu. Od dětství byl považován za hokejového zázračné dítě.

Přezdívka "Busher": Tuto přezdívku získal v útlém věku, ještě před vstupem do NHL. Existují dvě teorie o jejím původu:
- První tvrdí, že jako mladý hráč (freshman) musel nosit vybavení starším spoluhráčům ("bushing" gear).
- Druhá, pravděpodobnější verze, odkazuje na slovo "bush league" (nižší, venkovská liga). Když jako teenager udělal chybu, trenér na něj křičel, že hraje jako "busher" (amatér z pralesa). Ironií osudu se stal jedním z nejelegantnějších hráčů historie.

🌪️ Zrození legendy: The Kid Line

V roce 1929, ve věku 18 let, podepsal smlouvu s Toronto Maple Leafs. Generální manažer Conn Smythe měl vizi postavit tým na rychlosti a mládí.

V sezóně 1929/30 dal Smythe dohromady útok, který se zapsal do dějin:

Levé křídlo: Busher Jackson (18 let) – technik a nahrávač.
Centr: Joe Primeau (23 let) – mozek hry a gentleman.
Pravé křídlo: Charlie Conacher (20 let) – "The Big Bomber", silový střelec.

Média jim začala říkat "The Kid Line" (Dětská řada), protože byli nezvykle mladí. Tato formace dominovala NHL v první polovině 30. let a stala se prototypem pro moderní útočné trojice.

Role Jacksona v řadě

Zatímco Conacher byl hrubou silou a Primeau stratégem, Jackson byl umělcem. Jeho úkolem bylo zavézt puk do pásma, zamotat hlavu obráncům kličkami a připravit pozici pro Conachera.

Styl bruslení: Měl unikátní styl bruslení s široce rozkročenýma nohama a hlubokým těžištěm, což ho činilo na ledě velmi stabilním a těžko odstavitelným od puku.

🏆 Stanley Cup 1932: Na vrcholu světa

Sezóna 1931/32 byla pro Jacksona a celou Kid Line absolutním vrcholem. Toronto otevřelo svou novou arénu Maple Leaf Gardens a očekávání byla obrovská.

Základní část: Jackson hrál v životní formě. V 48 zápasech nasbíral 53 bodů (28 gólů, 25 asistencí).
Prvenství: Stal se vítězem kanadského bodování NHL (tehdy ještě neexistovala Art Ross Trophy, ale titul byl oficiální). Byl prvním hráčem v historii Maple Leafs, kterému se to podařilo. Zároveň se ve svých 21 letech stal nejmladším vítězem bodování v historii ligy (tento rekord překonal až Wayne Gretzky).

Play-off 1932: Ve finále Stanley Cupu Toronto smetlo New York Rangers 3:0 na zápasy.
Finálový výkon: V rozhodujícím třetím zápase (který Toronto vyhrálo 6:4) Jackson skóroval a dominoval hře.
Oslavy: Zisk Stanley Cupu v nové aréně udělal z Jacksona boha Toronta. Byl mladý, bohatý, pohledný a nejlepší v lize. Právě zde však začaly zárodky jeho budoucích problémů.

🌟 První celebrita NHL: Život na vysoké noze

Busher Jackson nebyl typickým hokejistou své doby. Zatímco většina hráčů ve 30. letech pocházela z venkova, byla skromná a mimo led nevýrazná, Jackson byl pravým opakem. Stal se prototypem moderního sportovního bonvivána.

Styl a image

Díky vysokému platu (byl jedním z nejlépe placených hráčů ligy) si užíval luxusu, který dráždil konzervativní vedení klubu.

Móda: Byl známý svými obleky šitými na míru, drahými klobouky a vždy perfektním vzhledem.
Auta: Miloval rychlá a drahá auta. V Torontu byl nepřehlédnutelný, když projížděl městem ve svých luxusních vozech.
Noční život: Jackson byl králem večírků. Byl pravidelným návštěvníkem nočních klubů, miloval jazz, ženy a bohužel i alkohol. Jeho motto znělo: "Hraj tvrdě, žij ještě tvrději."

Tento životní styl z něj udělal miláčka fanoušků a médií, ale zároveň zaséval semínka jeho zkázy.

⚔️ Konflikt s Conn Smythem

Majitel a manažer Toronto Maple Leafs, Conn Smythe, byl veteránem první světové války, který vyžadoval vojenskou disciplínu. Pro Smythea byl ideální hokejista tvrdý pracant, který pije mléko a chodí spát v deset večer (jako Teeder Kennedy nebo Syl Apps).

Jackson byl pro Smythea noční můrou.

Smluvní spory: Jackson si byl vědom své ceny. Téměř před každou sezónou odmítal nastoupit do tréninkového kempu (tzv. holdout), dokud nedostal přidáno. To Smythea, který věřil v loajalitu nad peníze, přivádělo k zuřivosti.
Disciplinární prohřešky: Tradují se historky, jak Jackson přicházel na tréninky rovnou z večírků, někdy ještě ve smokingu. Smythe mu opakovaně uděloval pokuty, ale Jacksona to nezměnilo – na ledě byl totiž stále geniální.

Rozpad Kid Line

V polovině 30. let se slavná "Kid Line" začala rozpadat.

Joe Primeau ukončil kariéru v roce 1936.
Charlie Conacher začal trpět chronickými zraněními a byl vyměněn.
Jackson zůstal v Torontu jako poslední z trojice. I bez svých parťáků stále bodoval (byl vybrán do All-Star týmu v letech 1932, 1934, 1935 a 1937), ale jeho vztah s vedením byl na bodu mrazu.

📉 Šokující výměna (1939)

Vyvrcholení konfliktu přišlo na konci sezóny 1938/39. Conn Smythe se rozhodl, že už má dost Jacksonových manýrů a jeho vlivu na mladší hráče. Rozhodl se k radikálnímu řezu.

Výměna století: V květnu 1939 byl Busher Jackson vyměněn do týmu New York Americans.
Protihodnota: Opačným směrem putoval Sweeney Schriner, hvězdný útočník Americans.
Symbolika: Schriner byl přesným opakem Jacksona – klidný, disciplinovaný, rodinný typ. Smythe později prohlásil, že vyměnil "problém za charakter".

Pro Jacksona to byla rána do srdce. Toronto miloval a chtěl tam strávit celou kariéru. Přestup do New Yorku, města, které nikdy nespí, byl pro muže s jeho sklony k alkoholu tím nejhorším možným scénářem.

🎩 Herní styl a dědictví 30. let

Než se jeho kariéra začala hroutit, Jackson definoval pozici levého křídla pro svou generaci.

Kontrola puku: Pamětníci tvrdili, že Jackson měl "puk přilepený na hokejce". Nebyl to silový hráč, který by boural mantinely. Jeho zbraní byla elegance a klamání tělem.
Hra v oslabení: Paradoxně, navzdory své pověsti flákače, byl vynikající v defenzivních činnostech, zejména při hře v oslabení, kde dokázal držet puk desítky vteřin a frustrovat soupeře.
Pětinásobný All-Star: Fakt, že byl pětkrát vybrán do prvního nebo druhého All-Star týmu ligy v době, kdy v NHL hrálo jen cca 100 nejlepších hráčů světa, svědčí o jeho mimořádném talentu, který převyšoval i jeho disciplinární prohřešky.

🗽 New York a Boston: Poslední záblesky

Přestup do New York Americans v roce 1939 měl být pro Jacksona novým začátkem, ale stal se začátkem konce. Tým Americans ("Amerks") byl finančně zruinovaný a herně slabý.

New York Americans (1939–1941)

Prostředí: Jackson se ocitl v týmu bez ambicí. Ačkoliv byl stále technicky skvělý, chyběla mu motivace a podpora spoluhráčů úrovně Primeaua nebo Conachera.
Životní styl: V New Yorku se jeho problémy s alkoholem prohloubily. Místo tréninku trávil čas v barech na Manhattanu. Přesto v sezóně 1939/40 dokázal nasbírat solidních 20 bodů.

Boston Bruins (1941–1944)

V roce 1941, kdy se Americans rozpadli, dostal Jackson poslední šanci od manažera Boston Bruins, Arta Rosse. Ross věřil, že Jacksonův talent stále převyšuje jeho problémy.

Renesance (1942/43): Tato sezóna byla šokem pro všechny experty. Jackson, kterému bylo 31 let (což bylo tehdy považováno za veteránský věk), chytil druhý dech. Nasbíral 34 bodů ve 44 zápasech a byl druhým nejproduktivnějším hráčem týmu.
Zranění a konec: V roce 1944 utrpěl vážné zranění nohy. V kombinaci s jeho upadající fyzickou kondicí to znamenalo konec. Busher Jackson ukončil kariéru ve věku 33 let.

🥃 Pád na dno: Život po hokeji

Osud Bushera Jacksona po skončení kariéry je varovným příběhem, který se v NHL často připomíná. Na rozdíl od mnoha hvězd, které si našly uplatnění jako trenéři nebo podnikatelé, Jackson neměl plán B.

Spirála alkoholismu

Ztráta identity: Bez hokeje a potlesku tribun ztratil smysl života. Alkohol, který byl dříve součástí oslav, se stal nutností pro přežití dne.
Finanční krach: Všechny peníze, které vydělal jako nejlépe placená hvězda 30. let, utratil za auta, obleky a večírky. Neměl žádné úspory.
Zaměstnání: Pokoušel se pracovat jako prodavač aut a pojišťovák, ale kvůli nespolehlivosti byl vždy propuštěn.
Zdravotní stav: Jeho zdraví se rapidně zhoršovalo. Trpěl epilepsií (zřejmě následek úrazů hlavy z hokeje kombinovaný s alkoholem) a jaterními problémy.

⚰️ Smrt v bídě (1966)

V 60. letech byl Busher Jackson stínem sebe sama. Muž, který kdysi řídil nejdražší kabriolety v Torontu, nyní žil v levných podnájmech a byl závislý na pomoci přátel.

Nemocnice: V roce 1966 byl hospitalizován s vážnými zdravotními komplikacemi.
Úmrtí: Zemřel 25. června 1966 v Torontu. Bylo mu pouhých 55 let.
Gesto Maple Leafs: Jackson zemřel bez peněz. Neměl ani na pohřeb. Organizace Toronto Maple Leafs, konkrétně syn Conna Smythea Stafford Smythe, zaplatila veškeré výdaje spojené s pohřbem. Bylo to tiché uznání toho, co Jackson pro klub kdysi znamenal, navzdory všem sporům.

🏛️ Kontroverze Síně slávy: "Smytheova blokáda"

Příběh Bushera Jacksona má ještě jednu smutnou kapitolu – jeho (ne)uvedení do Hokejové síně slávy.

Proč nebyl uveden za života?

Jeho spoluhráči z "Kid Line", Charlie Conacher (uveden 1961) a Joe Primeau (uveden 1963), se dočkali pocty ještě během Jacksonova života. Jackson, ačkoliv byl z trojice možná nejtalentovanější, byl ignorován.

Důvod: Předsedou výběrové komise byl jeho starý nepřítel Conn Smythe. Smythe zastával názor, že Síň slávy je pro "gentlemany a vzory", nikoliv pro alkoholiky a problémové hráče, bez ohledu na jejich talent. Aktivně blokoval Jacksonovu nominaci.

Posmrtné uvedení (1971)

Teprve po smrti Bushera Jacksona (a s postupným slábnutím vlivu Conna Smythea) se ledy pohnuly. V roce 1971, pět let po jeho smrti, byl Busher Jackson konečně uveden mezi nesmrtelné. Byla to hořkosladká tečka za příběhem hráče, který měl všechno, a o všechno přišel.

🎓 Vysvětlení pro laiky: Kdo byl Busher Jackson?

Představte si Bushera Jacksona jako "George Besta" ledního hokeje 30. let. Byl to první hokejový playboy:

Zázračné dítě: Byl členem slavné "Kid Line" (Dětská řada) – tří mladíků, kteří ovládli ligu. Jackson byl z nich nejšikovnější. V pouhých 21 letech byl nejproduktivnějším hráčem celé NHL, což byl rekord, který vydržel desítky let (až do Wayna Gretzkého).
První celebrita: Zatímco ostatní hokejisté chodili v pracovním oblečení, on nosil obleky na míru a jezdil v drahých autech.
Smutný konec: Jeho příběh je varováním. Kvůli alkoholu a utrácení přišel o všechny peníze. Zemřel tak chudý, že mu hokejový klub musel zaplatit pohřeb, a do Síně slávy ho pustili až po smrti, protože pro přísné vedení ligy byl jeho životní styl nepřijatelný.

📊 Kariérní statistiky

			Základní část					Play-off
Sezóna	Tým	Liga	Z	G	A	B	TM	Z	G	A	B	TM
1929/30	Toronto Maple Leafs	NHL	31	12	6	18	29	—	—	—	—	—
1930/31	Toronto Maple Leafs	NHL	43	18	13	31	81	2	0	0	0	2
1931/32	Toronto Maple Leafs	NHL	48	28	25	53	63	7	5	2	7	13
1932/33	Toronto Maple Leafs	NHL	48	27	17	44	43	9	3	1	4	2
1933/34	Toronto Maple Leafs	NHL	38	20	18	38	38	5	1	0	1	8
1934/35	Toronto Maple Leafs	NHL	42	22	22	44	27	7	3	2	5	4
1935/36	Toronto Maple Leafs	NHL	47	11	11	22	19	9	3	2	5	4
1936/37	Toronto Maple Leafs	NHL	46	21	19	40	12	2	1	0	1	2
1937/38	Toronto Maple Leafs	NHL	48	17	17	34	18	6	1	0	1	8
1938/39	Toronto Maple Leafs	NHL	41	10	17	27	12	10	0	1	1	2
1939/40	New York Americans	NHL	43	12	8	20	10	3	0	1	1	2
1940/41	New York Americans	NHL	46	8	18	26	4	—	—	—	—	—
1941/42	Boston Bruins	NHL	26	5	7	12	18	13	0	1	1	2
1942/43	Boston Bruins	NHL	44	19	15	34	38	9	1	2	3	10
1943/44	Boston Bruins	NHL	42	11	14	25	38	—	—	—	—	—
NHL celkem			636	241	234	475	474	72	14	10	24	51

Zdroje